Opravdu se počítá se životností ruského satelitu jen 10 let? Není to proklatě málo? (To by spíš byla otázka na rusáky, pokud opravdu takový údaj udávají.) Už teď jsou problémy s kosmickým smetím a pokud bude potřeba vypouštět každých 10 let novou sadu družic (tedy prakticky každoročně několik kusů, aby systém zůstal funkční), nezdá se mi to jako příliš šetrné řešení.Podle mě i 20 let je málo, ale dejme tomu, za ideál bych považoval 30-50 let.
Jseš mOvce? Pokud ano, tak tě tohle přece vůbec nemusí trápit. Protože satelity Glonassu jsou 20 tisíc km vysoko a tam je místa hafo. Zato 42 tisíc Muskových ultralevných a tím i značně poruchových staeltiů na drahách 200-2000 km by měli trápit nejen každého soudného člověka, ale hlavně regulační úřady v USA. kessler na Muskoidech totiž zařízne kosmické lety na staletí i američanům.Jinak k té životnosti. 10 let je velmi životnost komunikačních satelitů na EO. Většina Uragan-K měl mít původně garantovanou životnost dokonce 15 let, ale nakonec se skončilo u garantované 10 let s tím, že by ale měly vydržet 15 let (jde o slovíčkaření, v podstatě komponenty jsou plánovány na 15 let, ale výrobce si chtěl nechat rezervu).GPS satelity měly ještě na počátku tisíciletí plánovanou životnost 7,5 roku. Pak 10 let, poslední iterace bloku II 12 let (vypouštěly se ještě před 4 lety) a teprve Block III má 15 let.Životnost komunikačního satelitu nad 20 let je technicky nerentabilní. Vyjma toho, že musí být masivní, kvůli zásobám paliva, je problém s certifikacemi a hlavně, takový satelit zastará morálně. Věci které umí například Uragan-K nebo GPS Block III jsou mnohem více, než jen prostý distributor GPS signálu. A tyto přidané funkce před 20 lety nebyly ani ve stádiu úvah.
Děkuji za objasnění. Mě to číslo překvapilo, já bych u takové věci čekal právě aspoň 20 let. O tom jak se technika i za 10 let posune kupředu si asi nemusíme vyprávět, ale to bychom nesměli dělat nic. Je to jako se vším, vlaky se taky pořizují na 40 let, takže kromě nových souprav nás vozí právě i ty 40 let staré (ty ale aspoň prochází repasemi, což se u družic opravdu očekávat nedá, tam se dá updatovat maximálně tak software, hardware je daný). Předpokládám, že ten vývoj musí být značně nadčasový, aby nebyly zastaralé už v době vypouštění, právě proto, že nějakou dobu trvá vývoj a certifikace a ten se dělá na delší dobu.Vím, že družice mají mít nějaký mechanizmus, který je z oběžné dráhy stáhne ideálně do oceánu nebo neobydlené zóny, ale pořád je potřeba počítat s určitým procentem selhání.S vesmírným vývojem zkušenosti nemám. Mluvil jsem s lidma, kteří něco takového dělali, tak vím, že to není legrace a to šlo jen o zařízení dovnitř (třeba si ztěžovali, jaký je skromný výběr součástek pro pobyt v kosmickém záření). Už bych si vymýšlel, co to bylo za zařízení.Muskovy satelity jsou daleko větší zlo nejen jako kosmický odpad, tím jak je jich hodně, tak vyplňují značný prostor. Protestují proti nim už i astronomové, kterým to kazí pozemská pozorování. O tom, že ze jednou změní v kosmické smetí nelze pochybovat. Docela by mě zajímalo, kam se vývoj posune, pochybuju, že by se to dalo jen tak zakázat.
Ostatní družice provozovatelů satelitní navigace jsou na tom plus mínus stejně. Nejde tak ani o životnost ale hlavně o progres technologií.
Galileo - Nešlo jen o snahu o nezávislost na amerických technologií (zaměřeno zejména pro potřeby US Army), ale přidat nové funkce pro civilní využití (záchranné systémy a podobně).
za zmienku by stalo spomenut dovod preco vtedy USA nad Indiou a Pakistanom zrusilo GPS sluzbu. Obe krajiny maju jadrove zbrane a hrozila eskalacia ktora mohla skoncit vojnou kde by jej nasledky odniesla cela planeta
USA nezrušila službu nad Indickým subkontinentem. Pouze vypnuli nešifrovanou část. Šifrovanou, ke které Indové samozřejmě neměli přístup, používali Amíci dál ... a stejně tak Pákistánci (USA se nejen tím de facto stala stranou konfliktu, jako už tolikrát v historii Pákistánsko-Indických konfliktů).Ty řeči o atomové eskalaci pak byla jen klasická Americká masírka. Fakt prostě byl, že převaha Indie byla masivní a to včetně naváděných bomb a střel. Amíci takhle trochu srovnali síly a zároveň dali Indům najevo, že jsou schopni chirurgicky odzbrojit, zatímco Indové budou mít problém se ve své vlastní zemi navigovat.Protože pro atomovky žádnou GPS fakt nepotřebuješ.
Ovšem, je to systém vojenský a dá se to očekávat u každého, kdo by se chtěl stát nepřítelem USA. Proto je logické, že žádná armáda (kromě armády USA pochopitelně) se nemůže ve svých plánech na GPS spoléhat. A věřím, že i armáda USA má nějaké záložní plány pro případ výpadku tohoto systému.Určitě i ostatní systémy mají nějakou pojistku pro případ války, která zamezí nepříteli jejich zneužití. Podobně jako se v srpnu 68 zamalovávaly ukazatele u cest, tentokrát by jen stačilo zmáčnout knoflík někde v řídicím středisku. Co když onen výpadek vinou pozemní infrastruktury zmíněný v článku bylo právě něco takového, buď test deaktivace nebo prostě někdo omylem zmáčnul čudlík (tedy nechtěný test).Ostatně vypnutí mobilních základnových stanic při demonstracích (aby se nemohli demonstranti domluvit) jsme tu už měli a přitom to je skrznaskrz civilní síť.
Jen malá nepřesnost - znepřesnění GPS rozhodně neskončilo v květnu letošního roku. Bylo to v roce 2000.
Jo, taky jsem si říkal, když jsem to četl. Z mě je to tedy ale docela velká nepřesnost, těch 20 let... 🙂 Škoda, že tady se asi chyby v článcích neopravují...
Jo pamatuju, jak naběhl Glonass. Tehdy se konečně navigace v mobilech co přijímaly pod obojí daly používat všude, i v Praze.Vyjma toho, že zásadně narostl počet družic, Glonass díky FDMA umí lépe propálit rádiové stíny, jako jsou stromy nebo právě vysoké budovy.Do té doby bylo GPS v Praze otřes, protože chyba byla i desítky metrů, což s ohledem na překomplikovanou dopravní síť byl pro navigace neřešitelný ořech.Dnes, když už téměř plně funkční i Galileo je přesnost a robustnost přijímačů pod trojí mimořádná. Když si to srovnám svoje G8x s iphonem 3G, tak těch 9 let rozdílu je prostě neskutečný pokrok.
Jak funguje to propalování rádiových stínu FDMA vs TDMA? Nebo se tady používá ještě něco jiného?
Výhody a nevýhody FDMA proti CDMA (TDMA se u GPS nepoužíván nebo o tom nevím) jsou rozepsané zde.https://gssc.esa.int/navipedia/index.php/FDMA_... díky nerozsekání paketů na různé frekvence, je reálný zisk datového signálu o něco silnější. Je sice náchylnější na odrazy a echa, tudíž potřebuje silnější a kvalitnější filtry na vstupu, ale to dnes už není problém.Právě kvůli některým výhodám FDMA nad jinak obecně lepším CDMA si GLONASS uchovává obě metody zpracování signálu.
Nesouvisí ty problémy spíše s přijímačem signálu ?Do telefonů se používají nejhorší GPS čipy.....
Jako další bych uvítal podobný článek o inerciálních navigacích
Píšu to pod každý zdejší článek o GNSS s nadějí, že některého zdejšího redaktora zaujme informace, že i v Česku fungují systémy, které dokáží v reálném čase zpřesnit určení polohy na centimetry.Například Český úřad zeměměřický a katastrální provozuje už 15 let systém CZEPOS, který přes mobilní síť posílá korekční data a z pěti metrů přesnosti se stanou 2 centimetry. Nejsou to žádná kouzla přístupná jen Číňanům. Podobné systémy provozují i firmy Leica a Trimble.
Vazeny pane Krbalku! Myslim, ze vzhledem ke kvalite tohoto clanku je mozne opravnene predpokladat autorovu znalost systemu RTK (real-time-kinematics). Jde o obecne dobre znamou technologii, ktera vsak IMHO jeste neni vhodna pro bezne koncove uzivatele. Pro presny vypocet polohy je krome samotnych korekcnich dat (ktera jsou mimochodem typicky zpoplatnena) potreba jeste specialni prijimac, data z vice satelitu a obecne lepsi signal (zjednodusene lepsi a vetsi antenu, protoze se pracuje s korelaci nosne frekvence GNSS signalu). Prijimace, ktere se zatim rozhodne nevejdou do mobilu, jeste nedavno staly v radu statisicu, anteny desitky tisic. Nyni se diky nekolika startupum “blyska na lepsi casy” a je mozne technologii poridit za nizsi desetitisice, avsak s urcitmi omezenimi. Presto jde stale o system, ktery primarne vyuzivaji “profici”-geodeti, stavari, vyzkumnici, apod. Myslim, ze to by bylo na jiny clanek. Jinak presnosti se da dosahovat za urcitych podminek i v nizsich milimetrech.
Podle nějakého odborného pořadu centimetrových přesností lze dosáhnou jen za pomocí terestriálních stanic. Dáno fyzikálními zákonitostmi. Detaily si nepamatuji.
To bude ono a měl jsem pocit, že to je oč tu běží. Stacionární stanice se známou polohou získávají svojí polohu z GPS (a dalších) a chyba se kterou svojí polohu získávají se potom použije pro korekci mobilní stanice, princip jednoduchý, ale provedení složitější.Jinak nějakého zpřesnění se také dosahovalo využitím doplerova jevu, jak ovlivňuje kmitočty.
Pozemni (terestrialni) stanice je pomerne siroky pojem. Jedna z moznosti jsou systemy WAAS (USA) a EGNOS (Evropa), ktere maji pozemni stanice pro prijem signalu z GNSS, vypocet aktualnich chyb (odstrani se predevsim chyby zpusobene satelitnim segmentem a sirenim v jednotlivych vrstvach atmosfery) - signal se potom posle do satelitu, ktere prijima bezny GNSS prijimac. Vyhoda je, ze se nepotrebuje zadny dalsi zdroj dat a staci bezny pasivni GNSS prijimac. Nevyhoda je, ze satelity jsou z principu geostacionarni, tudiz nad rovnikem a treba pro nas uz nizko nad obzorem. Dosazitelna presnost se zde uvadi kolem metru, ale dnes uz vzhledem k upgrade satelitnich systemu a jejich poctu ztraceji na vyznamu. Dalsi moznosti jsou obecne D-GNSS, tedy diferencialni systemy. Je jich nekolik typu a "nejlepsi" je prave RTK-GNSS. Ten se skutecne bez pozemnich stanic neobejde - bud je mozne pouzit vlastni tzv. base-station, ktera vysila korekcni data (pouzivame napriklad s vyhodou v robotice - pozemni stanice s operatorem a rada robotu) - presnost v nejlepsim pripade (pro realny cas) cca 5mm + 10 ppm (parts per milion) - tj. 10 mm na kilometr od stanice. Druhou moznosti jsou prave zminovane site pozemnich korekcnich prijimacu - napriklad CZEPOS, ale i LEICA, TRIMBLE, apod. Usetri se za vlastni nakladnou base-station, ale obecne je to mene presne. Je mozne ziskavat korekce bud z nejblizsi stanice (pro CR jsou to radove desitky, roestupy rozhodne v desitkach km) nebo je mozne provest vypocet tzv. virtual base-station - tj. z okolnich stanic se vypocte stanice pobliz uzivatele. Bez pozemnich stanic je mozne zpresnovat napriklad vicefrekvencnim prijmem - typicky nosne frekvence L1, L2, ktere jsou schvalne zvoleny taky, aby se co nejvice lisilo sireni signalu v ionosfere a troposfere. Dalsi moznosti je zvyseni frekvence namodulovaneho signalu (PRN-pseudorandom noise) - to je typicky dostupne pro armadni prijimace. U GNSS o rad vyssi frekvence, tedy teoreticky decimetrova presnost - v praxi to ale tak dobre nefunguje. Dalsi zpresnovani pochazi ze samotneho systemu (presnejsi atomove hodiny, lepe urcene pozice, ...).
O kousek výhodnější je u GPS nebo Galilea frekvenční kombinace signálů v pásmech L1 (~1575 MHz) a L5 (~1176 MHz), které jsou od sebe dále než L1 a L2 (~1227 MHz). U GPS se jedná o signály L1C/A a L5, ale družic vysílajících civilní signál L5 je žalostně málo. U Galilea se jedná o signály E1 a E5a, které vysílá každá družice. U BeiDou-2 jsou to signály B1i a B2i, u BeiDou-3 jsou nejvýhodnější signály B1C a B2a.Troposféra je izotropní prostředí, tzn. doba šíření signálů na různých frekvencích je stejná. Tady nemá využití více signálů na různých frekvencích žádný význam a troposférické zpoždění se počítá pomocí standardních modelů. Naproti tomu ionosféra je anizotropní prostředí, tzn. doba šíření signálů na různých frekvencích je různá. I ionosférické zpoždění se dá určit pomocí standardních modelů - u GPS, BeiDou a IRNSS/NAVIC je to Klobucharův model, u Galilea NeQuick-G - ty ale nejsou příliš účinné. Proto se ionosférické zpoždění počítá z lineární kombinace měření ve dvou, ale klidně i více frekvenčních kanálech. Přesnost potom narůstá se vzdáleností krajních kanálů, jak jsem psal výše.Vojenský signál GPS, tzv. M kód není vysílaný na vyšší frekvenci, ale standardně v pásmu L1 a L2 spolu s civilními a komerčními signály. Signál má znatelně vyšší šířku pásma, mnohem delší pseudonáhodný kód, který se mnohem častěji obměňuje, a navigační zpráva obsahuje přesnější údaje než civilní nebo komerční signál a je šifrovaná.
Dekuji za upresneni!S tim vojenskym signalem jsem to myslel nejspis stejne jako Vy. Ten PRN je namodulovany na stale stejne nosne, jen ma tusim presne o rad vyssi frakvenci-to je hlavni duvod zpresneni pri korelaci s vypocitanou PRN v prijimaci zase zhruba o rad (nekolik metru vs nekolik decimetru-jedna se vsak o presnost urceni vzdalenosti daneho satelitu). Kod se myslim obmenuje jen z bezpecnostnich duvodu a nemel by mit vliv na presnost. Vojenske prijimace se obecne velmi tezko shani pro experimenty. Videl jsem prispevek na konferenci, kde vojensky prijimac experimentalne srovnavali s beznym a zdaleka nebyl o rad presnejsi-v nekterych pripadech (husta zastavba) daval dokonce mene presnou polohu.
Tak nakonec musím opravit sám sebe - dle https://www.gps.gov/systems/gps/performance/a... navigační zpráva vojenského signálu MNAV neobsahuje přesnější údaje než civilní LNAV a CNAV.Zajímavostí je, že nejnovější družice GPS, blok IIIF obsahují směrovou naklápěcí anténu, kterou je možné vojenský signál nasměrovat na konkrétní omezenou oblast.
Možná by stálo za zmínku, že za nedávným nalitím miliardy dolarů do krachující konstelace OneWeb, stojí snaha Anglie vybudovat vlastní navigační systém, protože, odchodem z EU ztratila přístup k regulovanému módu systému Galileo.
Ja osobne si myslim, ze byt satelitem je super 🍻
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.