Můj syn zvládne poskládat rubikovu kostku opravdu hodně rychle. Má hodně rád hlavolamy a různé složitější skládačky. Vždy se mu snažím na narozeniny nebo svátek vybrat něco nového takového. Ale už mi za ty roky trochu dochází inspirace. Nemáte někdo nápad co mu ještě takového pořídit?
Já bych asi mohl nasměrovat. Mě se povedlo najít perfektní skládačku z magnetických kuliček, ze které lze skládat různé tvary. Já jsem z toho nadšený, sám to mám v kanceláři na stole, a když mám pocuchanou náladu, tak se na tom dokáži bez problémů odreagovat.
Celkem by mě zajímalo, jak to vypadá? Kde bych to teda mohl vidět? To mi můžete poradit prosím?
Ono se to takhle asi opravdu nedá úplně popsat, ale nejlepší bude, když se podíváte na https://nc.cz/neocube-mix-6-barev-magne... ... Tady vlastně i dole můžete vidět video, kde uvidíte jak to vypadá, a co se z toho pak dá vlastně i dělat.
Skvělý článek, parádně zpracovaný, zajímavé téma a článek sám přehledný. Díky, @Jan Šablatura. Poprvé v životě na tomto webu pročítám zpětně články s filtrováním podle autora.
Mnohokráte Vám děkuji. Vážím si toho. Nechci si ale zásluhy připisovat sám, články vždycky prochází přes šéfredaktora Davida Polesného a upřímně, to, jak promptně dokáže najít tu jednu schovanou, nudnou větu ve změti ostatních a posunout ji jedním slovem na jiný level, je pro mě k nepochopení. Mistr zkratek a čitelnosti.
Rubikova kostka a nekonečno (čerpáno z: Logika v kostce (magazín MF) z roku 1982, 13 Kč, je možno sehnat i na UložTo v elektronické podobě):Už jste měli v ruce Rubikovu kostku? Měli jste v ruce malé nekonečno. Pokusíme se vás o tom v tomto článku přesvědčit.Představte si, že každý člověk na Zemi by měl tolik kostek, kolik je na světě lidí (rok 1982!). Co myslíte, mohla by být v tomto nepředstavitelném množství kostek každá jinak složená? Než to spočítáme, zkuste svůj odhad:a) 92% všech lidí by mohlo mít všechny tyto kostky každou jinak sestavenoub) muselo by být 2,1 Zeměkoule, aby byly všechny kombinace kostky vyčerpányc) muselo by být 25,6 Zeměkoule, aby byly všechny kombinace kostky vyčerpányPředstavte si, že byste kostkami o rozměru 6x6x6 cm dláždili povrch Země včetně oceánů s tím omezením, že každá kostka musí mít jinou kombinaci základních 6 barev. Zkuste svůj odhad:a) muselo by být 5 vrstev na soběb) vznikla by vrstva 18,3 m tlustác) vznikla by vrstva 219,3 m tlustáPředstavte si, že byste všechny možné kombinace kostky o rozměrech 6x6x6 cm rovnali jednu vedle druhé do řady. Vznikla by řada dlouhá:a) 1 000 vzdáleností Jupitera od Slunceb) 50 vzdáleností hvězdy Centauri od Sluncec) 300 vzdáleností hvězdy Eridanus od SlunceVýpočty přeskočím, pokud vás zajímají, jsou na straně 52-53 ...Správné odpovědi na otázky v úvodu článku jsou tedy bez rozebírání kostky (bez intratahů) odpovědi b) * s rozebíráním kostky (s intratahy) odpovědi c).---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------Před nedávnem (pár měsíců) se objevili v ČR k dostání zajímavé variace kostky (exonixy), efektní zakroucené verze (3. varianta je prozatím vyprodaná, já ji mám):> https://obchod.cubemania.cz/... > https://obchod.cubemania.cz/... 1. z odkazu je zajímavý tím, že v bocích jsou jakoby přehozené hrany se středy, musíte si pamatovat rozmístění bočních barev + znát algoritmy pro superkostky, tedy pro manipulaci se středy, ty se na normální kostce neskládají (téměř), protože jejich otáčení nejde rozlišit, což ale například neplatí pro zrcadla (Mirror) > https://obchod.cubemania.cz/... - ten má sice jednu barvu (skládá se dle velikosti kostiček), ale na té barvě je jemné drážkování a tak otočení o 90° je vidět ...
Cinani vyprodáno nemají 🙂#tip
To není správně. Dolní odhad 20 se zná již od roku 1995 (tam stačí jedno jediné řešení, a je triviální ověřit, že je třeba aspoň 20 tahů). Daleko složitější je horní odhad, kde číslo 20 bylo dokázáno až roku 2010 [v tomto článku: https://tomas.rokicki.com/rubik20.pdf... ].Viz http://www.cube20.org/... .
Omlouvám se, nerozumím Vám, Ondřeji :(Souhlasím s tím, co píšete, dolní odhad je skutečně znám. Není mi však jasné, co přesně vytýkáte větě z článku: "Museli tedy řadu výsledků aproximovat a v konečném výsledku tedy potřebujeme 18 (spodní limit) až 20 (horní limit) pohybů, abychom Rubikovu kostku složili."Nebo Vám to vadí spíše obecně, jako například užití sousloví "spodní limit" namísto "dolní odhad"?Díky za Váš čas a upřesnění.
Máte pravdu v tom, že technicky vzato je to správně, 18 je skutečně spodní limit. Nicméně i třeba 3 je spodní limit. Otázkou, kterou zmiňujete i v nadpisu, je předpokládám "Na kolik tahů se dá vyřešit nejsložitější zamíchání kostky". A odpověď na ní je známa již od roku 2010, a odpovědí je 20.Tedy věta "Svět na konečný a jednoznačně správný výsledek stále čeká." je špatně.Nicméně pokud to myslíte jako spodní limit pro libovolné zamíchání, tak to takz není správně. Není těžké si představit, že existuje zamíchání kde stačí jeden tah na vyřešení. (Případně pro vyřešení složené kostky je třeba 0 tahů.)
Díky moc! :) Myslím, že již rozumím. Zkusím to příště formulovat trochu jinak.K tématu tohoto diskuzního vlákna jsem přidal tabulku, kde jsou rozepsány všechny možnosti a kolik jich je. Pokud se podíváte mezi 16. a 20. pozici, všechno je jen odhad.
Ta vytykana veta nedava smysl, nebot kostku lze slozit klidne i jedinym tahem, jak uvadi dalsi diskutujici. A krome toho jste tu vetu zmenili, zmenili jste ji i v diskusi ve vasem prispevku a odpoved na vas prispevek tedy reaguje na jinou vetu. Super korektni. Spravne je to tak, ze zpocatku se spocitalo, ze libovolnou pozici jde slozit maximalne 52 tahy. Vic jich neni potreb. A ze je mozne, ze to pujde i mene tahy. Ale ze to urcite nepujde mene nez 18 tahy. V roce 1995 se nasla pozice kostky, ktera nesla slozit mene nez 20 tahy (zvysil se dolní limit). Mezitim se nachazela reseni, ktera libovolnou pozici slozila daleko mene nez 52 tahy (horni limit se posouva nize). V roce 2010 se spocitalo, ze kazdou pozici lze slozit do 20 tahu.
Díky moc. Asi už se chytám.Problém, který napadám v článku je, že všechno mezi 16. až 20. tahem je jen aproximace. Tuhle část nemáme spočítanou a budoucnost tím může dost zahýbat.Níže přikládám tabulku (snad to formátování živě až tak moc nerozhodí).d | Canonical sequences | Positions0 | 111 | 18 | 182 | 243 |2433 | 3,240 | 3,2404 | 43,254 | 43,2395 | 577,368 | 574,9086 | 7,706,988 | 7,618,4387 | 102,876,480 | 100,803,0368 | 1,373,243,544 | 1,332,343,2889 | 18,330,699,168 | 17,596,479,79510 | 244,686,773,808 | 232,248,063,31611 | 3,266,193,870,720 | 3,063,288,809,01212 | 43,598,688,377,184 | 40,374,425,656,24813 | 581,975,750,199,168 | 531,653,418,284,62814 | 7,768,485,393,179,328 | 6,989,320,578,825,35815 | 103,697,388,221,736,960 | 91,365,146,187,124,31316 | 1,384,201,395,738,071,424 | ≈1,100,000,000,000,000,00017 | 18,476,969,736,848,122,368 | ≈12,000,000,000,000,000,00018 | 246,639,261,965,462,754,048 | ≈29,000,000,000,000,000,00019 | 3,292,256,598,848,819,251,200 | ≈1,500,000,000,000,000,00020 | 43,946,585,901,564,160,587,264 | ≈300,000,000
Mám s tím pořád několik problémů:- Tabulka je to sice pěkná, nicméně trochu chybí vysvětlení. Co jsou to Canonical sequences? (Musel jsem si najít ten původní článek.) Relevantní zde je jen první a třetí sloupec.- "Problém, který napadám v článku je, že všechno mezi 16. až 20. tahem je jen aproximace." - o tomto není v článku ani slovo. Nikde se tam nepíše o tom, kolik možných zamíchání na daný počet tahů existuje. - Navíc tento problém nijak nesouvisí s tím, kolik tahů je potřeba.- Titulek "Proč ani po 46 letech neumíme vypočítat, jak lze co nejrychleji vyřešit Rubikovu kostku" buď nedává smysl, nebo je špatně.
Jako ze u nekterych pozic nezname nejkratsi reseni? Jen vime, ze to nebude vic nez 20 tahu? Tak jste to myslel?
Tak nějak jsem žil v domnění, že počet možností uspořádání rohů je 8!/2 (pohybují se minimálně 3 rohy najednou, dva prohodit nejdou) a počet kombinací hran je 12! (můžu dostat kteroukoli hranu kamkoli), ale třeba se mýlím.
Ale vždyť máte pravdu. Je důležité buď ve výpočtu neprohazovat rohy (vaše řešení) anebo neprohazovat hrany (řešení v článku), protože by došlo k "duplikaci" kombinací.Matematicky: (8! ⁄ 2) × 12! = 8! × (12! ⁄ 2)
2 rohy prohodit lze, pokud se současně prohodí i 2 hrany ...
:) tak to pak dává smysl, takže počet kombinací umístění rohů je 8! a počet kombinací umístění hran je 12!. A dohromady jich je 8! x 12! / 2. To mě nikdy nenapadlo, já vždycky nejdřív dořešil hrany, kde jsem je mohl prohazovat bez omezení a pak až rohy. Dík za vysvětlení
Až pokročí kvantová technologie nemám obavu, půjde o okamžik. Jen s těmi stohy papíru pro zápis permutací bych šetřil není to ekologické a máme již modernější nástroje jak zapisovat data elektronickou cestou, bez nutnosti cesty k Plutu. 🙂> Článek zpracován luxusně, navýsost přehledně a fakticky mu nelze nic vytknout, víc takových.
Dejme tomu, že jednu kombinaci můžeme zapsat jen 64 bity (nechce se mi počítat kolik to může být reálně), potom je to 64•519 024 039 293 878 272 000 bitů, což jestli se ti podaří uložit na jakýkoliv elektronický médium, tak poklona. Tím nechci tvrdit, že při řešení nějakou "chytřejší" cestou by bylo potřeba tolik místa, nejsem matematik.
"Článek zpracován luxusně, navýsost přehledně a fakticky mu nelze nic vytknout, víc takových."Děkuji Vám. Určitě přijdou články další, nechte se překvapit! :)
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.