Softwarové patenty: k podstatě věci?

Diskuze čtenářů k článku

Woko  |  18. 08. 2005 00:13  | 

Patentovi urednici nerozumi tomu co potvrzuji a potom se patentuji naproste trivialnosti jako jsou dvojkilky ci kolo. Uz proto jsou SW patenty spatne.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
azazel@email.cz  |  18. 08. 2005 08:13  | 

kydž je to tak prosté, tak si nechte nějakou triviálnost patentovat - a já nepochybuji o tom, že se vám to povede, když to dobře podáte
 
ale co pak s tím patentem budete dělat?
 
Patent na kolo byl udělen pochopitelně chybně, takže je absolutně nevymahatelný - a bylo by strašně snadné takový patent nechat zrušit - ale proč by to kdo dělal, že?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 09:53  | 

To je přesně vono. Neustále slyšíme, že patenty budou udělovat lidi co tomu nerozumí a neustále je předkládán onen patent na dvojklik a/nebo kolo. A neustále slyšíme od odpůrců že proto by se měly patenty obecně zakázat.


Mám dojem, že inteligenčně nenadaní jedinci mají tendenci pokládat vlastní nesmyslná řešení za ta nejlepší pro společnost a proto mají snahu prosazovat takováto nesmyslná řešení plošně. Patenty NE ! Patenty ANO !


Když se uděluje patent chemického rázu (třeba nový lék), kdo jiný by se měl na udílení patentů spolupodílet než odborníci z řad chemie a doktorů ? Když se uděluje patent mechanického rázu, kdo jiný než odborníci z řad konstruktérů a techniků ?
No a když někdo podá patent tak napsaný že je z toho úředník jelen, je JEHO POVINNOST zjednat si v tom jasno a přizvat si ODBORNÍKY ! Toto je podle mne jediná správná cesta - řešit patenty případ od případu a mít k tomu dobrozdání komise odborníků na danou problematiku.

My two cents.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  18. 08. 2005 13:17  | 

Jo, ale to by si nemohla jedina firma podava tisice patentu za rok, uz toto mnozstvi je naprosto nesmyslne. Protoze mam informace z vyvoje z ruznych oboru, v realu je mozne mit maximalne desitky patentu za rok a to v pripadne giganticke firmy, ktera opravdu dela vyvoj. Vzdyt neco uvest do stavu, kdy to funguje a je to dostatecne prevratne na udeleni patentu tak jak ho chapu ja trva treba i roky. Evidentne vynalez, jehoz "vyvoj" trva hodiny (spise minuty) si zadne patentovani nezaslouzi.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 13:57  | 

Přesně tak.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 14:18  | 

... ikdyž, cotyvíš, třeba někdo vymyslí něco během minuty, co by bylo hodno patentování. Já si myslím že by o tom měli rozhodnout ti odborníci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  18. 08. 2005 15:37  | 

Nesmysl, pokud neco vymyslis behem minuty tak to vymyslis na zaklade informaci, ktery si ziskal pred tim. To plati vzdy. Tudiz pokud si pred tim nic nevyvyjel a neziskaval nove poznatky sam, pak vyuzivas (volne dostupne) poznatky jinych. Takze z 99% to neni tvuj vymysl, ale prave tech, od kterych ses ucil.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 15:56  | 

Dycky když něco vymyslíš tak to vymyslíš na základě informací které máš (ovšem čistě technicky vzato třeba i na základě informací které ti při měření vždycky chybí - a tobě je to divné - a přijdeš na to proč chybí).
Jde o to jak ta fakta ZKOMBINUJEŠ, a pokud to uděláš  ZCELA NOVÝM ZPŮSOBEM jakým je ještě nikdo nezkombinoval, ejhle máš vynález. A jestli to trvá minutu nebo deset let je fuk. Jde o to že je to NOVÁ věc kterou si vynalezl a je fuk že použiješ šroubky M10.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 20:17  | 

Není to fuk. Patenty jsou ochrana investic do výzkumu. Fungují jako státní pobídka a podpora firem, aby investovaly do výzkumu. Minutový vynález pod jejich ochranu logicky nespadá.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 00:58  | 

I tato úvaha obsahuje zásadní nedostatky.

Za prvé, nejde ani tak o OpenSource, ale Free Software, to je rozdíl.

Za druhé, nikdo se neobává, že začnou být podávány žaloby na všechny, to není třeba, stačí takto zlikvidovat klíčové projekty, které jsou trnem v oku. Třeba Sambu a Apache. Microsoft hned bude moci podstatně klidněji spát, protože se zbaví nebezpečné konkurence.

Za třetí, nesmyslnost celé té úvahy tkví už v podstatě věci. Patenty mají sloužit k ochraně (miliardových) investic, píšete. Tak jak, proboha, by mohl malý nezávislý vývojář na něco takového náhodou přijít? Takže dokud bude možné toto:

Je určitě pravdivé tvrzení, že drobná firmička nebo zejména individuální programátor si nebude provádět rešerše, zda to, na co přišel, již není někde patentováno. Ne že by vysloveně nemohl, ale stojí ho to hodně času. V okamžiku, kdy je jeho vynález vlastně ještě bezcenný (teprve se zrodil, nikdo netuší, zda se ujme), ho ani nenapadne toto úsilí věnovat. Individuální programátor tak skutečně riskuje, že porušuje něčí patent a že na to posléze doplatí.

Tak to ukazuje, že implementace patentů je špatná, neslouží k čemu má a brání a poškozuje co nemá. Dále, tato drobná firmička a zejména individuální programátor Free Software, který často pracuje zadarmo ve prospěch všech, si nebude moci dovolit ani patentovat vlastní vynálezy. Jak se zabrání tomu, aby výsledek jeho úsilí si nepatentoval někdo jiný, ať silná softwarová firma nebo patentový spekulant, který nakonec začne chtít licenční poplatky i po samotném autorovi.

A dále mi není jasná další věc. Geniální nápady nejsou časté, vetšina vynálezů je dílem poctivé práce a dlouhodobého úsilí vývoje toho, co se zdá být potřeba. Takže je nejen možné, ale velmi pravděpodobné, že na vynálezu pracuje a investuje do něj ty miliardy více skupin současně. Jedna z nich získá patent a získá tak ochranu svých investic, ale co všichni ti ostatní? Ti naopak kvůli tomu patentu o své investice přijdou? Jsou patenty skutečně podpora investic do výzkumu? Patenty nechrání jen investice do výzkumu, ony brání výzkumu těm ostatním a navíc nutí ty ostatní platit licenční poplatky tomu jednomu. Patenty jsou ochrana monopolu a protikonkurenční opatření.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jurgen, jurgen  |  18. 08. 2005 02:00  | 

> Jsou patenty skutečně podpora investic do výzkumu?

aby si mal trocha prectavu o com hovoris:

vies co je toto cislo: $11,361,000,000?
to je prosim pekne kolonka net income u pfizeru.

a vies co je toto cislo: $7,684,000,000?
to je prosim pekne kolonka research & development.

a vies co stoho vypliva? ze keby neexistovali pateny, tak je kolonka net income totalny minus (pretoze by firmy cakali na niekoho ineho, kym to vymysli, potom by to okopirovali a lacno predavali), ztoho bude vyplivat kolonka do buducnosti r&d 0 a ztoho dalej vypliva, ze ty mozno zomres na chorobu, ktora by bola liecitelna, keby existovali patenty (pretoze by sa robil vyskum).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bender  |  18. 08. 2005 07:33  | 

je rozdiel medzi sw a normalnymi patentami, pozri sa teraz na USA intervideo zaluje DELL za autoplay, microsoft ma patent na nejake automaticke vytvaranie playlistu, skratka trivky jak hrom......

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 10:25  | 

Ano, je spousta špatně udělených patentů. Ale za to můžou lidi a ne obecně SW patenty.

Je to to samé jako tvrdit že zbraně zabíjejí lidi a proto zakázat zbraně. Prinicpiálně je to nesmysl - lidi zabíjejí lidi. Takže za špatně udělené patenty nemůže to že patenty jsou. Za to můžou LIDI co je udělovali.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
anton  |  18. 08. 2005 12:15  | 

To není to samé. Zabíjet lidi je trestné. Udělovat špatné patenty ne. Špatné patenty způsobují škody a na kom je budeš za takové situace vymáhat? Patenty tak jak jsou jsou pro sw nevhodné a je legitimní bránit jejich zavedení.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 12:26  | 

O tom mluvím, stačí aby někdo zažaloval patentový úřad kvůli špatně udělenému patentu. Asi těžko zažaluješ Sellier&Bellot za to že ti soused s jejich náboji zastřelil tchýni  Ale můžeš zažalovat stát za to že soused dostal zbroják, potažmo stát doktora jaktože nepoznal že je to blázen co střílí po lidech.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 13:21  | 

Můžu, ale akorát se zbytečně ještě víc finančně vyčerpám. Udělit špatný patent není trestné, špatné patenty se udělovat mohou, proto se také udělují.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 13:56  | 

Opakuju že se bavíme o USA kde mají precedentní právo a podle toho i postavené zákony. Udělit špatný patent není trestné - defaultně nic není trestné, dokud se vo to někdo nezačne soudit.

A pokud vyhraje, a soudce ústavní soud stanoví že stát spáchal té a té firmě takovou a takovou škodu právě udělením špatného patentu, tak se to stane precedentem. No a já jen čekám že že dřív nebo pozdějí někdo zažaluje stát USA za to že není trestné když se špatně přidělí patent konkurenci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 14:05  | 

Já myslel, že se bavíme o zavedení patentů na software v EU? nebo se software na patenty v EU budou řešit v USA? A v EU je tedy snad trestné udělit špatný software? Vymohu na našem státu nějakou škodu? Odpověď ne je blbá, pro mě jako vývojáře nepřípustná, odpověď ano je blbá, pro mě jako daňového poplatníka nepřípustná. Špatné patenty jsou ráj pro právníky, všichni ostatní na nich prodělají. Dokud nebude existovat zákonný proces, jak je minimalizovat a jak zabránit jejich zneužití, tak nemohu souhlasit se zavedením patentů. Následující soudní procesy nejsou řešení, následující soudní procesy jsou součástí jejich zneužívání.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 14:08  | 

Chtěl jsem napsat: udělit špatný patent na software.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 15:40  | 

Samo že se bavíme o patentování v EU ale koukáme snad k "sousedům" jaký s tím mají zkušenosti, ne ?
Hele, za špatně udělený patent by měl mít příslušný úředník jeb po prémiích eventuálně vyhazov, ale nemůžeš čekat že lze nastavit legislativu tak přesně aby v tom nikdo NEMOHL udělat chybu anebo že celou legislativu zruší aby v tom nikdo nemohl udělat chybu a aby se náhodou někomu nestala křivda.

Myslím si, že by nějaká open organizace která by sledovala vydané patenty a upozorňovala média na chyby byla úplně postačující. Kdyby ten patent byl donebevolající nesmysl tak by se našlo dost lidí kteří by zažalovali držitele patentu a/nebo patentní úřad za ušlý zisk. Takže by si komise udělující patenty pak dávala bacha. Takhle by to podle mne mělo ve zdravé tržní ekonomice fungovat a myslím si že takhle to u patentů v ostatních oborech funguje k všeobecné spokojenosti.

Jen utopisti si myslí že by šlo všechno ajncvaj vyřešit zákazem SW patentů.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
.ViR, .ViR  |  18. 08. 2005 17:13  | 

IMHO žádná "open organizace", upozorňující média či koho na chyby, být ani nemusí. Každý udělený patent lze totiž, je-li důvod, vymazat. A to i tak, že přestává platit "od samého počátku". Stačí napsat žádost, řádně ji zdůvodnit a předložit důkazy, o něž se návrh na výmaz opírá. V "normálním světě", kde si podniky hlídají konkurenci, takový návrh obvykle podává ten, jemuž existence patentu brání v podnikání. Nikomu jinému totiž špatně udělený patent nevadí. Takže jiný podnikatel. A jen tak mimochodem, správní poplatek za podání návrhu na výmaz patentu je v ČR 1000 Kč. Takže když si ten návrh zpracujete sám, nejde ani o nějak horentní náklady.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 20:30  | 

Musíš k těm sousedům koukat s rozumem. Nemúžeš se zde ohánět americkým precedentním právem a precedenty, když víš, že evropské právo je principiálně jiné a funguje jinak.

Vyhazov úředníka za omyl je nedostatečné řešení. V případě lukrativních patentů půjde takový úředník snadno koupit. Lukrativní patent v tomto smyslu není patent na nějaký skvělý vynález, ale patent, kterým se dá excelentně zatopit konkurenci. Patentní proces musíš nastavit tak, aby jej nešlo zneužívat. Co třeba těžké finanční postihy firem, které se snaží patenty zneužít? Ať se to otočí proti nim.

Ad zdravá tržní ekonomika. Až tu bude, tak se ozvi, zatím je je tu díky dominaci Microsoftu nezdravá tržní ekonomika. Na jednu stranu se Microsoft chová tak, jak by se ve zdravém konkurenčním prostředí chovat nemohl - nepříklad uzavírá své formáty a brání se spolupráci s okolím - na druhé straně tu vznikají mimotržní produkty, kterí Microsoftu konkurují a do kterých lijí finance ostatní komerční firmy, aby se aspoň nějak mohli Microsoftu postavit, protože na trhu Microsoft odrovná každou konkurenci, bohužel ne kvalitou svých produktů, jak by měl, ale ekonomickou silou, Netscape je exemplární příklad.

O jakém zákazu patentů mluvíš? SW patenty neplatí, takže je nikdo zakazovat nemůže. Představ funkční model patentů na SW, který nebude moci být zneužíván a pak si o nich promluvíme. Jestli s takovým nedovedeš přijít, nediv se, že se mu rozumní lidé brání.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 09:54  | 

A jak bys chtěl detekovat že se toho někdo snaží zneužít ? A cokdyž by někdo podplatil ty úředníky kteří by pak rozhodli že ty se snažíš patentu zneužít a Microsoft ne ?
Funkční model patentů na SW si představuju stejně jako funkční model patentů na léky nebo jakýchkoliv jiných patentů. Že to ti mamlasi neumí jen převzít a místo toho se snaží vykombinovat nějaký hybrid s utopistickou myšlenkou "a teď už to fakt uděláme tak že to nepůjde ojebat" je podle mně ten doopravdický problém ohledně SW patentů. Nikdy nikdo žádnou legislativu takto nenastavil, ani nenastaví, protože to prostě nejde. Nikdo nevidí do budoucna všechny konsekvence, to je nereálné to co píšeš.

Jediným řešením je podle mně se inspirovat "vedle" a nechat aby jednotlivé případy rozhodl soud, stejně jako je to ve všech ostatních vědních oborech. A když soud dojde k názoru, že udělením patentu pochybil stát, vyvodit z toho patřičné konsekvence pro úředníka-komisi-odborníky-všechny kdo se na udělení podíleli, opět stejně jako je to při udělování jánevím stavebního povolení nebo tak.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek Novák  |  23. 08. 2005 09:54  | 

ad) SVÉ formáty
tak sakra, když jsou jeho, tak snad má svrchované právo SVÉ formáty uzavírat a nikomu nic neposkytovat!!!!
ad) mimotržní produkty
jsou li mimotržní, tak opravdu nechápu co s tím má společného zdravá/nezdravá tržní ekonomika
ad) půjde takový úředník snadno koupit
udělení patentu neznamená, že je patent platný, naopak, zjistí-li se, že byl patent udělen protiprávně, mohlo by se přihodit, že navrhovatel patentu a stát bude muset odškodnit všechny, kterým protiprávní udělelení patentu zabránilo v dosažení přijmů

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 09:56  | 

A jak se to slučuje s patenty na trivialní nápady, na které drobný vývojář přijde sám od sebe jen tak mimochodem?
Dobra implementace patentu, s kterou bych souhlasil, musí být taková, abych já, jako drobný programátor nemohl omylem porušit patent tím, že vymyslím již vymyšlené. Protože jestli to dokážu omylem vymyslet já, tak žádné miliardové investice nejsou třeba a patenty v takovem případě nemají žádné opodstatnění. To abys měl představu, o čem skutečně hovořím.

A mimochodem, nějak jsi opomenul odpovědět na vznesené otázky. Např. jak to bude, když do výzkumu něčeho nalijou miliony dolarů dvě společnosti a jedna si stihne podat patent dřív, jak ochráníš investice té druhé společnosti?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jurgen, jurgen  |  18. 08. 2005 15:17  | 

> A jak se to slučuje s patenty na trivialní nápady, na které drobný vývojář přijde sám
> od sebe jen tak mimochodem?

nijak, pytal si sa vseobecne, odpovedam vseobecne. farmaceuticka firma si nemoze patentovat trivialne napady, takze neni problem v patentoch, ale v ich udelovani na hovadiny.

> Např. jak to bude, když do výzkumu něčeho nalijou miliony dolarů dvě společnosti a
> jedna si stihne podat patent dřív, jak ochráníš investice té druhé společnosti?

1. podporuju patenty vyskum? jednoznacne. to je natych cislach nespochybnitelne.
2. obmedzuje konkurencia vo vyskume vyvoj? nie. zober si napriklad viagru a cialis. alebo bar jaky liek, ktoreho existuje milion druhov. mas ponatia, kolko firiem momentalne robi vyskum napriklad liekov na rakovinu?

vo farmacii to funguje vsetko famozne. patenty jednoznacne podporuju vyskum a bez vyskumu by nemali linuxaci ani masticku na jebaky. to, ze sa daju patentovat vpripade softweru kadejake chujoviny, este neznamena, ze patenty samo-osebe su zla vec. farmaceuticka firma si tez nemoze patentovat gulate pirulky.

zaver:
patenty su dobra vec, staci ich rozumne pouzivat. ja sa nezastavam patentoveho uradu, ktoru udelil patent na dvojklik.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 20:50  | 

Přesně, nijak se to neslučuje a přesto se to děje. Takže v tom si rozumíme, máme jeden důvod, proč patenty odmítnout.

Nevidím do farmaceutického výzkumu, ale obávám se, že to funguje úplně jinak, něž vývoj softwarových produktů. tyto rozdíly vedou k tomu, že na lék se vztahuje jeden patent, možná nějaký další na výrobní postup, na software se jich vztahují desítky. To že se patenty udělují na hovadiny je problém patentů, přesněji patentního práva. Když patentní právo něco takového umožňuje a umožňuje patenty zneužívat, je špatné a já se bráním jeho přijetí. Nikde jsem nepsal, že patenty jsou špatné jako princip.

1) Ty čísla nic nedokazují, za prvé se týkají jiného oboru (zde běží řeč o patentech na software), za druhé nemůžeš prokázat, že by nebyly lepší, kdyby patenty neexistovali.

2) Ano, kdyby patenty na SW platily, pak by omezovali a prodražovali jeho vývoj. Opět se snažíš ohánět jiným oborem a nerespektuješ specifické problémy patentů na software.

závěr:

Patentní právo, které umožňuje snadno udělovat špatné patenty a ty následně zneužívat je špatné a zaslouží si zamítnout. To se také stalo a teď se přepracovává.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jurgen, jurgen  |  18. 08. 2005 21:46  | 

> Přesně, nijak se to neslučuje a přesto se to děje. Takže v tom si rozumíme, máme jeden
> důvod, proč patenty odmítnout.

prave naopak, zhodli sme sa natom, ze patenty su dobra vec, staci ich len rozumne pouzivat.

> To že se patenty udělují na hovadiny je problém patentů, přesněji patentního práva.

neni to problem patentov. to je jak tvrdit, ze ked niekdo zabije niekoho nozom, moze zato noz. samozrejme, ze noz zato nemoze a nebudeme si koli tomu natierat chleba lyzickov. staci noz normalne pouzivat.

> 1) Ty čísla nic nedokazují, za prvé se týkají jiného oboru (zde běží řeč o patentech
> na software), za druhé nemůžeš prokázat, že by nebyly lepší, kdyby patenty neexistovali.

za prve, je to vprincipe jedno, za druhe, pokial ti to neni ztych cisel jasne, potom mas velmi slabo vyvinute ekonomicke myslenie a nasa diskusia nema moc velky zmysel.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
.ViR, .ViR  |  18. 08. 2005 17:50  | 

1. I u "technických" patentů na vynálezy je mnoho takových, které se dodatečně jeví jako triviální, neboť "tak by to přeci udělal každý". Nicméně praxe ukazuje, že to tak mnohdy jen vypadá. Proto byly vytvořeny celkem úspěšně fungující mechanismy, jak to, zda jde či nejde o řešení které je "nasnadě", posoudit. A zvažuje se přitom dost kritérií. Stačí nahlédnout do příslušné patentářské litaretury. A není problém tyto postupy implementovat i na SW, protože jde o postupy dostatečně obecné. Aplikovat by je měl ovšem samozřejmě ten, kdo SW rozumí. (Jinak řečeno, tak jako jsou dnes na patentových úřadech pracovníci průzkumu se strojařským, elektrotechnickým, chemickým biologickým atd. vzděláním a praxí, přibyli by prostě další odborníci - programátoři.)

2. Patentovatelnost se neřídí miliardami investic ale tím, jestli je řešení nové (celosvětově), průmyslově využitelné (tedy zda je opakovatelné se stejným výsledkem), zda přináší nějaký alespoň minimální pokrok (užitek) ve srovnání s dosavadním stavem a je výsledkem "vynálezecké činnosti". To poslední je dost imaginární pojem, nicméně vynálezeckou činností může být i "náhodné vnuknutí" nebo "vezření" do problému. Co jí ovšem určitě není je vše, co by učinil za stejných podmínek kterýkoli kvalifikovaný odborník v posuzovaném oboru, pokud by dostal za úkol vyřešit shodný problém, který je řešen vynálezem. Neznamená to tedy, že by k témuž řešení nemohlo dojít více lidí.

Ono je to tak, že je spousta drobných vynálezů, které posunují pokrok vpřed a většinu jich udělají nikoli profesionální výzkumníci, ale řadoví technici či úplní amatéři. Prostě náhodou mají nápad, někdy třeba i jediný za život. Ale ten nápad obvykle nestačí a je třeba jeho dotažení právě do té "průmyslově využitelné" podoby. A to už stojí nějaké úsilí a prostředky, které si zaslouží ocenění od "společnosti" (zde reprezentované státem). A tím oceněním je patent, tedy monopolní právo po určitou dobu výsledek svého úsilí ekonomicky využívat. Těch "průkopnických" vynálezů, které pak mění směr vývoje, těch je nepatrné procento.

3. Pokud se týká ochrany investic, o tu v patentovém právu až tak nejde. Patent je prostě "oceněním" toho, kdo věc vyřešil jako první. V praxi ovšem ani ti druzí nepřijdou obvykle, pokud jde o cílený výzkum, zkrátka. Každý nákladný výzkum má totiž obvykle různé tzv. "vedlejší výstupy" a "alternativní řešení". Takže výsledkem bývá určitý "balík". A běžně se stává, že dvě konkurenční společnosti vytvoří ten "balík" podobný, ale nikoli identický a dojde se k tomu, že vůbec nejlepší je vzájemná kombinace těch balíků. Takže se pak konkurenti dohodnou, poskytnou si tzv. křížové licence a život jde dál.....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 21:11  | 

1) Ano, můžeme se soudit, zda to je nebo není triviální. V praxi bohužel ty úspěšně fungující mechanismy, které to rozlišují, nefungují, ne v případě patentů na software. Dokud nebudou fungovat, není možné s patenty na software souhlasit, nadělaly by víc škody než užitku. Mimochodem, co s těmi již cca 30 000 udělených patentů na software, které těmi fungujícími mechanismy neprošly?

2) To je právě chyba, protože pak patenty neslouží ke svému účelu. Tedy jako státní pobídka a ochrana investic do výzkumu. Jiné účely, ke kterým se používají je zneužívání patentů.

3) O ochranu investic do výzkumu právě jde. Jaký smysl má ocenění faktu, že ukončil výzkum (přesněji podal si patentovou přihlášku) o pár dní dřív? To nemá žádnou logiku, nepřináší to žádný veřejný prospšch, naopak. Vede to k monopolizaci tržního prostředí, o devalvaci investic do výzkumu těch ostatních ani nemluvě.

Řeči o podobném balíku jsou hezké. V případě SW je takovým balíkem výsledná aplikace, na kterou se vztahují desítky patentů. Velké firmy, které mají mezi sebou řadu různých dohod, si poskytnou křížové licence - tzv. pakt o neútočení, malé utřou nos. Vcelku efektivní a pohodlný způsb, jak malé firmy držet u země, aby náhodou moc nevyrostly. Je to ale potlačení konkurence. Pro tržní ekonomiku, která na konkurencii stojí, vcelku vražedné. A život jde dál, samozřejmě, bohatí jsou bohatší, chudí chudší, tak to bylo přeci odjakživa. To je v zájmu velkých SW firem a pávníků, všichni ostatní na tom prodělají a nejvíc to odnese spotřebitel. Patenty v dnešní podobě nejsou ve veřejném zájmu, proto proti nim veřejnost silně protestuje. Viz pokus o nedávné podvodné prosazení patentovatelnosti SW.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 11:37  | 

v pripadech farmaceutickych firem se jedna o jednoznacne patenty, tykajici se jasne dane chemicke slouceniny a vymezeni jejiho pouzit.

Mezi temtito druhy patentu je tedy zasadni rozdil.

Trosku divoky priklad:

V pripade farmacie je patent koncipovan takto:

"konkretni chemicke slozeni" latky slouzici k procisteni dychaciho ustroji.
(z dane chemicke latky se pak vyrabi pilulky k procisteni dychaciho ustroji. Patentem je tak chrane ta ci ona konkretni sloucenina a jeji pouziti. Vymyslite-li jinou latku k procisteni dychaciho ustroji, muzete si ji patentovat a prvni latce konkurovat)

U softwaroveho patentu je to stanoveno tako:

Program k procisteni dychaciho ustroji.

(neni zde chraneny konkretni program, je zde patentove chranena pouze aplikace programu. Jiz nemuzete vymyslet zadny program, ktery by procistoval dychaci ustroji, aniz byste tento patent porusil)

Toto je, dle meho nazoru, jadro problemu tykajici se principu patentovatelnosti softwarovych reseni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 11:53  | 

To ale popisuješ problém lidí  co takový patent udělí.
Co zabrání aby někdo nedostal patent na "Látku sloužící k pročištění dýchacího ústrojí" ?

Nebo snad tvrdíš, že lidi co udělujou patenty farmaceutickým firmám jsou chytří, a všimnou si že se žádá o patent na konkrétní látku, a lidi co udělujou sw patenty jsou blbí, a nevšimnou si že se žádá o patent na obecný program ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
anton  |  18. 08. 2005 12:20  | 

Všechno je problém lidí, to není nic nového. Proč tedy dávat lidem zbytečně do ruky moc dělat něco špatného?



lidi co udělujou sw patenty jsou blbí, a nevšimnou si že se žádá o patent na obecný program
Vůbec to nechápaeš. Konkrétní implementaci (obdoba konkrétní látky), tu chrání autorský zákon, patenty v software mají umožnit patentovat právě obecné nápady. Přečti si znovu Hlavenkův článek, doslova tohle v něm píše. Kupodivu někteří lidi tohle považují za hloupý nápad a nechtějí to, já se jim nedivím.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 12:39  | 


Kterou pasáž  článku máš namysli když píšeš že "patenty v software mají umožnit patentovat právě obecné nápady" ? Nějak to tam nevidím...
 
A "proč tedy dávat lidem zbytečně do ruky moc dělat něco špatného?"  Dobrá otázka. Aby měli SVOBODU se rozhodnout ? Protože všechno špatné je k něčemu dobré ? Podle tvé logiky to Bůh s rájem prostě zvoral když dal lidem možnost si do toho jabka hryznout. Místo toho tam tu jabloň prostě neměl dát, jasně

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 13:26  | 

Přečti si pasáž o autorském zákoně.

Pěkná demagogie. Co tedy takhle zrušit zákony, to teprve bude svoboda rozhodování, jestli někoho zabiju nebo ne, jestli to ukradnu nebo ne a podobně? Patenty svobodu omezují a omezují ji nevhodně, patenty mě kriminalizují i za to, že sám na něco přijdu jen proto, že už na to přišel i někdo jiný.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 16:08  | 

Pasáž říká že patenty chrání konkrétní principy a podle mně je dobře že to tak dělají, protože tím umožňujou pokrok tím že chrání firmám investice do vynalézání nových věcí.


Jo a kámo když sám přijdeš na něco na co už přišel někdo jiný, hehe, tak to seš hlupák že ses nepodíval do google, než si to začal vymýšlet  

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 21:23  | 

No vidíš, jenže princip, to je obecný nápad. Princip, to je ztrátova komprese hudebních souborů tak, že se využije nedokonalosti lidského sluchu, že tento tu ztrátu informací nepozná. To je princip. Na základě tohoto principu lze vynalézt řadu algoritmů, jak to dobře a ještě lépe udělat. Ale jestli někdo bude mít patent na tento princip, nikdo tyto dobré a ještě lepší algoritmy vynalézat nebude. Vlastník patentu proto, že jemu to co má stačí, lidi stejně nemají nic lepšího k dispozici (a ani mít nebudou, možná za dvacet let, až patent přestane platit), ostatní proto, že by musleli platit majitelu patentu na princip licenční poplatky. Jestli i tak do toho půjdou, budou nejen platit výzkum (který si už patentem neochrání, patent na princip má někdo jiný), ale ještě licenční poplatky. Tím se jim výrobek pěkně prodraží, nebudou konkurenceschopní. Patenty na princip pokroku brání.

Vzhledem k triviálnosti patentů na software by byly hlupáci všichni chytří programátoři a chytří ti hloupí, kteří na nic přijít nedokáží. To je zvláštní, ne? Naštěstí programátoři jsou chytří a patentům na software se v takové zkriplené podobě brání, takže chytří zůstávají chytří a hloupí zase hloupí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 10:09  | 

Sice máme odlišnou terminologii ale v zásadě bych řek že nám jde o totéž. Patentovat si "ztrátovou kompresi tak že se odstraní to co lidi stejně neslyší" by jít nemělo. Ty tomu sice říkáš princip, ok, v tomto tvém podání je to příliš obecný princip a takovéto obecné principy by jít patentovat samozřejmě nemělo a že to jde je lumpárna.
To co by mělo jít patentovat by měl být konkrétní postup jak to docílit, třebas popsaný systémem "nejprve se udělá AD převod, pak se na to naseká na kousky, pak se na to hodí FFT, pak se osekají neslyšitelné harmonické a pak se to všechno zkompresuje" - chci říct že by ten postup musel být popsán tak aby bylo jasné že je to nová věc a v čem je to nová věc a nesměl by chybět znalecký posudek.


Myslím si že když to funguje u jiných vědních oborů může to fungovat i u patentů na SW.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 12:27  | 

vesmes ano. Podobne patenty posuzuji odbornici, jez maji za ukol overit spravnost patentu a v neposledni radi i bezkonfliknost s doposud existujicimi patenty. Odbornost je tu jednim za zakladnich predpokladu (Ostatne Albert Einstein byl puvodne svycarskym patentovym urednikem. Sve teorie vystavel prave na zevseobecneni zaveru, lidmi patentovanych postupu.)

Nechci rici, ze lide, co udeluji SW patenty jsou blby. Jsou to urednici, jejichz pole pusobnosti bylo nahle rozsireno nad ramec jejich odbornosti. Navic na zaklade legislativy prevzate ze znacne nesrovnatelneho prostredi. Kdyz budete chtit po veterimari opravit radio a on to nezvladne, tak to prece neznamena, ze je blbej.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 12:43  | 

Jojojojojo tak to je samozřejmě chyba pokud to tak je. Čili pokud by se k udělování SW patentů dostali kompetentní odborníci, kteří by dostali za úkol ověřit správnost patentů a bezkonfliktnost tak by nebyl se SW patenty problém.

Patenty na příliš obecné věci by zatrhli, patenty na nové konkrétní postupy by povolili a všichni by byli happy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  18. 08. 2005 12:59  | 

Obávám se, že odborník si jinde vydělá mnohem více než jako úředník na patentovém úřadě. Takže patenty posuzovat budou obyčejní úředníci co tomu nerozumí. T.j. velká firma si s vysokou pravděpodobností patentuje vpodstatě cokoliv (stačí patent napsat dostatečně nesrozumitelně aby se v něm úředník nevyznal). Druhá ingredience je vysoká cena a čas stojící zrušení blbého patentu. A ve výsledku tu máme patent, který je blbý, lze jej zrušit ale malá firma nemá peníze ani čas aby toho dosáhla. Velké firmy mají smlouvy o vzájemném využití patentů takže ty blbé patenty netrápí. A máme tu výsledek, kdy škodlivé vlastnosti SW patentů výrazně převažují nad jejich přínosem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 16:16  | 

Ale noták, proč asi podání patentu stojí takové peníze, co ? Z čeho se asi tak platí znalecké posudky, he ? Firma si rozmyslí jestli dá peníze za poplatek za patent za IsNot. Nebo si fakt myslíš, že by někdo nechal posuzovat ne-chemiky patenty z oblasti chemie ? Nebo že by patentové úřady zaměstnávaly chemiky přímo ?  


Proč si furt lidi myslí že to programování je něco extra a že vyžaduje extra přístup, jiný než u ostatních vědních oborů ? To jste ve škole nepochopili že že všechno je to na jedno brdo ?! Fyzika, elektrika, grafika, biologie, programování, jazykověda, chemie, mechanika, biomechanika, zdravotnictví, všechno používá stejné obecné principy !

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
.ViR  |  18. 08. 2005 18:09  | 

Pracovníci průzkumu na patentových úřadech s tzv. "úplným průzkumem" (náš mezi ně mimochodem stále patří) musí mít vysokoškolské vzdělání v příslušném nebo blízce příbuzném oboru který mají přidělen (např. léčiva může posuzovat vedle farmaceuta po určité průpravě i chemik), musí mít všeobecnou praxi v oboru a pár let praxe na Úřadu, než mohou posuzovat něco samostatně. A k tomu samozřejmě i nějakou tu právní kvalifikaci. Takže to rozhodně nejsou "nějací úředníci",tak jak je známe ze spousty jiných institucí. Rozhodně bych jejich kvalifikaci, i schopnost patentových úřadů zvládnout nové oblasti, nepodceňoval. Jsou tam totiž lidé, kteří vědí to, co pro nás ostatní bude za 5 - 6 let horkou novinkou

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  18. 08. 2005 21:47  | 

Fajn učiňme tyto lidi trestně zodpovědnými za přijetí nesmyslného patentu a já to beru. Ostatně učinit hledání neplatných patentů finančně ziskovým podnikem považuji za jeden z mála funkčních způsobů jak se efektivně bránit proti blbým patentům.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 10:16  | 

Jasně a v nejhorším případě aby dostávali doživotí, či trest smrti, ne ? Hele každej úředník který něco rozhoduje je nějakým způsobem zodpovědný za svou práci. Když ti jánevím stavební úřad špatně rozhodne, můžeš si jít stěžovat a pokud máš pravdu tak má dotyčný úředník jeb po prémiích, když se to opakuje tak ho vyrazí, eventuálně z toho má bordel šéf toho úředníka, potažmo šéfa šéf. Je to standartní postup který funguje, tak v čem je problém ?


A udělat z toho finančně zajímavou činnost - to je dobrý nápad ! U nás to není zvykem, ale za vodou je normální zažalovat stát za fin. újmu že ten a ten úředník rozhodl špatně. A pokud ti nezávislý soud dá za pravdu tak ti přiřkne fin. vyrovnání.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 13:15  | 

to by asi nebyl se SW patenty problem, otazka je, co by bylo mozno uznat a obhajit jako konrektni softwarovy patent tak, aby to nedublovalo ochranu vyplyvajici automaticky z autorskeho zakona.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 17:04  | 

Autorský zákon chrání tebe jakožto vynálezce, aby se nikdo nechlubil cizím peřím. Rozuměl bych například patentům na nové, podtrhuji nové kompresní metody.
 
Řekněme že si vycucám z prstu ... é ... novou kompresní metodu obrázků, na základě kombinace waveletových transformací, fraktální komprese a neuronových sítí. Vymyslel bych jak pomocí těchto třech stavebních kamenů vyprodukovat menší a věrnější obrazy.


Jestli tomu dobře rozumím, autorský zákon mě chrání předtím aby někdo netvrdil že to vymyslel von.

Patent na princip by mi zaručil že by tuto kompresi nemohl Microsoft vzít, vyměnit v ní neuronovou síť za "množinu dynamicky měněných proměnných", implementovat a vydělávat na tom.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 17:46  | 

tohle je pomerne dobry pripad, ale operujete v nem s kombinaci trech prvku, jez by museli by v patentu velmi presne definovane. A tady uz je otazka, nakolik presna by tato definice musela byt a zda by jeji ochrana jiz nehranicila s autorskym zakonem. Vlastne by jste pak zbytecne patentovym zakonem chranil 3 komponenty, ktere by jiz kazda zvlast byly dostatecne chranene.

Zajimavejsi je to uz se samotnym programovacim jazykem. Vetsina dnesnich jazyku je vystavena na jinych jazycich. Jako priklad je PHP, ktera vlastne preklada instrukce do Cecka, tyto knihovny obrzeny kod vezmou prevedou ho do zakladni instrukcni sady procesoru, ktery cinnost vykona.

Jediny, kdo v tomto procesu prisel s necim opravdu novym je vyrobce procesoru, ktery prisel se zakladni instrukcni sadou a vymezil tak spektrum matematickych procesu, ktere je pocitac schopen vykonat. Na zbytek uz se da divat pouze na rozvijejich aplikace techto procesu, nikoli na patentovatelny objev.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 11:25  | 

No právě, já bych patentem chránil onu novost a výhodnost kombinace těch třech prvků. No a přesností definice oněch třech věcí by se stanovil "záběr" patentu - jistá obecnost by byla samozřejmě nutná právě proto aby mi někdo nemoh provést to co jsem popsal. A opět by to měl posoudit odborník který by řek, tak tohle né, velevážený, žádná "komprese užitím toho toho a toho", tady mi pěkně napíšete jak ty 3 věci kompresujete, co je nejdřív, co pak, a naco je tam ta neuronová síť. A podle toho by pak se pak rozhodlo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JeCh, JeCh  |  18. 08. 2005 20:47  | 

Takhle to není. Ty vymyslíš zmíněnou kompresi a napíšeš program, který bude umět obrázky komprimovat a dekomprimovat. Autorský zákon Tě uchrání před tím, aby ten program někdo okopíroval. Nějaká komise musí rozhodnout, co je ještě kopie a co už ne. Porovnej si to třeba s písničkou, když změním basu, tak je to nová písnička evidentně ne. Když necham harmonickou složku a změnim nápěv, tak už se většinou jedná o novou písničku. Například i Georga Harrison byl u sodu a prohrál a bylo mu prokázáno že okopíroval (i když asi neúmyslně) písničku.
Oproti tomu patent Ti umožní patentovat si metodu komprese, to znamená použití daných 3 technik ke kompresi obrázku. Nikdo jiný už nebude smět bez Tvé licence vyrobit obrázek stejným způsobem jako Ty. I kdyby celý algoritmus naprogramoval znova. Nyní je na snadě otázka, jestli to je dobře nebo ne.
Například může kdokoliv udělat program komprimující do ZIPu, ale RAR a ACE mají pouze jeden kompresor. Těžko říct, jestli je to uzavřeností formátu nebo tim že to je patentovaný. Ale tohle je poměrně vhodný případ. Kdo na tom vydělává víc. WinZIP tím, že ZIP je nejrozšířenější formát nebo kvalitnější RAR, jehož formát žádný jiný program nevytvoří. Já myslim, že WinZIP je na tom paradoxně líp.
Je třeba dobré, aby si MS patentoval svoje .doc a .xls formáty? Asi se shodneme, že ne. DOC a XLS jsou jednou z největších brzd rozvoje konkurenčních textových editorů. Pro obrovský množství firem to je jedinej důvod, proč kupovat MS Office a potažmo i Windows. Je to dobře nebo ne? Microsoft vydělává a konkurence skomírá. Přinesl přitom MS díky svým formátům nějakou novou myšlenku, za kterou by si to zasloužil? Podle mě ne. V tomhle případě zcela souhlasím s brazilským premiérem, který řekl, že Microsoft je jako rakovina.
Takže můj názor - SW patenty asi ano, ale ve velmi omezené míře a s velmi krátkou dobou působnosti. Viděl bych to tak na 2 roky. Musí se vzít v úvahu rychlost vývoje v IT a jiných oborech. Taky by asi bylo rozumné vyřadit ze SW patentů opensource projekty, jako je tomu v USA. Nyní může někdo namítat, že to je nemístné protěžování OS, ale tyhle projekty prostě nemají možnost žádné licenční poplatky platit. A znamenalo by to jejich konec, což si určitě nepřejeme.
Zavedení SW patentů v Evropě by mohlo znamenat konec mnoha populárním programům, jejichž autoři do nich vložili obrovské množství času, práce a invence. Namátkou jmenujmě multimediální MPlayer, VLC, FFDShow, XviD, LAME, MP4Box, FAAC, FAAD atd. I když u projektů typu XviD, FAAC nebo LAME si nejsem jistý, jestli problém neni spíš v použití patentovaného formátu (MPEG-4 ASP, MPEG-4 AAC, MP3).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 11:13  | 

Ano, to je ta otázka jestli je to dobře nebo ne. Já si myslím že to dobře je, aby nikdo nesměl po nějakých řekněme 5 let bez mé licence vyrábět obrázek tímto způsobem. Za tu dobu se prodá dost mých aplikací, dost firem si ode mne pořídí licence na to abych na tom vydělal a mohl zas vymýšlet nové věci. Ano, někteří pak budou vydělávat jen vymýšlením, a myslím si že tak to má bejt když sou dobří a vymýšlejí nový věci, ne ?


Ohledně patentování formátů... já si myslím že obecně ano, ale při udělování by se mělo vzít v potaz právě dominantní postavení na trhu a to by měl právě posoudit znalec. U takových korporací by se jistě měl poradit s antimonopolním úřadem.


Prostě razím tezi že zakazovat cokoli obecně je nesmysl, dycky se to musí brát případ od případu a měl by to posoudit odborník. Ať už se jedná o jakýkoliv patent.



Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek Novák  |  23. 08. 2005 10:18  | 

ale to snad ne. Když si koupíte jakékoli slušnější vývojové prostředí můžete přímo využívat DCOM objekty MS Office pokud jsou v počítači nainstalovány. Dokonce na tom můžete postavit těžiště vaší aplikace, která pak ovšem bude funkční jen za přítomnosti MS Office. Co se týče uzavřenosti formátů - neznám způsob jakým by jste chtěli někoho NUTIT ke zveřejnění a otevření formátů, který by zároveň nepoškozoval svobodu tvůrce těch formátů.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  18. 08. 2005 13:23  | 

Jen logicka dedukce ano ? => vyvoj lidstva probiha cca 100let, pred sto lety spadla opice ze stromu, zavedla patent a zacla vymyslet.

Blbost ze ? Cele miliony let probiha kopirovani, jeden prebira zkusenosti jinych. Viz trebas hedvabi, bourec morusovy, a jeho cesta z Asie do Evropy. Jen v poslednich lete si lidi usmysleli, ze je to neco spatneho. Blbost, konkurence by nutila k daleko rychlejsimu vyvoji, protoze jen jeden muze byt prvni a nez se neco okopiruje, taky to nejakou dobu trva, a to je presne doba, kdy musim vyrobek prodat, ziskam konkurenci vyhodu diky vyvoji. Zruseni patentu by vyvoj podstatne urychlilo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jurgen, jurgen  |  18. 08. 2005 17:05  | 

kolko miliard dolarov investoval praclovek do vyskumu?
kolko trva okopirovat nejaky liek, ked mas v pribalovom letaku napisane zlozenie?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bender  |  18. 08. 2005 19:33  | 

nojo je trosku rozdiel poznat zlozenie a vediet jak to efektivne produkovat...... btw aby si mohol predavat liek tak sa musi brutalne testovat a nejaky fake liek by sa skratka na trh nedostal...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jurgen, jurgen  |  18. 08. 2005 22:05  | 

> nojo je trosku rozdiel poznat zlozenie a vediet jak to efektivne produkovat..

prezradim ti jedno obrovske tajmostvo.
objednaj si tonu sildenafil citratu z ciny, kup stroj na tablety a mas viagru pri nakladoch zhruba koruna na tabletu.

velmi zlozite ze?

> btw aby si mohol predavat liek tak sa musi brutalne testovat

ano, to musi. len zabudas, ze pri rovnakom zlozeni je to riziko neprejdenia nulove a hlavne usetris cely pociatocny vyskum, teda to najpoctatnejsie.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Joker, Joker  |  18. 08. 2005 10:29  | 

Ano, IMHO je to nepochopení toho hlavního nebezpečí pro alternativní software. Korporace nebude žalovat každého malého vývojáře, ale jen ty kteří pro ně představují nějakou konkurenci. Pochopitelně že když si naprogramuju nějaký JokerWebServer a budu ho používat já a tři kámoši tak mě nikdo otravovat nebude. Přece postačí sestřelit Apache. A není potřeba žádná drastická pokuta, stačí jednoduše mít patent na něco bez čeho se ten Apache neobejde a potom počkat na rozhodnutí soudu že si to buď musí licencovat anebo to přestat používat (tj. defacto ukončit vývoj aplikace).

Hlavní problém patentů je ale ten že celý program je jen algoritmus, matematické operace. Podle stejné úvahy by se pak daly patentovat matematické vzorce a fyzikální zákony.
Jednoduchý příklad: asi většina čtenářů zná tu historku jak malý Gauss dostal ve škole za trest sečíst všechna čísla od 1 do 100. On ale přišel na to jak to spočítat během pár sekund. A teď otázka: měl by mít nárok na patent na rychlý součet číselné řady?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 10:45  | 

Gauss ne, ale vyrobce toho mechanickeho secitace ciselnych rad by si patent zaslouzil, zejmena tehdy, jestlize existujici mechanicke secitace ciselnych rad pouzivaly vesmes tu stupidni metodu...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 11:29  | 

A jak k tomu ten Gauss přijde? On to vymyslí a někdo jiný z toho bude mít peníze. Ale je to tak správné, ten nápad nic nestojí, žádné investice nebyly potřeba a patenty jsou ochrana investic. a ten výrobce, ten ten nápad implementoval, jistě do vymyšlení té implementace nějaké prostředky vložil, postupoval cestou pokus-omyl, až mu to fungovalo, tedy budiž, udělme mu patent. Ale pozor, jen na tu jeho implementaci, tak aby někdo jiný mohl přijít s jinou implementací Gaussova nápadu. Ne tak, aby to již nikdo jiný nemohl implementovat. Patent nesmí chránit nápad, ale konkrétní řešení využívající ten nápad. A to platí i v případě, kdy ten nápad a tu implementaci má jeden a ten samý člověk/firma.

Jestliže píšu software, vždy mám vlastní implementaci (pokud to neopisuji, a u software jde implementace, tedy kód programu, lehce ukrýt). Nápad ukrýt nejde, ale ten by neměl být patentovatelný. Ano, může dojít k tomu, že náhodou je má implementace shodná s implementací někoho jineho, počet řešení není nekonečný. Ale no a co? Jestliže si na něj přijdu sám, tak se na to opět nemohou patenty vztahovat, protože nezneužívám cizí investice do té implementace, investuji do ní sám a mám také právo na ochranu své investice. Patenty mají tendenci ustanovit stav, kdo dřív přijde, ten dřív mele a monopolizaci na nápad. To je nesmyslné. Patenty je nutno hodně přepracovat, aby sloužily k účelu, kterému mají a nedocházelo k jejich zneužití ať ve formě patentových spekulací a nebo nekalého potírání konkurence, jak se tomu běžně děje dnes.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 12:10  | 

No a co když vložíš investice do vývoje nového kompresního algoritmu ? Lepšího než existuje doposud ? Výsledkem pak je nový a lepší druh videokomprese. Neměl bys mít právo tuto konkétní implementaci zmenšení a zkvalitnění patentovánu ? Nepatentuješ si obecně zmenšení a zkvalitnění, nepatentuješ si obecně kompresi. Patent budiž udělen konkrétní implementaci.

Například Viagra. Všichni vědí, že když se ponechá přítok a zastaví odtok co se stane. Toto není předmětem patentu Viagry. Předmětem patentu je JAK zastavit odtok. Proto má na to patent, aby jiná firma nezastavovala odtok stejným postupem. Ať si vymyslí vlastní. A když náhodou přijdou na to samé a náhodou do toho oba investujou těžký peníze, ať se soudí anebo mimosoudně dohodnou. Normálka.


Proto by obecně patenty na postupy měl být umožněny a je nesmysl se je snažit plošně zakázat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 12:38  | 

Viagra neni software.

Zůstaňme u toho kompresního algoritmu. Umožní mi patent na něj, abych implementoval vlastní algoritmus, jak takové video vytvořit a dekódovat? Viz. mp3, kde také existují různé a různě kvalitní algoritmy komprese (odstraňování nedůležitých částí), a přesto se stále jedná o mp3. Je v pořádku chránit investice před krádeží vlastního řešení, není v pořádku chránit investice před konkurencí, tedy před tím, aby konkurence nemohla do vývoje něčeho takového taky investovat, každý by měl mít právo investovat do implementace toho samého, patenty by neměli vytvářet právo na monopol (což je taky ochrana investice). Někteří lidé, zdá se, mezi tím nerozlišují.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 17:13  | 

Hele ty si fakt myslíš že bys vymyslel vlastní algoritmus jak dekódovat či zakódovat mp3 ?  A v čem by byl asi tak byl tobě "vlastní" ? Napsal by sis vlastní kosinovou FF (ne to není FireFox, to je FastFourier) transformaci, vlastní AD převod...  Hele a co takhle vlastní Shannon-Kotělnikův teorém, ten by sis vymyslet nechtěl ?

Mohl bys ale mít patent na nějaký podproblém onoho kompresního algoritmu. Třeba svůj vlastní "odšumovací" filtr kterým bys prohnal v nějakém místě jejich zakódovávacího algoritmu. Ale neměl bys asi mít obecně patent na "odšumovací filtry".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 21:27  | 

Jsou lidi, co to nepochybně dovedou, i když já se k nim nepočítám. Ale dokázal bych např. vymyslet záložky nabo nákupní košík, jenž jsou taky patentované. http://webshop.ffii.org/

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  18. 08. 2005 13:38  | 

Pekna blbost, patent na viagru bude mit nasldujici zneni: Sloucenina XY pouzita zpusobem AB zpusobi CD. + Samo popis slouceniny, pripadne postup vyroby (ten muze byt patentovan zvlast).

Kdezto obecny patent by vypadal nasledovne: Neco XY zpusobi CD. Zadny popis XY, vzdyt to trebas jeste ani nikdo neimplementoval, ja sem jen prisel an to ze by to mohlo fungovat (viz patent na ovladani lidskemo mozku elmag polem, coz je vseobecne zname ze by fungovat melo, ale nikdo to nikdy neimplementoval).

Nebo bych si taky moh jit patentovat material na gravitacni vytah (pro info, jde o to, postavit dost vysokou vez, aby vytah vyjel do vesmiru jen silama gravitace, bez pohonu), kterej jeste nikdo nevyrobil, ale klidne muzu spocitat potrebnou pevnost a ostatni nutne vlastnosti. Az nekdo takovy material v realu vytvori, bude mi platit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 17:28  | 

No dyť jó ! Právě absence popisu XY a způsobu jakým funguje AB je to špatné, proto si myslím že by se měla legislativa SW patentů v tomto směru inspirovat legislativou patentování léčiv. Onen patent na "ovládání něčeho snímáním mozku prostřednictvím elmg. vln" je imho špatně udělený patent - je to příliš obecně popsané. Ale odtoho by tam měl být úředník, a ne blbej, aby tyhle věci odhalil.


Když ale někdo vymyslí konkrétní postup jak prostřednictvím elmg. pole snímat myšlenky - třeba jako já teď a tady - stačilo by myslet střídavě na sex a Vogony a sledovat která dvě centra se aktivují - pokud by se jedinec dost cvičil jistě by takto binárně dokázal rychle komunikovat - tak by na to měl dostat patent. Jsem si ale téměř jist, že takovýmto "podobným" způsobem už určitě někdo někde něco ovládá ...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek Novák  |  23. 08. 2005 09:46  | 

Dle mého názoru drobným programátorům nic nehrozí. Proč? Snad všichni používají nějaký vývojový prostředek (VB, Fox, Delphi, C++,  case systém a pod.) , který zakoupili. Za kód, který generuje kompilátor, nebo způsob jakým ho realizuje interpreter nese ve vztahu k patentům odpovědnost výrobce vývojového prostředí. Takže v tomto směru drobní programátoři nemusjí mít obavy. Trofám si tvrdit, že pokud by byl produkovaný kód, nebo metoda použitá k jeho vytvoření v rozporu s nějakým patentem, musel by výrobce (NIKOLI UŽIVATEL - DROBNÝ PROGRAMÁTOR, JEDNOMUŽNA FIRMA  atd.) poskytnout upravenou verzi svého vývojového prostředí.
K patentům - netvrdím, že jsou ideálním řešením, ale autorská ochrana po dobu 50-70 let  to je opravdu úlet. CO se týče SW, zkrátil bych ochranu ne na 20 let , ale na 10 let. Ukažte mi někoho, kdo používá aplikaci na PC staší 10 let (pochopitelně u firmware je to něco jiného, ale ten opravdu může být bezprobémově ošetřen patentovou ochranou).
Je jasně stanovoveno, že patent může být udělen pouze na věc, řešení...., které je inovativní a skutečně nové!!! Jinými slovy : hudební formát, který byl x let volně k použití, včetně aloritmů a stal se věcí běžnou už nikdy nemůže být předmětem patentu. Proč?
1. Pokud nebyl nebyl patentován v době blízké svému vzniku, nejde o věc novou.
2. Pokud autor formátu / kódu rezignoval na část svých práv v minulosti, např. tím, že věc zdarma poskytoval, a souhlasil s jejím svobodným sířením a užíváním, nemůže se zpětně domáhat patentové ochrany. Vyčuranost typu "dáme to celému světu zdarma a až to budou mít všichni, tak si patentujeme a všichni nám budou platit" smete prvoinstanční soud ze stolu za 15 minut - respektive MĚL BY, pokud má mít zákon smysl. Stejně tak, - pokud je patent omylem udělen na něco co není nové, je takové udělení v podstatě neplatné, protože je přímo v rozporu se zákonem, který udělování patentů stanovuje. Takže žádné strachy... řekl bych, že důkazní břemeno "novosti" věci už vůbec není problém drobných programátorů.
Mimo patentů lze využít tzv. průmyslový vzor. Jednak je lacinější a jednak nejlépe vyhovuje ochraně takových věcí jako design interfejsu programu, nebo konkrétní zápisu ucelené části algoritmu ve zdrojového kódu. Obav netřeba, protože zápis cyklu for i := 1 to 10 do <neco>; je věc obecně bežná a rozšířená, takže jí ochrana nebude udělena, ale může jiobržet formá zápisu <neco> nebo celek, opět při splnění podmínky, že nejde o věc obecně běžnou a široce užívanou.
 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Platonix  |  18. 08. 2005 07:05  | 

Můj narázor je následující:

1. Tanto článek je tak trošku skrytou podporou softwarových patentů. Myslím, že úmyslňě přehlíží několik důležitých věcí. Například se v něm píše, že "Myslet si, že soud odsoudí individuálního vývojáře k pětimiliardové pokutě za porušení patentu jenom proto, že si to velká korporace žádá, je nepochopením práva." Tady bych rád upozornil na to, že i sebe lepší nezávislý soudce se bude řídit zákony a pokud skutečně shledá, že onen vývojář skutečně porušil zákon (tedy nedbal patentu a vývijel patentem chráněný software), tak ho odsoudí. A věřím že schopní právníci velkých firem budou sto vysoudit významnou částku.

2. Nevěřím, že se zastaví vývoj softwaru, protože i pokud si nebudu moct patentovat svůj produkt, vyvinu-li ho prví, tak bud první, kdo ho začne prodávat a budu prví, kdo si k němu získá stabilní klientelu. Ve fázi, kdy reverzním inženýringem někdo napodobí můj produkt, budu už muset mít na trhu novější a lepší verzi. V důsledku to dle můho soudu povede ke zrychlení a zkvlatinění vývoje, protože se oteře větší prostor pro konkurenci.

3. Domnívám se, že softwarové patenty by skutečně mohly být snadno zneužitelné. Například si můžu patentovat protokoly HTTP, FTP, SSH, atd. Tím by mohly velké firmy znemožnit a to zcela existenci alternativních systémů. Kdo by si pořídil Linux, kdyby v něm nebylo možné prohlížet WWW stránky z toho důvodu, že jediným klientem HTTP protokolu bude MS Internet Explorer a ten pro Linux firma MS asi neplánuje.

4. Autor článku se odvolává na nějaké licence umožňující vývoj softwaru i společnostem nevlastnícím patent. Nepředpokládám, že by bylo možné regulovat ceny těchto licenncí a tak by se opět finančně staly přístupné pouze velkým firmám.

5. To že někde v Americe je taková a onaká praxe, jak píše autor článku, ještě neznamená, že to tak vydrží a že by to také tak dopadlo i v EU. Autor dám píše, že vývojáři "kteří nepochybně už nyní v USA porušují ve velkém měřítku mnoho tisíc patentů...". Ano skutečně nejsou stíháni ve velkém měřítku, ale i tak se dopouštějí trestných činů. Skutečně se autor domnívá, že to, že nebude právo vymáháno je správné? Skutečně se autor domnívá, že je vhodné zákonem postavit tyto drobné vývojáře mimo zákon a tím jim ovšem zajistit velmi spornou a riskantní budoucnost, ve které se jim nebude nejspíš vyvíjet nejlíp?

Jsem odpůrcem softwarových patentů hlavně z toho důvodu, že dle mého soudu vývoji softwaru více uškodí, postaví spousty existujících vývojářů mimo zákon a jejich případný přínos se koncových uživatelů příliš nedotkne.

PS: Pokud dojde k zavedení softwarových patentů, tak první co udělám bude, že si opatentuju datový typ boolean a pak budu draze prodávat licence.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
azazel@email.cz  |  18. 08. 2005 08:22  | 

add 3,
To co píšete je jeden ze základních kamenů odpůrců sw patentů - a bohužel je tento kámen hodně vratký.
 
Zkuste si zjistit jaké jsou podmínky pro udělení patentu ;) a pak přestanete psát nesmysly o patentování booleanu
 
První a zásadní podmínkou udělení patentu je jeho "Novost", není tedy možné si patentovat něco co už existuje, něco co je známé... To že se někomu podaří patentovat kolo, nebo dvojklik je sice hezké, ale takové patenty byly uděleny chybně
a jediný důvod proč je nikdo nenapadne je ten, že to není potřeba - protože se prostě nedají zneužít!
podrobnosti o udělení patentů viz http://www.patent.cz/pat_pat.htm
 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MarSik  |  18. 08. 2005 09:29  | 

ad boolean)
Ano a proto ma Microsoft patentovan operator IsNot.

Zakladnim kamenem je podle me spis tohle ve spojitosti s delkou trvani patentu. 20let je ve svete IT prece jenom prilis dlouho. Kdyby existovaly sw patenty pred dvaceti lety, tak dneska nikdo pocitac nemame, protoze teprve nekdy touto dobou by doslo k vyprseni patentu z 80tych let (a ze tam bylo hodne "objevu", tudiz vyvoj by tezko byl tak rychly kdyby to delala pouze jedna spolecnost..pac jiste napriklad znate historii vyvoje gui).

ad novost)
Praxe patentoveho uradu v USA je nyni takova, ze pouze kontroluje formalni stranku zadosti, vezme prachy a pak ho prideli. Neresi jestli je novy/stary, okopirovany nebo ukradeny.

ad proc je nikdo nenapadne)
Protoze je to drahe a dlouhe, v USA u patentovych sporu se o naklady na rizeni deli obe strany stejnym dilem (samozrejme nepocitam cenu za pravniky).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 10:07  | 

Jo von má microsoft patentován IsNot ? No a ? Dyk je to právě v-v-v-vo tom že je to nesmysl stejně jako to kolo či dablklik a nedá se ten patent proti nikomu použít. Jak víte že se kontroluje jen formální stránka žádosti ? Víte kolik stížností na špatné patenty by přicházelo ? Dyk by se ihned našel někdo kdo by patentový úřad zažaloval za ušlý zisk, USA jsou USA

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MarSik  |  18. 08. 2005 11:22  | 

No stiznost ti je k nicemu, zrusit udeleny patent muzes jenom soudne. (Nebo teda dohodou, ale na to protistrana asi nepristoupi ;)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 11:44  | 

No a o tom mluvím i já i článek. MS by těžko někoho zažaloval za porušení patentu na IsNot - protože ti soudci fakt nejsou tak úplně bezmozku a přizvali by si odborníky a ano, slyším to, jasněé, kdyby MS všechny podplatil tak by si pro tebe nakonec přiletěly černé helikoptéry. Paranoia je velmi nebezpečná věc. MS ví že by neměl šanci už proto že móc dobře ví že IsNot je totéž co operátor Not což je totéž co operátor "!" což je totéž co negace výrazu která tady byla dáááávno před Microsoftem.


Já si navíc myslím, že by okamžitě ten žalovaný ještě zažaloval stát za chybně udělený patent.


Takže vono ve skutečnosti se to obrací opět proti MS - kdyby MS někoho zažaloval za porušení patentu na IsNot ... tak by se ty černé helikoptéry objevily spíš nad Redmondem

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 13:45  | 

Tak mi tedy vysvětli, proč si MS investici do výzkumu isNot patentoval? Ten patent není zadarmo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 11:38  | 

Představ si, že přijdeš s něčím fakt šikovným, co se microsoftu nebude líbit. Potřebuje nutně získat čas, aby mohl vyvinout protiopatření. Takže na tebe tento a řadu dalších nesmyslných patentů uplatní. Jistě, můžeš se soudně bránit, jestli na to máš. Microsoft soud požádá o předběžné opatření, aby tvá činnost byla dočasně pozastavena, dokud se věc nevyjasní, protože je silně ohrožen na svých právech, porušuješ desítky patentů a způsobuješ Microsoftu velkou škodu. Soud pochopitelně vyhoví. Microsoft vyhrál, protože nic jiného, než získat čas nepotřeboval, ty si tím svým šikovným můžeš vytřít výš co, prtože až se prokáže, že jsi čistý (což asi také nebude pravda, vždycky se dá něco najít), tak už tvůj nápad nebude k užitku a navíc se finančně těžce vyčerpáš na soudním sporu. Protože to bude na tobě, abys dokázal, že všechny ty patenty jsou nesmyslné a že nemají žádný nový nápad. A to se ti nebude dokazovat lehko, protože takové patenty jsou podávány co nejnesrozumitelněji, aby šly vykládat různě.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 12:17  | 

Jak můžeš vědět že soud pochopitelně vyhoví ? A proč najednou mluvíš o DESÍTKÁCH patentů ? A ikdyby, pokud by to byly všechno podobné nesmysly jako na IsNot tak ti budou právníci sami klepat na dveře aby sis je najal a vydavatelé tě budou prosit abys o tom napsal knihu "Jak jsem bojoval s Microsoftem o IsNot", a vyděláš ! A myslíš si že tohle Microsoft neví ? Zapomínáš že se bavíme o situaci v USA !

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 12:45  | 

Protože je to běžná praxe. O desítkách patentů mluvím proto, že tyhle firmy podávají patenty jako na bežíím pásu na kdejaký nesmysl. Právnící ti budou sami klepat na dveře, to je pravda, potřebují kšefty, ale taky budou hladově natahovat ruku a chtít po tobě prachy a nezapomeň, že soudní výlohy budeš platit taky ty, i když soudní spor vyhraješ. A i když soudní spor vyhraješ, tak stejně v celkovém důsledku prohraješ, protože cílem bylo zdržet tě a to se povedlo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 13:23  | 

Zdrží - ovšem jen pokud "jim soud vyhoví" a votom to je, že vodtoho je soud aby se rozhodl. V usa se soudí každej s každým takže to není nic zvláštního. A soudci nejsou tak blbí aby automaticky vyhovovali tomu či onomu jen proto že je tenhle z velký firmy a tenhle z malý, kór když budeš mít dobrozdání že těch patentů je sice deset ale jsou to nesmysly ve stylu IsNot.

Podle mne je opravdu hloupé spekulovat "ale ono to častěji bude takhle" protože to nikdo nemůže odhadnout. A právníci budou klepat na dveře ale ne proto že by chtěli penníze ale proto že se chtějí zviditelnit výhrou nad Microsoftem a až PAK začnou chtít ty správné peníze (až pak spolu zažalujete Microsoft za ušlý zisk a stát za špatně udělený patent).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 13:58  | 

Nemůžeš spoléhat na to že nevyhoví, zvlášť když vidíš, že se tak děje. Ostatně, proč koukat do ameriky, jedná se o zavedení patentů na software v evropě. Podívej se, jak šly státní orgány na ruku Microsoftu v kauze Mironet, která se mu odvážila postavit a nabízela počítače i s Linuxem. A když se podíváš zpátky do US, tak v nejznámějším případě, kauza s Netscape, tam soudce, který se k Microsoftu stavěl kriticky, dokonce vyměnili. Takže MS byl nakonec uznán vinným ze zneužívání dominantního postavení, ještě starým soudcem, ale potrestán prakticky nebyl, novým soudcem.

Krom toho, kvalitu zákona poznáš podle toho, jak funguje a chrání spravedlnost v extrémních polohách. Jestli zákon umožňuje dělat špatné věci, tak je špatný, nemůžeš spoléhat na to, že toho nikdo nebude zneužívat. To je doslova naivní postoj, zvláště u nás, podívaj se, jak se všichni snaží najít sebemenší skulinku v zákoně.

Hloupé to není, a ono ani nezáleží na tom, jestli to bude častěji nebo ne, stačí samo o sobě, že jě něco takového možné, to je chyba a neměla by být připuštěna. Microsoft vede spoustu sporů a občas jei prohrává. Viděl jsi o tom někdy nějakou knihu, znáš nějakého takového právníka? Krom toho, já si chci v klidu vyvíjet software, ne vydělávat na soudních sporech s Microsoftem, do čeho mě to tlačíš?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 15:08  | 

Hele, bavili jsme se o situaci v USA tak jsem mluvil o USA.  Nevím jak šly u nás státní orgány na ruku Microsoftu, a celkem by mě to zajímalo (přestože si myslím, že to prostě jenom Mironet prohrál bo měl blbě žalobu nebo jánevímco). Máš na tu kauzu nějaký konkrétní odkaz ? Možná že by o tom stálo napsat knihu


Nemůžeš něco prosazovat či zakazovat obecně jen proto že nejsi schopen to přesně vyspecifikovat. To je lamerský přístup. Zabíjení je špatné, a přesto ti zákon zabíjení umožní. Proč ? Protože ikdyž je věc špatná, v určitých momentech může bejt dobrá. Už jsem to tu psal, všechno zlé je k něčemu dobré. Takže nemůžeš zakázat SW patenty jako "špatné" protože můžou být v určitých případech "dobré".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MarSik  |  18. 08. 2005 15:29  | 

Soud vyhovi, protoze ty prokazatelne porusujes patent (at je sebevic nesmyslny, to na veci nic nemeni). Ty teprve v naslednem soudnim rizeni se muzes snazit ten patent zrusit, ale do te doby ses v haji.

Btw stejnou vec udelala Creative firme Aureal. Aureal ten soud vyhral, ale byl financne tak vycerpan, ze ho Creative bez problemu koupila. (jednalo se o A3D technologii, ktera Creativu konkurovala)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 10:23  | 

No spíš v paralelně probíhajícím soudním řízení... divím se že nezažalovali Creative za ušlý zisk a nekalé obchodní praktiky o pěkně tučnou částku. Když už ten soud vyhráli...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Radek Novák  |  23. 08. 2005 10:21  | 

protože se dohodli na převzetí - koupení, takže své prachy dostali a ještě mohli mít klid. Není to tak špatné, něco vytvořit a pak se "nechat koupit", shrábnou peníze a okamžitě jít od toho, ať si s tím kupující dělá co chce :o))

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
kuli  |  18. 08. 2005 07:05  | 

Mam nasledujici dotaz:

je mozno patentovat neco, co uz bylo vymysleno?
Nekdo mi vysvetloval, ze patent se stava neplatnym, pokud dokazu, ze uz ho nekdo (to nemusim byt ja) vymyslel/pouzival pred tim, nez patent byl prijat.

Napr. M$ is patentuje vice desktopu na jednom pocitaci. A ja pak u soudu ukazu, ze vice desktopu uz na Linuxu bylo pred timto patentem, a tedy patent soud patent prohlasi za neplatny.

Je to tak nebo ne?

================================================== ======================
Jinak, jak uz bylo receno, podle patenty slouzi
(1) k ochrane investic
(2) k zablokovani konkurence

(1) je OK. (2) je spatne. Problem se sowtwerovymi patenty vidim v tom, ze prakticky pouze slouzi k bodu (2).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
azazel@email.cz  |  18. 08. 2005 08:32  | 

v reálném světě (mimo internetové diskuse o sw patentech ;)
slouží ve většině k bodu (1)
 
Ano patentovat můžete pouze něco co před vámi nikdo nepublikoval - pokud jde o ty desktopy, tak silně pochybuji, že si MS nechal patentovat prostě jen "více desktopů" - to je jen mediální zkratka - předpokládám, že předmětem patentu byl nějaký "nový" způsob přepínání mezi desktopy, nebo tak něco (nečetl jsem ho ;)
pokud je to tak jak píšete vy, tak může kdokoliv takový patent soudně zpochybnit a bezpochyby uspěje

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MarSik  |  18. 08. 2005 09:32  | 

Ale predtim zkrachuje, protoze nezaplati soudni vylohy a Microsoft bez problemu najde nejaky jiny na odvetnou zalobu. Nerekl bych, ze si jen tak jednoduse necha znehodnotit investice do pravniku a toho patentu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 09:49  | 

[...] v reálném světě (mimo internetové diskuse o sw patentech ;)
slouží ve většině k bodu (1) [...]

no tohle by jste musel jeste dolozit. Ja ze sve 25 lete prumyslove praxe vim, ze patenty slouzi skutecne skoro vyhradne k tomu, potrapit konkurenci. vetsina patentu v prumyslu je vetsinou jedno jedine spravne "vnunkuti na zachode" a to skutecne neni zadna velka investice ....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
azazel@email.cz  |  18. 08. 2005 11:29  | 

ale to není o "trápení konkurence"
to je běžný konkurenční boj - patenty chrání jejich investice právě proti konkurenci
 
ono před tím "vnuknutím na záchodě" je potřeba udělat spoustu práce - vyberte náhodného člověka a bez investic a bez jakékoli předchozí práce ho posaďte na záchod - hádejte co z toho vznikne? patent to určitě nebude :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 13:31  | 

Výborně, takže tím máme zaručeno, že já, jako malý vývojář, které si takové investice nemůže dovolit, nemohu svým vlastním úsilím patenty nikdy porušit, protože to na co přijdu jednoduše já sám, to nemůže být předmětem patentové ochrany, je to tak? Tak kde je náčelníku chyba?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
azazel@email.cz  |  18. 08. 2005 14:15  | 

ale to víš, že i ty malý vývojář můžeš vymyslet něco co je možné patentovat
a dokonce i bez investic :)
ale to je spíš shoda náhod, štěstí, nebo si jenom geniální, to se stává... - ale za 99% patentů je spousta práce (tj. peněz)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  18. 08. 2005 15:46  | 

U SW ? Dvojklik, "teplomer" (takovy to 0-100% trebas pri instalaci), e-shop, ... to vse je patentovano a zajiste to vyzadovalo dlouhy vyvoj a obrovske naklady.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Azazel  |  18. 08. 2005 18:14  | 

to co uvádíte jsou nesmyslné extrémy - a žádný takový patent nebyl nikdy použit - protože by prostě neměl šanci

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
JeCh, JeCh  |  18. 08. 2005 21:11  | 

Ale byly, například Intervideo teď žaluje Dell za autorun. A tokých sporů o zcela triviální patentu už bylo víc. Někdy vyhrál žalobce někdy žalovaný. Žalovaný na tom ale vždycky prodělal.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 21:34  | 

To nejsou extrámy. A není patentovaný jen webshop jako myšlenka prodeje zboží pře síť, je to mnohem horší. http://webshop.ffii.org/

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 15:46  | 

mel jsem na mysli male strojirenske firmy. Ty maji na zapade casto patenty a tyto z 99% vznikaji jako odpad pri obvykle konstrukcni praci.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 11:41  | 

Ano. Je to tak. Podate-li stiznost na tento patent, vznikne setreni, ve kterem bude muset prokazat, ze tento konkretni patent vymyslel nekdo jiny jiz drive. Poskytnete-li dostatek dukazu, bude patent zrusen.

Tak se napriklad stalo jiz s patentem firmy MS na souborovy system FAT. Soud rozhodl, ze patentovana technologie prakticky zcela vychazela z bezne vyuzivanych souborovych systemu na univerzite v Berkley a patent zrusila.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
bender  |  18. 08. 2005 07:48  | 

>u už ponechám čtenářům – třeba i včetně toho, že velký stát či velká korporace má pak svaté právo se rozhodnout, zda dá miliardy investic do země vzpurné, nebo do země, řekněme, povolnější.

blbost cina a india si mozeu robit co chcu a kazdy drz iba hubu lebo sa boji ze mu cinske urady zakazu pristup na trh.....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
petrxh  |  18. 08. 2005 10:07  | 

Krome toho je Cina nejvetsi veritel USA a uz nyni ma moznost USA financne pekne zatopit.
Korporace vyuzivajici lacinou Cinskou pracovni silu si taky nebudou chtit cinsky byznismeny v KSC rozhazet.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Re:  |  18. 08. 2005 08:12  | 

"že porušuje něčí patent a že na to posléze doplatí. Jak jsme ale uvedli výše, je tento risk zanedbatelný,"

Pokud vam az dva roky kriminalu (podle nasich zakonu, nevim, jak je to v USA), zabaveny majetek, dluhy znacne prevysujici prijmy bezneho cloveka a zniceny zivot zaznamem v trestnim rejstriku prijdou jako risk zanedbatelny, tak bych vam pral, abyste se do basy dostal.
Softwarove patenty nesmi projit nikdy. To prave patenty kradou dusevni vlastnictvi tem, kteri na stejnou myslenku prisli nezavisle. Patenty jsou uzitecne mozna v oblasti kvantove fyziky, ale u software je naprostou vetsinu napadu schopno objevit tisice dalsich vyvojaru nezavisle! A temto pak hrozi kriminal za to, ze neco sami objevili a vytvorili.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ombardak  |  18. 08. 2005 08:17  | 

Často jsou uváděny příklady evidentně nesmyslných SW patentů (doubleclick apod.). Můžete mi někdo uvést příklad rozumného softwarového patentu?
V článku je příklad s knihou, která se sama otevře na posledně čtené stránce. V případě software (aplikace, která se po spuštení otevře na poslední obrazovce) by byl patent k smíchu, protože v software lze snadno udělat cokoli, jediné co zaslouží malou pochvalu je nápad "aby to tam někdo udělal". Skutečně u software nevidím NIC, co by nespadalo pod autorský zákon a přitom by bylo žádoucí to chránit.
Autor článku sice naznačuje špatnou práci soudů při uplatňování autorského zákona a problémy s převodem na právnickou osobu, tak tedy vylepšeme autorskou ochranu, ale neřešme to patenty!
Softwarové patenty mi přijdou stejně směšné, jako by si malíř krom autorského práva na obraz chtěl ještě patentovat, že na obraze je namalován automobil, který jezdí na vodu.
Prosím, máte někdo příklad něčeho, co by si zasloužilo SW patent?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ondřej Surý  |  18. 08. 2005 09:31  | 

Kompresní algoritmy? Různé formáty uložení obrázků (vzpomeňte si na GIF), zvuku a videa?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
shrek  |  18. 08. 2005 09:48  | 

Ano, GIF je dobrý příklad. Patentována byla mírná a nepříliš podstatná modifikace již existujícího a volně dostupného kompresního algoritmu, která byla právě v GIFu použita. Pokud by v té době nebyl GIF tak masově využíván, ani pes by po něm neštěkl - PNG nabídlo velice rychle mnohem lepší možnosti a to i v oblasti komprese. Díky existujícímu patentu, který daná firma vytáhla ze šuplíku ve správný okamžik, museli uživatelé sáhnout do peněženek, ačkoliv za svoje peníze nedostali v podstatě žádnou protihodnotu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 10:12  | 

Takže si patentovali už existující věc ? To je ale ve sporu s požadavkem "novosti", že jo ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 13:14  | 

Patentovali novou věc, ale ta nová věc byla bezvýznamná drobnost.
Kdyby chtěli licenční poplatky hned od začátku, nikomu by Gif nestál za pozornost. Byly tu alternativní řešení.
Ale oni je chtěli až pár let před ukončením platnosti, kdy se již rozšířil a používal ho každý a kdyz začít najednou používat něco jiného nebylo tak snadné. Něco jako když se dětem před základní školou rozdávají drogy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 16:18  | 

A to je typický případ špatně uděleného patentu - bezvýznamná drobnost by neměla být patentovatelná. NAvíc se divím že je nikdo nezažaloval za zneužití dominantního postavení a nekalé obchodní praktiky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 21:38  | 

A že tedy všechny firmy platily? Včetně těch velkých, jako třeba Adobe? Špatný patent by mělo jít přeci snadno zrušit a pak o tom napsat knihu, ne? Tady vidíte, jak vaše teorie v praxi těžce skřípou. Ale jiste, uživatelé to zaplátí. Jen by mě zajímalo, kdo to zaplatí u Free Software.

Ale je to typický příklad toho, proč říct patentům na sw NE, dokud něco takového bude možné.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 21:43  | 

A mimochodem, Microsoft udělal s FAT naprosto to samé. Ale tam se naštěstí podařilo prokázat, že nepřinesl nic nového, protože to nevymyslel, jen upravil.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ombardak  |  18. 08. 2005 10:06  | 

Patent na formát dat, hm, to je příklad, kde patent nechrání žádnou myšlenku. Jestli si rozměry obrázku uložím od pátého nebo od desátého bajtu v souboru, to je čistě záležitost kompatibility. Zde právě patenty umožňují nutit ostatní k nekompatibilitě a vytvářet společensky nežádoucí monopol. Vzpomene si kolik různých kódování češtiny se na internetu kdysi používalo? A co teprve, kdybychom tady měli patenty.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ondřej Surý  |  18. 08. 2005 10:51  | 

Pokud byste chtěl, tak byste určitě přišel na to, že jsem nemluvil o formátu na disku, ale o algoritmech.
To je přesně to místo, kde je zapotřebí nějaká myšlenka, výzkum a stojí to peníze. Jsou to oblasti, kde už se blížíme víc matematice než programování.

Tudíž si dokážu představit férovou aplikaci SW patentů. Vývoj takového algoritmu stojí peníze.

Problém je v tom, že se patenty často zneužívají (tj. pustím to do světa, nechám to rozšířit a pak když se to ujme začnu z toho tahat peníze - viz. MP3, GIF), nerozlišitelnosti toho, co je triviální algoritmus a co není (a kdo to bude posuzovat) a délce platnosti patentu (rok by byl IMHO ok).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
MarSik  |  18. 08. 2005 11:25  | 

Souhlasim, pro oblasti IT je rok dlouhy patent snesitelny. Je to dostatecny naskok pro otho kdo ho ma a neomesuje to vyvoj tolik jako 20 let. (Za prvni republiky u nas obecne patent mohl trvat jenom 5 let pokud se nemylim a jeste byla moznost ho autorovi odebrat pokud ho nevyuziva a brzdi tim vyvoj)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 09:35  | 

my jako softwarova firma bychom radi, kdyby byly patenty mozne, ovsem za "rozumnych" predpokladu. To znamena, ze patent by musel splnovat jiz dnes na bezne patenty kladene pozadavky - tedy zejmena tzv. "ideovou hodnotu". Neco, co nekoho v ramci sve cinnosti muze bezne napadnout (napr. dvojklik) nema onu pozadovanou ideovou hodnotu a nesmelo by to jako patent projit.

My bycho radi napr. nahlasili patenty v oblasti software pro dispozici a rizeni vyroby ve spojitosti s presnym a "zobrazitelnym" vypoctem skutecnych vyrobnich nakladu. Zde je napr. to "bezne" , co softwarove firmy napadne, ze se pro vyrobky stanovi vselijake prirazky, ktere se odvodi z bilance predchoziho roku. Jedna se tedy o jakesi "uhadovani" stavjicich nakladu na zaklade minulych zkusenosti. "zatim nikoho nenapadlo" , jak to udelat na zaklade absolutnich parametru. A nyni si predstavme, ze my ten napad mame, ale radi bycho napr. po dobu 5 let , aby nas postup nemohl do software nikdo implementovat - ono kdyz uz clovek vi jak na to, tak to se to pak to software snadno pise.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ombardak  |  18. 08. 2005 09:56  | 

Děkuji za vysvětlení.
Myslím si ale, že to co popisujete nejpíše prostě udělat nejde (perpetum mobile by si jistě taky zasloužilo patentovat). Pokud by jste přesto dejme tomu náročným výzkumem dospěli k tomu, že výrobky s dlouhým název mají vyšší procento reklamací a tím vyšší náklady, pak v tom ale vidím něco pro ekonomy, kteří si to mohou spočítat i na papíře a uniká mi souvislost se software. To by vám potom platil licenci za softwarový patent každý ekonom, byť by ani nepoužíval počítač?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 10:32  | 

nebylo by mozne, ze jste jeste nikdy v praxi nemusel provadet patentovani nejakeho produktu nebo vyrobniho procesu?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ombardak  |  18. 08. 2005 11:01  | 

Ne, nikdy jsem nic nepatentoval, jen mě to zajímá.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 13:06  | 

Ano, to je přesně ono, vy chcete právo monopolu na nápad. Ne ochránit investice do jeho implementace (které jsou nízké), ale zákázat implementovat nápad všem ostatním. To je exemplární případ zneužívání patentů.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 15:43  | 

ne, my si nechceme nechat patentovat napad jako takovy (za kazdym technickym patentem je "napad" ...protoze neco neobvykleho "napadlo" ) nybrz tim napadem je ta "mazana" spoluprace ruznych - beznych postupu. (ty bezne komponenty jsou - simulace, prognosticke postupy, 3-d-visualizace , ekonomicke poucky.. A my bychom chteli, aby ten nas postup byl chranen ...jestli nekdo dokaze vypocitavat absolutni naklady nejak jinak at to klidne dela ale ne nasim "mazanym" zpusoben. Je to presne co jste napsal nekde nahore - my si chceme nechat patentovat tu implementaci za presne ohranicenych podminek.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 21:59  | 

Smim vedet, jakym zpusobem byl provaden vyzkum tohoto reseni a jake byly jeho naklady?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
juvi  |  18. 08. 2005 08:31  | 

Velmi vážnou výhradu mám k tvrzení, že "je velmi populární názor, nad kterým by jistě zajásal Karel Marx: velké firmy rovná se zlo." Kromě toho, že filozoficky autor článku vystupuje ze stejné pozice, jako Marx (výhradně pozitivisticky - podle mého hlavní chyba komunistických ideologů), tak Marx byl především jedním z prvních vědců zabývající se ekonomickým systémem a nějaká velikost ho až tak netrápila. Zajímal ho popis a vlastnosti systému. A věděl, že v systému jsou velké i malé prvky.
Autor článku vystupuje jako skrytý stoupenec patentů. Je pozitivista - ano, má to svoje mouchy, ale i svoje klady. Jeho článek ovšem není konzistentní, vychází z vnitřního (pozitivistického) přesvědčení, že to víceméně dopadne dobře. Například píše o patentovém vydírání: Ano, i velké firmy jsou obětí patentových vyděračů. Ovšem co velkou firmu stojí pár procent na burze je pro střední firmu na hraně přežití a malá firma nemá nárok. A open sourcce - z čeho by mělo financovat patenty, když apriori ani nemusí být zdrojem příjmů? Autor píše o rešerších, že se mají dělat, ale jsou drahé. Jak je má potom třeba jednotlivec vlastně dělat? Automaticky tak autor staví nějakého vývojáře do pozice lumpa: Mohu mít vývoj (například) sw jen jako koníčka a nechci se považovat za darebáka porušujícího zákony. Že velká firma nemůže žalovat všechny porušovatele svých patentů? Nemusí, stačí si někoho vybrat jako exemplární případ a na něm si smlsnout - ostatní zalezou do děr.
Historický příklad: Kolo. Kolo bylo známé dávno. Starý Egypt byl svého času dobyt tzv. Hyksósy, kteří přijeli na vozech s koly (Egypťané do té doby kolo u vozu nepoužili). Egypťané po čase Hyksósy vyhnali - také za pomoci vozů s koly - okoukali a vylepšili. A představme si, co by s tím napáchaly patenty: "Vaše vozy porušují naši patentovou přihlášku č. XYZ..."
Vykládat cosi o tom, že se zastaví výzkum a vývoj je naprostá blbost. Já, jako firma s podílem na trhu a zájmem o expanzi se prostě musím starat o rozvoj svých výrobků, patenty, nepatenty. Naopak při absenci patentů ušetřím obrovské částky za právníky - moje režie (možná dost podstatně) klesne. Nebudu se muset tak opatrně rozhlížet a mohu nechat vývojáře pracovat bez neustálé kontroly právníky. Takže třeba i snížím náklady na vývoj, ale zvýším efektivitu vývoje.
Patent je totiž pouze určitá panovníkem garantovaná výhrada výměnou za určitý bakšiš, se spravedlností ovšem nemá nic společného. A není rozdíl mezi sw patentem a patentem na cokoliv jiného. Lidstvo se však největší část své existence vyvíjelo bez patentů.
Tak co s patenty? Osobně bych je zrušil, ale to asi nepůjde. Takže aby alespoň zbytečně nekriminalizovaly. Tak navrhuji, aby se vztahovaly pouze na komerční sféru. Nekomerční svět (například licence GPL) by se postavily mimo platnost patentového práva a byly chráněny před útoky právníků a vyřešila by se tím do značné míry i otázka tzv. softwarových patentů.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 09:08  | 

dekuji za velmi vecny prispevek.

Predne za to, ze jste poopravil ten dnes uz smesny nazor, ze Marx je neco "zleho". Samozrejme, ze zustava rozum stat, jak muze nekdo, kdo je v nejake vedouci pozici jako pan Hlavenka zvanit takove nesmysly. Ale protoze dnes muze byt ve vedouci pozici kdejake hovado (viz politika), tak se vlastne neni cemu divit.

Nyni k tem patentum a komercni sfere. Prekvapuje me vas nazor, ze GPL patri do nekomercniho sveta. Dokonce jsem si jisty, ze rada apostolu free-software vam to brzo omlati o hlavu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
juvi  |  18. 08. 2005 09:24  | 

> Nyni k tem patentum a komercni sfere. Prekvapuje me vas nazor, ze GPL patri do nekomercniho sveta. Dokonce jsem si jisty, ze rada apostolu free-software vam to brzo omlati o hlavu.
To je sice pravda, ale jde přece o rozumný a jednoduchý kompromis, jak omezit rozsah patentovatelnosti. Dosavadní definice omezení se ukázala jako nesmyslná a je třeba navrhnout nové a efektivní řešení. Já navrhuji jako hranici komerci licence. Jde o to, že GPL (a další licence) apriori nevyžadují placení za použití. V návrhu jde také o zrovnoprávnění strany komerční (uzavřené) a veřejné (otevřené) - typicky Open Source. Lze totiž vcelku beztrestně vykrádat jakékoliv Open Source (nejen sw), naopak neexistuje žádná komparativní právní výhoda Open Source. Proto navrhuji její vyjmutí z působnosti patentového zákona.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 09:44  | 

bohuzel si myslim, ze je to nesmysl. Predstavte si, ze my jako "komercni" firma dostaneme patent na nejake software a budeme ho prodavat. Nekdo nase napady preprogramuje pod GPL a muze to prodavat take. Na takovy patent se muzeme vykaslat, nebo jsem neco nepochopil?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
juvi  |  18. 08. 2005 10:51  | 

Svoje aktivity si mohu chránit několikerým způsobem:
1) autorským právem - chráním novost
2) patentem - chráním komerční implementaci
3) tajemstvím - jediná efektivní metoda (na určitý čas)

Stejně: Neměl bych být schopen patentově chránit např. program na citlivé česání vlasů, ale jen určitou implementaci. Někdo to stejně může okoukat a po čase (patent je taky jenom časová výhoda) předvede něco podobného. Nemusí však znát moje algoritmy, kterými dosahuji oné citlivosti. A algoritmy bych neměl být schopen patentovat. Mám Closed Source a to uzavření je moje hlavní komparativní výhoda, kterou mohu zpeněžit. Přesto jsem vyšel z nějakého Open Source (všeobecných a dosavadních znalostí). Tady je ten problém s tím, že k finálu směřuje řada lidí, ale sklízí jen ten jeden. Stejně tak je nesmyslné patentovat nějaký bacil - ten přece může existovat nezávisle na mojí vůli, ale (když už tak) mohu patentovat určitou metodu výroby. A stejně tak "Nikdo nejde sám" (krásná kniha mého dětství od p. Honse) - jsou zde další - proč je patentovým právem kriminalizovat? Tím přeci podstatně více podvazuji pokrok, než tím, že mě někdo může okopírovat. Do svého programu na česání vlasů jsem zahrnul třeba viskozitu, kterou Open Source řešení nepoužívá, protože to je složité - a Open Source nevidí moje Closed Source. Mohu tedy žalovat Open Source, protože ho mohu prověřit, ale Open Source nemůže žalovat mě, protože neví co mám. Tato jednostranná situace zde je přesto, že já jsem taky musel vyjít z Open Source - a tedy cizí znalosti jsem na začátku potřeboval (od 1. třídy jsem se vlastně s Open Source seznamoval). Přesto nyní mohu svoje učitele napadnout a nechat uvěznit nebo platit. Je to absurdní situace, kdy učitel platí svému žáku za to, že ho naučili.
Mluvíte o právu výhrady - ale ta je jen umělým důsledkem civilizace. A všimněte si, jaký je veliký tlak na její odstraňování (pošta, telefon a další monopoly). V přírodě není vůbec obvyklá a je například zajímavé, že jednou odhalené se podruhé najde podstatně snadněji - například výzkumy chování opic na izolovaných ostrovech, kde na jednom ostrově se něco opice naučily a po čase to začaly používat i opice na dalších ostrovech a nikdo neví "kdo to vykecal...", podobné jevy byly zjištěny i u lidstva. Toto je prostě ten přirozený stav věcí a patentové právo jde proti němu. Proto navrhuji omezit alespoň extrémy uvedeným způsobem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Aleš Čepek  |  19. 08. 2005 11:28  | 

> ...Open Source (nejen sw), naopak neexistuje žádná komparativní právní výhoda Open Source. Proto navrhuji její vyjmutí z působnosti patentového zákona.

"Nejde koláč jíst a zároveň ho mít". Nelze přijmout softwarové patenty a jaksi z nich vyčlenit Free Software.

Představte si hypotetickou situaci, že po přijetí softwarových patentů v EU budou o prostor na softwarovém trhu soupeřit dvě komerční firmy A a B. Firma A přijde s softwarovým patentovým řešením, kterému firma B nebude schopna konkurovat. Aby poškodila firma B firmu A, zveřejní ono softwarové patentové řešení jako svůj vlastní produkt pod GPL licencí (s jedimým cílem odříznout firmě A část zisků). ... tudy cesta nevede.

Existují velmi dobré důvody, proč jsou z patentovatelnosti jasně vyjmuty některé oblasti, jednou z nich je matematika. Patentovatelnost softwarových myšlenek by znamenala patentovatelnost informatiky. V rámci klidné a věcné diskuse bych proto autora rád požádal, aby jasně definoval, kde končí matematika a kde začíná doména informatiky. Pokud budeme umět odpovědět na tuto otázku, nůžeme se dále bavit zda mají být patentovatelné například algoritmy nebo ne.

Těch otázek k článku bych měl více ale zůstanu jen u té jedné, především proto, že většina z nich (pokud ne všechny) už byly mnohokrát zodpovězeny.

AC

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Platonix  |  18. 08. 2005 09:29  | 

Zhrnu situaci nasledovne: Prepokladejme ze bude prijat zakon o sw. patentech. Spolecnost XYZ vyvine novy druh multimedialniho media treba SDVD a patentuje algorytmy pro cteni a dekompresi audia a videa. Dost pochybuju ze pak napriklad vyvojar programu jakou jsou mplayer, mv2player, kaffeine a dalsi si budou moct koupit licenci. Takze budu stat pred volbou. Bud si koupim operacni system velke spolecnosti, ktera ma licenci na SDVD. (Hm, ja jako student nemam penize na takovy system.). Nebo pojedu dal treba Linux s tim, ze si nepustim zadne video v novem formatu. Pred touhle volbou stat nechci. Proto se mi SW patenty nelibi. Podporuji monopol velkych firem, snizuji tim konkurenci a brzdi vyvoj IT.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 10:23  | 

Ok, tak tedy pragmaticky: Bóže, furt ten linux. No tak si nějaká společnost koupí licenci a vyrobí přehrávač pro Linux, no. Jó že nebudeš mít možnost čumět na zdrojáky ? No to je jako mít podnik pro nudisty. Holt, ne každej do toho půjde.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  18. 08. 2005 11:05  | 

Hm, ale tady nejde o linu, ale o svobodu uživatele. Proto to celé vzniklo, jiný důvod tu nebyl...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 11:26  | 

Ano, uživatelé mají svobodně možnost jít do tvýho nudistickýho podniku. Ale stejně svobodně se může CocaCola rozhodnout že se jim tvůj podnik nelíbí a CocaColu ti neprodávat. Samo že si ji můžeš koupit vedle a prodávat dráž ( = můžeš si spustit windowsí program té firmy XYZ ve Wine nebo jiném emulátoru).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  18. 08. 2005 13:08  | 

Myslím, že jsi úplně mimo.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  19. 08. 2005 10:53  | 

Přečti si tenhle sub-thread, začal pláčem že v linuxku nebude nějaké přehrávání firmy XYZ - já na to "bóže furt ten linux tak si někdo koupí licenci", a ty na to "nejde o linux ale o sovobodu" - já na to "no tak si to svobodně spustí ve Wine" a tobě došly argumenty a tak si napsal "Si mimo".
Hehe, vidíš ? Sám si mimoň

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
standa  |  18. 08. 2005 15:55  | 

Jde o svobodu uzivatele? Jakym pravem mam mit zdarma pristup k vysledku nekolikamesicni prace tymu vyvajoru a inzenyru?!

Priklad: on je student a nema penize na system ve kterem si muze prehravat filmu v novem formatu. Holt kdyz nema penize tak se nebude divat na filmy v novem formatu. Porad se muze divat ne filmy ve starem formatu. Nebo muze sedet na zadku a pocitat mouchy co lezou po zdi. Nebo muze udelat to na co pobira vyhody od statu (levne bydleni na kolejich, dotovane jidlo,...) a studovat. To je ostatne to co by mel student delat. Nebe kdyz nema co, tak si treba muze zaridit nejakou praci a jit pracovat a bude mit penize a bude si moct takovy OS/aplikaci poridit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  18. 08. 2005 17:21  | 

Právem, které mu poskytnou v licenci ti vývojáři a inženýři.

Myslím, že jste mimo. Tady nejde o přivlastnění si nějakých práv proti vůli autora, ale o dobrovolné poskytnutí práv támto autorem všem uživatelům bez rozdílu. Chcete mi snad zakázat dávat? A mimochodem, jste mimo dvojnásob, nejde o "právo zdarma mít přístup", ale o "právo svobodně mít přístup". Že vy jste tu licenci ani nečetl?

S těmi algoritmy si nejsem dvakrát jistý. To je věc autora SW, ne uživatelů. Dokonce i pokud jde o patenty tam, kde jsou v platnosti, začínají se rýsovat zajímavé iniciativy...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Platonix  |  19. 08. 2005 00:31  | 

Hm, no tak diky. Vidim, ze ti studenti asi nejsou uplne mili. Tak ja ti neco povim. Takovy student si teda zase na brigade moc nevydela a nekoupi si drahy OS (ktery diky ztrate konkurence jeste vic podrazi). Softwarove patenty umozni velkym firmam diktovat podminky. A pak se domnivam ze se jeste vic rozmuze kopirovani a nelegalni sireni OS. A to pak posleme treba 50% studentu do vezeni? To se ti zda OK? A ty mas jaky system? Mas ho koupeny legalne? Kolik te stal? Ja jsem si stahnul svuj OS z internetu (ftp://mandrake.redbox.cz). Platim uz docela dost za HW.

Rozhodne nerikam ze je spravne kopirovat praci druhych. Myslim ale ze SW patenty zvysi podil nelegalniho OS ve svete pocitacu a zbrzdi vyvoj. A to mi vadi a proto to JA! osobne nechci. A jakozto obcan budu vybirat predstavitele, kteri prosazuji moje zajmy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  18. 08. 2005 17:35  | 

Já to radši upřesním, protože to vypadá, že to minimálně pro jednoho člověka nebylo dost srozumitelné: slovem "to" mám na mysli "svobodný software, ke kterému se časem připojil i Linux".

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  18. 08. 2005 10:03  | 

ad 2) velké firmy rozhodně nebudou útočit hlava nehlava (snad s výjimkou čistě právnických supů) ale budou si chránit své programy a tím výrazně omezovat konkurenci a udržovat vysokou cenu. Bohužel se článek zapomíná zmínit o slabině malých firem proti takovýmto útokům - a sice, že právníci stojí spoustu peněz (a ty malá firma moc nemá zatímco velká ano) a času (a takové předběžné opatření o zákazu prodeje do vynesení rozsudku je schopno velice efektivně zlikvidovat malou firmu jednoho produktu).

ad 3) zde mi chybí vyčíslená cena podání patentu (jak v penězích tak v čase). Tato je pro opravdu malou firmu nezanedbatelná a tyto jsou pak znevýhodněny.

ad 4) velkou výhodou open source nebo ještě lépe free software (ano, ono se to liší) je to, že vezmu program a nasadím ho. Neřeším žádné papírování, kupování licence (a je jedno za za pár korun nebo statisíce), povolení managementu. Pak mohou být patenty značnou překážkou přestože jde o pár korun.

ad 5) jsem rád, že se shodneme v tom, že SW patenty jsou nevýhodné pro ČR a doufám že proto budete lobovat proti nim. Ad Čína (a jiné rozvojové země) - oni sice poruší patent a tím ušetří. Ale je třeba vidět i druhou stranu - řešení že nacpou peníze do výzkumu a vynaleznou si dané postupy sami nefunguje protože si je sice sami vynaleznou a pak zjistí, že už jsou patentovány a jsou v loji - vyhodili peníze a nic za ně nezískali.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
.ViR  |  18. 08. 2005 19:03  | 

Ad 3 Cena podání patentové přihlášky a základního řízení o udělení patentu v ČR
------------------------------------------------------- ------------------------

1200,- Kč poplatek za přijetí (600,- Kč, pokud je přihlašovatel současně původce)
3000,- Kč poplatek za žádost o průzkum (žádat lze do 3 let od podání přihlášky)
1600,- Kč poplatek za vydání patentové listiny (do 10 stran) při udělení patentu
---------
5800,- Kč celkem (rozdělených do několika let)
=========
Nějak nemám pocit, že by to byly neúnosné náklady i pro běžného "živnostníka", získává-li tím monopol. Samozřejmě pak nastupují také "udržovací poplatky", které ovšem budete platit jen tehdy, jestli se vám monopol vyplatí, že. Jiná "cenová kategorie" je už pochopitelně situace, kdy si platíte při řízení zástupce či rozšiřujete patent do dalších zemí (kde je zastoupení povinné a ceny často výrazně vyšší), ale i to se dá při rozumné patentové politice unést.

Mimochodem - občas pracuji jako konzultant pro firmu, která vždy podá jen přihlášku jménem původce za 600 Kč kolek a tím to končí. Nic z toho zdánlivě nemají, ale nikdo jiný pak již na totéž patent později podanou přihláškou získat nemůže...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  18. 08. 2005 21:49  | 

Pokud nepíši zrovna účetnictví, tak asi budu chtít nabídnout program na Internetu. Pak mi patent jen v ČR nebude stačit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
.ViR  |  19. 08. 2005 01:01  | 

To jistě. Ale ani velké firmy nepatentují všude. Vždy mají svůj hlavní trh, kam se snaží si nikoho nepustit a ty ostatní prostě "sdílí" na základě běžných konkurenčních mechanismů. A ty konkurenční mechanismy se mohou uplatnit např. tehdy, jestliže podáním české patentové přihlášky znemožníte patentování téhož řešení jiným kdekoli na světě. Tak to totiž funguje. Na trhu kde neplatí váš patent mohou ostatní nerušeně působit. Ale VY TAKÉ!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Hejkal  |  18. 08. 2005 10:05  | 

>Pokud společnost investuje miliardy dolarů do vývoje léku, nového pohonu automobilu, multijádrového procesoru nebo průlomového grafického engine do počítačových her, chce mít přirozeně určitou ochranu nad tím, aby někdo třetí nemohl její práci velmi snadno opsat.
 
Tomuhle tedy opravdu nerozumim. Ochranu nad tim, aby nekdo treti nemohl jeji praci (velmi snadno nebo i nesnadno, to je fuk) OPSAT prece maji z copyrightu na svuj produkt, nikoli z nejakeho patentu.
 
V patentovani prece nejde o ochranu pred "opisovanim" (kopirovanim, "kradezi"), ale o to, ze i kdyz treti strana dospeje k podobnemu vysledku legitimnimi prostredky (=vlastnim vyvojem, ktery mimochodem take mohl stat miliardy), ale nekdo ji predbehne a vec si uz zapatentuje, tak ma proste smulu (viz chudak Cimrman...)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Josef Aujezdský  |  18. 08. 2005 10:13  | 

"V praxi se to obchází tak, že s programátory jsou sepisovány smlouvy, že netvoří podle autorského práva, ale podle přesných instrukcí. Tedy že se jedná o dílo na zakázku, nikoli autorské. A tak se tímto (neférově a možná i protiprávně) dílo zbaví veškeré ochrany, je prohlášeno za dílo neautorské a autor to pokorně podpisem stvrdí."

Nevím, kdo Vám toto radí, nicméně otázka, zda-li je počítačový program chráněn autorským právem, není otázkou dohody smluvních stran, nýbrž objektivní skutečností. Pokud vytváříte počítačový program v zaměstnaneckém poměru nebo "na zakázku" tak vykonavatelem majetkových autorských práv je zaměstnavatel či objednatel (osobnostní autorská práva zůstávají nedotčena).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 10:28  | 

to je jedna z veci, kterou je take treba urychlene nejak rozumne vyresit. Pisarka, ktere nekdo diktuje knizku taky prece neni automaticky autorem.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  18. 08. 2005 11:09  | 

Ale písařka ten text nevymýšlí, jen ho zapisuje. Řekl bych, že za programátorem sestojí šéf a neříká mu:

"Janičko, přidejte tam ještě jedno 'if((ptr_entries = malloc(sizeof(t_db_entry)*entry_count)) != 0) { ... }'"

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jakub Hegenbart  |  18. 08. 2005 11:11  | 

Totiž "nestojí"...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 12:32  | 

To samozrejme ne, ale kdy ji nekdo rekne at napise pribeh pro deti o chlapkovi, co ma rad knedliky, tak pak uz autorem je.

Problem patentu tkvi prave v moznosti patentovani "pribehu pro deti o chlapkovi, co ma rad knedliky" jako takoveho.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 16:05  | 

ta skutecnost je ovsem (za pouziti vaseho prikladu) zhruba nasledujici:

Pisarce se vysvetli, ze hlavnim cilem prace je vydani knizky pro deti s nekolika povidkami. V internim skoleni je pisarka seznamena s knihovnou fragmentu (uryvku) ruznych povidek a take se nauci pouzivat system, ktery ji umoznuje ruzne fragmenty scelovat do vetsich celku. Tri pisarky pak davaji dohromady povidku o chlapkovi co ma rad knedliky, pricemz se pisarky neustale ptaji, napr. jestli ma dostat chlap zaludecni koliku po snedeni 15 knedliku (jak ve fragmentu fr15-08/23) nebo jestli to prezrani odkrka. (viz. fragment fr16-09/24)...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
eee  |  18. 08. 2005 10:32  | 

Dáta a informácie už zo svojej podstaty nemôže nikto vlastniť ľudia to podvedome cítia, preto nerešpektujú zvrátené vzťahy zvané duševné vlastníctvo aj patenty a snažia sa ich voľne šíriť ďalej. Nikto nemôže prehlásiť že je pôvodca nejakého diela sám a jediný, do diela človek dáva svojho originálneho veľmi malý zlomok, zvyšok je dedičstvo vedomostí generácií predkov od pračloveka aj ďalej, ktoré dedíme a dostávame cez rodičov, učiteľov a ostatných ľudí priamo, či sprostredkovane cez knihy, média, atď. Nikto nemá právo prisvojovať si toto dedičstvo predkov a prehlasovať za svoje ale má ho obohatené o svoj príspevok povinnosť odovzdať ďalej svojim potomkom.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Jan Karasek  |  18. 08. 2005 10:33  | 

amen

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jurgen, jurgen  |  18. 08. 2005 16:57  | 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 11:16  | 

Je vůbec nějaký rozdíl mezi patenty na software a patenty udělované na léčiva ? Proč by se u udělování SW patentů nemohlo postupovat úplně stejně ? Podle mně je to nemlich stejná problematika. I program i léčivo vzniká nějakým postupem, obojí má na konci nějaký fungující efekt. Tentýž efekt přitom lze většinou docílit i více způsoby.


Vyskytly se snad případy že si někdo patentuje použití zkumavky při lití vody na petriho misku ? Asi těžko, žejo. Asi těžko si dneska někdo patentuje Bunsenův kahan ikdyž by na to nakrásně mohl patent dostat kdyby to popsal dostatečně nesrozumitelně.


Takže si myslím že SW patenty jsou přímá analogie na patenty na Léčiva a mělo by se postupovat stejně.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 11:47  | 

jde o to, ze u leku patentuje, konkretni vec pro konkretni aplikaci.
Vymyslite lek, ktery ma jasne dane chemicke slozeni a presne stanovene ucinky. To je mozne patentovat.
Kdokoli pak muze vymyslet jiny lek s podobnymi ucinky.

V pripade softwaru vsak patentujete vesme pouze ucinky.
Tim kazdemu dalsimu zabranujete patentovat cokoli s temito ucinky.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 11:58  | 

Takže je legislativa SW patentů špatná v tom, že umožňuje udělovat patenty víc obecněji než legislativa patentů na léčiva ? Čili kdyby se na legislativa SW patentů přepsala z legislativy na lékařské patenty, bylo by to ok ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 12:16  | 

je to otazka principielni, kde puvodni patent byl vazan na hmotnou vec. Napr. slouceninu, mechanicke zarizeni, atd.

U softwaru tento hmotny prvek odpada. Je mozne vazat ho pocitacovy kod, ale tim by patent do znacne miry splynul s copyrightem

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 13:00  | 

No místo sloučeniny by se napsal "algoritmus" a bylo by.

A soudní spory se že ten který lék konkurence využívá jako účinnou látku tu a tu sloučeninu která je prakticky stejná  s tou na kterou máš patent by byly na stejném levelu jako spory že ten který program využívá algoritmus kterej je až nezdravě podobnej tomu na který máš patent ty. 


Prostě proč za každou cenu vymýšlet něco nového když použitím funkčních a existujících řešení by se celá věc dala vyřešit ajncvaj ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 13:08  | 

ano, mate pravdu, tohle je presne argument tech, jez odmitaji patenty s tim, ze tyto algoritmy v dostatecne mire chrani autorsky zakon - tedy copyright.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ja  |  18. 08. 2005 14:18  | 

ako mozete byt takto zabedneny? priklad viagra:
sposobuje erekciu TYM, ze rozsiruje cievy a tak dalej => algoritmus
konkretne zlozenie = program (zdrojovy kod)
takze ked si chcete patentovat algoritmus, tak napriklad karlovarske kupele by museli platit pfizeru za to, ze tam chodia rusaci, lebo im potom lepsie stoji

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 14:30  | 



Ehm, cokoli co způsobí zůžení odtokových cév způsobí erekci. To není algoritmus. To je jen výsledek činnosti toho algoritmu (který by neměl být patentovatelný).
Algoritmus je v tomto případě popis JAK zůžit ty cévy pomocí chemie - takže něco jako že nejprve se sloučenina ta a ta dostane tam a tam díky takovému či makovému způsobu dopravy bílkovin, uhlohydrátů, tetrahydrokanabiolů... čertvíčeho... a  pak je uvolněna díky tomu že ... bláblá... a proto nakonec způsobí zůžení cév. TO je algoritmus. Přesný popis sloučeniny a metody jejího účinku.
A ten by měl být patentovatelný.
Takže ty, nebuď zabedněnej a zamysli se.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 14:58  | 

ano, a v pripade SW, nahrazuje konkretni slouceninu, konkretnim programem. Ochranu programu vsak, narozdil od slouceniny, obstarava autorsky zakon.

Takze zatimco v farmacii ochranuje patent kombinaci slouceniny s vyuzitim, v SW patentech byste kombinoval autorsky chraneny program s vyuzitim. Nicmene autorsky zakon by program ochranil do te miry, ze patentove dale ochranovat jeho vyuziti uz by bylo zcela nesmyslne.

Prectete-li si vsak zneni nekterych doposud prijatych SW patentu, zjistite, ze ta prvni cast tam zcela chybi. Ze je chraneno pouze konkretni vyuzti, bez blizsi specifikace, co a jakym zpusobem toto vyuziti zajistuje.

Coze je cely problem soucasne pokrivenosti SW patentu: patenty nechrani postupy, ale pouziti.

Pfizeru nikdo neda patent na lek pomahajici erekci, takto patentovanych leku mohou byt stovky. V pripade softwaroveho patentu, v jeho soucasne podobe, by ale patent obsahl cele spektrum, protoze postup by byl vymezem definici slova "software" - tedy programove reseni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 16:50  | 

Ale patenty v lékařství si nepatentujou jenom KONKRÉTNÍ sloučeninu, alébrž i PRINCIP jakým ta sloučenina LÉČÍ !!!
Protože kdyby si patentovali jenom sloučeninu tak by se brzy našel někdo kdo by udělal derivát se stejnými účinky a tvrdil by že přece nevyrábí jejich patentovanou sloučeninu ale svůj vlastní "vynález". A v-v-voto jde, tohleto příživnictví ZAKÁZAT.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
ja  |  18. 08. 2005 14:58  | 

tu uz sa asi dostavame do problemu filozofickeho, ze co sa da povazovat za algoritmus a co nie...
ale v kazdom pripade, patentovana je len ta chemia, a nie "něco jako že nejprve se sloučenina ta a ta dostane tam a tam díky takovému či makovému způsobu dopravy bílkovin, uhlohydrátů, tetrahydrokanabiolů... čertvíčeho... a pak je uvolněna díky tomu že ... bláblá... a proto nakonec způsobí zůžení cév." a v tom ja vidim cely zdroj problemov. cize chemia = program, ktory je chraneny autorskym zakonom

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  18. 08. 2005 16:11  | 

V tom pripade si patentuju x++ a nekdo dalsi x=x+1 a dalsi x = 1/2 + (x + 1/2) .... . Kazdej zaplati par set tisic KC za patent a pak se budem vzajemne soudit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
azazel@email.cz  |  18. 08. 2005 12:34  | 

momentálně je to tak, že sw je výjimka z normálního patentového zákona - navíc výjimka, kterou nikdo nedodržuje
 
a o tom jsou všechny ty návrhy o "zavedení" softwarových patentů v eu - o odstranění této nesmyslné výjimky
Osobně také nevidím rozdíl mezi patentem tzv. normálním a patentem softwarovým
 

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  18. 08. 2005 13:14  | 

Stejně tak je výjimka na patentování matematického vzorce. Myslíte si, že by měl jít matematický vzorec patentovat?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 14:13  | 

Vem si vzorec na výpočet BMI - body mass indexu. Současný vzorec je velmi průměrující. Když vymyslíš nový vzoreček kde zahrneš nové proměnné, tak tím vzorcem vlastně jen určitým principem podchytíš existující závislosti váhy na jiných faktorech než jen věk a výška. Těžko můžeš patentem zakázat aby se tyto závislosti braly v potaz při dalších výzkumech.


Když ten vzoreček pustíš mezi lidi, těžko jim zakážeš aby si naprogramovali vlastní výpočtový program. Ale pokud by někdo chtěl takovýto program prodávat, neměl by na to přecejen od tebe mít licenci ?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Baláš  |  18. 08. 2005 13:16  | 

U programů se staví na práci předchůdců a jeden program může využívat stovek patentů. IMHO toto u léků neplatí a proto nelze použít stejné principy.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 15:45  | 

Ale notak lékaři taky tak trochu staví na práci předchůdců, žejo . A jistě už v jejich oblasti existují stovky patentů a nové léky je určitě využívají - neumím si představit že by tomo vůbec mohlo být jinak. Ale u nich asi taky nikdo nemá patent na "uvedení kapaliny do plynného stavu" či patent na "lití vody do kyseliny" (doporučuju zkusit ).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 11:18  | 

Bohuzel s vami musim nesouhlasit, protoze se mi zda vas pohled a mnohe priklady ponekud pokrivene:

Napriklad uvadite priklad Harryho Pottera - ktery neni patentovatelny. Kdyby vsak byl patentovatelny v tom smyslu, jez se tyka softwarovych patentu, byla chranen jako "pribeh o carodejich a jejich boji se zlem". Dalsich tricet let by nikdo nesmel napsat knihu, v niz by vystupovali carodejove a bojovali by se zlem.

V pripade sotwarovych patentu si tak muze nekdo patentem ochranit
"Metodu a zarizeni vizualne zvyraznujici ciselna data v elektronickem dokumentu" - ktery vam vesme zakazuje napsat jakykoli program, ktery
by v textu zvyraznil cislovky - at uz by bylo reseni autora jakekoli.
Bylo by jiz logictejsi, kdyby nekdo patentoval regulerni vyrazy jako takove.
http://appft1.uspto.gov/netacgi/nph-Parser?Sect1=PTO1&Sect2=HITOFF&d=PG01&p=1&u=%2Fnetahtml%2 FPTO%2Fsrchnum.html&r=1&f=G&l=50&s1=%2220050177789%22.PGNR.&OS=DN/20050177789&RS=DN/20050177789

Je to pravdepodobne priklad patentu, ktery by u soudu neobstal. Ale do
znacne miry to svedci o nedostatecne fundovanosti posudku, jez prijeti
tohoto patentu predchazeli. Neni mozne prijimat patenty na cokoli s mavnutim rukou, ze kdyz vznikne problem,u soudu se posleze vyresi. Minimalne by se jednalo to plytvani penezi danovych poplatniku na uplne zbytecne soudni rizeni.

Co se tyce obchazeni autorskeho prava u programatoru, vychazi z jednoducheho duvodu - z neprenosnosti autorskeho prava jako takoveho. Autorskeho prava se neni mozne vzdat a neni mozne ho prodat. Kdyz jednou nekdo neco napise, tak mu jeho autorstvi uz zkratka nikdo nemuze vzit. Smlouvy se tykaji predevsim jejich osetreni a jasneho vymezeni prav jimiz autori nad svym kodem nasledne disponuji.

Co se tyce druheho argumentu, ze patenty umoznuji velkym firma znicit male, mi to prijde jako uplne nesmyslne tvrzeni. Patenty tu nejsou od toho, aby male firmy znicili, jsou tu od toho, aby jim nedovolili prerust ty velke. Velke firmy pocitaji, ze zaberou klicove patenty, bez kterych se pri vyvijeni beznych programu neobejdete. Velmi pravdepodbne se vetsinou jejich porusovanim nebudou prilis zabyvat. Kdyby vase firma vsak byla uspesna - prilis uspesna - a zacala se drat nahoru, mohou patentove pravo (i zpetne) uplatnit.

Co se tyce investic do dlouhodobeho vyvoje, musim opet nesouhlasit, ze by se jednalo o zasadni vec, protoze tyto investice jsou vetsinou reprezentovany prevzetim nejake male firmy, jez disponuje technologii, o kterou ma velka firma zajem. Technologie ani tak nevyvijeji, jako je nakupuji. At uz spolu s mensimi firmami (coz vyjde dost draho) nebo primo ze sponzorovanych vyvojovych programu na univerzitach. (coz vyjde pomerne levno, protoze ty akademiku a studentu vyjde podstatne levneji nez tym zamestnancu) Diky patentum maji tako moznost postavit tyto firmy pred hotovou vec - bud se dohodnout a nebo proste zaniknout, protoze nebudou mit moznost pres patenty ekonomicky prejit.

Zaroven, vychazemi-li z principu patentu neni nutne patentovat funkcni zarizeni, je mozne patentovat pouze funkcni princip. Je tak mozne predpatentovat softwarova reseni na desitky let dopredu - jedine co je potreba je trocha fantazie a balik penez na patentove zadosti. Pak staci pockat, az to nejaky nadseny sikula naprogramuje a pouze inkasovat penize.

Velke firmy tedy absolutne nemaji zajem likvidovat ty male, jenom je chteji udrzet male, pekne pod kontrolou. At jiz zakonou cestou, ci jen zastrasovanim investoru. (O to se ostatne v posledni dobe neuspesne snazila SCO, jez neuspela pouze proto, ze se opirala o ciste autorske pravo)

Vetsina velkych firem si velmi dobre uvedomuje, jakym zpusobem vznikla. Vetsina vzesla z programatorskych krouzku, kde vsichni svuj kod sdileli a inspirovali se jeden od druheho. (to plati napriklad pro MS i Apple) Z dnesniho pohledu je to desi, protoze tak jako si oni castecne splnili svuj sen, by mohl nekdo jiny podobnym zpusobem splinit svuj.

Toto pomerne slusne ilustruje i doba v niz softwarove patenty vznikaji, protoze je to vesme prave vice nez 30 let od doby, kdy vznikly zakladni softwarove postupy, na nichz je dnes vetsina programu vystavena. Lide, kteri drive prisli se zakladnimi technologiemi, jimz by musli platit i softwarovy giganti, ostrouhaji, protoze doba jejich ochrany uz je prosla.

Ze zasady tak softwarove patenty neodmitam, ale podobu v jake jsou v dnesni dobe prijimany, i kdyz z vetsi casti pravne nevymahany, pripomina fantomasovo "pravo na zivot". Podle me nema smysl podobnou legislativu prijimat, bez jasneho vymezeni, co v teto oblasti patentovatelne je. Pravdepodobne by muselo dojit k zasadnimu rozsireni patentoveho uradu, ci spise k vzniku noveho uradu, jez by patentove zadosti dokazal odborne posoudit.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Luke  |  18. 08. 2005 12:49  | 

Je zajímavé, jak nám pan Hlavenka mění názory a vyloženě lže...

Z diskuse k článku z 3.8:
Mimochodem patentová rešerše - tedy prohledat patentové registry, které jsou všechny online, nevyžaduje žádné extra náklady

Z dnešního článku:
Rešerše je stejně pracná a tudíž drahá, ať ji provádí kdekoli...Jak velká a jak drahá by armáda patentových právníků, kteří by to dělali pouze pro jedinou firmu, musela být?

Z diskuse z 3.8.:
Náklady na celoevropský patent jsou cca 1500 Euro

Z článku ze 16.8.:
Evropský patentový úřad nevydává celoevropský patent

Jinak můj názor je takovýto:
Patenty nejsou a priori špatné. Jen je potřeba mít řádně vyřešenou legislativu, aby se nedaly patentovat obecné postupy (např. obecné třídění nebo quick sort), ale pouze dané implementace (tj. jeden ze způsobů, jak quick sort naprogramovat, příp. jeho realizace v nějakém (pseudo)jazyce).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Luke  |  18. 08. 2005 12:52  | 

+ k tomu ještě požadavky novosti, netriviálnosti atd.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 13:05  | 

Právě že ten QuickSort ano pokud někdo vymyslí lepší a kvalitnější QuickSort a stráví nad tím hodiny práce tak má právo mít to patentováno. Patentovat obecně "třídění pomocí pole" je nesmysl.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Luke  |  18. 08. 2005 13:19  | 

Astore, ujasni si pojmy a dojmy. Opět ukazuješ, že mluvíš o věcech, kterým nerozumíš.

Quicksort je celkem vágně definovaný algoritmus založený na na principu rozděl a panuj. Takovýto algoritmus je dle mého názoru špatné patentovat, protože na něj může přijít kdokoliv při zapojení hlavy. Něco jiného je reální implementace, která může mít manší spotřebu paměti (což je realizace algoritmu) nebo optimalizace prohazování (což je opět realizace algoritmu) - to by mělo být možné patentovat.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 13:45  | 

Luke, jako vždy to vidíš totálně naopak a totálně blbě, kámo.

Algoritmus je způsob řešení. Můžeš si napsat sto implementací onoho způsobu řešení, každá bude jiná (jedna optimalizovan pro prohazování, druhá optimalizovaná pro porovnávání, třetí optimalizovaná pro rychlost, čtvrtá optimalizovaná z hlediska pravděpodobnosti rozložení řazených dat), ale všechny implementace budou mít společné právě to, že řeší ten problém řazení způsobem nazvaným QuickSort.


A pokud bys chtěl aby bylo možno patentovat, že místo i=i+1 napíšou i++ a nazvali to "optimalizací" tak s tím běž někam, protože právě díky takové bezvýznamné úpravě držel Unisys patent na Gify.


Když bude možno patentovat celé a pouze celé principy, zajistí to firmám že jim nové kompresní algoritmy na kterých pracovaly týmy vědců nikdo neukradne a nepřepíše a nebude tvrdit "ale já tam mám cache na prohazování", a zároveň to zajistí lidem, že firmy nešlohnou cizí, existující algoritmus a nezablokují ho vágním "použitím cache u prohazování v quicksortu".

Takže luke, chyť se za nos než začneš zase dřistat ty svý nesmysly.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Petr Mach  |  18. 08. 2005 14:20  | 

Astore, mimo jsi ty. Implementací, tedy různých algoritmů, QuickSortů je celá řada. Tato různá řešení jsou různě efektivní v různých případech, třeba u skoro setřízené posploupnosti a podobně. Takže v rámci QuickSortu je stále co vymýšlet a implementovat. Patent na QuickSort je patent na obecnou věc, na nápad, ne na konkrétní řešení, kterých může existovat a existuje víc. A teď mi vysvětli, když v tom máš chaos ty, jak se v tom má vyznat nějaký úředník na patentovém úřadě?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 14:45  | 

Cos nepochopil na tom co jsem napsal tučně ?

Hele, a co třeba tenhleten, jaksejmenoval... tušímže Strassen. Ten přišel na jakýsi fígl při operacích s maticema že se ušetřilo jakési násobení na úkor dělení nebo co, jestli si to dobře pamatuju. Já si myslím, že ten člověk by si na to patent zasloužil. Rozhodně. Ne nadosmrti, ne na 70 let, ale na nějakou dobu určitě, protože byl dobrej, protože mu to myslelo a takový lidi by měli mít peníze za to že jsou chytří a že jim to myslí - a komerční firmy co by chtěly použít tenhle fígl ve svých programech a ty pak dál prodávat by mu měly platit. Protože si to zaslouží za to co vymyslel.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 14:50  | 

... na úkor dvou sčítání tuším...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
azazel@email.cz  |  18. 08. 2005 14:29  | 

ty si to možná neuvědomuješ, ale byly doby - a není to tak dávno, kdy bubble-sort byl něco převratného
to že ti teď připadá quicksort triviální vůbec nic neznamená - v době kdy vznikl to byl prostě velice ceněný "vynález" - a co z toho měl jeho autor? kulový

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
AstorLights, AstorLights  |  18. 08. 2005 14:48  | 

Jojojojo ! Přesně o tom mluvím !

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Luke  |  18. 08. 2005 17:09  | 

Lidičky víte vůbec, co je algoritmus QuickSort?
Ve své podstatě jde o tohle (s malou dávkou zjednodušení):
1) Rozděl (jakýmkoliv způsobem) posloupnost na 2 části, kde v první jsou všechny prvky menší než v pravé.
2) Pro každou část rekurzivně proveď bod 1)

Něco takového si patentovat? Vážně? Něco jiného je, jakým způsobem je tento algoritmus implementován. Tj. jak udělat bod 1, jak udělat bod 2, jak se vyhnout rekurzi, jak to dělat in-place atd.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Azazel  |  18. 08. 2005 18:22  | 

tak ještě jednou :)


není to tak dávno, co se myslelo, že nejlepší řadící algoritmus má složitost N^2 - ve chvíli, kdy něko vymyslel princip díky kterému se to zlepšilo na NlogN, tak to byla bomba

zkuste si vduchu představit :) že se vám podaří vymyslet postup jakým něco seřadíte se zložitostí N


to, že to pak někdo zvládne naprogramovat bez rekurze už nikoho zajímat nebude :)

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
crypto_rsa, crypto_rsa  |  21. 08. 2005 22:53  | 

Až na to, že se dá poměrně snadno ukázat, že lépe než n*log(n) to prostě nejde (pokud je třídění založeno na porovnávání prvků) A také si myslím, že ačkoliv je quick sort skvělý nápad (i jako obecný princip), tak by patentovatelný být neměl. Má přeci jen velmi blízko k matematice.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  18. 08. 2005 13:13  | 

Autor clanku vubec nepochopil kde problem vezi.
Vubec nejde o to, ze by nejaka giganticka firma zalovala podnikatele za to ze pouziva jeji patent. A) se to z 99% ani nedozvi B) kdyz ano, nejaky prdola z Horni Dolni je stejne nemuze stipnou ani jako komar.
Naopak, jde o to, ze on bude donucen zalovat je (trebas nejkde sehnal to mega a neco si patentoval). Ta mala firmicka trebas neco vymysli, ale ac to ma patentovano, nema vpodstate sanci uspet, protoze pripadny soudni spor by ji proste polozil. A to je presne to co se bezne deje (bud firmu koupime nebo znicime a patent pak dostanem "zadarmo").

Nemluve o tom, ze ono "snadne zruseni" patentu treba na zminovane kolo = podat zalobu + platit pravniky.

SW je navic specificky v tom, ze jeho vyvoj nestoji "nic", totez muze napsat kdokoli, pokud jde o algoritmy, ty nikdy nevymysli programator, ale treba matematik. Na programatorovi je uz jen jejich implementace. A prislo by vam normalni patentovat trebas E=mc^2 ? Je to zajiste algoritmus, jenze kazdy algoritmus je vyhradne popisem nejake fyzikalni skutecnosti. Treba komprese videa vyuziva znalosti o vnimani lidskym okem, ale ty jsou vseobecne zname.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  18. 08. 2005 13:28  | 

Jo, jeste dodam, ze autorskych prav se vzdat nelze (alespon u nas ne), lze pouze na zaklade smlouvy prevest majetkova prava. Pokud by se nekdo snazil tvrdit, ze nejde o autorske dilo, asi by u kazdeho soudu pohorel.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 13:31  | 

Treba u te komprese videa se dostavate do oblasti, ktera by teoreticky jiz patentovatelna byla, protoze se jedna o znamou myslenku spojenou s novym, originalnim zpusobem aplikace. U pripadneho soudu by vsak musel autor prokazat, ze u tohoto konkretniho reseni prisel jak na komprimacni algoritmus tak na jeho vyuziti. Nemohl by si vsak patentovat algoritmus samotny, ani samotnou komprimaci videa - mohl by patentovat pouze toto jedno konkretni reseni - to cele je vsak chraneno autorskym zakonem.

I kdyby program nekdo prepsal z jednoho jazyka do jineho, stale by se jednalo o poruseni autorskeho zakona. Tak jako kdyby nekdo prelozil Harryho Pottera do cestiny, prehodil jmeno na Larryho Poseru a vydaval za svou praci....

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
J  |  18. 08. 2005 16:28  | 

Jasne, jak rikam patentovat ano, ale vyhradne prevratne objevy, ne to co napatne prumerne inteligentniho cloveka behem dopoledne. Kdysi na zakladce jsem vymyslel algoritmus do sveho programku. No a po par letech jsem zjistil, ze neco velmi podobneho uz vymyslel davno nekdo predemnou a ze se to i nejak jmenuje a ze je to jedno z optimalnich reseni problemu.

No a za situace patentu bych vlastne tim, ze jsem si vymyslel takovy algoritmus porusil zakon.

Mimochodem o toho prekladu (trebas Pottera) je to jeste zajimavejsi v tom, ze i ten preklad je autorsky chranen a preklad sam rozhodne porusenim niceho neni.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Ludva  |  18. 08. 2005 14:35  | 

Není možné, aby cenné duševní vlastnictví bylo majetkem všech. A vo tom to je!

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
???  |  18. 08. 2005 14:44  | 

teda odporuje komenskemu,ktory sa o vzdelanie pre vsetkych snazil

dojalo ma aky dlhy usek venoval druhej strane nosoftwarepatents pan halvenka,celkovo jednu,odsudzujuci a link a zvysok,potom uz len preco sw patenty ano,nie konkretne priklady,ale len pravnicke hovadiny

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
???  |  18. 08. 2005 14:52  | 

z toho vyplyva,ze sw je iba prostriedok a nie ciel,prostriedky sa nedaju patentovat aj ked byvaju dolezite ... ich patentovanim sa zruti system hodnotenia kvality,ak by si totiz niekto patentoval nazor,ktory je svojim sposobom nemenny,nemohol by nik tu chybu opravit,rozvinut ... sw patenty su blbost prirovnanim ku kniham v knizniciach na ktore sada prach

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
???  |  18. 08. 2005 14:53  | 

prirovnam to k clanku o kolmom zapise dat na disk,ak by si niekto tuto technologiu patentoval,poprel by tym konkurenciu

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  18. 08. 2005 15:15  | 

tady trochu mixujeme pravo na informace a pravo je pouzit.

Moderni demokracie svym obcanu (se znacnou mirou nadsazky) garantuje rovne pravo na vzdelani. Ostatne je to z principu jeji povinnost. Demokracie jako takova je zavisla na fundovanem rozhodovani volicu ve volbach. Rozhodujeme se na zaklade dostupnych informaci a teoreticky by tedy melo byt v nasem nejlepsim zajmu, umoznit obcanum co mozna nejsirsi zdroj informaci. (V praxi to funguje spis tak, ze se politici snazi obcanu manipulovat, kdyz ne lzivymi informaci, tak predevsim zatajovanim informaci, pripadne jejich selektivnim pristupem k nim.)

Co se tyce minenoho dusevniho vlastnictvi, jedna se predevsim o pripad, kdy nekdo travi roky vymyslenim a kdyz se mu, nedej Boze, podari neco vymyslet, mel by mit urcite vyhradni pravo tyto roky prace adekvatnim zpusobem zpenezit.

Kacirska otazka je: zda si tento zpusob muzeme dnes dovolit?

Pomerne znamou veci je, ze armada a mnohe dalsi bezpecnostni slozky podobna omezeni nerespektuji, protoze by pro ne predstavovali bezpecnostni riziko. Meri se tak dovjim metrem a system to vychyluje z rovnovahy.

Druhym dobry, snad pouze hypotetickym prikladem je farmaceuticka firma, ktera rocne proda utlumujici leky proti rakovine v hodne nekolika miliard dolaru. Posleze prijde s lekem, ktery by rakovinu vylecil. Jednoduchym vypoctem vsak dojde k zaveru, ze se ji vyplati roky lecit dlouhodobe nemocne, nez je jednou provzdy vylecit. Sedi tak na klicovem patentu, na coz ma zrejme zakonne pravo, nicmene dostava se do rozporu s pravem moralnim.



__________________

a na zaver trochu historie a lingvistiky: V bible se pise, ze na konci druheho milenia prijde Apokalypsa, kterou vetsina lidi vnima jako konec sveta, uplne zniceni, atd. Zajimavy je vsak lingvisticky puvod tohoto slova, ktere pochazi z latinskeho "Apokalupsis" - jez v prekladu znamena "odkryt, odhalit"

takze mozna je vseobecne pravo na informace je predpovezeno uz v Bibli ;-D

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
???  |  18. 08. 2005 14:46  | 

cele to stoji na vode,ak by si komensky patentoval ucenie,pismena a koleso,pan hlavenka by sa asi nedoplatil

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Franta Jetel  |  18. 08. 2005 15:13  | 

Ocenuji snahu o jistou objektivitu, ale i tak se tam najdou perly.
Kuprikladu nechapu predstavu autora o tom, ze mala firma, ci nezavisly vyvojar Free softwaru se bude spolehat na to, ze pravdepodobnost napadeni jeho produktu (pri jehoz tvorbe pochopitelne nemuze vynakladat prostredky na pravniky a na lidi, studujici patenty) je mala. Ona mala muze byt, jenze porad je nezanedbatelna a tezko od nekoho cekat, ze se bude dobrovolne pohybovat na hrane zakona. Takove firmy proste z techto duvodu zaniknou, zanikl by zrejme i kdejaky OSS projekt (alespon oficialne). Tyto rizene zaniky rozhodne rozvoji neprospivaji, ale samozrejme naramne vyhovuji jistym spolecnostem.
Priklad druhy: Jsem mala firma ci nezavisly vyvojar a delam na necem, co je ciste moje a zadny patent jsem neporusil. Ukaze se to jako velmi zivotaschopne a neprijemne to konkuruje produktu velke spolecnosti. Co muze takova spolecnostu udelat ? Zcela legalne (!!) me zazaluje za poruseni patentu, budu se muset ucastnit soudu, coz, me financne vycerpa, ztratim spoustu casu... Moje firmicka zbankrotuje a nebude mne uz vubec k nicemu rozhodnuti soudu (treba po roce) o tom, ze jsem mel pravdu - soudni spor splnil svuj ucel.
Ze se to v USA nedeje ? Jak to autor vi ? Pokud se to nedeje v tak obludne mire, jak by predpokladal pesimista, rozhodne se to zacne dit pote, co budou nesmyslne patenty platit i v Evrope.

Proti patentovani skutecne objevnych a zasadnich vynalezu nemam vubec nic. V pripade softwaru je to velmi problematicke (coz je dano jeho nehmotnou povahou) a takovych patentu by melo platit jen velice malo. Netvrdim, ze by nemela byt moznost patentovat napr. zasadne objevne reseni nejake elektroniky, zavisle na firmwaru apod... Ale o tom tady prece nedebatujeme...

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Noodles  |  18. 08. 2005 16:47  | 

Pane Hlavenka, mate kliku ze jsem (zatim) nepatentoval psani radoby zasvecenych hovadin do online radoby-IT magazinu, jinak byste zustal bez prace.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jurgen, jurgen  |  18. 08. 2005 17:36  | 

ja vtom clanku precalen vidim jednu chybu:

> Open source software má velice životaschopný podnikatelský model a bude konkurovat
> „closed code“ softwaru stále víc.

open source praveze moc zivotaschopny model nema, jedina vynimka je snad redhat.
http://www.forbes.com/intelligentinfrastructure/2005/06/15/jboss-ibm-linux_cz_dl_0615jboss.html

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Franta Jetel  |  18. 08. 2005 20:22  | 

Jurgen, vy porad melete jako kolovratek to same. Vsichni uz si zvykli, nema smysl to opakovat.
Zrejme vam v detstvi ublizil nejaky OSS programator. Jinak si to trauma nedokazu vysvetlit

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
jurgen, jurgen  |  18. 08. 2005 22:23  | 

> Jurgen, vy porad melete jako kolovratek to same.

slubujem ze prestanem, akonahle dostanem nake argumenty, ktore moje tvrdenia vyvracaju.
takze mi urcite vysipete z rukava aspon 20 oss firiem, ktore generuju miliardy ziskov.

no a ked ne, tak sice dakujem za psychologicku analyzu, zamyslim sa nad sebou, ale nic to nemeni na fakte, ze oss zivotaschopny model zatial nema (okrem toho redhatu).

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  23. 08. 2005 16:05  | 

V USA v soucasne dobe zvazuji zmenu legislativy, ktera ma srovnat rozdil mezi patenty v USA a patenty v Evrope. Zatimco v evrope plati pravidlo, ze patent nalezi tomu, kdo ho prvni registruje, v USA jeste stale plati pravidlo, ze patent patri tomu, kdo s chranenou myslenkou prisle driv.

V praxi to vypada asi tak, ze pan A neco vymysli, pan B to vymysli o rok pozdeji a bezi na patentovy urad a poda zadost o patent. V USA se muze pan A proti tomuto patentu ohradit (a bude-li schopen dokazat, ze s myslenkou prisel drive on, patent bude preveden na nej.) V Evrope je smerodatne pouze datum patentu.

http://www.law.com/jsp/article.jsp?id=1124109330603

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
nxt  |  10. 11. 2005 14:44  | 

nedavno probehla v USA studie zabyvajici se dopadem patentu na vedu obecne. Studii provdela AAAS. Pro patenty nevysla zrovna priznive. Zavery zpravy jsou dostupne zde:

http://sippi.aaas.org/survey/

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky