Rok 2001 je za námi. Ve světě hardwaru se toho událo spousta - procesory dozrály a dosáhly 2GHz frekvence, byli jsme svědky uvedení grafických čipů nové generace a v čipsetech začíná být pořádně horko. Nyní je čas si to všechno zrekapitulovat a vyhlásit nejzajímavější komponenty roku 2001.
Rok 2001 byl jednoznačně rokem zákazníka. Dovolil bych si dokonce tvrdit, že minulý rok byl nejpříznivější dobou ke koupi počítače. Procesory, paměti, desky, grafické karty - to vše jste mohli minulý rok koupit za hubičku. Výkonný počítač pod 30 000 se stal realitou. Pro IT průmysl to však byla doba nízkých zisků, zejména pro výrobce procesorů a pamětí.
Procesory
Rok 2001 byl z hlediska procesorového trhu poměrně klidný (oproti roku 2000). Již jsme nebyli svědky frekvenčních válek. Díky ustavičnému cenovému boji AMD vs. Intel, však ceny procesorů klesly na minimum. Pro oba výrobce procesorů byl rok 2001 rokem krvacení. Zisky zdaleka nedosahovaly závratných výšin roku 2000. Nedá se však s určitostí říci, kdo byl tento rok Performance leader. Athlony i Pentia 4 jsou na tom výkonnostně zhruba stejně. Avšak AMD se musí přiznat titul Price leader za opravdu bezkonkurenční ceny, které tak z Athlonů dělaly perspektivnější řešení než Pentia 4. I Intel si zasloužil titul - Megahertz leader za dosažení 2 GHz frekvenční hranice.
Intel
Největší výrobce polovodičů na světě si tento rok trochu pohoršil. Jeho tzv. market share (část trhu) nebezpečně klesl k 70 %. Avšak v žádném případě bych neoznačoval minulý rok pro Intel katastrofální, pouze slabší. To bylo, ale prokletí celého IT průmyslu. Zisky klesly na jednu pětinu oproti roku 2000, ale i s toho se dalo vyžít (vzhledem k tomu jaké obrovské peníze Intel v minulých letech našetřil). Intel také vložil obrovské množství peněz do nových výrobních technologií a továren vyrábějících 0,13 mikron technologií. Jedna z nejdražších položek byl přechod na 300mm waffery. Do budoucna se počítá s velkou úsporou na výrobních nákladech. Intel dal 4,2 miliardy (zhruba 5x více než AMD) na tzv. R&D - výzkum a vývoj nových procesorů a technologií. Zajímavostí je odchod z trhu se spotřební elektronikou a návrat ke kořenům - výrobě procesorů. Intel se pečlivě připravuje na budoucnost.
Pro Intel byl minulý rok také ve znaku dosažení 2 GHz frekvence a změny dvou patic - Socket 423/Socket 478 a FCPGA/FCPGA2. Největším úspěchem nebylo Pentium 4, ale 0,13 mikronové Tualatiny - zejména nové Celerony.
Intel Pentium 4
High-end procesor Intelu využívající novou technologií NetBurst. Na PCtuningu o něm byly stohy materiálu. Intel u Pentia 4 vsadil zejména na marketing a vyprodukoval procesor zvládající dech beroucí frekvence, avšak v celkovém výkonu byl procesor, díky nízkému počtu instrukcí zpracovaných v jednom taktu, méně výkonnější než konkurence. Ze začátku tohoto roku bylo Pentium 4 na frekvencích 1,3 - 1,5 GHz, brzo následovaly modely s frekvencí 1,6 GHz a v létě Intel nakonec finišovalo na 2 GHz.
Rozhodujícím faktorem úspěšnosti Pentia 4 však nakonec nebyl procesor sám, ale výdaje s procesorem spojené (základní deska, zdroj, chladič, paměti). V prvním pololetí 2001 byl nástup Pentia 4 pomalý - díky pouze jediného čipsetu i850 a nutnosti pořízení drahých RDRAM pamětí. Neperspektivu řešení ještě podtrhlo slepé provedení Socketu 423 (majitelé desek s tou paticí jsou zbaveni možnosti upgradovat). Kdo si P4 koupil hned za začátku, tak teď určitě lituje.
Rozjezd Pentií 4 nastal až v létě, kdy Intel přešel na Socket 478, který má již zaručenou slušnou trvanlivost a upgradovací potenciál. Největším úspěchem Intelu byl nakonec čipset i845, který zpřístupnil Pentia 4 masám (hlavně velmi příznivé pořizovací ceně), které na bombastické reklamy a vysoké frekvence zabírají. Ke konci roku se pak P4 začaly prodávat jako po másle (ve čtvrtém kvartále se prodalo 4x více Pentíí 4 než v kvartále prvním). Dalším úspěchem pro Pentium 4 byly čipsety SiS 645 a VIA P4X266, které podporují DDR SDRAM paměti. Zejména SiS 645 byl tou nejlepší věcí, co se Pentiu 4 mohla stát.
Na procesoru Pentium 4 jde ukázkově vidět, jak důležitou roli hrají vedlejší výdaje při koupi procesoru. Zejména co se týče čipsetu a pamětí - i "hloupý" čipset i845 s podporou SDRAM dokázal Pentium 4 několikanásobně zatraktivnit.
Intel Pentium III
Pro stará dobrá Pentia III s architekturou P6 znamenal rok 2001 poslední záblesk slávy a jejich pomalý odchod v prospěch Pentií 4. I přesto měla Pentia III v roce 2001 velký úspěch. Zejména díky pomalejšímu prosazování Pentií 4. Sice jejich frekvence dosáhla jen 1,1 GHz, avšak stále nesla značku Intel. Proto se i při vyšší ceně vzhledem k řešením od AMD celkem prosadila. Největší záblesk slávy nakonec Pentia III získala s 0,13 mikronovým jádrem Tualatin, které ve verzi s 512 KB L2 cache patří mezi nejzajímavější serverové procesory, možná i více než Xeony s jádrem Foster. Tualatin si však podmiňuje správný chod pořízením základní desky s odpovídajícím čipsetem - Intel i815EP nebo VIA 694T. U Tualatinů se pořizovací náklady zvýšily, avšak jen o cenu základní desky. Nejvyšší frekvence, kterou Pentium III tento rok dosáhlo je 1,26 GHz. Jedná se již i přes vyspělou výrobní technologii o architektonický strop - přes 1,6 - 1,7 GHz se P6 na 0,13 mikronech nedostane.
Intel Celeron
Celeronu již příliš lesku z jeho časů největší slávy nezbylo. Po invazi Duronu se myslelo, že Intel se Celeronům nebude věnovat. Hned ze začátku roku přešel Celeron 800 MHz na 100MHz FSB, tím se stal z hlediska výkonu zajímavější, avšak nedostatečně vůči Duronům. Ceny toho procesoru se natolik snížily, že každý zapřísáhlý Intelák musel skákat radostí. Po celkem nevýrazném působení se v říjnu objevila "bomba". Intel uvedl Celeron s jádrem Tualatin a 256 KB L2 cache. Jedná se o " nefalšované Pentium III" na 1,2 GHz (100 MHz sběrnicí) vyráběné 0,13 mikron technologií. Díky velké přetaktovatelnosti, výkonu v kancelářských aplikacích a hlavně ceně (nyní zhruba 4000 Kč bez DPH) se stal Celeron Tualatin tím nejzajímavějším počinem Intelu v tomto roce. Černým puntíkem na Celeronu je však nutnost nové desky s podporou nižšího GTL napětí.
