Ačkoliv se na televizní obrazovky dostanou zpravidla jen turecké útočné drony bayraktar, na ukrajinsko-ruské frontě v různých rolích soupeří celá plejáda bezpilotních letounů od jednoduchých kluzáků po sofistikované a těžce vyzbrojené macky.
Páteř tvoří malé a levné průzkumné drony, které armády mnoha zemi začaly zavádět v posledních desetiletích. Občas se jim smějeme, protože připomínají spíše práci z odpoledního kroužku modelářů. Podobné kusy ale slouží i v západních armádách včetně České republiky.
Dron s PET lahví a zrcadlovkou po babičce
V galerii zbraní na Ukrajině jsme už v březnu zmínili dva takové typické rošťáky nebes: Malou ukrajinskou Leleku-100 a její mohutnější ruský protipól Orlan-10.
A právě Orlan-10 v posledních dnech zaujal komunitu na Redditu, díky hromadě zabraných kusů je totiž k dispozici několik rozborek ze strany ukrajinské armády. Pro Rusko to není nejlepší vizitka, voják pobaveně ukazuje, že má palivová nádrž víčko od PET láhve a místo sofistikovaného gimbalu s hromadou termokamer a další elektroniky, je pod krytem přišpendlená zrcadlovka. Podívejte se:
Výše přiložené video můžeme brát jako součást ukrajinské propagandy, která zvedá náladu svého obyvatelstva mimo jiné zesměšňováním ruské strany. Je tu snad někdo, kdo neviděl některé z videí, na kterém ukrajinští farmáři odtahují ruské tanky? Podobně i v modelářském stylu zbastlený Orlan má pomoct navodit dojem, že Rusové bojují s technikou srovnatelnou s žebřiňákem. Skutečnost je bohužel jiná…
Starší Orlan-10 s patrným PET uzávěrem v horní části
16 hodin ve vzduchu
Patnáctikilogramový Orlan je klasický průzkumný dron s 0,75kW pístovým motorem, díky kterému může monitorovat bojiště až 16 hodin při maximální rychlosti 150 km/h na letové hladině 1 000 až 1 500 metrů. Výrobce se chlubí kompozitním pláštěm, který má zajistit co nejmenší radarový odraz.
Letoun není vyzbrojený municí, ale pouze průzkumnou elektronikou s hmotností do 6 kg. Pokud to zrovna nebude zrcadlovka po babičce, Orlan je prý schopen nést i zařízení pro elektronický boj (odposlech, rušičky atp.) a dokáže fungovat i jako telekomunikační extender. Jednoduše se promění v létající anténu, která bude předávat zprávy mezi dalším orlany nad bojištěm a vzdálenou základnou.
Stačí guma a prak
Zajímavý je i způsob startu z malé rampičky, ze které je orlan doslova vystřelen na gumě. U lehkých bezpilotních jednoplošníků je to však poměrně rozšířený a velmi efektivní způsob. Letoun totiž snadno odstartuje třeba z korby automobilu a bez potřeby zpevněné plochy.
Voloďo, natáhni gumu a otoč páčku:
Ostatně ještě menší vojenské průzkumné drony, které používáme i v našich končinách, se mnohdy vypouštějí jako papírové vlaštovky švihem přímo z ruky. Americké létající granáty Switchblade, které už nějaký čas ničí ruskou armádu na Ukrajině, startují také z malých ramp do batohu.
Jeden orlan doletěl až do Rumunska
Orlan-10 se dočkal více než tisícovky vyrobených kusů a sloužil v podstatě ve všech konfliktech, kterých se Rusko v posledních deseti letech přímo či nepřímo účastnilo. Jeho premiérou byla pravděpodobně první bitva o Donbas v roce 2014, pak létal v Sýrii, no a během současného konfliktu zavítal i na území států NATO.
Osudného 13. března jeden kus našli až v Rumunsku. Mimochodem, protože Orlan skutečně připomíná amatérský model, nálezce si zprvu myslel, že si jen někdo šel zalétat na pole za městem.
Rusko má bohužel i bojové drony
Na Ukrajině válčí na straně Ruska ale i mnohem mocnější stroje, které snesou srovnání třeba s medializovanými bayraktary, Platí to zejména o vyzbrojených bezpilotních letounech řady Orion.
První generace bezpilotního bombardéru Orion s naváděnými bombami KAB-20
První oriony vzlétly v roce 2016, v armádě ale oficiálně slouží teprve od roku 2020. Letoun se na nebi udrží až 24 hodin, disponuje dostupností do výšky 8 000 metrů a dosahuje maximální rychlosti 200 km/h. Co je však nejdůležitější, může nést až 200 kg užitečného nákladu. Jmenovitě čtyři naváděné bomby KAB-20 a střely.
Druhá a exportní generace Orionu s výstavkou zbraní
Oriony bojují i na ukrajinské frontě
Rusko oriony poprvé použilo v Sýrii, kde si otestovalo jejich praktické schopnosti v boji, a během posledního měsíce je zapojilo i do bitvy o Ukrajinu, kde bohužel úspěšně zlikvidovaly tanky T-72, bojová vozidla pěchoty i nákladní automobily.
Útok orionu na ukrajinskou pozici
Současný konflikt a embargo ze strany Západu snad zpomalí či úplně zastaví vývoj ještě schopnějšího bezpilotního bojovníka Sirius, který měl poprvé vzlétnout už příští rok.
Macek s třicetimetrovým rozpětím křídel a dvojicí motorů má disponovat dostupností až 12 000 metrů, zvýšenou rychlostí do 295 km/h a nosností 450 kg pro užitečný náklad – tedy ještě silnější zbraně. Ve vzduchu by se přitom měl udržet úctyhodných 40 hodin.
Tyto ruské letouny snad zůstanou jen na papíře
Bezpilotním letounům patří budoucnost a ukazuje to v plné síle i současná válka. Jen Rusko ostatně vedle zmíněných kusů dále disponuje námořním a průzkumným UAV Luch Korsar, který je odpovědí na americký RQ-7 Shadow.
Ve vývoji jsou také moderní letouny Sokol Altius, což je zase odpověď na slavný americký UAV MQ-9 Reaper, nebo futuristický Sukhoi S-70 Okhotnik-B s proudovým motorem, dosahem 6 000 km a rychlostí okolo 1000 km/h.
Rusko disponuje několika letuschopnými prototypy Sukhoi S-70 Okhotnik-B
Nelze než doufat, že jejich reálné schopnosti budou oslňovat jen čtenáře na Wikipedii a prototypy vojenských přehlídkách, na skutečném bojišti nicméně dopadnou jako nebohý Orlan s PET lahví a domácím foťákem pod kapotou, případně jako ruský notebook:
Anebo se na bojiště díky embargu ze strany západních zemí vůbec nedostanou, každý podobný stroj je totiž plný procesorů a dalších integrovaných obvodů, které si prostě Rusko samo nevyrobí.