Francouzští vědci Fréderir Marin a Camille Beluffi se podívali na jeden ze zajímavých aspektů mezihvězdného cestování.
K nejbližší hvězdné soustavě poletíme zřejmě velmi, velmi dlouho. Půjde o vícegenerační let. Kolik lidí se musí nalodit, abychom k cizí hvězdné soustavě přiletěli s geneticky zdravými jedinci?
Opouštíme Sluneční soustavu
Už téměř šest desetiletí je člověk přítomný v kosmickém prostoru. Létáme na oběžnou dráhu vlastní planety a hrdě to označujeme za lety do vesmíru. Lidská noha zatím nespočinula ani na jiné planetě Sluneční soustavy, takže o mezihvězdných letech si můžeme nechat jen zdát. Ale co kdyby... jednou?
Pokud lidstvo nechce mít konečné datum své existence, musí jednoho dne svou kolébku opustit. Země a ani Slunce zde nebudou věčně.
Nejbližší hvězdná soustava je velmi daleko
Nejbližší hvězdou od Slunce je Proxima Centauri, která je členkou trojhvězdy Alfa Centauri . Červený trpaslík se nachází ve vzdálenosti 4,3 světelných let, což je asi 4 ×1013 km. U Proximy Centauri objevili vědci nedávno potenciálně obyvatelnou planetu Proxima b.
Existují dvě základní skupiny způsobů, jak cestovat vesmírem. První skupinou jsou sci-fi možnosti. Můžeme tam zařadit způsoby, o kterých vlastně ani nevíme, zda jsou možné nebo existují. Může jít o warpový pohon, červí díry a vůbec cestování rychlostí blízkou rychlosti světla.
Druhá skupina je více konvenční. Můžeme sem zařadit způsoby, které jsou možné současnými technologiemi nebo budou dostupné v příštích desítkách let.
Zajímavý způsob cestování vesmírem nabízí projekt Orion nebo jeho novější verze Medúza. K pohonu kosmické lodi využívají jaderné bomby. Princip jsme rozebrali v galerii.
Kolik lidí bude potřeba?
Marin a Beluffi museli pro své simulace definovat několik parametrů. Jedním z nich byla délka letu. Jako inspiraci si vzali sondu Parker Solar Probe, která v srpnu odstartuje ke Slunci.
Sonda se přiblíží ke Slunci na rekordně krátkou vzdálenost a rekordní bude i její rychlost – 200 km/s. To rozhodně není málo. Je to 720 tisíc km/h neboli 0,067 % rychlosti světla.
Pokud bychom podobnou rychlostí vypustili kosmickou loď, trvalo by ji to k Proximě Centauri neuvěřitelných 6 300 let!
Marin a Beluffi vyvinuli software HERITAGE vycházející z metody Monte Carlo. HERITAGE náhodně spojí dva členy posádky různého pohlaví a vyhodnotí, zda mohou mít spolu dítě.
V úvahu se berou různé parametry – neplodnost, náhodná úmrtí členů posádky, věkové omezení, ve kterém by probíhalo rozmnožování apod. Program také ověří, zda žena již není těhotná. V neposlední řadě je cílem vyvarovat se inbreedingu (příbuzenská plemenitba, v biologii jde o páření mezi příbuznými jedinci).
Pokud by posádka měla na začátku jen 32 členů, byla by pravděpodobnost úspěchu 0 %, protože v tak malé skupině lidí nelze zabránit inbreedingu.
U 50 členů posádky (25 dvojic) vede mise k vyhynutí v 50 ± 15% případů (pokud zakážeme inbreeding). S rostoucím počtem členů posádky stoupá i pravděpodobnost úspěchu. Minimální počet členů posádky je podle závěrů studie 98.
Studie se věnuje samozřejmě pouze určení minimálního počtu členů posádky. Během tak dlouhé cesty může dojít k řadě událostí, které povedou k vyhynutí celé populace.
Zdroj: Computing the minimal crew for a multi-generational space journey towards Proxima Centauri b
