Poté, co svět objevil internet, objevil i kouzlo a sílu komunitního marketingu, který se dokáže šířit jako virus. Komunity fanoušků nejrůznějších produktů od té doby bojují na všech frontách.
Kdykoliv vyjde na Živě.cz, či v jakémkoliv jiném technickém médiu článek, který by si snad i nepřímo dovolil srovnávat dva různé prohlížeče nebo třeba operační systémy, zaručeně se rozpoutá bitva argumentů – občas jen výkřiků.
To vše souvisí s fenoménem IT válek, vcelku běžného konkurenčního boje dvou a více firem, který pronikl i do světa tolik flexibilní internetové komunity. Ostatně jak jinak by proti sobě mohli imaginárně bojovat tábory zastánců Firefoxu a Internet Exploreru, kdyby chybělo tak přístupné médium jako je internet.
Jaké takové války dnes vlastně máme? Mnohé z nich už jsou roky dobojovány, přesto budí emoce i dnes. Jiné jsou naopak velmi čerstvé a ty ostatní teprve čekají na řev polnice.
Slavné mapy softwarových obchodních válek z roku 1998, 2000 a 2006 ukazují všechny historické třecí plochy mezi konkurenty. Od roku 2006 už ale bohužel nevycházejí. Původním autorem je Li-Cheng Tai, poslední podobu pak zpracoval Steven Hilton, na jehož webu najdete všechny verze.
Válka prohlížečů
Ve světě počítačů je slovíčko válka (war) nejčastěji spojované s prohlížeči. Jejich instalace je snadná a v posledních patnácti letech se z jednoduchých programů – prohlížečů – staly skutečné webové operační systémy. Ono vůbec to slovo „prohlížet“ příliš nesouvisí s tím, co dnes web dělá, Firefox, IE, Chrome, Opera nebo Safari totiž především překládají obrovská kvanta Javascriptu, dekódují video, spouští uvnitř plátna náročný Flash Player a tak dále. Anglický výraz „browse“ je v tomto směru mnohem přesnější. Čili jinými slovy, každá jejich verze nabídne něco nového, a tak se mohou navzájem neustále srovnávat.
NCSA/Spyglass Mosaic byl základem Internet Exploreru a mnoho jeho
původních autorů zároveň přešlo pod křídla Netscapu, který dal později život Mozille
Dnes nám připadne zcela běžné, že se prohlížeče srovnávají z pohledu skóre v Acid3 testu nebo třeba podle toho, jakého hodnocení dosáhnou v některém z javascriptových benchmarků. Nicméně toto vše se děje teprve několik posledních let, kdy nástup nových hráčů na trh ještě více zvýraznil marketingový boj a přeneseně tedy i boj v komunitě. Před pěti lety nikdo z nás nepotřeboval znát výsledky SunSpideru nebo Acid3 testu. Ani jeden z nich neexistoval a o straších verzích testu Acid věděli pouze ti zasvěcení. Je trošku ironií osudu, že války prohlížečů jsou zároveň i válkou občanskou – nebo možná příbuzenskou, jak Internet Explorer, tak Firefox a mnoho dalších má totiž společné kořeny v podobě archaického prohlížeče Mosaic.
Válka formátů
Války formátů jsou stejně staré jako patentové a standardizační úřady. Stejně tak na scéně počítačů, softwaru a internetu se o formát bojuje posledních několik desítek let. Soupeřily mezi sebou disketové formáty, formáty optických disků a v neposlední řadě také softwarové kancelářské formáty Open Document Format a Office Open XML. Ostatně na tuto bitvu si jistě velmi dobře pamatujete, vyvrcholila totiž předloni na jaře tím, že OOXML získal ISO standard a stal se tedy z tohoto úhlu pohledu srovnatelným partnerem pro ODF. Zatímco ODF dnes používá především OpenOffic.org, OOXML je standardizovaná verze dokumentových formátů Microsoft Office 2007.
Boj o dokumentové formáty nakonec dospěl až tak daleko, že dal Microsoft ve svém kancelářském balíku Office 2010 uživatelům na výběr – vlastně přišel s jakousi paralelou na poněkud známější ballot screen ze světa internetových prohlížečů.
Válka linuxových desktopů
Další populární a nekončící válkou je bitva mezi grafickým desktopem GNOME a KDE ze světa linuxových distribucí. Před uživateli Windows je tento boj možná trošku skrytý, přiživuje ho ale princip komunitního marketingu open source. Tam kde nepomůže velký a bohatý obr v pozadí, musí do útoku zavolat fanoušek, což může do diskuzí vnést ještě mnohem více zbytečných emocí.
Desktop KDE sice zastřešuje komunita, je nicméně založený na knihovnách Qt, které vyvinula společnost Trolltech, a kterou v roce 2008 pohltil mobilní hegemon Nokia. GNOME je naopak založený na knihovnách GTK, které před lety vyvinuli autoři „malovátka“ GIMP. Dnes vývoj spravuje sdružení GNOME Foundation sponzorované především Canonicalem (Ubuntu), Googlem, Mozillou, Intelem, IBM a opět Nokií. Víceméně se nějakou měrou zapojili všichni, kteří GNOME desktop používají ve svých linuxových distribucích a to samé platí pro KDE.
KDE a lehce upravené GNOME prostředí
V současné době je boj vyrovnaný. Více inovací sice přineslo prostředí KDE, GNOME však už rok čeká na „přelomovou“ aktualizaci, která přijde... opět příští rok. Zároveň na jeho straně stojí v současné době nejpopulárnější domácí linuxová distribuce Ubuntu.
Válka operačních systémů
Války operačních systémů začaly v polovině osmdesátých let v souvislosti s rostoucí popularitou desktopových operačních systémů a s příchodem Applu a posléze Microsoftu na velkou scénu. V devadesátých letech sice trošku utichly a Apple se zajímal zejména o svůj americký trh, jen co se ale Steve Jobs vrátil před kormidlo, jablečná legenda z Cupertina změnila směr, uvedla iPod, po několika dalších letech iPhone a to se už o jablečných počítačích mluvilo v globálním kontextu. Zatímco ještě v devadesátých letech hráli jablečné počítače roli prostě toho dalšího systému, s příchodem nového milénia a oblých křivek se z nich stal předmět globálního marketingu postaveného na osobním stylu, ergonomii a vůbec na jiném přístupu k životu a práci.
Do boje se zapojila i grafická pozlátka: Flip 3D na Windows Aero a Exposé ze světa Mac OS X
Po válce…
Na jaře 2009 vydal Keith Curtis knihu After the Software Wars. V třistastránkové publikaci se Curtis věnuje především fenoménu OSS – Open Source Software. Vítězem se asi nestane, v tržním hospodářství je to asi nemožné, pravdou nicméně zůstává, že ze všech zmíněných hráčů zažil v posledních dvaceti letech asi největší boom. Pokud před deseti lety existovalo několik jednoduchých bezplatných programů, dnes jsou k dispozici celé operační systémy, internetové prohlížeče, kancelářské balíky a především knihovny. Těm se média tak často nevěnují, najdete je ale prakticky všude počínaje těmi nejvýkonnějšími superpočítači světa a konče GPS navigacemi nebo mobilními telefony.
