Zisky z prodeje tonerových kazet jsou výrazně vyšší než z prodeje laserových tiskáren: zatímco laserovou tiskárnu si koupit můžete, toner musíte a o ceně příliš nediskutujete.
Firemní soudní pře jsou v USA na denním pořádku, ovšem spíše mezi menšími firmami; styl podnikání "co nevydělám, to vysoudím" v této zemi místy doslova kvete. Mezi giganty jsou však naopak tyto spory řídké, s pořádnou "kauzou" se setkáváme spíše jednou za několik let. Pamětníci určitě vzpomenou na spor Microsoftu s Apple, letos jsme se už setkali s oboustranným sporem Intelu s Digitalem, který vyústil ve smršť vzájemných žalob a bude se možná rozmotávat docela dlouho.
Jedna z mála firem, která se prakticky nesoudí, je Hewlett-Packard: o to překvapivější je oznámení žaloby na firmu Xerox, týkající se zdánlivě nepodstatného, ale pro HP nesmírně profitabilního produktu: tonerových kazet. HP tvrdí, že Xerox vyrábí náhradní tonerové kazety do LaserJetů (od LJ II do LJ 5) a označuje je zavádějícím způsobem, který vede zákazníky v domnění, že se jedná o originální kazety od HP. Hewlett-Packard tvrdí, že Xerox porušuje 23 ochranných známek HP na těchto kazetách, sám na nich používá pouze 8 ochranných známek svých - což má právě údajně vést zákazníky k tomuto omylu.
Pojďme se ale podívat na souvislosti. Zisky z prodeje tonerových kazet jsou výrazně vyšší než z prodeje laserových tiskáren: zatímco laserovou tiskárnu si koupit můžete, toner musíte a o ceně příliš nediskutujete. Přesná čísla k dispozici nejsou, ale setkal jsem se s řadou odhadů, které uvádějí, že velcí výrobci laserových tiskáren profitují z tonerových kazet několikrát více než z vlastních tiskáren - takže v případě HP jde skutečně o velké peníze. Do výroby náhradních tonerových kazet se pouští řada firem, ale zatím šlo povětšině o malé výrobce, u kterých mnohdy kolísala kvalita, stabilita dodávek a uživatelé často nabývali dojmu, že jde o lehce pofidérní či druhořadé zboží. Firma HP s těmito výrobci přesto bojuje, ale především marketingově, když usiluje, aby její prodejci šířili jen její tonery, šíří (mírně přehnané) informace o nevýhodách těchto náhradních tonerů atd.
Xerox je však jiný kalibr: o kvalitě produktů této firmy se obvykle diskuse nevede, lze předpokádat stabilitu dodávek, dobrou prodejní síť atd. Takže zde může pro HP vyvstat nemalá hrozba; všechno je samozřejmě ještě podbarveno faktem, že obě firmy v podstatě poprvé v historii vstoupily do nebývale ostrého konkurenčního boje. Zatímco Xerox bez okolků vstoupil do výroby laserových tiskáren, HP začala vyrábět kopírky, přesněji řečeno tiskárno-kopírky - přece jen se ale zdá, že zatím v tomto souboji konkuruje více Xerox firmě HP než naopak, takže jde nepochybně i o určitý pokus o odvetu.
Neviděl jsem zatím žádnou tonerovou kazetu od Xeroxu, která je předmětem sporu a navíc nejsem právník, takže mohu pouze spekulovat. Ať tak nebo tak, nepřipadá mě spor o počet výskytů trademarkových slov na obalech kazety jako relevantní: pokud bude chtít či bude přinucen, Xerox jejich počty sníží a kazety bude prodávat dál. Ví se, že žaloby nepřidají na pověsti ani jedné ze stran a i když dojde k soudu a jedna ze stran vyhraje, bývá to vítězství Pyrrhovo: veřejnost spíše sympatizuje s tím, kdo prohrál a u vítěze praví "no, neuměl to vyhrát lepší kvalitou produktů, tak si to vysoudil". Silně se obávám, že právě toto je typický příklad: nedošlo k žádné krádeži, ale maximálně k určitému nekalosoutěžnímu jednání, a to je veřejnosti obvykle jedno. A navíc v tomto případě nelze ani příliš předpokládat přízeň soudních orgánů, protože jedním ze základních pilířů amerického přístupu k byznysu je ochrana spotřebitele, tj. umožnění co největší konkurence. Ať již tedy celá tato kauza dopadne jakkoli, příliš nevidím, že by dnešní žalobce mohl být skutečným vítězem.
