Zatímco Evropu potrápila teplá vlna především loňský rok, letos se s ní potýkají v Rusku. Jet-streamy (tryskové proudění ve vysokých výškách) zkraje roku v této oblasti pozměnily obvyklé chování vzduchových mas, což mělo za následek výrazné ohřívání v průběhu jara. 20. června tak v oblasti Verchojansku okolo 67. rovnoběžky zaznamenali 38 stupňů Celsia.
Nutno podotknout, že byť se nachází Verchojansk za hranicí severního polárního kruhu, vysoké letní teploty ty nejsou zase tak vzácné, stojí za ním totiž zmíněné proudění a kontinentální klima:
Stále častější teplotní anomálie
„Výkyvy teploty jsou zde vysoké. Zatímco v zimě může být až -55 °C, v létě teplota sahá až k 30 °C (rekordy jsou -68,9 °C, +39 °C – což z Verchojansku činí město s nejvyššími výkyvy teplot na světě za rok),“ píše se na Wikipedii.
Teplotní anomálie na Sibiři podle World Weather Attribution
Tropy však dorazily o měsíc dříve a teplotní anomálie se drží nad velkou částí severního okraje Ruska. Podle klimatologů z projektu World Weather Attribution se přitom teplotní anomálie z posledních let vyznačují právě tím, že tak trochu přestávají být anomáliemi. Stručně řečeno, pravděpodobnost jejich výskytu v podobných oblastech vzrostla až o několik řádů. Jediným možným vysvětlením má být právě klimatická změna.
Permafrostové krátery
V souvislosti s teplou zimou a jarem a rozsáhlými požáry sibiřských lesů se podle odhadů uvolnilo do atmosféry dalších 56 milionů tun CO2, podle mnoha expertů je ale ještě mnohem větší hrozbou metan jakožto skleníkový plyn, který byl doposud uzamčený ve zamrzlém permafrostu.
Geneze permafrostového kráteru Batagajka, jehož stěny mají výšku až 85 metrů (NASA)
Ten však v posledních desetiletích postupně taje, což sebou přináší jak riziko uvolňování ohromného množství plynů, tak v mnoha místech i drastickou změnu reliéfu. Krajina se mění v bažiny, případně se propadá a vytváří hluboké krátery jako hojně citovaný propad Batagajka.
