Po dvouleté přestavbě se „těžká váha“ dala opět do pohybu a menší konkurenti mají problémy.
Německý softwarový gigant je unikátem už proto, že pochází z Německa – všichni konkurenti srovnatelné váhové kategorie mají své sídlo, hlavní akcionáře i hlavní manažery v USA. Není to poprvé, kdy se evropská či vůbec mimo-severoamerická firma snažila zaútočit na největší trhy na světě, ale jenom SAPu se podařilo usednout na trůn a dlouhodobě jej okupovat. Ostatní firmy končily po lepších či horších výsledcích spíše tristně: holandský Baan po slušném rozjezdu utrpěl hrozivé ztráty a zachránil si holou kůži prodejem, a firma Lernout+Hauspie, považovaná kdysi za zázračné dítě evropského softwarového průmyslu, skončila ještě hůře – bankrotem a její hlavní představitelé sedí ve vězení za falšování firemního účetnictví.
SAP si také v minulých dvou letech vytrpěl své – samozřejmě to není nic ve srovnání se zcela existenčními problémy (a často i zániky) různých „zázračných dětí“ internetové ekonomiky, ale vyčítalo se mu, že nezachytil internetovou vlnu, že jej malé a úsporné firmy smetou, že vlastně velké, „masívní“ informační systémy nebudou potřeba, protože se to nějak vyřeší přes intra/extranety apod.
Po dvouleté přestavbě, ale také za podstatně výhodnějších vnějších podmínek (krachy stovek internetových firem, a tudíž i potenciálních či skutečných konkurentů SAPu) se zdá, že softwarovému gigantovi zase všechno hraje do karet. SAP jednak ohlásil po delším období zase vynikající finanční výsledky (+78 polepšení zisku, +25 obratu), a především výrazné získání půdy proti firmám „nové americké vlny“, jako je Ariba, I2 Technologies nebo Siebel Systems.
V oblasti tzv. eProcurementu (internetová „tržiště“, zjednodušeně řečeno) nějakou dobu zářily firmy Ariba a CommerceOne, zatímco SAP neměl dlouho žádnou odpověď; nyní, alespoň podle šéfa SAPu, se SAP už stal světovou jedničkou v této důležité oblasti. Ariba sice toto tvrzení zpochybňuje, ale za prokázané se přinejmenším má, že obě tyto firmy jsou nyní nejhůře vyrovnané – Ariba je však na rozdíl od SAPu v hluboké ztrátě.
V další „módní“ oblasti, tzv. supply chain managementu, rovněž SAP neměl dlouho silné řešení a vedla zde především firma i2 Technologies; nyní je SAP zřejmě opět světovou jedničkou s obratem 150 mil. dolarů versus 106 mil. od i2. Vzadu je pak další konkurent, firma Manugistics.
Zřejmě nejtěžší boj čeká SAP v soupeření s firmou Siebel Systems a v jiném populárním segmentu nazvaném „customer relationship management“ čili CRM (všimněme si, že zatímco dříve bylo úkolem ERP programů, aby se firma starala především sama o sebe, nyní došlo k velkému „objevu“, že je velice důležité se starat o své dodavatele (supply chain management) a také – překvapivě – o své zákazníky (CRM)).
Siebel je stále světovou jedničkou a ani SAP to nezpochybňuje – šéf SAPu ale tvrdí, že firma rychle získává půdu pod nohama a že už je „na dohled k sesazení Siebela z pozice č. 1“. To je možná trošku přehnané, ale rozhodně ne tak přehnané jako tvrzení Toma Siebela, že jeho firma SAP „nevidí jako velkého konkurenta“.
Abychom ale SAP jenom nechválili a nepředvídali mu pouze oblohu bez mráčku. Jeho dnes nepochybně nejhrozivějším konkurentem je Oracle – firma, které se daří podobně dobře jako SAPu a které evidentně příliš neškodí ani její konflikt zájmů (dodává databázový software svým konkurentům); stejně tak nesmíme zapomenout na Microsoft s jeho Great Plains vzadu.