Ruská část internetového technologického gigantu Yandex je nově vlastněna výhradně Rusy. Nizozemské vedení společnosti prodalo ruskou divizi za 475 miliard rublů (přes 120 miliard korun) ruskému fondu, ve kterém figurují podnikatelé z Lukoilu či Gazpromu. Yandex získali velmi výhodně, jelikož hodnota podniku je odhadována minimálně na dvojnásobek.
O Yandexu se vždy hovořilo jako o ruském podniku, doslovně ruský ale nebyl. Celá jeho historie a vlastnická struktura je o něco složitější.
Společnost vznikla v Moskvě v roce 1997 jako internetový vyhledávač, který postupně začal nabízet i další služby. Dnes má mimo jiné mapy, cloudové úložiště, emailového klienta, e-commerce platformu… prostě je to obdoba amerického Googlu nebo českého Seznamu. Podnik svou velikostí západním technologickým gigantům hravě konkuruje, některé i přesahuje.
Yandex se zaměřoval primárně na ruský trh. Jenže když se společnost v roce 2011 rozhodla jít na burzu, neudělala to v Rusku. Místo toto založila v Nizozemsku holding nazvaný Yandex NV a až s ním vstoupila na americký Nasdaq. Na ruskou burzu vstoupila o tři roky později. Mezi akcionáři Yandex NV byli i západní investoři.
Takže tím se Yandex stal nizozemským, ačkoliv v jeho čele dál stál zakladatel Arkadij Volož, dnes ruský miliardář, dříve programátor, který původní vyhledávač se svým kamarádem ze školy naprogramoval doma na koleni.
S válkou přišly zlé časy
Kremlu se tato vlastnická struktura příliš nelíbila. Služby Yandex využívaly miliony Rusů, avšak vláda na podnik neměla páky. Chtěla ho ovládnout, pokoušela o to od 90. let, ale marně.
Situace se změnila až s válkou na Ukrajině. Kreml začal zpřísňovat všechny možné technologické a mediální zákony, což Yandex donutilo prodat jeho zpravodajskou službu, jelikož se na ní objevovaly zprávy odsuzující válku.
Sám Volož, ačkoliv žije v Izraeli a válku odsoudil, se objevil na sankčním seznamu Evropské unie jakožto šéf společnosti podporující ruskou propagandu, na což Nasdaq zareagoval tak, že zakázal obchodování s akciemi Yandexu.
To pro podnik v kombinaci s faktem, že ho kvůli invazi začali opouštět další západní partneři (a vůbec, ruská ekonomika nebyla a stále není ve formě) byla tak velká rána, že začal přemýšlet o prodeji ruské divize. Docházely mu totiž peníze.
Kus celé ruské společnosti
Výsledkem restrukturalizace je dohoda, která byla oznámena tento týden. Ruskou část společnosti koupil nově vzniknutý fond napojený na státní ropný gigant Lukoil či bývalého představitele plynárenského gigantu Gazprom. Kremlu se tím splnil sen, Yandex po letech úsilí konečně plně ovládl.
Nadšení neskrývá například ruský poslanec a člen parlamentního informačního výboru Anton Gorelkin. „Tohle jsme přesně chtěli udělat už dříve, když Yandex ohrožovali západní IT giganti (...) Yandex je více než společnost, jeho kus celé ruské společnosti,” nechal se slyšet. Mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov označil Yandex za šampiona.
Yandex NV na prodeji ale tratil, jelikož Kreml si vynucuje 50procentní slevu na podniky, které mají vlastníky v zemích vyhodnocených jako nepřátelské. Navíc půlku peněz dostane v čínské měně jüan, jelikož ruské banky nemají kvůli sankcím dostatek dolarů a eur.
Nizozemské mateřské firmě nyní zbyly drobné podnikatelské aktivity, například datacentra v Nizozemí nebo společnost zaměřená na generativní umělou inteligenci Toloka AI. Prodejem ruského Yandexu ale přišla o 95 procent svých aktiv.
Zdroj: Tisková zpráva, TechCrunch, Reuters