Žaloby mnoho nepomáhají a byznysu to mimořádně škodí. Zejména proto se tři hlavní konkurenti dokázali domluvit a spojit; šance na snížení objemu spamu citelně vzrostla.
Spam je dost možná největší hrozbou elektronické komerci vůbec, za celou dobu existence Internetu. Je zde spolu s námi mnoho let a jeho dotěrnost, nepříjemnost a nebezpečnost (vylákání čísel kreditek nebo přímo peněz, „žluté linky“ atd.) stále vzrůstá – internetoví zločinci jsou stále mazanější, zatímco zcela nepoučených a naivních obětí je stále dost.
Jak je možné, že se proti spamu dlouhá léta prakticky nic nedělo, pokud pomineme naprosto izolovaná a jednotlivá odsouzení a potrestání, když jako dokonalý výsměch spravedlnosti šel za mříže jeden jediný z desítek tisíc spammerů a tři nebo čtyři firmy ze stovek tisíc spamujících dostalo pokutu? Mimo jiné proto, že spam byl dosti dlouhou dobu špatně vyhodnocen. Firmy jej (a reakce uživatelů Internetu) považovali v podstatě za jakousi přecitlivělost na reklamu a říkaly ale vždyť kolem je reklamy plno, zvykněte si, prosím. Jsou kolem vás všude billboardy, reklama je na každém papírku, který vezmete do ruky, reklamu si kupujete spolu se zbožím, no tak na Internetu se vám jí přimotá trošku navíc, v čem je problém?
Až poměrně nedávno ale došlo k procitnutí: spam totiž není „normální“ reklama, běžná masáž velkých, značkových firem, ke které si lidé už jednak vypěstovali určitou odolnost, a která je především realizována chytře; tak, aby potenciální zákazníky neiritovala neúměrným způsobem a neohrožovala je. Mezi běžnou (např. televizní, novinovou, časopiseckou, outdoorovou) reklamou a konzumentem je jakási tichá koexistence, která pak vyúsťuje v to, že reklama je vnímána a má svou účinnost, takže inzerenti inzerují i nadále: asi jako mezi člověkem a broučkem lezoucím po chodníku – nemilujeme jej zrovna, ale neběžíme jej hned zašlápnout. Ale mezi spamem a konzumentem je zuřivá nenávist, která se promítá do odmítání čehokoli, co se třeba i jen vzdáleně podobá spamu: asi jako mezi člověkem a bzučícím komárem – natolik jej nesnášíme, že se pak impulsivně oháníme i po poletujícím motýlkovi. Důvod rozdílu mezi vnímáním spamu a běžné reklamy je jasný, stačí se podívat do vlastního mailboxu: spam, to je viagra online, kasíno, prodlužování penisu, snadný výdělek a jiná zaručená zbohatnutí, pyramidové hry, pornografie nejhrubšího zrna, v českém provedení „Trotlík“, „zdraví muže“ a podobně. Zkrátka nic než podvod, průhledný trik nebo v nejlepším případě tak urážlivě stupidní nabídky, že je snad nikdo nemůže myslet vážně. Relativně rozumnou komerční nebo dokonce zajímavou nabídku aby pohledal. V takovémto prostředí samozřejmě není nejmenší šance, že by slušná komerční firma kývla na něčí nabídku a umístila do hromadného mailingu svou reklamní nabídku, protože ví, kam si ji zákazníci okamžitě, intuitivně zařadí: mezi podvodníky.
Proto se před několika dny dohodli největší provozovatelé freemailu (a současně největší provideři) na světovém Internetu a jinak vášniví konkurenti, že budou proti spamu bojovat společně. Firmy AOL, Yahoo a Microsoft navrhují soubor opatření, ve kterém možná odradí některé své zákazníky a uživatele (zabránění tvorby vícenásobných účtů, snížení možností anonymity svých uživatelů), ale které mají značnou šanci na to, aby objem spamu výrazně poklesl. Nejde jen o rozhodnutí velké trojky, že si navzájem nebudou podrážet nohy a budou naopak spolupracovat, ale hlavně ve vytvoření standardů a specifikací, které budou dodržovat další desítky a stovky firem, v podstatně všechny mimo pár potenciálních „černých ovcí“, které se dají (protože nepůjde o firmy silné, mnohé budou působit mimo USA atd.) už snadno ostrakizovat. Jistě: ještě nedávno byly doby, kdy 90% všeho brutálního spamu přicházelo právě z adres typu hotmail.com, aol.com nebo yahoo.com a velká trojka ani nehnula prstem, neboť chtěla získat více uživatelů (spammery nevyjímaje), a nyní chce ostatním kázat, co mají dělat. Pokud se ovšem skutečně zasadí o redukci spamu a dosáhnou svého cíle, budiž jim víceméně odpuštěno.
Má podobný společný postup proti spamu vůbec šanci na úspěch – například v situaci, kdy značné množství spamu nyní přichází ze zemí a „zón“, kde zákon či jeho vynucení příliš nefunguje? Spam nikdy nelze zničit, stejně jako nelze nikdy zničit většinu chorob – lze ale kombinací odstraňování příčin, preventivního očkování a kvalitní léčby podstatně snížit jejich účinky a množství výskytu. Stejně tak je tomu i se spamem, a podobně jako u nepříjemných chorob je nutný koordinovaný postup na všech frontách a všemi způsoby: technologickým (filtry, obtížnost skrytí totožnosti, obtížnost nalezení místo, odkud je možné spamovat), právním (vyšší a snadno realizovatelnější tresty) i vzdělávacím (u zbývajících inzerentů i uživatelů).
I když si občas o gigantických korporacích můžeme myslet svoje, pokud se do něčeho dají a navíc se ještě v tomto spojí, obvykle zvládnou i hodně velký cíl. Dnes totiž netrpíme nedostatkem řešení a prostředků proti spamu – existují snad stovky chytrých i méně chytrých udělátek pro koncové uživatele, existuje mnoho řešení pro správce mailových serverů, existuje několik celointernetových iniciativ ve společném boji proti spamu, ale jsou to spíše lokální hašení požárů skromnými prostředky než velký, frontální útok – na něj, chtě nechtě, se musí dostavit opravdu silný hasič.
Podstatné snížení objemu tohoto „stupidního spamu“ pomůže na všech myslitelných frontách. Uleví se mírně zátěži a podstatně mailovým serverům, stejně jako jejich adminům. Internet získá na reputaci, kterou nyní silně ztrácí; vinou spamu je řazen mezi nejméně seriózní mediální kanál vůbec, přičemž se spamem se často sveze i reklama na webu, které se to vlastně příliš netýká. Bude moci dojít k regulérní komunikaci mezi firmami a jejich existujícími zákazníky e-mailem, například formou různých zákaznických bulletinů: ty mají dnes firmy často strach posílat, aby nebyly označeny za spammery, a na druhé straně jejich zákazníci často reagují nepřiměřeně a hystericky, stěžují si všude možně včetně podávání stížností na úřady na porušení zákona o reklamě – a třeba je to jen tím, že zapomněli, že se kdysi dávno k přijímání těchto mailů přihlásili. Ono v záplavě nevítaných spamů člověk skutečně často vylije s vaničkou dítě – sám jsem nepochybně už někdy vymazal spolu s každodenní várkou zhruba padesátky spamů také nějaký mail v angličtině, který vymazán být neměl, ale bohužel vypadal na první pohled jako čistokrevný spam. A konečně začne také fungovat mailová reklama, která je dnes vinou spamu na úplně nejnižším prahu důvěryhodnosti a také účinnosti: problém spamu, tj. nevyžádaných hromadných e-mailů nespočívá v tom, že existují, ale že je jich tak mnoho, že jsou tak silně obtěžující, a že jsou obvykle zcela neseriózní až podvodné.
