Připomeneme fyzika Jamese Clerka Maxwella, stejně ale pozornost zaslouží také J. V. Atanasoff s počítačem ABC.
Maxwell – fyzika a siločáry
Jako první v aktuálním kalendáriu získává místo skotský fyzik James Clerk Maxwell, který se narodil dne 13. června v roce 1831 v Edinburghu. Jeho hlavní oblastí zájmu a bádání se ve fyzice stal magnetismus, takže právě odtud pocházejí některé důležité výsledky.
James Clerk Maxwell (zdroj: Physicsweb)
Ve svém rodišti, již zmiňovaném Edinburghu, se začal věnovat poctivému studiu fyziky, přičemž další akademickou dráhu si načrtl již ve zhruba patnácti letech – z této doby totiž pochází jeho první práce s více matematickým tématem, a to analýzou elips a jim podobných geometrických útvarů. Později však Edinburgh opustil a své kroky nasměroval do Cambridge, kde působil jako odborný asistent.
Během svého zkoumání magnetismu se inspiroval předchozími výsledky Michaela Faradaye a pojmenoval po nich také další dílo On Faraday's lines of force Maxwell. V něm relativně jednoduchými rovnicemi přesně popsal vztahy v elektrických a magnetických polích. Maxwell na cambridžské univerzitě nakonec setrval až do konce svého života, postupně se zde z odborného asistenta vypracoval až na profesora, a své myšlenky tak předával dalším nástupcům.
Další informace:Detailní Maxwellův životopis na stránkách anglické Wikipedie.
Pět Maxwellových prací v rámci projektu Gutenberg.
Atanasoff a nejen jeho ABC
Na patnáctý červnový den připadá připomenutí jednoho z otců moderních počítačů, jmenovitě se jedná o Američana Johna Vincenta Atanasoffa. Narodil se dne 4. října roku 1903 v New Yorku a již od poměrně brzkého mládí začal výrazně tíhnout k vědě – nejprve jej zaujaly logaritmy, práce s nimi a jejich vlastnosti, to vše mnohem dříve, než se k nim poprvé dostal ve škole.
John Vincent Atanasoff (zdroj: Iastate.edu)
První podněty pro sestrojení budoucího počítače ABC Atanasoff získal během práce na své doktorské práci, když objevil „mouchy“ dřívějšího mechanického Monroeova kalkulátoru. Bylo mu jasné, že mechanické kalkulátory nejsou stoprocentně spolehlivé ani příliš rychlé, proto začal uvažovat nad digitálními možnostmi elektronických počítačů. Pro zamýšlený projekt nakonec získal Grant a v jeho rámci společně se svým studentem Cliffordem Berrym sestrojil ABC, Atanasoff-Berry Computer.
Hlavním smyslem existence počítače ABC bylo přesné řešení různých soustav rovnic, hlavní paměť přitom byla realizována v podobě dvou otáčejících se bubnů osázených kondenzátory. Podobně jako v dnešních dynamických pamětech také ABC již využíval obnovovacích cyklů pro udržení informace. Vstup a výstup zajišťovaly děrné štítky, počítač ABC se však oproti původnímu záměru poměrně často dopouštěl výpočetních nepřesností. John Vincent Atanasoff nakonec zemřel 15. června v roce 1995.
Další informace:Česká stránka věnovaná Atanosoffovi na serveru Science World.Atanosoffova biografie v podání anglické Wikipedie.
Odhalení UNIVACu
Dne 14. června roku 1951 byl poprvé představen známý počítač UNIVAC, stalo se tak ve Washingtonu. UNIVAC je považován za první komerční počítač v tom slova smyslu, že si jej (byť za nemalý peníz) mohl zakoupit každý, kdo měl zájem. Nejednalo se tak již o výhradu zvláštních středisek nebo akademické půdy.
Počítač UNIVAC (UNIVersal Automatic Computer) Eckert a Mauchly dokončili začátkem zmiňovaného roku 1951. Sečtení dvou čísel UNIVACu trvalo zhruba pět set mikrosekund, složitější násobení zabralo něco málo přes dvě milisekundy a vůbec „nejproblematičtější“ dělení se vyšplhalo takřka na čtyři milisekundy. Vstup a výstup dat přitom obstarávala magnetická páska a děrné štítky.
Další i formace:Povídání o počítači UNIVAC na stránkách anglické Wikipedie.Textově zpracovaná časová osa strojů UNIVAC.
