Plány ČR v oblasti e-governmentu jsou ambiciózní, ale realita podle průzkumů nedosahuje ani průměru zemí, přistupujících k EU. Jaké vůbec jsou naše priority a vize, co již je k dispozici a jak vychází konkrétní srovnání ČR s ostatními zeměmi? O jaké agendy mají lidé zájem více, a o jaké méně?
Možná nejzásadnější otázkou je ale něco úplně jiného: mají občané o on-line agendy vůbec zájem? Nebo jinak: jaké jsou jejich preference? Čemu dávají přednost? Jaké agendy by chtěli zprovoznit nejvíce (nejdříve), a o které agendy již moc velký zájem nemají?
Odpovědi na takovéto otázky se sbírají v různých průzkumech. V nedávné době se danou problematikou zabýval mj. projekt SIBIS (Statistical Indicators - Benchmarking the Information Society), který se v oblasti služeb e-governmentu zaměřil na následující sedm služeb:
- Daňové přiznání
- Hledání pracovního místa
- Vystavení osobních dokladů
- Registrace auta
- Oznámení na policii
- Hledání knih ve veřejné knihovně
- Změna adresy
Dotazováním pak SIBIS sledoval, jaká část respondentů (starších 15 let) by dávala přednost vyřizování příslušné agendy on-line způsobem (bez ohledu na to, zda to již reálně jde či ještě nikoli), a jaká by dala přednost klasické cestě (případně zda agendu vůbec nevyužívají, nebo nemají na věc vlastní názor). Průzkum se realizoval jak v rámci patnácti stávajících členských zemí EU (EU-15), tak i v rámci deseti nově přistupujících zemí (NAS-10).
Odpovědi respondentů seřadily uvedené služby podle toho, které by rádi využívali on-line způsobem nejvíce, a které nejméně. Pořadí vyšlo stejně pro členské i přistupující země, a rozdíl byl pouze ve výši preferencí pro on-line využití, ve prospěch členských zemí EU:
- Hledání knih ve veřejné knihovně (EU-15: 73%, NAS-10: 55%)
- Hledání pracovního místa (EU-15: 58%, NAS-10: 42%)
- Změna adresy (EU-15: 42%, NAS-10: 35%)
- Registrace auta (EU-15: 38%, NAS-10: 28%)
- Vystavení osobních dokladů (EU-15: 35%, NAS-10: 30%)
- Daňové přiznání (EU-15: 28%, NAS-10: 28%)
- Oznámení na policii (EU-15: 17%, NAS-10: 19%)
Zájem využívat příslušné služby on-line způsobem je pochopitelně nepřímo úměrný zájmu o vyřizování příslušných agend klasickým způsobem - formou grafu to naznačuje i následující obrázek pro přistupující země.
Pokud jde konkrétně o Českou republiku a o preference našich uživatelů, pak zde lze říci že vcelku zapadáme do průměru přistupujících zemí (NAS-10). Přesto je zde jedna zajímavá výjimka, a tou je zájem o podávání daňových přiznání on-line cestou. Zatímco průměr stávajících členských zemí i zemí přistupujících je na 28 procentech, v ČR je jen někde kolem 20 procent.
Závěrečná zpráva eEurope+
Mírou využívání on-line agend v rámci e-governmentu se zabývá i nedávno publikovaná závěrečná zpráva iniciativy eEurope+, která se sama opírá o provedená šetření mezi respondenty nad 15 let. Následující obrázky pochází právě z této závěrečné zprávy, a opět ukazují srovnání ČR s ostatními přistupujícími a kandidátskými zeměmi.
První obrázek ukazuje, v jaké míře využívají služeb e-governmentu občané - tmavší sloupec se týká jednosměrného stahování formulářů, světlejší možnosti jejich vyplňování on-line cestou. Podle tohoto obrázku jsme na tom zhruba stejně jako Maďaři, a existuje i někdo, kdo je na tom ještě hůře (Bulharsko, Litva, Rumunsko). Na druhou stranu existují země, které jsou na tom podstatně lépe - Estonsko, Malta či Slovinsko.
 |
Využití služeb e-governmentu občany (přistupující země)
Na dalších dvou obrázcích již je oblast G2B, a zde jsou rozdíly ještě markantnější - ČR je pod průměrem přistupujících a kandidátských zemí, a země jako Estonsko, Malta, Slovinsko, ale také Polsko, jsou opravdu výrazně před námi.
 |
Využití firmami - agenda sociálního pojištění (modře), hlášení o DPH (zeleně)
 |
Využití firmami - podání k dani z příjmu (tmavší), přiznání k DPH (světlejší)
