Orgány činné v trestním řízení stále častěji využívají moderní technologie k výkonu spravedlnosti. V posledních letech se staly populárními drony, které jsou nasazovány k monitorování veřejných prostranství. Má to však i svou odvrácenou stranu. Znepokojivá zjištění o programu policejních dronů v některých amerických městech, zejména ve městě Chula Vista, přináší server Wired.
Běžná hádka skončila sledováním dronem
Jednoho srpnového podvečera si Američan Daniel Posada vyšel ven se svou přítelkyní. Když seděli na zastávce a čekali na autobus, dostali se do hádky a začali na sebe křičet. Mezitím na ně někdo zavolal policii. Ta místo hlídky vyslala na místo dron.
Technologie měla na místě kameru s vysokým rozlišením, která dokázala dokonale monitorovat okolí a posílat veškeré informace policistům před obrazovkou. Právě to byl problematický okamžik.
Dron během zásahu skutečně přeletěl velkou část města a pořizoval snímky všeho, co mu přišlo do cesty. Kromě budov a veřejných prostranství tak policie mohla sledovat každou osobu, která se dronu dostala do cesty. Ti o tom samozřejmě nevěděli.
Jakmile dron spatřil Posadu, policie okamžitě vyslala zásahovou jednotku a ta ho prohledala. Podle slov podezřelého to nebylo poprvé, co něco takového zažil. Koneckonců žije v táboře bezdomovců, kde jsou orgány činné v trestním řízení na podobný přístup docela zvyklé.
V tomto případě navíc nedošlo k fyzické potyčce mezi Posadou a jeho přítelkyní a volající neoznámil přítomnost násilí policii. Přesto se policie rozhodla na Posadu nasadit moderní technologie.
Program pro drony probíhá již několik let
Policejní oddělení v Chula Vistě využívá drony k různým zásahům od roku 2018. Přestože tuto technologii využívá k boji proti kriminalitě několik amerických měst, Chula Vista je v tomto ohledu daleko napřed.
Využití je skutečně rozmanité, od zásahů u nehod či předávkování až po domácí hádky a stížnosti na rušení nočního klidu. Program v Chula Vistě byl zahájen již v roce 2018 a doposud bylo provedeno více než 20 tisíc zásahů dronem.
Oddělení obhajuje své chování tím, že obhajuje rychlejší přístup ke kritickým informacím o událostech, což by mělo vést ke zkrácení doby reakce a v konečném důsledku k záchraně životů.
Skutečnost je však poněkud jiná. Server Wired zjistil, že mapování města probíhá poměrně diskriminačně – chudší části města čelí sledování drony mnohem více než jejich bohatší protějšky. Dokonce i během pandemie byla technologie vyslána do táborů bezdomovců, odkud vysílala zprávy týkající se veřejných akcí.
Problémy s programem se kupí
Obyvatelé hovoří o tom, že se cítí být neustále sledováni technologiemi. Obávají se, že je policie bude špehovat, například když se někde převlékají. Někteří dokonce skončili u psychologa kvůli psychickým problémům.
Drony totiž po celou dobu své letové dráhy pořizují snímky naprosto všeho, co na své cestě potkají. Mohou to být školy, nemocnice, kostely, ale i soukromé pozemky, jako jsou zahrady a domy obyvatel. Jedná se tedy o výrazný zásah do soukromí lidí. Analýza časopisu Wired ukazuje, že během každého letu je v průměru vyfotografováno 4700 lidí.
Přestože většina zásahů probíhá na základě volání na tísňovou linku, není tomu tak u všech incidentů. U některých letů byl jako důvod uveden "neznámý problém".
V roce 2020 navíc na veřejnost unikly znepokojivé informace, že policie sdílí shromážděné údaje s imigračními a celními orgány. Po značném odporu mělo oddělení přinejmenším dočasně přestat sdílet údaje s jinými částmi státu.
Je třeba poznamenat, že policie se snaží udržovat vysokou míru transparentnosti a podle svých slov zveřejňuje podrobné informace o každém letu na webových stránkách. Server Wired však zjistil, že přibližně každý desátý zásah není zveřejněn.