Mark Zuckerberg nám maluje budoucnost ve virtuálních světech, do kterých přesuneme ten náš reálný. Prozatím jde ale spíše o abstraktní představy, které naráží na technické, etické i filozofické překážky.
Metaverse se v roce 2021 minimálně v technologickém světě stalo nejskloňovanějším termínem. A to paradoxně i přesto, že jej nikdo nedokáže definovat. Na technologické úrovni se bude jednat o mix rozšířené a virtuální reality, další vrstvy ale budou tvořit ekonomické aspekty nového metaversa, míra provázání virtuálního světa s tím reálným, nebo ryze etické otázky jako povolené podoby vašeho nového avatara.
Technicky totiž metaverse nepřináší nic nového. Zařízení pro virtuální realitu tady máme dlouho, obří virtuální světy simulující ten reálný rovněž (Second Life) a platformy pro interakci uživatelů ve virtuální prostředí rovněž: VRChat je přesně to, co ukazuje Meta (dřív Facebook) jako svou první ukázkou budování metaversa – aplikaci Horizon Workrooms.
VRchat je aplikace pro současné VR platformy. Je tu zábava, práce i sdružování. Můžete zde dlouhé hodiny klábosit s ostatními, zahrát si s nimi golf nebo si poslechnout hudbu.
V té jde o virtuální zasedačky, kam můžete kolegy nebo obchodní partnery pozvat na schůzku a komunikovat s jejich avatary. Nechybí virtuální tabule, sdílené obrazovky nebo možnost spouštět prezentace do virtuálního prostoru.
Facebook provozoval metaverse dřív, než to bylo cool.
Farmville do vágní definice hezky zapadá.
Prozatím nám ale stále chybí důvod toho, proč by to někdo dělal. Komunikace skrz avatary nepřináší žádnou výhodu oproti běžné videokonferenci se sdílenými obrazovkami a tabulemi. A stejně jako ještě nikdo nepřišel s opravdu hmatatelným benefitem porad ve virtuálním světě, nikdo ve skutečnosti nepřinesl benefit celého konceptu metaversa. Není proto divu, že tento text bude obsahovat víc nezodpovězených otázek než jasných definic a odpovědí.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně