Sbohem „třiapůlko“: Sony po 30 letech končí s disketami

Vzpomínáte na takové ty plastové čtverečky s magnetickým pružným kolečkem z oxidu železa? Ano! To byly diskety, technologie, která ve světě USB klíčenek a CD/DVD přežívá dodnes.

Setkali jsme se s nimi snad všichni, za pár let nás ale navštíví první čtenáři, pro které toto zařízení bude těžko pochopitelným kouskem plastu a magnetického oxidu železa – diskety. Rozloučil jsem se s nimi v roce 2003, kdy jsem nadobro opustil velký desktop a přesedlal na notebook. Do té doby však byla disketa mým věrným partnerem – tu poslední „záchrannou“ totiž schovával skoro každý majitel prehistorických Windows.

3,5"

O to větší bylo moje překvapení, když jsem na webu zachytil poprask související s prohlášením Sony, podle kterého firma definitivně ukončuje výrobu 3,5” disket. Upřímně řečeno, netušil jsem, že se podobné hračky ještě stále prodávají.

Sony ale vlastně se světem disket souvisí více, než by se zdálo, právě tato firma totiž představila první diskety 3,5“ formátu. Stalo se tak v roce 1981 a svět tuto technologii převzal za svou (sic) v lehce pozměněné podobě. Disketa se mohla na počátku pochlubit kapacitou 400 kB, později se technologie výroby zlepšila na tolik, že „třiapůlka“ pojala až 700 kB a na sklonku 80. let, kdy první čeští majitelé počítačů vystřídali kazetové přehrávače za magnetické disky, dospěla disketa do podoby HD – high-density záznamu a dalších vyšších norem, díky kterým se na ni vlezlo od nejtypičtějších 1,44 MB až po několikanásobně větší množství dat.

Klepněte pro větší obrázek
Disketa, toužili po ní všichni majitelé osmibitových počítačů
s kazetovým přehrávačem. To se vážně nemusí přehrávat z jedné strany na
druhou a složitě vyhledávat začátek programu?

Třicet let po představení prvního modelu přestane Sony prodávat diskety. Stane se tak příští rok a disketám asi vážně a definitivně odzvoní, Sony totiž zůstával jejich hlavním výrobcem (70 procent trhu), zatímco konkurence již dávno přešla k výrobě zapisovatelných a přepisovatelných CD a DVD disků.

Konec „třiapůlek“ nicméně začal o mnoho let dříve – majitelé jablečných počítačů by jistě podotkli, že se tak stalo v roce 1998, kdy Steve Jobs řekl jasné ne disketovým jednotkám v nových řadách iMaců počínaje G3 modelem. Toto rozhodnutí ovlivnilo zejména americký trh a uvolnilo cestu optickým diskům.

Skutečné kořeny

Skutečné kořeny pružných „floppy“ disků ale ve skutečnosti sahají ještě do hlubší minulosti. Pravým vynálezcem je totiž dvojice inženýrů z IBM Alan Shugart a David Noble, kteří první magnetický disk představili už v roce 1971. Byl osm palců široký a vlezlo se na něj zázračných 80 kB dat.

Disk sloužil pouze ke čtení a nahrávání procesorových instrukcí do počítačů IBM. Oproti páskovým zařízením byl menší a tenký, vlezl se tedy do poštovní obálky, což byl ostatně zájem IBM. Firma totiž chtěla disketu využít pro snadné zasílání aktualizací svým klientům. Diskety způsobily revoluci.

Klepněte pro větší obrázek
Disketové jednotky pro 8", 5 ¼“ a 3,5" diskety (Zdroj: Wikipedia.org)

Záhy se objevily modely, na které bylo možné i zapisovat a postupně se zvyšovala kapacita. V roce 1973 už IBM disketa pojala 500 kB dat a svého času se experimentovalo dokonce s 1MB modelem. Špatná kvalita materiálu ale technologii odsoudila k záhubě.

Megbajatová hranice byla pokořena v roce 1977, kdy se na trhu objevily oboustranné osmipalcové IBM diskety, na které se vlezlo 1,2 MB dat.

5 ¼“

Osmipalcové diskety nepředstavovaly problém u velkých sálových počítačů a terminálů, nehodily se ale pro nový segment pracovních stanic – desktopů. Byly jednoduše příliš velké. To byla nakonec hlavní záminka k tomu, aby se v roce 1976 objevila disketa s rozměrem 5 ¼ palců. Během dvou let pětipalcové diskety produkovalo nejméně deset výrobců a jejich kapacita se postupně nafoukla z původních 98,5 kB na 1,2 MB.

Klepněte pro větší obrázek  Klepněte pro větší obrázek
Apple Macintosh „128k“ s 3,5" disketovou jednotkou, na které byl celý systém.
Na druhém snímků IBM PC 5150 se dvěma disketovými jednotkami (Zdroj: Wikipedia.org)

Diskety začal ve velkém propagovat i Apple, jehož počítače nedisponovaly vlastním úložištěm a veškera data včetně samotného systému se tedy načítala přímo z diskety. Postupně se disketové jednotky dostaly i na další osobní počítače, to ale nad IT světem postupně začaly přebírat kontrolu „IBM PC compatible“ mašiny, objevily se „třiapůlky“ a zbytek příběhu už vlastně znáte.

Diskuze (88) Další článek: Asus Eee Pad: další tablet, který útočí na nedostatky iPadu

Témata článku: Hardware, Technologie, Historie, Sony, Velké překvapení, První model, Floppy, Velká kapacita, První Macintosh, Disketa, Velký sál, Špatná kvalita, První magnet, Oxid, Výroba obálky, První disk, Let


Určitě si přečtěte

Šéf amerického Red Hatu: Odpojte Brno od internetu a zhroutíme se

Šéf amerického Red Hatu: Odpojte Brno od internetu a zhroutíme se

** V Česku najdete hromadu skvělých vývojářů ** Mnozí z nich přispívají do open-source ** Třeba v brněnském Red Hatu

Jakub Čížek | 51

Jak dopadl velký den Applu s náloží novinek: Sledujte, co letos připravil

Jak dopadl velký den Applu s náloží novinek: Sledujte, co letos připravil

** Apple večer představil novinky ** Ukáže nové operační systémy, ale čekala se i nová zařízení ** Začíná vývojářská konference Applu WWDC 2018

Karel Javůrek | 87

Alan Turing: Genius, který matematicky stvořil počítač

Alan Turing: Genius, který matematicky stvořil počítač

Řešením matematického problému se dostal k modelu teoretického stroje, který nese jeho jméno a je základem logiky univerzálních počítačů.

Pavel Tronner | 56

WALL-E vyfotil Zemi ze vzdálenosti 1 milionů km

WALL-E vyfotil Zemi ze vzdálenosti 1 milionů km

** Malá sonda s přezdívkou WALL-E pořídila fotografii Země a Měsíce ze vzdálenosti 1 milionů km ** CubeSat letí se sondou InSight k Marsu ** InSight přistane na Marsu 26. listopadu

Petr Kubala | 4

PrusaLab a FutLab: Praha se dočkala špičkových komunitních dílen pro hackery

PrusaLab a FutLab: Praha se dočkala špičkových komunitních dílen pro hackery

** Nejprve svoji velkou dílnu otevřelo Brno ** Letos se přidala i Praha ** Nabízí malé 3D tiskárny i velké průmyslové stroje

Jakub Čížek | 11


Aktuální číslo časopisu Computer

Kdy necháme řídit chytrá auta?

6 Wi-Fi Mesh systémů ve velkém testu

Srovnali jsme 7 sportovních kamer

Znáte pravidla pro létání s drony?