Čipová továrna tchajwanského kolosu TSMC v Drážďanech za deset miliard eur bude mít podle předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéty Pekarové Adamové (TOP 09) přínos i pro Česko. S Tchaj-wanem se totiž dokončuje tuzemské centrum návrhu čipů. Investovat bude i státní fond Taiwania Capital. „Investice v jeho rámci mohou dosáhnout desítek miliard dolarů,“ popsala Pekarová Adamová v rozhovoru pro e15.
Nedávno jste uvedla, že čipová továrna TSMC v Drážďanech je dobrou zprávou i pro Česko. V čem přesně?
Jednoznačně to dobrá zpráva je. Není to pouze o samotné fyzické výrobě čipů, ale o celém řetězci, který je nezbytně důležitý pro finální produkt. Pracujeme na tom, abychom měli jednu klíčovou část tohoto řetězce a to je vývoj a design čipů. Je to oblast, kterou jsme schopní plnit z pohledu lidských zdrojů, na rozdíl od fyzické výroby, kterou bychom rozhodně aktuálně nebyli schopní uskutečňovat.
Proč bychom nebyli schopní takové výroby?
Když jsem četla kritiku od politických oponentů a členů bývalé vlády, zejména hnutí ANO, přijde mi to úsměvné. Měli osm let na to, aby ukázali záměr se tímto směrem ubírat. Je naivní si myslet, že taková věc se dá řešit v řádu měsíců. Jde o dlouhé roky, po které to řešilo i Německo. To konkrétně na továrnu TSMC dává pobídku ve zhruba stejné výši, jako je náš rozpočet na obranu. Jde o zhruba 120 až 130 miliard korun. Každý si může udělat obrázek, jaké jsou dnešní možnosti České republiky vzhledem k našemu rozpočtu a deficitu.
Druhou věcí jsou lidské zdroje. Než jsem jela na Tchaj-wan, také jsem měla zkreslené představy o tom, co to vlastně je výroba čipů a jak probíhá. Myslela jsem si, že je to mnohem jednodušší. Lidé, kteří mají potřebné vysoce expertní know-how, nevyškolíme za měsíce a roky, jde o dlouhodobou strategii. Samozřejmě v některých oblastech odborníky máme, ale ne na to, abychom mohli otevřít výrobu typu TSMC. Na tom musíme pracovat.
Jak na tom pracujete?
Součástí spolupráce s Tchaj-wanem jsou stipendia, která jsme řešili i během mé cesty. Programy se uzpůsobují tomu, abychom na Tchaj-wan mohli poslat co nejvíce studentů na různě dlouhé pobyty.
Existuje kromě stipendií strategický dlouhodobý plán, který vláda realizuje?
Pracujeme na vytvoření polovodičového prostředí zaměřeného na výzkum a vývoj, což odpovídá našim možnostem a kapacitám. Jeho součástí je i megaprojekt, který realizujeme s Tchaj-wanem. Jednou z jeho součástí je centrum pokročilého výzkumu čipů, které by mělo být realizováno nejpozději v příštím roce. Druhou věcí je centrum na posílení odolnosti dodavatelských řetězců. To by mělo být otevřené už během podzimu.
Velmi aktivní jsme byli ve vytváření evropské legislativy, takzvaného Chips Act EU. Na něm během českého předsednictví v Radě EU spolupracovala i ministryně pro vědu Helena Langšádlová se svým týmem. Chips Act téma řeší jak z českého, tak celoevropského pohledu a zapojení středoevropského regionu – kromě Drážďan a nás je to také Polsko.
Dále se hraje o investici společnosti Onsemi v Rožnově pod Radhoštěm do posílení výroby čipů, kde jde o 44 miliard korun. Tam to podle mých informací vypadá nadějně.
Megaprojekt je ambiciózní název. Jak velké má přinést investice a kolik lidí se do něj zapojí?
Nejde v pravém slova smyslu o investici, ale o grant. Detaily jsou stále ještě v jednání, zatím byl dohodnut všeobecný rámec. Každopádně půjde o stovky milionů korun v horizontu čtyř až pěti let. Jednotlivé projekty v rámci takzvaného megaprojektu se zaměří na stipendia...