Dopřeje nám i Český Telecom možnost zřídit si ADSL bez nutnosti platit za telefonní linku? Proč platit za hlas, když chceme pouze internet?
Skutečnost, že všichni uživatelé využívající připojení ADSL musí zároveň platit některý z hlasových tarifů, ačkoliv o něj velká část uživatelů zájem nemá, je již několik let vděčným tématem diskuzí téměř pod každým článkem o ADSL. Není divu, že velká část zákazníků cítí jako křivdu, když spolu s ADSL musí odebírat také nějaký hlasový tarif a navíc díky rozhodnutí ČTÚ (a trochu svérázného výkladu tohoto rozhodnutí ze strany Českého Telecomu) není možné kombinovat ADSL ani s nejlevnějším tarifem Telefon Mini.
Technicky je samozřejmě možné ADSL realizovat i bez hlasového tarifu – o tom dnes již není pochyb. Kdyby Český Telecom chtěl – mohl jako alternativu k tarifu Mini již dávno vytvořit tarif nový, určený speciálně pro kombinaci s ADSL a odrážející opravdu jenom prokazatelně nezbytné náklady na provoz telefonní linky. Nic také nebrání Telecomu udělat ještě revolučnější krok a nabídnout zákazníkům také „holé ADSL“ bez jakéhokoliv dalšího poplatku. To, že uvedené skutečnosti nejsou pouze „výkřikem do tmy“ ze strany Miloslava Sovy a kolegů z IPV potvrzuje i téměř dva roky staré rozhodnutí Telekomunikačního úradu SR (TÚ SR) v kterém se vysloveně říká:
„Vzhľadom na súčasnú situáciu na trhu je potrebné na dosiahnutie efektívnej súťaže zakázať aj viazanie, pri ktorom síce ide o viazanie služieb súvisiacich podľa povahy alebo obchodných zvyklostí, avšak technicky je možné ich poskytovať aj samostatne,“
Celou kauzu jsme tak trochu před dvěma lety odstartovali na stránkách Internetu pro všechny. Tehdy jsme vydali článek s názvem Uživatelé ADSL versus Český Telecom, v kterém se advokátní kancelář Haládik & partneři nabídla, že bude v boji za ADSL bez hlasového paušálu uživatele zastupovat. Celá kauza však vyprchala do ztracena již po první schůzce pana Jozefa Haladíka se zástupci ČTc, kde mu zřejmě byly předloženy důkazy o skutečných nákladech na provozování klasické pevné linky a doporučeno se do nějakého soudního sporu s ČTc radši nepouštět.
Ve stejnou dobu však byla podobná stížnost adresovaná i Antimonopolnímu úřadu ve Slovenské republice a zřejmě i TU SR. Tamní regulátor je zřejmě aktivnější než naše ČTÚ, takže stížnost do koše nehodil a celou věc prozkoumal. Výsledkem bylo jeho rozhodnutí (vydané 18. 6. 2004), které zakazovalo společnosti Slovak Telecom poskytování ADSL služby podmiňovat současným využíváním hlasových služeb. Toto rozhodnutí však bylo již druhostupňové a bez možnosti odvolání. Takže v podstatě zamítlo námitky Slovak Telecomu, které podal vůči prvnímu rozhodnutí 5. března 2004. Své rozhodnutí tehdy tamní regulátor zdůvodnil velmi jasně:
„ADSL technológia bola síce vyvinutá ako dátová služba, ktorú je možné poskytovať na prístupovom metalickom vedení pri zodpovedajúcich parametroch popri a bez akéhokoľvek obmedzenia telefónnej služby, ale zároveň vzhľadom na to, že využíva frekvenčné pásmo nad pásmom pre prenos hlasu, je z technickoprevádzkového hľadiska možné túto službu poskytovať nezávisle na poskytovaní telefónnej služby.
Využívanie toho istého prístupového vedenia na poskytovanie oboch predmetných služieb (služby ST DSL a verejnej telefónnej služby – poskytovanej prostredníctvom analógovej prípojky alebo ISDN prípojky) nemožno v žiadnom prípade považovať za argument o nutnosti viazania týchto služieb z technicko-prevádzkového hľadiska. Dôkazom je, že obidve uvedené služby môže užívateľ využívať súčasne v reálnom čase, keďže služby sú poskytované v oddelených frekvenčných pásmach.“
Slovak Telecom odpovědel tiskovou zprávou v které argumentuje takto:
„Slovak Telecomu nie je známe, že by nejaké telekomunikačná spoločnosť vo svete poskytovala službu ADSL samostatne. Všade v Európe sa služba ADSL poskytuje súčasne s hlasovou službou, keďže bola táto technológia na spoločné súžitie aj vyvinutá“.
Když tak nad tím přemýšlím, zajímalo by mě, co by asi odpovědělo tiskové oddělení našeho Českého Telecomu, kdyby dostalo dotaz proč u nás není možné objednat ADSL bez hlasového tarifu. Myslím, že by zvolilo velmi podobnou argumentaci. Trochu mě pobavilo tvrzení, že ADSL bylo ke společnému soužití s hlasem už jaksi předurčeno při svém vzniku. Osobně jsem si doteď myslel, že možnost provozovat na „jednom drátě“ data i hlas současně je jenom jedna z hezkých vlastností ADSL.
Našemu partnerskému sdružení na Slovensku Internet pre všetkých se nezdálo zase tvrzení, že všude v Evropě se ADSL poskytuje současně s hlasovou službou. Jelikož jsme v té době zpracovávali přehled cen ADSL ve světě, obrátili se nejdřív na nás. Od nás dostali doporučení obrátit se na některého s Finských operátorů. To také učinili a obrátili se na nejznámějšího tamního operátora ELISA a dostalo se jim této odpovědi (viz článek ADSL bez hlasu existuje vo Fínsku):
„Ano. Je možné si zakoupit pouze službu ELISA ADSL. Nemusíte si objednávat žádný paušál na pevnou nebo mobilní linku“, uvedl Aija Rikaja, Communications Officer společnosti Elisa. „Hlasová služba je samostatná, a pokud jí nepotřebujete, platíte pouze za ADSL a svému providerovi,“ dodal Rikala.
Podotýkám, že Finsko má poloviční počet obyvatel jako ČR (5 207 000), ale počtem přípojek ADSL nás daleko předstihuje (751 835 přípojek k 30. 9. 2005). Finsko se tak spolu s Dánskem dělí o třetí pozici v žebříčku penetrace ADSL v přepočtu na 100 obyvatel.
Graf penetrace DSL k 30. 9. 2005 (přepočet na 100 obyvatel). Zdroj: Point-Topic a Internet pro všechny
Celá kauza však na Slovensku nekončí. Tamního regulátora již podpořili i samotní alternativní operátoři. Naposledy tak učinila společnost Slovanet, která minulý týden vydala své vlastní stanovisko k celému problému vázání služeb ADSL s hlasovými službami. Přitom Slovanet patří k největším alternativním operátorům na Slovensku a z trhu ADSL si dokázal ukousnout víc než 10 % všech přípojek. Slovanet ve svém stanovisku ústy svého výkonného ředitele říká toto:
„Slovak Telecom sice deklaruje svoji zodpovědnost vůči slovenské společnosti, ale jeho reálné kroky dokazují opak. Vázání služby ST DSL s hlasovým programem nutí uživatele internetu kupovat si spolu s přípojkou také telefonní linku s 30minutovým paušálem, který ve vysokém procentu případů vůbec nepotřebují nebo nevyužijí,“ říká Peter Máčaj, výkonný ředitel Slovanetu. „Mnoho občanů si proto rychlý internet nemůže dovolit, i kdyby ho rádi využívali. Slovensko tak nadále v rozšiřování rychlého internetu výrazně zaostává za okolními státy střední Evropy.“
A jak se k celé věci postavil Slovak Telecom? Použil osvědčenou metodu, kterou s oblibou využíval ve sporech s ČTÚ i Český Telecom a obrátil se na soud. Najvyšší súd SR žádost přijal a 9. 8. 2004 nařídil pozastavit vykonatelnost rozhodnutí TU SR. Tady by zřejmě celý příběh skončil kdyby se odehrával v Česku. Zdá se však, že soudnictví na Slovensku přece jen funguje o něco efektivněji než v Česku, takže soud rozhodnul ve prospěch TU SR.
Celá kauza dále pokračuje. Blíží se finále
Celá kauza měla zajímavé pokračování. Po dobu trvání soudu se změnila legislativa a TU SR musel nejdříve provést Analýzu relevantních trhů , kterou také neprodleně učinil a dospěl k závěru, že Slovak Telecom nemá na trhu efektivní konkurenci a může se chovat nezávisle na chování konkurence i uživatelů (znám i trefnější výraz „monopol“,více zde).
Po provedené analýze (kterou mimochodem naše ČTÚ teprve připravuje) již nic nebránilo vydat nové rozhodnutí, v kterém by Slovak Telecomu znovu nařídil zrušit vázání ADSL s hlasovými službami. Rozhodnutí skutečně padlo, Slovak Telecom podal rozklad a předseda TÚ SR námitky Telekomu zamítl a 20.10.2005 vydal rozhodnutí, které s konečnou platností mimo jiné nařizovalo zrušit vázanost služeb ADSL na hlasových tarifech. Toto rozhodnutí nabylo platnost 1. 1. 2006 a není už vůči němu žádné odvolání.
Slovak Telecom pár dní před koncem roku 2005 vydal své stanovisko, v kterém se snaží vysvětlit, že „nevázané ADSL“ skutečně nemusí poskytovat (viz tento článek) ale zároveň přislíbil, že sám již v první polovině roku nabídne ADSL bez nutnosti využívat nějaký hlasový tarif:
Telecom však tvrdí, že přestože podle svého názoru není povinný na základě uvedených rozhodnutí oddělit službu ST DSL od hlasových služeb, už v první polovině roku připraví produkt, který přinese přístup do internetu přes ADSL i bez nutnosti mít aktivovanou telefonní a pravděpodobně i ISDN linku.“
Slováci se tak pravděpodobně konečně dočkají „holého ADSL“. Otázkou zůstává, jestli ST přece jen nechystá na uživatele další nemilé překvapení přesně v duchu rčení „Vlk se nažral a koza zůstala celá“. Je totiž možné, že představí ADSL, ke kterému nebude nutné objednávat hlasový tarif, ale že nové ADSL bude také o něco dražší (takže by si ztrátu z hlasu Slovak Telecom vykompenzoval jinak).
Je možné, že se dočkáme i v Česku?
To že by ADSL bez nutnosti platit za hlasový tarif v nejbližší době představil Český Telecom, by bylo asi velké překvapení pro všechny (i když nějaké signály se k nám donesly – takže uvidíme co je na nich pravdy). Požadovat podobnou „zarputilost“ jakou předvedl TÚ SR po našem ČTÚ by bylo asi dost naivní. Překvapit by mohla už jen Analýza relevantních trhů, kterou stejně jako slovenský regulátor i ten náš musí vypracovat co nejdříve. Do té by při troše dobré vůle podobně jako na Slovensku mohl být tento požadavek zapracován. Ne nadarmo se však náš Telekomunikační úřad v nedávném celoevropském srovnání umístil na 4 místě od konce. Takže do ČTÚ bych své naděje radši nevkládal.
Jestli u nás bude také dostupné ADSL bez nutnosti přikupovat si k němu hlasový tarif tedy záleží jenom na Telecomu (přesněji na postoji Telefónicy). Telecom musí sám nejlépe vědět, co se mu více vyplatí. Má pouze dvě možnosti. Trvat na svém tvrzení, že má vysoké náklady na udržování pevné linky a i nadále se ohánět tvrzením, že téměř žádný operátor v Evropě ADSL bez hlasového tarifu nenabízí. Proč mi však potom i po odhlášení telefonu ještě půl roku za symbolickou korunu umožňuje linku využívat (pravda pouze pro příchozí hovory)? Může však také vytvořit nový tarif určený pouze pro ADSL (samozřejmě s nižší cenou než současný nejlevnější hlasový tarif) nebo nabídnout opravdu „holé ADSL“ bez jakýchkoliv jiných poplatků (opět však s cenou podobnou té dnešní).
Krátkodobě by nepochybně na takovém kroku prodělal, z dlouhodobé perspektivy by však takovéto opatření mohlo přinést velké množství nových zájemců o ADSL připojení. Těm by pak mohl nabídnout spoustu nových služeb (např. vysílání TV přes Internet-IPTV, video na přání, VoIP atd.) Peníze, o které by přišel u hlasového tarifu, by tak jinou cestou stejně od svých zákazníků dostal zpátky. Ovšem s jedním velkým rozdílem – uživatelé by měli pocit, že tentokrát by platili za něco, co skutečně chtějí a ne za něco, co velká část z nich vůbec nevyužije. Nedávno jsem se ve svém článku (zde je jeho plné znění) pokusil spočítat kolik přípojek ADSL by Česko potřebovalo, aby dohnalo ostatní vyspělé státy Evropy:
„Pokud bychom chtěli dosáhnout stejné penetrace, jako má Slovinsko museli bychom již v září 2005 mít cca. 512 tisíc přípojek. Ve stejnou dobu bychom museli dosáhnout 747 tisíc přípojek, abychom se v penetraci vyrovnali Estonsku. Na srovnání kroku se Španělskem bychom v září 2005 potřebovali 869 tisíc přípojek. Na srovnání kroku s Norskem bychom potřebovali 1,651 milionu přípojek, na Finsko a Dánsko by nám stačilo 1,464 milionu přípojek, na Nizozemsko by to bylo 1,435 milionu přípojek a na Švédsko by před čtvrt rokem stačilo pouhých 1,169 milionu přípojek.“
Domnívám se, že Česko může i přes některé opravdu propastné rozdíly vyspělé země v oblasti vysokorychlostního Internetu dohnat. Dnes však již opravdu nestačí pouze kopírovat 2-3 roky staré metody těch, kteří jsou v penetraci broadbandu před námi. Telecom jako dominantní operátor musí vymyslet něco, co způsobí skutečně masový zájem uživatelů a to „něco“ se v podobě „holého ADSL“ Telecomu přímo nabízí.
Autor Miloslav Sova je iniciátorem Výzvy k rozšíření Internetu v ČR a zakladatelem občanského sdružení Internet pro všechny.