Španělé definitivně v Českém Telecomu

Nový vlastník provádí změny téměř rychlostí blesku, česká vláda ovšem také. To, že Telefónica provede úpravy v představenstvu a dozorčí radě tak rychle, jak jí to jenom zákon umožní (tj. dodržení minimální lhůty na svolání valné hromady a podobně), však nikoho překvapit nemohlo.

Nový vlastník musí získat kontrolu nad společností, a tu má až v okamžiku, kdy ovládá statutární orgány. Až pak může ve firmě konat. Přechodné období, i když trvá jen dva tři týdny, bývá obvykle silně pojišťováno v kupních smlouvách, kde se společnosti zakazuje pod vysokým penále provádět jakékoli větší obchodní a podnikatelské změny. Co se ale už neočekávalo s takovou rychlostí, je výměna vedení firmy a rovněž opatření ze strany předchozího majoritního vlastníka, českého státu, který Českému Telecomu rychle odebírá předchozí prebendy.

Zásluhy bývalého šéfa

Dnes již bývalý generální ředitel Gabriel Berdár je popisován jako kontroverzní manažer. Tvrdý až na meze snesitelnosti i slušnosti, a někdy i za ně. Při vstupu do firmy jej neprovázely příznivé okolnosti – byl údajně „dosazen“ rovněž dnes už bývalým předsedou vlády Grossem, kterého vlastní skandály také stály křeslo. Během svého působení se nejvíce „proslavil“ tvrdým odstraněním úspěšného a chváleného šéfa Eurotelu Terence Valeskiho.

Jenomže Gabriel Berdár byl najat především na jediný úkol – dovést Telecom k rychlému a úspěšnému prodeji a obojí se podařilo způsobem, který nepředpokládal ani největší optimista. Částka, za kterou byl ČTc prodán, je – řekněme si to upřímně – nesmyslně vysoká.

Dodnes není jasné, proč Telefónica dala takto gigantickou nabídku, vysoce převažující běžnou tržní hodnotu společnosti. Je samozřejmě otázkou, nakolik to bylo zásluhou právě Gabriela Berdára. Ale pokud mu neodepřeme pravomoce (a těch využíval požehnaně), nemůžeme mu upřít ani zásluhy.

Jistě, za vysokou cenou Telefóniky bylo více než jen „skvělý“ ředitel, kterého firma ostatně obratem vyměnila. Sešlo se několik okolností, na kterých nemá Berdár ani kdokoli jiný v ČR žádnou zásluhu, neboť vznikaly mimo hranici naší země. Telefónica je v situaci, kdy se angažovala v Jižní Americe možná víc, než bylo vhodné, a potřebuje růst. Oproti tomu je málo zabydlená v Evropě a zejména v její východní části, kde trh není zdaleka ještě nasycený a kde navíc ekonomiky rychle rostou.

Sňatek z rozumu

Telefónica prostě upřela zraky do této části světa. Dostala od akcionářů mandát „rychle tady někoho koupit, i když to bude drahé“ a šťastnou náhodou se v regionu nacházela právě jediná nevěsta (navíc akorát pěkně vystrojená k svatbě). Ženich, který měl pár docela silných konkurentů, se plácl přes kapsu, aby si veselku pojistil.

To, co ovšem Berdár zvládl dobře, bylo potřebné integrování Eurotelu s Českým Telecomem, zkonsolidování financí i operací a vytvoření kvalitního informačního memoranda pro zájemce. Dále dokázal se svou obvyklou razancí škrtat, takže poslední fnanční výsledky firmy byly mimořádně dobré. Berdár sám uvádí, že celkový počet manažerů snížil z 1650 na 480 a počet úrovní řízení z devíti na čtyři.

Nemůžeme ale jen z toho posoudit, zda činil správně, nebo ne. Jak říká tradiční manažerská poučka, propustit lidi je velice jednoduché. Těžší je pak být stejně úspěšný s těmi zbylými, a to už bývalý ředitel firmy nedokázal, nedostal k tomu příležitost. Asi jedenáct tisíc zaměstnanců, které mají nyní obě firmy dohromady k dispozici, totiž na jejich velikost není nijak moc. A je možné, že Telefónica, zejména pokud bude chtít expandovat, bude muset znovu nabírat.

Čas ukáže…

Český stát dal pár dní po dokončení prodeje ČTc najevo, že jeho automatický přístup ke státním zakázkám končí. Ministerstvo informatiky si s ohlášením pospíšilo, aniž muselo. Rámcová smlouva totiž končí až v říjnu roku 2006, tak jako tak vyprší a nebude ji možné nijak prodloužit, neboť by to odporovalo zákonu. Prohlášení ministerstva informatiky tak zavání laciným pozlátkem a přisvojováním si zásluh, které mu nepatří. Nicméně alespoň nám připomnělo, že Český Telecom získal právě tuto několikamiliardovou zakázku v roce 2001 přímo, bez povinného výběrového řízení.

Ministerstvo informatiky ve své analýze říká, že realizace této zakázky zpomalila pokles cen. Přitom důvodem, proč měl být takto vybrán (či spíše „určen“) jediný dodavatel, měla být právě úspora cen. Měli bychom si toto špatné rozhodnutí dobře pamatovat – i ty vládní představitele, kteří za něj byli tehdy zodpovědní.

Diskuze (106) Další článek: HP zruší 14 500 pracovních míst

Témata článku: Vysoký prodej, Jediný dodavatel, Gross, Gabriel, Špatné rozhodnutí, Východní část, Memorandum, Největší optimista, Tel, Špatný zrak, DEF, Státní hranice, Großem


Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest mobilů do 8 000 Kč

Test bezdrátových headsetů

Linux i pro začátečníky

Jak surfovat anonymně