Mezi mlýnskými kameny: na jedné straně držitelé obsahu, na druhé straně Kazaa a spol. Ani jeden z nich život neulehčuje.
Před nedávnem vydala organizace RIAA zprávu o prodeji nahrané hudby; čísla hovoří o dramatickém poklesu příjmů a především už není sporu o tom, že „pirátství“ (termín dávám do uvozovek záměrně, je to nálepka, ale co je pod ní míněno, všichni víme) je faktorem, který je toho hlavní příčinou. O tom se ještě loni pochybovalo, protože některé výzkumy uváděly, že stahování hudby z Internetu ve formátu MP3 vede k větším nákupům hudebních CD – řekněme si dnes upřímně, že asi byly hodně daleko od pravdy. Ovšem, stejně falešné je heslo „Kopírování zabíjí hudbu“: hudbu zase jen tak něco nezabije, nejlepší díla vznikala pravidelně tehdy, když muzikant skládal a hrál ze srdce a ne za peníze, a vstupné na koncert se vždycky sebere.
Prvními legálními reformátory zdeformovaného hudebního trhu jsou weby jako Listen.com, které nabízejí legální downloady a pálení (služba „Rhapsody“). Přes velkou propagaci a dokonce přes schopnost uzavřít smlouvy téměř se všemi velkými hudebními vydavateli se těmto službám příliš nedaří. Na Listen.com skutečně najdete takřka cokoli chcete, jenomže cena za skladbu je dolar (99 centů, abych byl přesný), a to příliš zájemců nenalézá. Nebo přesněji: ti, kteří jsou ochotni platit za skladbu třicet korun, si jdou koupit celuloidový kotouček a ti, kterým to připadá moc, si skladbu stáhnou přes nějakou P2P síť zadarmo (nedivme se, že jim pak připadá „cokoli moc“). Listen.com nyní zlevňuje skladbu na 49 centů, a je to poměrně zoufalý krok, neboť firma nakupuje od velkých vydavatelů skladbu za 60-75 centů: na každém prodeji tedy automaticky tratí. „Bereme to jako marketingový náklad“, tvrdí lidé od Listen.com. Věřte, jestli chcete, já vás nenutím.
Firmy jako Listen.com jsou mezi dvěma mlýnskými kameny. Na jedné straně jsou hudební vydavatelé, kteří sice s těmito službami podepsali smlouvy, ale za hodně tvrdých podmínek: to, co požadují, je v podstatě stejná částka za skladbu (plus-mínus) jako u fyzických nahraných cédéček – internetová specifika tedy neberou v potaz a nechají na Listen.com, aby je řešila. Z druhé strany pak je horším mlýnským kamenem „konkurence“ v podobě výměnných sítí: to, že jde o konkurenci nelegální či na pomezí legality, její účinnost nijak nesnižuje. Snížení ceny za skladbu na polovinu (podle Listen.com dočasné, jen pro březen) je zoufalým pokusem, který nemůže vyjít: během března se asi bude více kupovat, firma ale jen více prodělá, pak se vše vrátí zpět, ale prodělek zůstane.
Je nutno říci, že tudy cesta nevede. Umožnit legální download, ale vybírat za to stejné peníze jako u nahrané hudby, je pokus o reformu nereformovatelného, o to, že tyran si nasadí vlídnější masku a bude čekat, že mu to projde. Přitom velcí vydavatelé už dost možná vhodný moment k velké reformě (např. nalezení „správné“ ceny pro nahranou i downloadovanou hudbu) propásli, protože paličů a stahovačů, kteří budou těžko měnit své zvyky, přibývá každou vteřinou.