Sedláme Linux, 2. díl: distribuce

V dalším dílu našeho seriálu o operačním systému GNU/Linux se podíváme na distribuce a pokusíme si vybrat tu, která přesně vyhovuje našim přáním a očekáváním pro konkrétní úkol. Doufám, že se vám druhá část seriálu bude líbit.

Distribuce + GNU + Linux

Minulou část seriálu jsem zahájil povídáním o tom, jak se vlastně tento operační systém jmenuje a vysvětlili jsme si rozdíl mezi označením Linux a GNU/Linux. Dneska si to ještě trochu rozvedeme - přidáme do názvu distribuci.

Nejdříve si ale povíme, co to ta distribuce vlastně je... Inu, je to balík programů, které jsou svázány s linuxovým jádrem a standardním vybavením systému, jež je součástí projektu GNU. Může se jednat například o firewally, instalační a konfigurační nástroje, programy pro přehrávání videa, apod. Zkrátka - pokud někdo zkompletuje systém tak, že obsahuje určitou sadu "nestandardních" nástrojů, mluvíme o tom, že vytvořil distribuci.

Jenže vytvořit distribuci není až tak snadný úkol, jak by se možná na první pohled mohlo zdát. Vyžaduje to určitou znalost systému, jeho architektury a závislostí mezi jeho jednotlivými částmi. Proto když sáhneme po GNU/Linuxu, nesestavujeme si distribuci vlastní, ale nejčastěji volíme už některou hotovou, na jejíž přípravě se podílel tým odborníků.

Pokud chceme mít jistotu, že naše distribuce splňuje všechny standardy a je kompatibilní s ostatními distribucemi, měli bychom se informovat, zda byla prověřena LSB (Linux Standard Base), což je vlastně sada předpisů a standardů, jimž by měla odpovídat každá vypuštěná distribuce.

Klepněte pro větší obrázek

Znak LSB

Abych se ale vrátil k tomu našemu názvu. Jak víme, jádro (kernel) systému se jmenuje Linux. Systém sám nese název GNU/Linux. A pokud mluvíme o distribuci, měli bychom mluvit například o Red Hat GNU/Linuxu nebo Debian GNU/Linuxu. I zde platí, že se tohoto označování ne všichni drží a buď mluví např. o Red Hat Linuxu, což je zavádějící a nepřesné, nebo o Debianu, což už je naprostá hloupost, neboť tím vůbec není vyjádřeno, jaký systém máme na mysli (za chvíli si povíme proč).

Distribuce dělíme z mnoha úhlů. Například na komerční a nekomerční nebo binární a zdrojové. My se budeme držet právě toho druhého uvedeného označení. Za binární distribuci budeme považovat takovou, která je k dispozici v předkompilované verzi. To znamená, že si ji jen snadno nainstalujeme například s pomocí některého grafického instalačního průvodce. Zdrojová distribuce je taková, která je šířena jen ve formě zdrojových kódů. Ale pozor, neznamená to, že u binární distribuce se ke zdrojovým kódům nedostaneme. Z licence GNU GPL vyplývá, že uživatel musí mít ke zdrojovým kódům plný přístup. Málokdy se ale setkáme s tím, že by si někdo instaloval například Mandrake GNU/Linux ze zdrojových kódů. ;-)

Teď už ale přejděme k samotným distribucím.

Binární distribuce

Uvedu zde přehled pouze těch nejrozšířenějších linuxových distribucí v naší zemi.

Debian GNU/Linux

Klepněte pro větší obrázekTato distribuce je oblíbená spíše mezi pokročilejšími uživateli. Myslím si ale, že ani pro začátečníka není nijak zvlášť náročná. Vyžaduje určité znalosti systému, ale pokud si osvojíte pár základních příkazů, budete schopni s touto distribucí samostatně zacházet.

Projekt Debian se vyznačuje přísným dodržováním licence GNU GPL a nekomerčností. Nestojí za ním žádná komerční firma.

Jak už jsem ale uvedl dříve, když mluvíme o Debianu, nemusíme mít na mysli vůbec GNU/Linux. Tento projekt je totiž k dispozici pro více operačních systémů nebo přesněji - pro více jader. Můžeme se tak setkat například s Debian GNU/Hurd a dokonce například i s Debian FreeBSD.

Celý projekt je rozdělen na tři vývojové větve - stable, unstable a testing. Jak už názvy napovídají, bude se jednat o rozlišení dle jejich stability a spolehlivosti. Obecně se doporučuje větev stable používat pro servery, unstable pro domácí stanice a testing jen pro hazardéry a vývojáře. Osobně si myslím, že toto rozdělení je určitě zajímavé, ale mnohdy ne příliš efektivní. Větev stable obsahuje velmi staré (ale velmi spolehlivé) verze většiny programů. Například zde nalezneme jádro řady 2.2 (dnes se používá 2.4 a v nejbližší době je plánován přechod na vyšší - o jádře si ještě budeme povídat), apod. Já používám na svém serveru větev stable s několika backporty z testing a novým jádrem.

Debian GNU/Linux disponuje vlastním balíčkovacím systémem dpkg. Povíme si o něm později.

Slackware GNU/Linux

Klepněte pro větší obrázekDalší velice oblíbená distribuce. Svého času byla nejrozšířenější v naší zemi, protože jako první doznala z velké části počeštění. Obecně se doporučuje opět spíše pro servery, ale není důvod, proč Slackware GNU/Linux nepoužít i na běžné stanici.

Má však jednu nevýhodu. Při přechodu na vyšší verzi distribuce musíte celý systém přeinstalovat. Nedá se tedy jen tak updatovat.

Ve Slackware GNU/Linuxu také nenalezneme žádný balíčkovací systém. Na jednu stranu to přináší výhody, na druhou stranu nevýhody. Až si budeme povídat o balíčcích a instalaci programů, budete mít sami možnost zhodnotit, zda považujete balíčky za přínos nebo ne.

Red Hat GNU/Linux

Klepněte pro větší obrázekDonedávna nejrozšířenější distribuce GNU/Linuxu v naší zemi. Avšak díky politice společnosti Red Hat a nezodpovědnosti některých lidí, kteří na české mutaci pracovali (upozorňuji, že nemyslím Milana Keršlágera) se však v současné době přesunula tato distribuce už poněkud mimo střed zájmu.

Nicméně na Red Hat GNU/Linuxu byla vystavěna řada dalších úspěšných distribucí. Jmenujme alespoň SuSE GNU/Linux a Mandrake GNU/Linux o nichž si povíme za chvilku nebo Aurox GNU/Linux, který pozvolna začíná pronikat i do našich končin.

Tento projekt navíc přinesl i vlastní balíčkovací systém rpm, který je využíván snad v drtivé většině linuxových distribucí.

Mandrake GNU/Linux

Klepněte pro větší obrázekJak už jsem řekl, tato distribuce vychází z projektu Red Hat GNU/Linux.

Nutno podotknout, že zaznamenala, zejména v poslední době (možná díky úpadku Red Hat GNU/Linuxu), značný rozmach. Vychází o ní knihy a dokonce už i jeden časopis.

Dá se říci, že tato linuxová distribuce je jednou z nejvhodnějších a nejdostupnějších pro začátečníky.

SuSE GNU/Linux

Klepněte pro větší obrázekVynikající distribuce, taktéž vycházející z Red Hat GNU/Linuxu, která je vhodná snad pro všechny typy nasazení.

Jedná se však o komerční produkt, takže plná verze (obsahující některé placené programy a především doplňkové služby) je k dispozici asi za 2.500 Kč. Zdarma je ale k dispozici FTP verze a také "knižní verze", kterou pravidelně vydává nakladatelství Computer Press.

SuSE GNU/Linux bych doporučil začátečníkům asi nejvíc. V dalších částech seriálu se proto budu zabývat primárně touto distribucí.

Zdrojové distribuce

Představili jsme si tedy nejvýznamnější binární distribuce. Ale co zdrojové? Ve stručnosti si představíme dvě z nich, které jsou u nás v této kategorii nejrozšířenější. Nepředpokládám ale, že by si někdo z čtenářů tohoto seriálu mezi nimi vybral.

Gentoo GNU/Linux

Klepněte pro větší obrázekZnačně populární mezi zdrojovými distribucemi. Sice nemá instalační program, ale instalaci zvládne asi každý, kdo má s GNU/Linuxem alespoň základní administrátorské zkušenosti.

Často se doporučuje pro vytížené servery. To ostatně platí o všech zdrojových distribucích, protože je možné je velmi snadno optimalizovat pro konkrétní hardware.

Nalezneme zde i vlastní balíčkovací systém Portage. Umožňuje ale i využívání rpm, což ale v tomto případě velmi nedoporučuji (balíček instalovaný přes Portage nebude při instalaci přes rpm nalezen a snadno tak dojde ke kolizi závislostí - opět si o tom povíme v části o instalaci programů).

Source Mage GNU/Linux

Klepněte pro větší obrázekDalší populární zdrojová distribuce. Vychází ze dvou dřívějších projektů - Sorcery GNU/Linux a Lunar GNU/Linux.

Výhodou této distribuce je, že při aktualizaci stahuje balíčky z nativních adres a ne tedy například až odněkud z Kanady nebo Austrálie, když totéž je k dispozici i na mirroru ČVUT.

Řekl bych, že pro dnešek by to stačilo. Příště se podíváme ještě na minidistribuce a LIVE distribuce a pak už přijde na řadu vytoužená instalace.

Témata článku: Linux, Úpadek, Linuxové jádro, Linuxový systém, Náročné využívání, Naprostá hloupost, Díl, Distribuce, Stable, Lin, Instalační systém

Určitě si přečtěte

Velká podzimní aktualizace Windows 10 je tady: Co přináší Fall Creators Update

Velká podzimní aktualizace Windows 10 je tady: Co přináší Fall Creators Update

** Po půl roce je tu další aktualizace Windows ** A opět přináší hlavně hromadu drobných kosmetických vylepšení ** Podívali jsme se na ty nejzajímavější

17.  10.  2017 | Jakub Čížek | 185

Budoucností Windows 10 je Fluent Design. Takto bude jednou vypadat celý systém

Budoucností Windows 10 je Fluent Design. Takto bude jednou vypadat celý systém

** Fluent Design je vzhled, do kterého postupně Microsoft převleče celý systém ** Staví na průhlednosti a velkých plochách ** Do Windows 10 se z části dostane už zítra při vydání podzimní aktualizace

16.  10.  2017 | Stanislav Janů | 155

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

** Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je obdivuhodné technické dílo ** Stejná turbína vyrábí elektřinu i tlačí vodu zpět do horního jezera ** Strojovna elektrárny je zabudována v podzemí

19.  10.  2017 | David Polesný | 19

Nejlepší optické iluze: Z toho vám půjde hlava kolem

Nejlepší optické iluze: Z toho vám půjde hlava kolem

** Mozek se nechá snadno ošálit, a to mnoha způsoby ** Podívejte se na několik nejlepších optických iluzí ** Iluze dokazují, že vnímání reality může být značně zkreslené

16.  10.  2017 | Vojtěch Malý


Aktuální číslo časopisu Computer

Nový seriál o programování elektroniky

Otestovali jsme 17 bezdrátových sluchátek

Jak na nákup vánočních dárků ze zahraničí

4 tankové tiskárny v přímém souboji