Evropa sice nevyniká ve výrobě nejpokročilejších čipů na světě a v globální produkci drží podíl pod deset procent, je ale velmi silná v dodávkách strojů a technologií, bez nichž čipy nelze udělat. Také Česko má díky výrobcům elektronových mikroskopů (z Brna nebo přerovské Meopty) slušnou pozici.
Seznam dodavatelů polovodičového průmyslu nyní rozšiřuje mladá brněnská společnost PlasmaSolve, která na trh posílá software využívající umělou inteligenci schopný simulovat chování materiálů tenčích než tisícina lidského vlasu. Bez nich se polovodičová produkce neobejde.
Čipy vznikají tak, že se do křemíkových destiček nanometrových rozměrů „vypalují“ titěrné integrované elektrické obvody. A například při výrobě procesorů se potřebné prostorové struktury v křemíku vytvářejí pomocí plazmového leptání. Technika plazmového povlakování se zase používá k nanášení vodivých a izolačních vrstev na křemík.
„Na nanometrových rozměrech je možné nanášet vodivé kontakty, spoje a vrstvy s dostatečnou přesností pouze pomocí plazmových technologií,“ upřesňuje pro e15 Adam Obrusník, výkonný ředitel PlasmaSolve. Jenže nanášení vrstev materiálů tenčích než tisícina lidského vlasu mají na starost drahé stroje, jejichž nastavení trvá dlouhou dobu a často se operuje metodou pokus–omyl.
Pokračování článku patří k prémiovému obsahu pro předplatitele
Chci Premium a Živě.cz bez reklam
Od 41 Kč měsíčně