Je vůbec možné, že ještě dnes existují lidé tak zkornatělí, že jim stále nedochází implikace nástupu domnělé reality? Kteří ji považují pouze za zajímavost, a nikoliv neodvratný evoluční krok?Je vůbec možné tak zarytě ignorovat turbulentní vývoj ve způsobu existence člověka v závislosti na technologii, a masově přijímaný odklon od materiálního směrem k nehmotnému? Je tento pohled pouze iracionální, anebo je jeho původcem strach z příliš překotných změn?Tedy řeknu to přímočaře, a snad rozptýlím nemístné pochyby: virtuálno je kýžené osvobození vědomí od arbitrárních limitů hmotného světa, ke kterému lidstvo směřuje od dob prvních abstraktních úvah. Veškerá energie dnes vynakládána na udržování betonu ve formě zbytečných struktur bude moci být v budoucnu věnována tomu, na čem opravdu záleží: myšlenkám.Nuže: buď se smiřte s vývojem, a uvažujte jak vám může prospět, anebo protestujte, a dál omlouvejte svou strnulost. Volba je vaše.
