Časopis Computer

Skromný UNIX: Recenze na sharewarový LINUX 1.0 #Computer25

Skromný UNIX: Recenze na sharewarový LINUX 1.0 #Computer25

Slavíme 25 let časopisu Computer a připomínáme si rok 1994 archivním článkem.

S poklesem ceny počítačů s mikroprocesory třídy i386 začala vznikat spousta operačních systémů (dále OS) pro ty, kterým už nestačí jen 640 kB základní paměti nebo jednouživatelské prostředí. Mnohé z těchto systémů vycházejí z UNIXu firmy AT&T.

V poslední době začaly (především díky projektu GNU a síti Internet) vznikat i volně šiřitelné OS. Mezi tyto systémy patří především 386BSD, NetBSD, FreeBSD, Minix a také Linux, který jsme testovali. Linux i většina software pro něj je typu Public Domain, to jest jsou volně dostupné ve formě zdrojových textů.

Historie

Autorem Linuxu je finský student Linus Torvalds, který napsal tento systém, protože se chtěl naučit programovat svoji i386. Za zmínku stojí, že Linux vznikal na počítači 386DX/25 s diskem o velikosti 40 MB. Po zveřejnění se Linux velmi rychle rozšířil po Internetu a řada programátorů se pustila do jeho vylepšování a do vývoje softwaru, takže v dnešní době je Linux plnohodnotným UNIXovým systémem.

Ještě podotkněme, že přestože Linux existoval v použitelné podobě již asi dva roky, verze 1.0 Linuxu byla zveřejněna teprve letos v březnu po třech letech vývoje a dokonalém otestování stovkami lidí. Softwarové firmy by si zde měly vzít příklad ...

Software

Pod Linuxem je v současnosti na Internetu dostupné značné množství softwaru – jak v binární, tak ve zdrojové podobě. Mezi jiným jsou to například programy z projektu GNU, sázecí systém TeX, okénkový systém XFree86 2.1 (volně šiřitelná implementace X Window System), XView/OpenLook, dosemu (emulátor DOSu), TCP/IP, uucp, kompletní vývojové prostředí, interpret PostScriptu ghostscript, prohlížeč a editor bitových obrázků xv, hry (mezi jiným populární DOOM pro X), několik klonů Nortonova velitele, software pro zvukové karty, CDROM, faxy, modemy a mnoho jiného.

Klepněte pro větší obrázek
Prostředí X Window

Je dokonce hotové i české národní prostředí (český VGA font a klávesnice), pracuje se na národním prostředí pro X.

Jádro také podporuje velké množství souborových systémů – partition jiného OS může být začleněna do souborového stromu Linuxu. Mezi jinými jsou to MSDOS FAT, 05/2 HPFS, ISOCD ROM, System V, NFS. Dokonce už existuje systém na komprimaci disku (něco, co se vzdáleně podobá Stackeru nebo DoubleSpace).

Pod Linuxem můžete také spouštět některé programy ve formátu jiných systémů – především Systemu V Release 4 a SCO UNIXu. Tato podpora je ve vývoji a není ještě úplně hotova. Dále je zde emulátor DOSu, který umí spustit téměř vše (například Borland C 2.0, nebo MS Windows 3.0 ve standardním režimu).

Pracuje se na projektu WinE (Windows emulation), což bude knihovna, která umožní překládat a linkovat zdrojové texty programů pro Windows 3.1, které pak poběží pod Linuxem. Ta část, která je již hotova, poskytuje údajně vyšší výkon než původní Windows (stejně jako program WABI od Hewlett Packard).

Podpora & Internet

Pokud snad někdo má problémy s instalací nebo se softwarem, je na Internetu mnoho lidí, kteří rádi pomohou či alespoň poskytnou informace. Existuje spousta diskusních skupin v Usenet-news, několik e-mailových diskusních listů.

Pokud máte problém se softwarem, nebo dokonce nějaké jeho vylepšení (máte přece zdrojové texty), není problém se spojit přímo s autorem příslušného programu.

Programování

Z hlediska programátora je Linux kompatibilní s normou Posix. Pro vývoj programů poskytuje mnoho prostředků, většinou více, než si může programátor pod jakýmkoli komerčním UNIXem přát.

Z textových editorů jsou to známé vi, emacs, WordStarlike editor joe a další. Dále pak kompilátor C/C++ gcc, kompilátor jazyka ADA, Modula-2, Objective-C, translátory Pascal to C, Fortran 77 to C, interprety jazyků CommonLisp a Smalltalk, utility lex, yacc, rcs, několik druhů maker, debugger a mnoho dalších.

Jak jsme testovali

K dispozici jsme měli počítač s procesorem Am486DX-40, 8MB RAM, pevným diskem 340MB-16ms, grafickou kartou CirrusLogic 5428 VLB s 1MB paměti a barevným monitorem. Tři hodiny zabralo kopírování instalačních disket (použili jsme 5,25" diskety v MS-DOS formátu 1,44 MB) a během dalších asi dvou hodin byl systém nainstalován. Operační systém jsme měli k dispozici na 25 disketách, včetně vývojového prostředí, editorů, X Windows a dalších utilit.

Poznámka z budoucnosti: V textu je chyba, kapacita 1,44 MB odpovídala menším disketám 3,5", které už tenkrát byly běžnější.

Je také možno instalovat z CDROM (za tu se pochopitelně platí), ze vzdáleného ftpserveru, nebo dokonce přes síťový disk. Sama instalace je velmi přítulná – poprvé nabootujete počítač, Linuxovým fdiskem (mnohem inteligentnější než jeho kolega od Microsoftu) připravíte příslušnou partition na disku. My jsme zvolili 80MB partition pro souborový systém a 10MB pro odkládací prostor.

Nakonec se ukázalo, že jsme klidně mohli místo toho udělat odkládací soubor uvnitř naší partition, protože zbylo ještě asi 35MB místa (podívejte se, kolik na vašem disku zabírá MSDOS, MSWindows a Borland C 3.1 dohromady).

Mimochodem, Linux umí swapovat i do souboru na DOSovské oblasti a dokonce prý i sdílet odkládací prostor s MS Windows (nebylo vyzkoušeno).

Pak nabootujete podruhé, naformátujete diskovou oblast a už jen vkládáte diskety. Je možné se u každého softwarového balíku (kromě základních) rozhodnout, zda jej budete instalovat, nebo ne. Na závěr se instalační program přeptá na typ vaší myši, CD-ROM, doporučí připojit (a na požádání připojí) MS-DOS a OS/2 partitions jako podstromy, nakonfiguruje síť (jeli nějaká) a systém je hotov. Nyní nabootujete počítač již z pevného disku.

Poslední věcí je konfigurace X-Windows. Tato není triviální, ale podle příslušné dokumentace ji lze zvládnout (je přiložena řada již hotových konfigurací pro různé grafické karty - i pro Trident8900c). XFree86 podporují téměř všechny typy grafických karet, u akcelerovaných karet pak umí pracovat i v akcelerovaném režimu. V nejhorším případě je možné použít mono režim nebo generický šestnáctibarevný VGA mód.

Na naší clgd5428 se XFree86 chovaly velmi příjemně, v režimech 640×480×256 a 800×600×256 jsme neměli problém. V 1024×768×256 začaly chodit, až jsme zjistili, že náš monitor vyžaduje tento režim jen prokládaně – po zvolení příslušné volby již bylo vše v pořádku.

Rychlost grafiky a překreslování oken byla až zarážející. Zobrazení známého postScriptového tygra pomocí Ghostscriptu trvalo jen několik vteřin. Prohlížení a úprava obrázků ve formátech GIF a TIFF probíhaly také velmi svižně.

Myslím si, že Linux je systém, který (spolu s dalšími volně šiřitelnými operačními systémy) stojí za povšimnutí nejenom jako jeden z mnoha UNIXů, ale i jako možný trend ve vývoji operačních systémů, vycházejících z AT&T UNIXu. Pro jeho používání mluví dostupnost zdrojových textů a také cena. Zadarmo je vždy méně než částka, za kterou se prodávají komerční operační systémy.


Časopis Computer slaví 25 let od založení. Úplně první číslo jsme nechali vytisknout znovu a přibalili k aktuálnímu květnovému vydání. K tomu jsme se rozhodli na Živě vydat několik dalších článků z nejstarších vydání.

Časopis Computer

Časopis Computer je tradiční český magazín o počítačích, technologiích a Internetu. V každém vydání na 148 stranách přináší uživatelská a technologická témata, dva velké srovnávací testy, důkladné recenze nových produktů, tipy a triky pro snadnější používání počítače a další zajímavé i užitečné informace.

Aktuální číslo časopisu Computer

Jednotlivá čísla si v elektronické podobě můžete koupit na našem iKiosku.

Diskuze (10) Další článek: Apple z prodeje iPhonů utržil o 17 % méně, klesá mu příjem i zisk. Mohou za to velké problémy v Číně

Témata článku: Software, Microsoft, Časopis Computer, Internet, Windows, Linux, Doom, Linus Torvalds, Disketa, X Window Systém, TeX, Hewlett Packard (HP), Disk, GNU, Unix, MS Windows, Editor, Operační systém, Ghostscriptu, MSDOS, Ada, Modula, X Windows, POSIX, Pascal


Určitě si přečtěte

10 nejtragičtějších leteckých nehod od roku 2000. Jedna je stále záhadou

10 nejtragičtějších leteckých nehod od roku 2000. Jedna je stále záhadou

** Letecká doprava patří k nejbezpečnějším způsobům cestování ** Čerstvá aféra s Boeingy Max důvěru v bezpečnost létání narušila ** Připomeňme si největší nedávné letecké nehody. Každá ale přispěje k bezpečnosti dalších letů

Karel Kilián | 33

Květnové Windows 10 jsou za dveřmi: Co přinesou nového?

Květnové Windows 10 jsou za dveřmi: Co přinesou nového?

** Windows 10 May 2019 Update se blíží ** Hlavní viditelnou změnou je bílé téma ** Novinek je ale samozřejmě mnohem více

Vladislav Kluska | 57



Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test androidů do 6 500 Kč

Tipy na starší foťáky za super cenu

Důkladný test sportovních kamer

Dárek pro každého: první vydání Computeru