Další finanční ztráta a „nikdy nekončící“ restrukturalizace.
Slavné doby Silicon Graphics spadají jednoznačně do první poloviny devadesátých let; pak ji její kormidelníci zavedli do nešťastných vod a firma se od té doby ne a ne dostat na tak obdivuhodnou úroveň, jakou měla před pěti lety, když se výraz „počítačová grafika“ skoro kryl se jménem Silicon Graphics. Firma se sice nedávno vrhla i na produkci osobních počítačů, ale ani zde zatím nedosáhla velkého úspěchu. Za poslední čtvrtletí firma zaznamenala nemilou ztrátu (68 mil. dolarů), která se navíc v takovéto výši nečekala, při obratu 585 mil. dolarů. V širších souvislostech jsou čísla ještě horší než vypadají: obrat znamená další meziroční pokles, tentokrát o 5 % (byly doby, kdy SGI byla schopna utržit 800 mil. dolarů za kvartál), a celková ztráta dokonce činí 213 mil. dolarů, z toho ale větší část padá na tzv. restrukturalizace (zjednodušeně: propouštění, odstupné atd.), které se do finančních výsledků z běžných operací nezapočítávají. Firma se navíc v minulém čtvrtletí musela potýkat s nepříjemnou skutečností nečekaného odchodu ředitele Ricka Belluzza (šel do Microsoftu), což dál znejistilo její partnery. Akcie SGI klesly na desetiletou (!!) nejnižší úroveň a kapitalizace firmy je jen 1,4 miliardy dolarů – v kuloárech se už diskutuje o tom, že okolo chodí zájemci o koupi. Silicon Graphics na tom samozřejmě není špatně finančně – má v bance přes 600 mil. dolarů, takže žádné bezprostřední finanční problémy nehrozí.
Visual Workstations se měly stát triumfem nové strategie firmy, ale zatím se tak úplně nestalo. Zatímco mají počítače skvělé renomé a získávají ocenění a vítězství v nejrůznějších testech, prodej moc nešlape. SGI má především problémy s výrobou, které zapříčinily velká zdržení a nesplněné dodávky („backlog“, čili objem nevyplněných dodávek činí 333 mil. dolarů); i díky této nespolehlivosti se SGI zatím nepodařilo najít celosvětově silného prodejního partnera. Vlastní kanál firma nemá a dochází přesně k tomu, na co mnozí upozorňovali: je obrovský rozdíl mezi prodejem sofistikovaných a drahých unixových strojů specifickým, „pojmenovaným“ zákazníkům, a prodejem pécéček přes pult, i když „grafických“.
Zdá se také, že SGI mírně couvá z původních představ o vlastní, specifické architektuře svých pécéček – firma přímo uvádí, že „cena za to, abychom se odlišili, je příliš vysoká“. Je zajímavé, že k přesně stejnému „objevu“ přišel před pár lety Intergraph, který také snil o tom, že vyrobí zcela jiná pécéčka než zbytek světa a bude s nimi nesmírně úspěšný. Bylo možná dobré se zeptat třeba u Dellu, jak se vyrábějí a prodávají počítače: standardně, rychle, levně, trumf je v rychlé výrobě a dokonalé dodávce, za unikátnosti nikdo zvědavý není. Je jasné, že SGI vždy byla výlučnou firmou a nechce se jí „klesnout“ na úroveň výrobce, který použije standardní vnitřnosti počítače a dodá tam pouze zajímavý grafický čip, ale pravděpodobně jiná cesta nebude úspěšná.
