Na zbraních a válkách se vydělává více a rychleji.
Aha! A už je to tady. Solární a větrné elektrárny ovlivňují klima. A to tak, že výrazně. 😀
A pokud by se to čirou náhodou nepovedlo, tak stačí zaletět do Marylandu a Eugenia jim to proplatí. B-]
Super. Ale v článku chybí jedna podstatná informace: kolik peněz by vybudování takového obřího komplexu elektráren stálo? Je vůbec na Zemi dostatek zákl. surovin pro výrobu tolika sol. panelů? Je na zemi nějaký stát, firma nebo organizace, která by mohla něco takového zaplatit? Milí badatelé, než do světa vypustíte další geniální nápad na záchranu světa, zamyslete se nad tím, jestli je nebo prakticky bude něco takového možné i z finanční stránky věci a jestli by byl někdo ochoten něco tak nepředstavitelně velikého zaplatit.
Když se nad tím tak zamýšlím, nezískává se křemík náhodou z písku? No, a teď je otázka, jestli je na Sahaře dost písku na pokrytí... Sahary.https://www.decodedscience.org/chemistry-sahara-sand-ele... ... Ale o co se fakt nebojím, že by to byl někdo ochotný zainvestovat. Ono je lepší vrážet prachy do zbrojení a válčení o obsazená teritoria než se pokoušet „teraformovat“ a osídlit ta volná.
Hm, když ona výroba křemíku není bohužel plácání báboviček. K tomu se taky používá písek.
Hm, fajn. A když je teda v zemské kůře 26 % křemíku, tak myslíte, že z toho taky nepůjde vyškrábnout dost matroše na to, aby se tím zakapotovala aspoň pevnina? Nebo jako že by nám došel hliník na rámečky?Nebo v čem je problém, v energii na to to roztavit? Té máme mraky každý den, když vyleze slunce, stačí ji jen nachytat (což půjde kupodivu s přibývajícími panely stále rychleji a rychleji).
Výroba dostatečně čistého křemíku je složitý proces, není to pálení keramiky. A stálo by to majlant...
Preco zrovna solarne panely? Existuje mnoho inych variant solarnych elektrarni.
Afričané to stejně rozflákají, nakonec by to musela chránit armáda.
"Pokud by se nám to ale jednoho dne podařilo, dotyčný komplex by produkoval asi 82 terawattů elektrické energie ročně"Udávat množství produkované energie v terawattech má asi takový smysl jako udávat rychlost auta v metrech. Ve watech se měří průměrná spotřeba/výkon, ve wathodinách pak celkové množství vyrobené/spotřebované energie. V tomhle případě jde nejspíš o průměrnou celosvětovou spotřebu, takže článek je v podstatě celý blbě. Pro srovnání - pražské metro podle http://www.dpp.cz/dopravni-podnik-mezirocne... ... za rok spotřebuje 0,225 TWh, takže celému světu 18 TWh asi stačit nebude. Jenom ČR za loňský rok spotřebovala 73,8 TWh.
Nevím co je podle vás blbě, ale já každopádně vychazel z výroku Yan Li "in 2017, the global energy demand was only 18 terawatts, so this is obviously much more energy than is currently needed worldwide" a když jsem si ještě pro jistotu zagoogloval, tak je to v souladu s tím co se píše v jiných článcích.
18 TW moze byt spravny udaj, co chcel povedat kolega vyssie je, ze nie je napisane za aku casovu jednotku. Takze ak je to 18 TW/h, tak by to kludne celosvetova spotreba byt mohla
Mal som na mysli spotrebu celeho sveta 18TW za 60 minut.
Watty za hodinu jsou taky blbost. Watt je Joule za sekundu. Za hodinu se spotřebuje Watthodina. V domácnosti se spotřeba udává v kWh, což je takové množství energie, které spotřebuje kW spotřebič za hodinu, to je 3,6MJ.
Děkuji, tohle už mi dává větší smysl. Co mi ale pak nedává smysl je tvrzení, že článek je "celý blbě", je-li problém jen v tomto.Upřímně řečeno, nevím proč se to neuvádí. Já osobně se v tomto směru nad rámec zdrojového textu pouštět nemohu, jelikož to vůbec není můj obor. Chtěl jsem se jen ujistit, že v těch číslech není třeba nějaký překlep, tak jsem si při psaní ještě zkoušel vyhledat jiné články s podobnou tématikou a např. zde:https://www.national-geographic.cz/clanky/energie-na-potreby... je použita podobná formulace, tedy "vzhledem k tomu, že celková poptávka po energii je na celé planetě asi 18 terrawattů...". Takže jsem naznal, že čísla jsou OK.
Ten rozdíl je nejlíp pochopitelný na příkladu. Temelín má výkon 2110MW a vyrobí 13,914TWh za rok. Vy jste uvedl to první číslo (výkon) s poznámkou "za rok", což je nesmyslné. Kdyby to tak bylo, nebyla by to nijak extra velká výroba. Bylo by to o něco víc než se vyrobí v současnosti v ČR, takže naprosto zanedbatelná hodnota v kontextu celého světa.
Já se v tom vážně nevyznám, ale když se podívám třeba sem:https://www.sciencedaily.com/releases/2005/05/05051619... ... tak se tam píše, že "A terawatt is 1 billion watts, a quantity of energy that would otherwise require more than 500 nuclear reactors or thousands of coal-burning plants". Pak mi vrtá hlavou, jak vlastně náročné tedy je/není ten terawatt vyprodukovat. 🙂
Prostě když v "dotyčný komplex by produkoval asi 82 terawattů elektrické energie ročně." vynecháte to slovo ročně tak to bude mnohem lepší.Watt je prostě jednotka bez časového určení. S časovým určením se používá watthodina (výkon ve wattech krát počet hodin v daném časovém úseku).Příklady:Solární elekrárna pokrývající Saharu by měla výkon 82TW a ročně by dokázala vyprodukovat cca. 478770 TWh energie v případě, že by slunce svítilo přesně 16 hodin každý den s ideální účinností.Vysavač doma má příkon 0.8kW. Pokud budu vysávat dvakrát týdně po 10 minutách (1040 minut za rok), spotřebuji 13,87kWh elektrické energie ročně.
To není obor, ale základní znalost fyziky a jednotek. V té formulaci "poptávka na energii na celé planetě" taky nikde nemáte ročně. Zjednodušeně řečeno, ta uvedená čísla jsou spotřebovaná energie za sekundu, ne za rok.Je to jako kdybyste napsal, že jste doma vyhodili žárovky a místo nich dali LEDky, takže to teď žere 5W za rok, to snad uznáte, že je blbost. Buď něco spotřebovává 5 Wattů nebo se dá říct, že spotřebuje 5 Joulů za sekundu. Snad je to tak pochopitelnější.
Nemám, protože to v té citaci není.Oproti tomu předchozí věta byla "...with the complex delivering about 82 terawatts of electrical power annually, the team calculates".
Ono je háček v tom, že v mnoha článcích na tato témata se to prostě nekonkretizuje. Teď si pročítám další a vidím například "The authors found that the locations with sustainable Class 3 winds could produce approximately 72 terawatts and that capturing even a fraction of that energy could provide the 1.6-1.8 terawatts that made up the world's electricity usage in the year 2000." O sekundách nic. Takže buď se to prostě předpokládá tak nějak automaticky (= že čtenářům je jasné, co je myšleno) a nebo nevím. V češtině jsem našel zatím jen jeden článek, v němž se píše o "produkci terawattů za sekundu".Každopádně aby to tedy bylo korektně, mám uvést, že ten hypotetický komplex by produkoval 82 terawattů za sekundu, OK?
Tech 18TW je okamzita spotreba sveta - cili kdybyste ted pichnul wattmetr do teoreticke pripojky, ktera by napajela cely svet, ukazala by vam 18TW. Kdyz to takhle nechate bezet hodinu, spotrebuje svet 18TWhodin. Rocne potrebujete tedy dodat z elektrarny 18 x (pocet hodin v jednom roce) TWh. Rozlisoval bych tedy v clanku pojmy jako okamzita spotreba a spotreba v TWh. Z tech vasich clanku a prikladu mluvi autorino te okamzite...
Blbe jsou hlavne ty jednotky Watt je vykon (energie za jednotku casu) - Watt za hodinu je nesmysl. Vykon krat cas je mnozstvi energie.
A k cemu bude zelena sahara? To africany urcite netrapi... ti tou dobou budo ustejne na davkach v evrope.
Pre nas... az cierni urobia z Europy rovnake ciganovo, ako je teraz Afrika, odstahuje sa tam nasa civilizacia.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.