Škatule EK, hejbejte se!

Zatímco naše ministerstvo informatiky přežilo střídání vlád beze změny, jeho analogii na úrovni EU čekají výraznější úpravy. Problematika informační společnosti bude oddělena od podnikání, a naopak spojena s oblasti mediální politiky. Novou komisařkou pro informační společnost a média se stane Vivien Redingová z Lucemburska, která až dosud řídila resort kultury a vzdělávání, zabývala se hlavně médii a s informatikou neměla mnoho společného.
Kapitoly článku

Zajímavou shodou okolností došlo v průběhu letošního léta k "přerozdělování" ministerských postů a celých resortů jak v ČR, tak i na úrovni Evropské unie. U nás to bylo kvůli demisi premiéra Špidly (a tím i celé vlády), kvůli čemuž se musela sestavovat vláda nová. V EU to zase bylo způsobeno tím, že pětileté funkční období současné Prodiho Komise skončí na přelomu října a listopadu, a bylo proto třeba včas sestavit novou Evropskou komisi.

Na MI ČR jen formální změny

Způsob, jakým se (znovu)obsazoval náš resort informatiky, jsem zde na Živě podrobněji popisoval v samostatném článku, a proto snad jen nejkratší možné shrnutí: resort zůstal US-DEU, a v jeho čele znovu stanul Vladimír Mlynář. K určitým změnám pak došlo až počátkem tohoto týdne, i když jsou to povětšinou změny formální: kvůli odkladu účinnosti zákona o státní službě byli stávající ředitelé sekcí povýšeni do pozice náměstků (jako na ostatních ministerstvech). Zrušen byl post náměstka pro vědu a výzkum (zastávaný Dušanem Chmelíčkem), a změněn byl i "institut" prvního náměstka ministra - ten byl až dosud "samostatný" (bez vlastní sekce). Nyní bude prvním náměstkem jmenován vždy jeden ze šéfů sekcí.

Personálně se na postu 1. náměstka MI ČR nic nezměnilo, protože až dosud byl "samostatným" 1. náměstkem pan Michal Frankl, který se nyní stal ředitelem sekce el. komunikací a poštovních služeb. Tím se stal "řadovým" náměstkem, a ale kromě toho byl právě on jmenován prvním náměstkem.

V souvislosti s těmito změnami je jistě zajímavá i následující část rozhovoru ministra Mlynáře pro deník Právo, ještě z doby před ohlášením popisovaných změn:

Co konkrétně by vás mohlo přimělo k demisi?
Kdyby mne například politická strana nutila zaměstnávat na MI lidi podle stranické příslušnosti. To bych asi nebyl ochoten přijmout. Avšak nepředpokládám, že by k tomu nyní došlo.
Žádné personální změny tedy nechystáte?
Dojde jen k jedné organizační změně, která souvisí s tím, že byla odsunuta platnost služebního zákona. Znovu se zamýšlím nad organizačním pavoukem ministerstva, jestli se dají některé věci zlepšit. Ale personální změny na úrovni náměstků a ředitelů sekcí na MI nebudou.

Nová komise

Na evropské úrovni je obdobou národní vlády Evropská komise (i když nejde o zcela přesnou analogii). V čele Komise stojí její předseda (dosud: Romano Prodi), a členy jsou jednotliví komisaři. Ty lze přirovnat k ministrům (byť to opět není zcela přesné), s tím že každý z nich má určenou určitou odbornou agendu, kterou má na starosti. Má sice svůj vlastní štáb spolupracovníků (kabinet), ale největší část administrativních a dalších činností zajišťují v příslušných oblastech tzv. generální ředitelství (DG, Directorate General). Ty lze, s jistým zjednodušením, přirovnat k jednotlivým ministerstvům. Existuje například generální ředitelství pro informační společnost (DG Information Society), pro podnikání (DG Enterprise), pro kulturu a vzdělávání (DG Education and Culture), pro informatizaci evropské správy (DG Informatics) a mnohé další (seznam).

V rámci Evropské komise ale neplatí, že "1 generální ředitelství = 1 komisař", tak jako to v zásadě platí na úrovni národních vlád (co jedno ministerstvo, to jeden ministr). V dosavadní evropské komisi byly některé "příbuzné" oblasti sdružovány, takovým způsobem že jeden člen komise (komisař) měl "pod sebou" třeba i dvě generální ředitelství. To byl ostatně i případ finského komisaře Erkki Liikanena, který měl na starosti jak DG Information Society (tedy oblast informační společnosti, zahrnující mj. problematiku telekomunikací, resp. elektronických komunikací), a také DG Enterprise (oblast podnikání).

Také Evropská komise, podobně jako národní vlády, však má jen časově omezený mandát, a s pětiletou periodou se volí Komise nová. Souvisí to i s volbami do Evropského parlamentu, které proběhly velmi nedávno, protože Evropský parlament schvaluje Komisi jako celek, a potvrzuje také navrženého předsedu Komise.

Pětiletý mandát současné Evropské komise, které předsedá Ital Romano Prodi, přitom končí právě letos, s koncem října. Proto se musela Rada Evropy (sdružující zástupce členských zemí na nejvyšší úrovni) nejprve dohodnout na společném kandidátovi na nového předsedu komise, kterého následně musel potvrdit Parlament. Tím se stal José Manuel Barroso z Portugalska.

Po zvolení nového předsedy Evropské komise následoval "boj" o složení jeho kabinetu (samotné Komise). Kandidáty na komisaře navrhují jednotlivé členské země, další rozhodování je pak zřejmě složitou výslednicí mnoha různých vlivů, faktorů, názorů, tlaků, kompromisů atd. Právě José Barroso však před pár dny všechny překvapil, když s předstihem oznámil pravděpodobné složení nové Komise, včetně rozdělení jednotlivých "resortů". Jak tedy bude vypadat nová Evropská komise, která by měla nastoupit do funkce k 1. listopadu 2004, za předpokladu že ji schválí Evropský parlament?

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,