Monitory s takto vysokou obnovovací frekvencí jsou totéž, jako kdyby se koncovým zákazníkům do kuchyně prodávala průmyslová tavící pec. Chleba v tom úpéct jde, ale proč by to kdo dělal? Rozdíl mezi pecí a monitorem je v tom, že v informačních technologiích lidé ještě nemají smysl pro to, co už je zbytečné. Takže kupují věci jako 240Hz monitory, a pak s nimi místo tavení rudy pečou chleba...