Pomalu startuje éra sítí páté generace, avšak přední výrobci už hledí dopředu a navrhují, které technologie by šlo použít u 5G. Jednou z cest, jak bezdrátové sítě zase posunout, je využít terahertzové záření. S ním se už experimentuje 10 let a prototyp nové technologie teď otestoval i Samsung ve spolupráci s Kalifornskou univerzitou v Santa Barbaře.
Potenciál je obrovský, pro komunikaci při těchto frekvencích by se daly využít kanály o šířkách v desítkách gigahertzů. Propustnosti by oproti možnostem 5G stouply padesátinásobně až k 1 Tb/s, odezva by se zkrátila na desetinu.
Samsung už k tomu vyvinul první modem a anténu. Pracuje s 16 kanály o celkové šířce 2 GHz v pásmu 140 GHz. Technicky vzato tedy ještě nejde o terahertzové záření, takové se označuje s frekvencemi o 300 GHz do 3 THz, tedy s vlnovými délkami 1 až 0,01 mm.
Je to nicméně jen prototyp, od něhož se výrobce budou chtít odpíchnout. A bude muset. Zatím totiž na vzdálenost 15 metrů dosáhl propustnosti jen 6,2 Gb/s a to při využití pokročilého směrování signálu pomocí beamformingu. To je daleko od skutečného potenciálu a zároveň velmi blízko tomu, čeho lze dnes v praxi dosáhnout v pásmu 60 GHz. Standard 802.11ad (Wigig) počítá teoreticky až se 7 Gb/s, jeho nástupce 802.11ay, jehož specifikace se již finišují, propustnost zvýší až na 176 Gb/s.
Rychlost posunout lze, jenže co vzdálenost? S tou asi nikdo nepohne. Dosah se zkracuje s druhou mocninou frekvence, takže jestli budoucí 5G sítě v pásmu 20+ GHz dosáhnou až na 500 metrů, potenciální 6G v pásmu 200+ GHz se zastaví na pěti metrech. Do té doby možná přijdou nové materiály, zlepší se antény, ale fyziku nikdo neobejde. Molekuly vody a kyslíku budou takové záření pohlcovat tak, že pro venkovní využití nebudou sítě vůbec relevantní.
Qualcomm má nejrychlejší 5G modem na světě:
