Bezpečnost | Soukromí | Šifrování | Odposlech

Šéf FBI: Mírně řečeno, šifrování je obrovský, obrovský problém

  • Šifrování se stává samozřejmou součástí práce s počítačem
  • Vyšetřovatelé i tajné služby se toho ale děsí
  • Podle šéfa FBI se schyluje k obrovskému problému

End-to-end šifrování, tedy šifrování, nad kterým nemá poskytovatel prakticky žádnou moc, se v posledních letech stává stále dostupnější funkcí jak na mobilních telefonech, tak zejména ve všemožných instantních komunikátorech.

Důvodů je celá řada počínaje všeobecným zvyšováním standardu zabezpečení napříč technologiemi (třeba zavádění HTTPS) a konče obecnými obavami z odposlechu, které před lety zesílila mimo jiné i aféra okolo Edwarda Snowdena a uniklých materiálů NSA.

Šifrování se stává normou

Z šifrování, na které jsme ještě před pár lety hleděli jako na speciální funkci pro speciální případy, se tak stává standardní součást komunikačních protokolů a naše internetová společnost je tím pádem i lépe zabezpečená proti útokům z všemožných stran.

Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek Klepněte pro větší obrázek
End-to-end šifrování jako volitelná funkce v komunikátoru Facebook Messenger. Šifrovací klíč mají pouze koncové aplikace, provozovatel tedy obsah komunikace nemůže vidět, ani kdyby k tomu dostal soudní příkaz.

Jenže zároveň platí to B. Šifrování nás sice chrání třeba před nezvanými čtenáři naší pošty, nicméně stejně tak brání policejním orgánům po celém světě sbírat důkazy pro svá vyšetřování. Kdyby šly některé figury českých korupčních kauz jen trošku více s dobou a používaly ke komunikaci end-to-end šifrování, českou veřejnost by nejspíše nikdy nebavily třeba memy s krabicí od vína.

Šéf FBI: Do poloviny zabavených mobilů se vůbec nedokážeme dostat

Prekérní situaci potvrzuje i americký úřad vyšetřování FBI, který se musí nejen s end-to-end šifrováním potýkat v mnohem větší míře než malé Česko. Nepříjemně to ilustrují čísla, se kterými se o víkendu pochlubil šéf úřadu Christopher Wray. Agenti FBI se během letošního roku v rámci vyšetřování nedostali do více než poloviny mobilních zařízení, ke kterým nezískali klíč.

945212111 997225060
Kompletní šifrování telefonu na Androidu je sice k dispozici už roky, ve výchozím stavu je ale aktivní jen na několika modelech s dostatkem výkonu. Na iPhonech je dnes mnohem rozšířenější.

V absolutních číslech se jednalo o více než 6 900 mobilních telefonů. Pravděpodobně šlo především o iPhony, i když silné šifrování je k dispozici i na novějších verzích Androidu. Většinou je však ve výchozím stavu vypnuté – zvláště na slabších telefonech, protože si řekne o pořádný díl procesorového výkonu.

„Mírně řečeno, je to obrovský, obrovský problém“ – Christopher Wray, ředitel FBI

„To put it mildly, this is a huge, huge problem,“ popsal podle AP situaci Wray a dodal, že vestavěné end-to-end šifrování i podobné techniky zabezpečení v IM komunikátorech si oblíbila celá kriminální scéna počínaje drogovými dealery a konče těžkým organizovaným zločinem.

Bláznivý nápad: Šifrování, které nikdo neprolomí. Tedy až na stát

Nikdo přitom neví, jak takový problém vyřešit, a tak mnozí střílejí naslepo jako třeba americký zástupce nejvyššího žalobce Rod Rosenstein, který navrhuje jakési odpovědné šifrování (responsible encryption, PDF).

Mělo by se jednat o šifrování, které naprosto nikdo nerozlouskne... Tedy až na vyšetřovatele FBI. V případě end-to-end šifrování, kdy nemá klíč provozovatel, ale pouze majitel dat, telefonu aj., by to v praxi znamenalo, že by musel autor techniky zavést do systému zadní vrátka.

756546016
Vysoký federální úředník obhajuje princip zadních vrátek do šifrování

A jakmile jsou někde jakákoliv zadní vrátka, představuje to potenciální zranitelnost, kterou dříve či později rozlousknou hackeři – ať už ti hodní, nebo zlí. Suma sumárum, šifrování se zadními vrátky není principiálně bezpečné, nehledě na to, že by bylo hotovou parodií v jakémkoliv režimu, kde by jen náznakem hrozilo i riziko zneužití ze strany státu.

Neprolomitelné šifrování jako právo občana EU? Možná

Jasno v každém případě nemají pouze v USA, ale i na starém kontinentu. Zatímco fanoušci rychlých řešení volají v rámci boje proti terorismu po zákazu neprolomitelného šifrování, jiní chtějí naopak end-to-end šifrování povznést na úroveň práva obyvatel Evropské unie.

Právě s tím na jaře přišel Výbor pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci Evropského parlamentu a právo na šifrování chce dostat do evropské politiky elektronického soukromí (ePrivacy). V praxi by mohli Evropané šifrovat vše, co se jim zlíbí a nikdo by jim to neměl komplikovat jakýmikoliv zadními vrátky.

Podobné nápady se nicméně asi nebudou příliš zamlouvat telekomunikačním operátorům, kteří naopak na základě politik data retention ukládají data o uskutečněných hovorech aj. Na sklonku loňského léta proto prolétla médii zpráva, že by se legislativa data retention mohla jednou rozšířit i na webové služby, kterým by tak bylo elegantně znemožněno nasadit end-to-end šifrování, protože by nemohly ukládat metadata o uskutečněné komunikaci.

„Daň“ za svobodnou společnost

Surfaři však mohou zatím zůstat klidní, zůstalo pouze u slov, problém šifrování totiž skutečně už z principu nemá řešení a vyšetřovatelé ve svobodné a technologicky vyspělé společnosti budou nejspíše muset i nadále hledat jiné způsoby, jak získat důkazy. Na tom se ostatně na sklonku září shodli i experti na kybernetickou bezpečnost, kteří se sjeli na brněnskou konferenci CyberCon 2017.

O kybernetické bezpečnosti, CyberCon 2017 i šifrování:

Diskuze (50) Další článek: Blokování hazardních webů vázne. Přesto si ministerstvo nový zákon pochvaluje

Témata článku: , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , , ,