Každé paměťové médium má tři kritické vlastnosti: rychlost, kapacitu a spolehlivost. Rychlost zápisu umožňuje záznam kvalitnějších videí nebo rychlejší či delší sekvence fotek, rychlost čtení zase jak rychle dostanete data z karty do počítače. Kapacita umožní uložit více dat, ale v praxi prodlužuje dobu mezi jejich zálohováním. Tím se dostáváme ke spolehlivosti, což je vlastnost ze všech nejdůležitější, ovšem nejhůře měřitelná.
Paměťové karty se dělí i podle formátu. Ty mají často podobné kapacity, ale mohou se lišit v rychlostech, spolehlivosti i ceně. Bohužel jako uživatel si typ karty nemůžete vybrat, protože jste omezeni slotem na svém zařízení. Pouze v některých případech můžete zaměnit různé formáty, například namísto klasické SD karty můžete použít microSD s redukcí, obecně se doporučuje použít primární řešení v podobě SD karty, protože redukce představuje slabé místo, kde se něco může pokazit.
Značky na SD kartách
Na SD či microSD kartách naleznete spoustu značek, které určují kompatibilitu i detailně popisují rychlosti. Vedle značek je na kartě vždy minimálně vyznačena jedna rychlost (v takovém případě se jedná o čtení) nebo dvě rychlosti, W označuje zápis a R čtení. Také je na kartě napsána její kapacita.
- SD/SDHC/SDXC – toto označení určuje rozsah kapacity paměti, SD je do 2 GB, SDHC do 32 GB a SDXC výše. Do jisté míry je tato značka zbytečná, nicméně pokud máte starší zařízení, to může přijímat jen SD karty nebo SDHC karty, takže musíte vybrat správnou kapacitu. Omezení kapacity může platit i pro sloty pro SDXC karty, v takovém případě výrobce uvádí konkrétní maximální kapacitu kompatibilní karty.
- Desítka v kroužku – jedná se o třídu udávající minimální rychlost zápisu v MB/s, dříve se v kroužku objevovala nižší čísla než desítka. Toto značení je zastaralé a jednoduše desítka je nejvyšší třída a dnes ji zvládá každá karta.
- V10 až V90 – video třídy jsou moderní alternativy bodu výše, číslo za V určuje rychlost datového toku videa v MB/s. Musíte si zjistit bitrate požadované kvality videa, podělit jej osmi (bývá v megabitech, ale zde jsou megabajty) a ideálně zvolit mírně vyšší video třídu kvůli kolísání rychlosti zápisu.
- U1 a U3 – tyto třídy jsou zjednodušením video tříd popsaných výše. V jednoduchosti by třída U1 měla zvládat záznam Full HD videa a třída U3 záznam 4K videa, u profesionálních či poloprofesionálních foťáků a kamer je však bezpečnější držet se video třídy a bitratu. Toto značení na kartách vypadá jako číslice jedna nebo tři v písmenu „U“.
- UHS-I a UHS-II – tyto kategorie určují, zda má karta jednu řadu pinů v prvním případě nebo dvě řady v druhém případě. Standardy jsou vzájemně kompatibilní, ale UHS-II karta bude v kameře nebo čtečce pro USH-I karty pomalejší. Před koupí karty si tedy zjistěte, jakým standardem disponuje foťák či kamera, a případně dokupte novou čtečku paměťových karet, protože zásadně zvýší rychlosti kopírování dat do počítače.
Využití karty
Při výběru paměťové karty si musíte položit dvě základní otázky: co za data a kolik dat na ni chcete ukládat? Nejméně náročnou možností je využívat paměť jako jakýsi archiv, jednou do něj uložíte dokumenty, fotky, hudbu či videa a občas k nim budete přistupovat. Pokud filmy nebudou v extra vysoké kvalitě, bude vám pro tento účel stačit základní rychlost a potřebnou velikost odhadnete předem.
Situace se komplikuje, pokud na kartu budete pravidelně zapisovat data. Začneme u fotek, které jsou nejkomplikovanější. Na jednu stranu totiž nejsou na zápis moc náročné, protože jedna fotka může mít jednotky až desítky megabajtů. Na druhou stranu jich ovšem můžete pořídit mnoho a rychle za sebou; pokud v takovém případě karta nestíhá zapisovat, zrcadlovka či bezzrcadlovka přestane být ochotná fotit, dokud zápis neskončí. Není tedy od věci koupit lepší kartu, než potřebujete, potom pravděpodobněji vydrží i do budoucna. Potřebné rychlosti při koupi nového foťáku si můžete spočítat podle maximální rychlosti snímání a průměrné velikosti souboru RAW z daného přístroje.
U běžnější čtečky karet budete určitě potřebovat podporu pro SD karty (microSD můžete připojit přes adaptér) a možná pro CFexpress Typ B, ten však prodraží pořizovací náklady
Nejnáročnější na rychlost zápisu je nahrávání videa, to je ovšem nejjednodušší na zakoupení vhodné karty. V dokumentaci k foťáku či kameře si najdete, v jaké kvalitě chcete video nahrávat, a bude tam uvedený datový tok (bitrate). Poté zvolíte kartu, která má zápis stejný nebo vyšší, a máte vybráno. U moderních kamer neopomínejte na potenciální možnost záznamu na externí SSD, které může být v mnohém praktičtější.
Kapacita úložiště
Většina uživatelů problematiku velikosti úložiště vnímá tak, že více je lépe. Jenže zároveň větší kapacita je násobně dražší, takže se opět dostáváme na půdu, kde každý musí přijmout jistý kompromis. Prvně můžete vycházet ze svých zkušeností, zejména pokud dokupujete již několikátou paměťovou kartu. Když například měníte foťák, můžete si do ruky vzít kalkulačku a spočítat, o kolik větší budou fotky z nového foťáku nebo videa z kamery. Univerzální doporučení zde neexistuje, protože velikosti jednotlivých souborů se mezi foťáky zásadně liší.
Vysoká kapacita úložiště má však i jeden negativní důsledek – méně časté zálohování. Pokud vám jedna paměťová karta vystačí na rok i déle, nejspíše to prodlouží interval mezi zálohováním dat. Pořízení nadbytečně velké paměťové karty může vést k tomu, že pokud náhodou selže, budete na ni mít nezazálohovaná data za delší dobu.
Typ karty
Přestože v obchodech je možné nalézt až pět různých typů paměťových karet, můžeme je roztřídit do dvou hlavních kategorií a pátý standard poodsunout mírně stranou pro jeho zastaralost. První kategorii tvoří microSD a SD, které umožňují použití microSD verze i do většího SD slotu pomocí adaptéru. Druhou dvojici představuje XQD a CFexpress (u Typu B), které mají stejnou velikost i způsob připojení, takže jsou ve většině případů zaměnitelné. Posledním typem jsou Compact Flash (CF) karty, na které můžete narazit ve starších profesionálních zrcadlovkách.
Výrobci představí řadu karet, ty mají podobné/stejné rychlosti, ale jiné kapacity. Často si můžete zvolit jinou kapacitu úložiště, ale zůstanete u stejného výrobce i parametrů karty
SD a microSD karty nejsou kompletně vzájemně vyměnitelné, protože větší SD kartu nemůžete vložit do menšího microSD slotu. Oba typy se používají v odlišných zařízeních, microSD sloty jsou v mobilech, akčních kamerách nebo přehrávačích hudby, SD formát se používá v rozměrově větších a profesionálních zařízeních jako ve foťácích a kamerách. Formát microSD je univerzálnější, protože jej můžete použít ve všech zařízeních díky redukci. Větší formát SD se považuje za robustnější a spolehlivější, takže by měl být preferovanou variantou do profesionálních zařízení.
Paměťové karty nepoužívejte jako zálohovací médium, existují totiž spolehlivější a levnější způsoby
XQD byl novátorský formát od Sony s cílem nahradit SD karty s novější, rychlejší a spolehlivější technologií. Jenže sám dostal vlastní konkurenci v podobě CFexpress karet, které mají u typu B totožný formát a velmi podobné komunikační protokoly. Fyzicky tedy pasují do stejného slotu a je na výrobci zařízení, zda je podporuje skrze firmware.
Na trhu s XQD kartami nepanuje konkurence, protože je vyrábí a v tuzemsku prodává pouze Sony. To pro CFexpress neplatí, což se projevuje nejen na lepší dostupnosti, ale i v různorodosti nabídky. CFexpress má však jednu zásadní výhodu a tou je rychlost čtení a zápisu, jež se u XQD pohybuje maximálně okolo 440 MB/s, u CFexpress Typu B dosahuje alespoň dvojnásobku, ale často se blíží až k 1 500 MB/s. CFexpress Typ B je lepší možnost než XQD, pokud zařízení podporuje oba standardy.
CFexpress se dělí na pomalejší Typ A, který používá zejména Sony ve svých bezzrcadlovkách, a rychlejší Typ B, který najdete v Nikonu a Canonu. Právě Typ B je zaměnitelný s XQD, nicméně Sony u Typu A využívá podobných rozměrů s SD kartami a do jednoho slotu můžete vložit SD kartu, anebo CFexpress Typ A.
Posledním stále používaným standardem paměťových karet je CompactFlash či zkráceně CF. Jedná se o předchůdce CFexpress a svého času tento formát karet bojoval s SD, přičemž byl rychlejší, spolehlivější, ale méně rozšířenější. Aktuálně sloty na tyto karty naleznete ve starších profesionálních zrcadlovkách, v novějších přístrojích však již nikoli.
Rychlosti
Největší rozdíly v rychlostech jsou sice mezi jednotlivými standardy paměťových karet, ale i v rámci jednoho formátu mohou být zásadní. Platí to zejména pro formáty jako SD, který je na trhu velmi dlouho, a můžete u něj narazit na starší a pomalou kartu. Dále nezapomínejte, že SD a microSD, případně XQD a CFexpress Typ B jsou v mnohých případech zaměnitelné, takže můžete vybírat v obou kategoriích.
Dříve i špičkové mobily pojmuly microSD karty, to je dnes spíše výjimkou a úložiště lze rozšířit spíše u levnějších mobilů. Jenže i dnešní střední třída umí nahrávat kvalitní 4K videa a takový mobil využije rychlou a spolehlivou paměťovou kartu
Při vybírání nové paměťové karty většinou pohled utkví na nejvyšším čísle, což je velmi zrádné. Téměř jistě se bude jednat o rychlost čtení, která sice je důležitá, ale ne kritická pro většinu běžných způsobů používaní karty. Rychlost zápisu je důležitější, ovšem obě tyto hodnoty musíte brát s rezervou, protože spíše znázorňují maxima v optimálních a často krátkodobých podmínkách.
Z pohledu videografa nebo náročného fotografa fotícího dlouhé série fotek je více klíčová rychlost v dlouhodobém a soustavném záznamu nebo při čtení velkého množství dat. Tuto situaci lépe reprezentují certifikace a třídy, které jsou na kartách a v jejich dokumentaci vyznačeny. V infoboxíku naleznete nejčastější třídy na SD kartách, ale obdobně existují i u jiných formátů karet. Zcela se sice nemůžete spolehnout ani na ně, ale budou mnohem blíže realitě než maximální hodnoty.
Pokud má třeba foťák dva sloty na paměťové karty, osaďte je oba a ukládejte data na obě karty kvůli zálohování
Vždy je bezpečnější koupit kartu s mírně vyšší rychlostí, než papírově potřebujete. Jednak se tímto krokem vyhnete situaci, kdy rychlosti karty budou kolísat pod kritickou hodnotu, a jednak se tím pojistíte do budoucna. Nemusíte nutně počítat s koupí nového foťáku nebo kamery, ale v budoucnu můžete jednoduše přejít na vyšší bitrate videa nebo rychlejší snímání. Výrobce tyto funkce může vylepšit klidně jen pomocí aktualizace firmwaru pro současné záznamové zařízení.
Pokud chcete maximální jistotu, že vaše kamera nebo foťák s kartou bezproblémové spolupracuje, kromě tříd a certifikací je nejlepší způsob kartu vyzkoušet. Můžete zkusit štěstí ve specializovaných obchodech nebo na fotografických a viodeografických výstavách. Na nich můžete prodejce či vystavovatele karet požádat o vyzkoušení. Pokud takovou možnost nemáte, nejjednodušší je vybrat parametrově vhodnou kartu, objednat ji přes internetový obchod a v případě problémů ji do 14 dnů vrátit.
Neviditelné problémy
Největší obtíže a starosti s paměťovými kartami leží v oblastech, které nejdou dobře vidět a měřit. U videa to je například kolísání rychlosti zápisu – karta nemusí zvládat svou maximální rychlost zápisu po dlouhou dobu, takže najednou zpomalí nebo rychlost začne kolísat. V takovém případě se nahrávání videa přeruší. Zpravidla se tak děje u levnějších modelů, ale po zakoupení doporučuji v plné zátěži otestovat i drahé paměťové médium.
Paměťové karty mohou mít roztodivné problémy. Například se v půlce focení zablokují a foťák je přestane vidět. Kartu musíte vyjmout a zase vložit, aby začala fungovat. Do neviditelných problémů také patří spolehlivost, tu bohužel zcela nezaručí ani drahé profesionální karty, protože můžete mít jednoduše smůlu. Některé problémy se projevují při čtení a kopírování do počítače, kdy karta zpomaluje nebo na čas zastaví přenos dat.
Způsob používání
Při samotném výběru se můžete řídit tím, jak moc profesionální práci budete s kartou provádět. Pokud žádnou a na kartě budete mít běžná, jinde zálohovaná data, klidně sáhněte po té nejlevnější – třeba vydrží dlouhé roky, ovšem může se také pokazit hned po konci záruky.
Jste-li nadšeným fotografem či videografem, budete chtít sáhnout po kvalitnější kartě od zavedeného výrobce a s dobrou historií poruch. Některé internetové obchody uvádějí procento vadných kusů, což je dobrým vodítkem. Také se můžete řídit radami profesionálů, ale nesázejte na rady jednoho kamaráda. To že on měl ve svém konkrétním případě štěstí, ještě neznamená, že vy s jiným foťákem či kamerou nebudete mít smůlu.
Pokud jste profesionál, tak se nemůže stát, že nedodáte fotky či video kvůli selhání paměťového média. Musíte se tedy spoléhat na dražší profesionální vybavení, které má nejmenší šanci na poruchu. Také musíte využít toho, když má vaše zařízení více paměťových slotů, a ukládat data na dvě karty.
Čtečky paměťových karet
Pokud paměťovou kartu požíváte pro záznam a data z ní následně kopírujete do počítače, je vhodné si pořídit čtečku karet. Moderní foťáky sice umožňují kopírovat data z karty přes USB konektor, to ale bývá pomalejší. Čtečky karet se dělí na externí a interní. V prvním případě ji připojíte do USB a položíte třeba na stůl, v druhém případě ji nainstalujete rovnou do počítače, typicky do PCIe slotu a budete potřebovat přístup k zadní části desktopu, případně do 3,5" pozice pro mechaniku. Pro notebooky tohle pochopitelně není řešením.
Čtečka nemusí přijímat jen jeden formát, klidně se může jednat o modulární řešení, takže s jedním kabelem na stole budete mít několik slotů, a dokonce i dodatečné USB konektory
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně