Souboj v ADSL: Česko proti Slovensku

Související odkazy

Slovník ADSL broadband download ISP online server Wi-Fi Databáze znalostí Automatické přihlášení k ADSL Jak připojit 2 počítače k ADSL? Rychlost internetového připojení

Nechme nejdřív hovořit čísla ČR versus Slovensko

Je pochopitelné, že tiskové oddělení jakéhokoliv podniku na světe má za úkol informovat o výsledcích firmy tak, aby byla firma samotná vnímána veřejností jako úspěšná. Tiskové oddělení přitom musí dodržet určitá pravidla. Nesmí vyloženě lhát, musí zvýraznit každý i nevýznamný úspěch a o negativních zprávách pomlčet, případně je šikovně prezentovat jako pozitivní. Úlohou novinářů je podané informace nějak rozšifrovat, poodhalit maskovací manévry a veřejnosti představit co možná nejobjektivnější pohled na danou problematiku. Netvrdím o sobě, že jsem vždy a za každých okolností objektivní, přesto si vám dnes dovolím nabídnout jiný pohled na rozvoj vysokorychlostního Internetu než na jaký jste zvyklí.

Bez dlouhých řečí. Telecomu se nelíbila tato zprávička, kterou zveřejnil Martin Kopta na Lupě:

„Přestože na Slovensku ještě začátkem roku fungovalo jen 4.400 přípojek ADSL, nyní to je již přes 23.000. Tím se Slovensko v přepočtu na počet obyvatel dostalo před Českou republiku o pět přípojek na 10.000 obyvatel.“

Zprávička vycházela z informací TASR zveřejněných na serveru Strategie online. Pozorný čtenář Vladan Crha se zlobil oprávněně, protože dnes již tato informace skutečně není pravdivá. Každopádně není to tak, že by si Slováci „s pomocí pana Sovy honili triko“ jak uvedl Vladan v rozhořčeném dopise, ale jednoduše redaktoři v TASR využili můj starší graf (který jsem nestihnul aktualizovat, protože ČTc ohlásil nová čísla den před mým odjezdem na Slovensko) a neobtěžovali se vyhledat aktualizovanou podobu, která je na našem webu přístupná a vždy aktuální (aktualizaci provádíme v okamžiku, kdy kterýkoliv z operátorů doručí nové údaje). Aby nevznikly pochybnosti, že chce Sova nějakým způsobem poškozovat ČR ve světě, dovolím si proto zveřejnit pár čísel, které dosvědčují, že jsme při monitorování rozvoje ADSL opravdu pečliví. Jako první si dovolím uvést tabulku, která ukazuje jak se vyvíjel počet ADSL uživatelů v ČR. Počty realizovaných přípojek od začátku letošního roku vyjadřují čistá čísla (tedy počty po odečtení zrušených přípojek). Počty objednávek zahrnují pouze realizovatelné objednávky (tedy pouze z lokalit, kde je dostupné ADSL) a to jak objednávky čekající na vyřízení, tak objednávky již realizované. Proto například 9. srpna 2004 čekalo na vyřízení své objednávky přesně 6 000 uživatelů.

Česká republika
Datum	Počet realizovatelných objednávek	Počet realizovaných přípojek
15.4.2003	3 670	900
28.4.2003	4 500	2 000
14.5.2003	5 500	3 000
17.6.2003	6 945	5 453
30.7.2003	11 200	8 270
8.9.2003	13 722	10 182
21.10.0203	16 400	13 000
24.11.2003	17 500	13 300
23.12.2003	-	14 000
20.1.2004	17 000	15 000
20.2.2004	21 000	17 000
6.4.2004	24 000	19 700
31.4.2004	-	21 000
1.6.2004	27 500	23 600
16.6.2004	-	25 800
21.6.2004	-	27 000
2.8.2004	-	35 000
9.8.2004	43 500	37 500
20.8.2004	-	42 000
14.9.2004	-	50 000

Stejnou tabulku jako u ČR jsme vytvořili pro Slovensko. Údaje podobně jako u předcházející tabulky pocházejí z oficiálních tiskových zpráv případně nám je Slovak Telecom zaslal na vyžádání. Rozdíl je pouze v metodice výpočtu objednávek – Slováci až donedávna započítávali i objednávky z lokalit, kde dosud není ADSL dostupné.

Slovenská republika
Datum	Počet objednávek	Počet realizovaných přípojek
20.6.2003	470	160
16.7.2003	1 131	620
18.8.2003	1 500	1 070
1.10.2003	2 100	1 622
18.12.2003	5 700	4 000
9.1.2004	6 355	4 411
20.2.2004	8 200	5 583
8.3.2004	10 077	7 301
2.4.2004	12 051	9 142
14.5.2004	15 000	12500
24.5.2004	16 400	13200
1.7.2004	22 340	17 540
4.8.2004	26 500	20 000
9.9.2004	*1 700	23 100
24.9.2004	-	24 160

* Změna metodiky - do 4. srpna 2004 všechny objednávky (realizované + čekající na realizaci i z lokalit kde není ADSL dostupné). Od 9. září 2004 pouze počet realizovatelných objednávek čekajících na vyřízení.

Zdá se vám po shlédnutí těchto tabulek, že pomyslný souboj jasně vede ČR? Není to však tak jednoznačné. Nesmíme zapomenout, že Slováci mají víc jak dvouměsíční zpoždění (ADSL tam bylo spuštěno o 2 měsíce později než v ČR) a také, že mají poloviční počet obyvatel. Abychom mohli porovnat dvě rozdílně lidnaté země, provedli jsme propočet ADSL přípojek na 100 obyvatel. Údaje z předchozích tabulek tak dostanou poněkud jinou podobu a zde už není náskok ČR vůbec jednoznačný.

Pro naše porovnání jsme zvolili pouze rok 2004, v předchozím roce se ani u Českého Telecomu ani u Slovak Telecomu nedalo hovořit o nějakém velkém rozvoji, spíše to bylo jedno velké trápení. Jak sami vidíte, někdy v květnu nás SR v penetraci ADSL předstihla a vedoucí pozici si udržela až do minulého měsíce. Teprve počátkem září se prvenství opět ujala ČR, nicméně stačí malé zaváhání a pořadí se opět prohodí (Slovensku stačí přidat 2-3 tisíce).

Velmi zajímavé číslo, které i pro mě bylo překvapením, je základna z které se rekrutují uživatelé ADSL. V drtivé většině se zřejmě jedná o uživatele klasického vytáčeného připojení (nevím jestli se najde nějaký významnější počet uživatelů kabelového Internetu nebo Wi-Fi, který by přesedlal na současnou podobu ADSL). Zatím co v ČR existuje cca. 900 tisíc uživatelů dial-upu na Slovensku je to pouhých 150 tisíc. Nachytat plnou káď kapříků v chovném rybníce a stejnou káď nachytat někde ve slepém rameni na Dunaji asi nebude to samé.

V pokrytí ADSL technologií opět vede ČR. Podle posledních údajů, které zpřístupnil ČTc, by mělo být ADSL dostupné v již 528 lokalitách. Patrně je tím myšlen počet ústředen osazených DSLAMem. Kolik měst je skutečně pokryto, zůstává otázkou. V tomto přehledu jsem napočítal celkem 103 měst (Prahu jsem počítal jenom jednou). Kliknutím na Cheb nebo Klatovy jsem zjistil, že v spádové oblasti se nachází několik středně velkých měst jako Aš, Marianské Lázně, Sušice, Nýrsko (nově také Horažďovice a Kolinec). Podobně jsou na tom téměř všechny ostatní lokality, takže skutečný počet měst se zřejmě pohybuje v rozmezí 300 až 400. Když si podobným způsobem „rozklikáte“ Prahu, zjistíte, že obsahuje cca. 70 různých lokalit (ústředen). To na Slovensku nejsou informace až tak podrobné. V současné době je ADSL dostupné v celkem 54 městech. Kolik to představuje lokalit (ústředen)? Kolik ústředen v sobě schovává taková Bratislava, Košice nebo Banská Bystrica?

Smutné je, že ani při důsledném pátrání, ani při využití současných kontaktů, které na Slovensku máme se nám nepodařilo sehnat seznam všech ústředen, které obhospodařuje Slovak Telecom. Pokud je mi známo, neexistuje ani mapa pokrytí ADSL na rozdíl od ČR kde ČTc vydává mapy pokrytí celkem pravidelně. Aktuální verzi mapky najdete zde, pokud vám v ní chybí názvy jednotlivých lokalit (pojmenovaná jsou pouze okresní města) tak tady najdete její starší verzi, která ještě názvy jednotlivých lokalit obsahuje (navíc jsme jí pro vás rozřezali na menší kusy, takže nemusíte stahovat celý 2,25 MB soubor).

IPV na výzvědách v Bratislavě – Slovanet největší mezi alternativci?

Jak už jsem uvedl v úvodu článku měl jsem tu možnost, jako host tamního operátora Slovanet navštívit nedávno Bratislavu. Na tiskové konferenci jsem dostal za úkol porovnat služby ADSL v ČR a SR se světem. Tisková agentura si převzala moje informace po svém:-) , přesto i nadále trvám na výroku, který jsem při této návštěvě pronesl:

„V súčasnosti je ponuka providerov na Slovensku prepracovanejšia ako Čechách. Predbieha ponuku českých operátorov nielen cenou, ale predovšetkým kvalitou. Výhodou sú vyššie priemerné rýchlosti, priaznivejšie dátové limity a predovšetkým možnosť sťahovať neobmedzene cez víkendy a sviatky. Nevýhodou Slovenska je nižšia kúpna sila a pomalšie tempo vybavovania nových lokalít DSL technológiou zo strany ST. Penetrácia ADSL na počet obyvateľov len potvrdzuje moje slová, že napriek nižšiemu počtu lokalít s možnosťou ADSL a nižšej kúpnej sile obyvateľstva zaznamenáva ADSL u užívateľov v SR veľký úspech.“

Tisková konference Slovanetu, hotel Danube, 16.9.2004

Na této konferenci si tamní operátor Slovanet pochlubil výsledky své cenové strategie, kterou odstartoval již v dubnu letošního roku. Cílem strategie bylo snížit ceny ADSL na nejnižší možnou míru (to, co dovoluje velkoobchodní nabídka ST) a zároveň vytvořit takové tarify, které by dokázaly oslovit co nejširší okruh uživatelů. Výsledky strategie lze shrnout do 2 grafů. První ukazuje jak se dařilo ADSL od Slovanetu do letošního dubna a jak se zvýšil prodej po představení nových cen. Podle mého názoru, nárůst zájmu uživatelů o ADSL, kromě příznivých cen způsobila především možnost stahovat o víkendech data podle libosti i u jinak měřených programů a osvobození těchto programů od agregace.

Mimochodem, když jsme u programů bez agregace, dlužím čtenářům vysvětlení. Pan Crha měl kdysi k programům bez agregace určité připomínky. Podle něj takový program neexistuje a kdo to tvrdí ten buď lže nebo záměrně mlží:

„Není mimochodem pravda, že je nějaké připojení k internetu "osvobozené od agregace", protože to prakticky není možné. Pokud to někdo tvrdí, pouze nazývá stejný princip jiným jménem. Pokusím se to zjednodušeně vysvětlit na příkladu: pokud byste měl jako ISP 100 zákazníků se službou (download) 512 kb/s, potřeboval byste pro připojení do internetu "trubku" 100 x 512 kb/s, tedy zhruba 51 Mb/s (aby nikdy nemohlo dojít ke snížení deklarované rychlosti). Pro 1000 uživatelů by to byl tisícinásobek atd. Technicky je samozřejmě i takový postup teoreticky proveditelný, ale znamenal by obrovské náklady a v konečném důsledky i vysokou cenu takové služby.“

Požádali jsme tedy Slovak Telecom o vysvětlení a dostalo se nám takovéto odpovědi:

„Pri každom DSL programe je nastavená agregácia, avšak pri programoch DSL DATA ide o zanedbateľný pomer, ktorý sa štatisticky neprejaví a užívateľ nepociťuje reálny pokles prenosovej rýchlosti, ako tomu môže byť pri programoch DSL FLAT.“

Každé z těchto dvou tvrzení je pravdivé, přesto máme u nás v ČR i nadále programy zatížené datovými limity i vysokou agregací. Kdybych si mohl vybrat, radši bych bral tu „zanedbateľnú agregáciu“ a možnost stahovat data o víkendech zdarma. Vraťme se však ještě na chvilku zpátky k Slovanetu. Podle posledních informací se mu podařilo do 31. srpna 2004 získat již celkem 3 500 uživatelů ADSL. Podle mých odhadů by v průběhu tohoto měsíce mohl získat dalších 200-300 klientů což by znamenalo již celkem 14-15% podíl z celého ADSL trhu na Slovensku. Prostudujte si ceník Slovanetu, nezapomeňte připočíst cenu služby ST DSL a posuďte sami jestli byste se nechali zlákat. Podle neověřených informací, je dvojkou mezi alternativními operátory na Slovenském trhu společnost Nextra ze cca. 11,5 – 12% podílem. Podíl zbývajících alternativních operátorů je daleko menší než u těchto dvou zmiňovaných.

Ze všech přípojek, které byly na Slovensku zrealizované připadá cca. 55-60 % na Slovak Telecom a zbytek se dělí mezi alternativní operátory. V ČR až 80 % všech prodaných přípojek připadá na Český Telecom. Svědčí to o neschopnosti našich operátorů, nebo současná velkoobchodní nabídka neumožňuje žádnou velkou konkurenci. Zamysleli jste se už někdy nad tím, proč se kromě Contactelu žádný operátor nepochlubil počtem svých ADSL uživatelů? Z tiskových zpráv jednotlivých alternativců někdy člověk nabývá dojem, jak závratné počty uživatelů ADSL obhospodařují. Ve skutečnosti na všechny alternativce dohromady připadá tak 12 - 15 tisíc ADSL linek. Kolik z tohoto počtu připadá na Nextru, Tiscali, Czech On Line, Contactel nebo GTS? Kolik zákazníků ADSL má SkyNet, SpiNet nebo IPEX? Pochválí se podobným způsobem, jako to udělal slovenský operátor Slovanet?

Velkou pozornost věnují novináři také společnosti Telenor, která nabízí velkoobchodně ADSL nezávislé na síti Českého Telecomu. Partnerem Telenoru je už 5 velkých alternativních operátorů a 6 smlouva je připravená k podpisu. A jaké je ADSL od Telenoru?

„Žádné xDSL služby Telenoru tedy nemají žádnou FUP, což znamená, že internet je také vysokorychlostní a to dokonce o poznání „vysokorychlostnější“ než u Českého Telecomu, neboť při odpovídajících rychlostech používá výrazně nižší agregace a nebo nepoužívá agregaci vůbec.“

Do konce roku má být ADSL by Telenor dostupné v celé Praze, dále pak v Ostravě, Brně, Plzni, Hradci Králové a Pardubicích. Bude to stačit? Kdy se nám pochválí alternativní operátoři kolik přípojek tohoto „jiného ADSL“ už prodali?

Zvýšili jsme tempo, přesto nám svět pořád utíká

Každé tři měsíce s napětím očekávám, kdy nám Point-Topic zašle nové informace o vývoji vysokorychlostního internetu ve světě. A každé 3 měsíce doufám, že začneme ten obrovský náskok konečně snižovat. Zdá se však, že ani zvýšené tempo, kterým Český Telecom osazuje stále nové a nové lokality, ani obrovská mediální kampaň na Internet Expres nepomáhá snížit náskok, který před námi některé země mají. Nebudu vás již obtěžovat žádnou další tabulkou. Nová aktualizovaná čísla najdete kdykoliv na stránkách Internetu pro všechny, včetně všech možných přehledných grafů. Dovolím si pouze upozornit na některá zajímavá čísla, která stojí za pozornost. V první řadě je to náš soused Polsko, které v nejnovějším dokumentu World Broadband Statistics - Q2 2004 obsadil první místo v grafu 10 zemí s největším procentuelním nárůstem za první půlrok tohoto roku.

Procentuelní nárůst vysokorychlostního Internetu za období 31.12.03 – 30.6.2004, Zdroj: Point-Topic

Graf si s největší pravděpodobností všímá nejen ADSL ale i kabelový internet. Pokud je mi známo, tak Polsko mělo již na jaře tohoto roku cca. 222 tisíc ADSL uživatelů a poslední zpráva od našeho dopisovatele hovoří o zhruba 350 tisících uživatelích, které má Polsko v současné době. Přitom za cíl si do konce roku Poláci stanovili celkem 500 tisíc přípojek. Také Maďaři si nadále vedou velmi dobře. K 30. červnu 2004 měli celkem 154 930 ADSL přípojek se stejným počtem obyvatel jako má ČR. Lze tedy předpokládat, že v současné době mají již cca. 173 tisíc přípojek. Výsledky Belgie snad pro jistotu nebudu moc komentovat, abych nedráždil generálního ředitele Berdára, který v jednom s on-line rozhovorů v minulém roce sliboval, že stejně lidnatou Belgii za pár let doženeme. Tehdy (koncem léta roku 2003) měla Belgie 706 tisíc ADSL přípojek a 446 tisíc přípojek kabelového Internetu. K 30.6.2004 už však měla Belgie 918 tisíc přípojek ADSL a 537 tisíc kabelových modemů. V dnešních dnech tedy Belgie atakuje hranici 1 milionu přípojek, Český Telecom jich má podle pátečního e-mailu Vladana Crhy cca. 52 tisíc.

Mnohem korektnější by bylo srovnávat ČR například s Portugalskem. Jako ekonomicky jeden s nejslabších států EU je na tom sice pořád ještě lépe než ČR, ale ADSL začínal nabízet poměrně pozdě (koncem roku 2001). K 1.1.2002 mělo Portugalsko cca. 2 a půl tisíce ADSL uživatelů, o rok později to bylo 52 tisíc, po 18 měsících to bylo 88 tisíc, po dvou letech 189 tisíc (celá historie v těchto dvou tabulkách) a poslední údaj, který máme je z 30.6.2004, kdy mělo 295 341. Kolem tohoto čísla panují sice pochybnosti server ISDN zveřejnil zprávu DSL Forum, podle které má Portugalsko údajně 555 tisíc ADSL přípojek, my však máme k dispozici originál zprávy Point-Topicu a máme tedy důvod se domnívat, že u DSL Forum se někdo překlepnul. Každopádně bude zajímavé sledovat, jestli Český Telecom dokáže držet krok alespoň s Portugalskem. Už teď však zaostává o zhruba 30 tisíc.

Co můžeme zlepšit?

Na českém ADSL je a neustále bude co zlepšovat. Pokud jste pozorně četli předcházející řádky víte přesně v čem nabídka českého ADSL zaostává. V posledních dnech situaci na trhu s vysokorychlostním připojením celkem trefně pojmenoval Patrick Zandl ve svém článku na Lupě. Ano i já mám pocit, že ČTc a s ním i ostatní alternativní operátoři jakoby poznali jen dva druhy zákazníků. Zákazník „sosač“ - osoba veskrze prohnilá a zlodějská, neštítící se na sdíleném médiu okupovat více prostoru než ostatní a stahující obsah podezřelého původu bez ladu a skladu a zákazník „hlupák“, který si ještě nepovšiml, že ku stahování pošty a čtení webu by mu postačovalo připojení s podstatně nižší rychlostí.

Naším největším problémem je však neexistence dostatečného obsahu pro skutečné masy ADSL uživatelů (nejen pro pár stovek technicky zdatných jedinců). Projekt StarZone je pořád ještě v plenkách, navíc mi stále není jasné, podobně jako účastníkům této diskuze jestli si i jakýkoliv jiný operátor může vytvořit svůj vlastní projekt podobný StarZone. Navíc i nadále zůstává ze strany ČTc nezodpovězena otázka jestli se i na data přenesená ze StarZone vztahuje agregace. Pokud se na tyto „neměřená“ data vztahuje agregace 1:50, nebudou jí v budoucnu moci využívat zrovna masy uživatelů současně. Zdálo se mi, že StarZone má však mnohem vyšší ambice:-)

Takže kdy se dočkáme volných dat o víkendech a svátcích jako na Slovensku? Kdy si budeme moci vybrat z několika druhů agregace na celém území republiky a nejen v krajských městech (řešení by Telenor)? Budeme si moci podobně jako Poláci i my nahlásit na ADSL přípojku třeba tři měsíční prázdniny?

A jako perlička na závěr. S ADSL to sice přímo nesouvisí, ale nedá mi abych si nerýpnul. Pamatujete si ještě, když jsem před nedávnem informoval, že na Slovensku spouštějí paušální dial-up s názvem Rodinný Internet? Po měsíci fungování paušálu ohlásil Slovak Telecom již 7 500 objednávek ze strany uživatelů. Kolik je jich asi dneska? A pak že to nejde :-)

Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.

PS: Doslova na poslední chvíli dorazili údaje o které jsme žádali Slovanet i Slovak Telecom. Slovanet již má 3650 uživatelů ADSL, celkový počet ADSL uživatelů na Slovensku podle tiskového oddělení ST překročil včera hranici 25 tisíc.