Šestikolku Perseverance pohání prehistorický procesor. Podobný měl i Apple iMac G3

Můj názor  |  zobrazit i odpovědi (trvale)  |  řadit od nejstarších Komentáře nyní řadíme od nejnovějších.
Tímto odkazem můžete řazení změnit.
 |  nových názorů: 21

Názory k článku

16. 04. 2021 21:51

On si dneska málokdo uvědomuje, kolik skutečně dnešní počítače mají.
Jenže pak se na tom půstí několikanásobně interpretovaná sr**** a výsledek je, že aplikace pro uživatele jede podobně pomalu, jako na 486.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
04. 03. 2021 19:56

Panu Čížku smekám před Vaší hlubokou znalostí a odborností symbolický klobouk , článek velice zajímaví a čtivý.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
03. 03. 2021 13:14

Hrozně se mi líbí, když nejdřív někdo napíše do titulku, že na Marsu jezdí stejný procesor jako byl v iMacu, aby natáhl čtenáře, následně ve článku uvede, že to je složitější a pak to v podstatě vyvrátí. A ještě víc se mi líbí, že se to opakuje pokaždé, když RAD750 někam do vesmíru letí. Sám jsem to udělal když mise startovala - http://vivapowerpc.eu/20200730-1400_G3_goes_to_... - jen jsem to nakonec nevyvracel, protože i v původní dokumentaci k RAD750 je jasně napsáno že to je "a fully licensed circuit-by-circuit translation of the PowerPC750" - ergo to není nějaká náhodná implementace stejné ISA, je to stejný procesor, vyrobený radiaci-odolnou technologií.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
03. 03. 2021 09:09

Opravdu jakýkoliv procesor něco pohání?
Zpravidla pohání motor (palivový článek apod.), energii dodává baterie (a panely nebo reaktor apod.) a procesor řídí.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
03. 03. 2021 03:58

Je to superskalární procesor. Tedy nejnovější architektura, která se běžně vyrábí a používá. Procesory s architekturou RISC jsou o generaci starší.
Vše - jako většina myšlenek - je ze začátku 70. let.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
avatar
02. 03. 2021 21:52

Zřejmě je to o odolnosti vůči kosmickému záření a změnám teplot v hodně velkém rozsahu.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
02. 03. 2021 21:17

Pěkný čtivý článek.
Nevím, jestli budete tušit, ale zkusím to. Píšete o identických Side-A a Side-B, které lze přepínat a potom o helikoptérce se Snapdragonem a výrazně vyšším výkonem za cenu možné nižší odolnosti. Stále to ale znamená, že předpokládají, že běžný spotřební čip za pár korun ty podmínky nejspíš vydrží. Proč ta vozítka rovnou nestaví třeba kolem toho Snapdragonu, který by poskytl mnohem víc výkonu za zlomek peněz, ale zároveň tam nenechají i záložní variantu RAD750? Primárně by to bylo výkonově úplně jinde a vzájemná nekompatibilita hlavní a záložní části by nemusela tolik vadit, mohlo by to fungovat v podstatě jako dvě naprosto oddělené jednotky, které mohou ovládat jeden stroj a ideálně budou mít sdílenou flash paměť pro nasbíraná data. V případě havárie hlavního Snapdragonu by rover přebootoval do záložního režimu. Je to moc velký risk, že se v průběhu na něčem zasekne a nenaběhne?

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (5)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
avatar
02. 03. 2021 21:09

zrejme nechcu martanom ukazat technologiu SDG888 alebo A1, dobry tah.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
02. 03. 2021 19:57

Je sympatické, že stále existují technologie, kde je primární určení funkčnost a spolehlivost. Ne jako běžná spotřební elektronika, kde je primární účel přenos reklamy, a to za cenu nepřiměřených energetických nároků.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědi (3)Zavřít odpovědi  |  Odpovědět
02. 03. 2021 19:32

Občas je to trochu pohádka (například ty RTOS), ale přesto zajímavý náhled do tohoto málo známého prostředí.
Díky za článek.

Souhlasím  |  Nesouhlasím  |  Odpovědět
Zasílat názory e-mailem: Zasílat názory Můj názor
Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest: telefony do 7 000 Kč

Test Wi-Fi 6 mesh řešení

Nákup PC a Applu z druhé ruky

Úprava fotek z dovolené