Navigace | GPS | Satelit

Satelitní určování polohy už dávno neznamená jen GPS. Konkurence roste na všech frontách

  • Satelitní systém pro určování polohy už dávno není jen GPS
  • Do hry vstupují další země, jako je Čína, Japonsko či Indie
  • Jaké překážky a výzvy čekají poziční družicové systémy?
Satelitní určování polohy už dávno neznamená jen GPS. Konkurence roste na všech frontách

Kde se právě teď nacházíte? To už dávno není jen otázka, ale doslova geopolitická výzva. Své vlastní satelitní systémy pro určování polohy vyvíjejí Čína, Japonsko, Velká Británie i Evropská unie. Aktuální situaci se věnovat server TechCrunch.

Současný stav je obrovskou změnou především pro Spojené státy, které měly prakticky monopol díky svému Globálnímu polohovému systému, dobře známému pod zkratkou GPS. Původně byl tento družicový systém určen pro vojenské účely, nicméně roku 2000 byl (odstraněním uměle vložené chyby) otevřen široké veřejnosti.

Americké GPS otevřelo svět satelitní navigace

Od té doby soustavně roste počet zařízení, která využívají tento satelitní systém pro určení polohy v rámci Země. Mluvíme především o navigacích, mobilních telefonech, tabletech, ale i řadě dalších gadgetů, schopných zjistit a dále pracovat s údaji o své pozici.

Celé to však má jedno podstatné „ale“. Systém GPS provozuje Ministerstvo obrany Spojených států amerických (Pentagon), které s ním teoreticky může provádět, co uzná za vhodné. Právě tato závislost na jediném poskytovateli vedla další země k vývoji vlastního řešení.

Technologie, postavená na satelitech, vyžaduje příslušnou infrastrukturu, tedy primárně je nutné vynést na oběžné dráhy družice. To rozhodně není levná záležitost, proto je většina alternativních systémů víceméně teprve v počátcích, nebo v omezeném provozu.

Velmoci budují alternativy

Jedinou globálně fungující alternativou ke GPS je tak v současnosti ruský GLONASS (Globalnaja navigacionnaja sputnikovaja sistěma). Tento družicový systém dosáhl celosvětového pokrytí i díky iniciativě ruského prezidenta Vladimira Putina.

O své vlastní řešení ale v současnosti usiluje celá řada dalších zemí. Motivací je nezávislost na americkém systému a ekonomické výhody. Jedním ze silných hráčů je Čína, která od roku 2000 rozvíjí satelitní systém BeiDou (北斗 - „Big Dipper“). Budování alternativy ke GPS je zde takřka národní prioritou. Vývoj probíhá pomalu a v současnosti se zaměřuje hlavně na poskytování služeb v Asii.

Číňané však míří mnohem dál. V současnosti usilují o zrychlení vypouštění nových družic a hodlají poskytovat poziční služby po celém světě. Dle Financial Times vypustila Čína v tomto roce celkem jedenáct satelitů, které tvoří téměř polovinu celé sítě. Do roku 2020 pak má přibýt dalších dvanáct, čímž by se z BeiDou stal jeden z největších systémů tohoto typu.

Čína se však neangažuje pouze na oběžné dráze, ale i na Zemi. Po lokálních výrobcích chytrých telefonů vyžaduje, aby jejich zařízení obsahovala čipy s podporou tohoto systému. I proto dnes většina mobilů značky Huawei či Xiaomi podporuje kromě GPS také Beidou a ruský GLONASS.

Další země mají těžší pozici

Významní hráči v segmentu mobilních zařízení, jako jsou Alphabet a Apple, nyní stojí před zásadní otázkou: jaké systémy pro zjišťování polohy by měly jejich mobily podporovat? Například iPhony se pyšní tím, že po celé planetě dostává zákazník zařízení s identickým hardwarem. Nyní stojí na rozcestí, kdy se výrobce musí rozhodnout, zda poskytne samostatnou verzi pro čínský trh s podporou Beidou, nebo implementuje tuto podporu globálně a bude riskovat srážku s americkými bezpečnostními úřady.

Rusko a Čína však nejsou jediné země, které staví svou vlastní alternativu ke GPS. Vesmírný program jako jednu z národních priorit odstartovalo i Japonsko. Klíčovým prvkem je vybudování polohovacího systému. Satelitní systém Quasi-Zenith má rozpočet 120 miliard japonských jenů (asi 25 miliard korun) a jeho primárním cílem je pokrytí „země vycházejícího slunce“.

Zásadní překážkou většího rozšíření japonského systému je v současnosti vysoká cena přijímačů. Mitsubishi Electric začal minulý čtvrtek prodávat přijímače s přesností několika centimetrů, jejichž ceny se pohybují v řádu milionů jenů. Ač by se tak precizní určení pozice hodilo například v segmentu autonomních vozidel, zatím je z hlediska nákladů nepoužitelné.

Ostatní spíše paběrkují

Další zemí, usilující o vlastní systém pro určování polohy, je Indie. V rámci lepšího pokrytí subkontinentu bylo vypuštěno sedm družic systému IRNSS. Již nějaký čas se také mluví o tom, že kvůli Brexitu bude muset Velká Británie místo evropského Galilea odstartovat vlastní projekt. A když už je řeč o Galileu, zatím poslední zprávy tvrdí, že plně funkční bude v roce 2019.

Pokud to shrneme, můžeme konstatovat, že místo jednoho satelitního polohového systému GPS jich dnes máme sedm. Zásadní roli však bude hrát ekonomická otázka. Zatímco čínští výrobci hardwaru implementují podporu GLONASSu a Beidou, neboť náklady rozpustí mezi miliardu potenciálních zákazníků, v případě Japonska s desetinovou populací bude šance na snížení cen podstatně menší. Ve Velké Británii bude situace ještě napínavější.

Teoreticky se časem dočkáme jednoho čipu, který bude podporovat všechny významné satelitní systémy. Zde ale mohou narazit zejména výrobci, prodávající své produkty na území USA. Podpora čínských a ruských technologií by mohla být v rozporu s americkými zákony o bezpečnosti. Bude jistě zajímavé sledovat, jak se situace v tomto bouřlivě se rozvíjejícím segmentu bude rozvíjet.

Diskuze (10) Další článek: Prvenství a rekordy kosmonautů: Lidé hnaní poznáním zvládnou úžasné věci

Témata článku: Apple, iPhone, Země, USA, Mobilní telefon, Čína, Evropská unie, Rusko, Huawei, Japonsko, Velká Británie, Pentagon, Alphabet, Navigace, Xiaomi, GPS, Satelit, Indie, Galileo, Družice, Mitsubishi, Největší systém, Čínský výrobce, Významný hráč, Poloha


Určitě si přečtěte

Více systémů na jednom počítači: Vybrali jsme nejlepší programy pro virtualizaci

Více systémů na jednom počítači: Vybrali jsme nejlepší programy pro virtualizaci

** Chcete na svém počítači vyzkoušet jiný operační systém? ** Jednoduchá cesta vede přes virtualizaci ** Přinášíme pět nejlepších programů virtualizaci operačních systémů

Karel Kilián | 104

Čistič moře nejenže nefunguje, ale navíc se láme

Čistič moře nejenže nefunguje, ale navíc se láme

** Zařízení v hodnotě 40 milionů dolarů mělo sbírat z hladiny oceánu plovoucí plastový odpad ** Mise ale nenaplňuje očekávání ** Šest set metrů dlouhé monstrum nejen moře nečistí, ale navíc rozpadá

Jaroslav Petr | 24

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

** Airlander 10 nabídne plavby vzduchem v interiéru s prosklenou podlahou ** Luxusní vzducholoď byla původně vyvíjena pro vojenské účely ** Počítá se s třídenními „kochacími“ výlety za poznáním

Karel Kilián | 7

Užitečné funkce ve Windows 10, o kterých možná ani nevíte

Užitečné funkce ve Windows 10, o kterých možná ani nevíte

** Operační systém Windows 10 nabízí spoustu užitečných drobností ** O některých funkcích mnoho uživatelů není ** Ukážeme vám některé užitečné vychytávky

Vladislav Kluska | 86



Aktuální číslo časopisu Computer

Jak nastavit a ochránit nový mobil

Velký test bezdrátových klávesnicí a myší

Počítače v roce 2019

Srovnání barevných laserových multifunkcí