Tedy, tak hloupý článek jsem již hodně dlouho nečetl.To, co autor napsal zde o informacích, by bylo možno s přimhouřením všech očí přijmout, pokud by autor psal o datech. Totiž základní chybou článku je nevyjádřená domněnka autora, že informace a data jedno jsou. Bohužel, nejsou. V krátkosti lze říct, že informace je význam přisuzovaný datům. Význam bohužel nejde přenášet, přenášet jdou jen data zabalená do celků - zpráv, které příjemce vhodným způsobem interpretuje tak, že z nich může odvodit význam, který mu odesílatel pravděpodobně chtěl sdělit. Nutno však dodat, že samotná data nenesou informaci, pokud příjemce nedisponuje dostatečnou schopností datům informaci přisoudit (či ji odvodit) a to s použitím dalších prvků, která data sama v sobě nemají (například algoritmy získání inrormace, znalost kontextu a podobně).Navíc, ne každý význam má šanci stát se informací. Informací je pouze takový význam, který sníží neurčitost v rozhodování. Pro ilustraci: Nevím, jestli si mám koupit forda nebo škodovku. Ale vím, že chci červené auto. Co se potřebuji dozvědět za informaci o fordu a škodovce, aby se mohl rozhodnout, které z aut si koupím? Potřebuji získat informaci, které z aut je červené. Cokoliv jiného mohou být data, ale vzhledem k mé neurčitosti, pouhý šum.Chtěl-li by autor článku skutečně fundovaně hovořit o přenosových rychlostech, bez byť jen kratičké exkurze do oblasti kódování by se neobešel. Kupříkladu, řekneme-li , že chceme přenést číslici "8" (schválně, kdo v ní vidí jakou informaci?), máme mnoho způsobů, jak ji zakódujeme (tj. přeložíme do posloupnosti jedniček a nul). Výsledkem může být čtyřibitové slovo stejně jako 64bitová (klidně i delší) posloupnost. Jenže, fyzicky, rozhodně nebudeme data přenášet jen dvoustavově, to bychom byli pěkně neefektivní. Takže i zde by bylo záhodno se zabývat tím, jak k přenosu ve skutečnosti dochází na fyzické vrstvě.Nyní krátký výlet na základní školu. Autor hovoří o rychlosti. Rychlost je definována jako dráha za čas, tj. jakou vzdálenost od bodu A ku bodu B urazíme za jednotku času. Vzhledem k tomu, že přenosem jde o změnu pozice z místa A na místo B, je nutno vzít v úvahu, že ne všechny metody přenosu dat jsou použitelné na libovolné vzdálenosti. Tedy, o přenosu dat na jaké vzdálenosti se zde vastně hovoří? Ohneme-li si pojem rychlost toku dat na definici "objem dat přenesený z bodu A do bodu B za jednotku času", měříme obvykle onu rychlost množstvím odeslaných dat za jednotku času (nebo množstvím přijatých dat), jenže odeslaná data nejsou ještě data přenesená (tj. přijatá). Chytřejší jistě chápou, kam mířím. Čas musíme začít měřit v okamžiku počátku odesílání a zastavit měření v okamžiku úplného přijetí na straně příjemce. Tedy, jak se vypořádáme s oním zpožděním na lince? - Další zajímavé téma k úvaze.Takže, přenesli-li jsme onu ilustrativní osmičku, jakou informaci tím příjemce obdržel?PS pro autora článku: Než sednete podruhé ke stolu, abyste napsal další podobný článek, pověnujte se napřed studiu předmětné oblasti z odborné literatury. Pár dat v článku je, ale informace žádná, samý šum.
Názor byl 1× upraven, naposled 13. 09. 2011 15:18
