Počítače do obýváku, neboli HTPC, svými možnostmi předčí DVD rekordéry a liší se i od klasického PC.
Počítač má dnes doma téměř každý a nejinak tomu je se stolními DVD přehrávači. Proč ale nezkusit spojit obě zařízení do jednoho? Počítače DVD mechaniky mají, zvukové čipy také, tak stačí přidat pár konektorů a zjednodušit ovládání. Pak už to jen kabely všechno propojit a vybrat ten správný film.
S příchodem Windows XP Media Center Edition v předloňském roce se mohl trh s multimediálními počítači rozjet naplno. Microsoft jim tímto systémem dodal to nejdůležitější – tedy jednoduché grafické rozhraní, které je možné ovládat třeba pomocí dálkových ovladačů. Ty také vzešly z dílny Microsoftu, a i když se počítač od počítače liší, mají standardizované rozložení tlačítek.
Někteří výrobci ihned s uvedením Windows XP MCE předvedli své „obývákové“ počítače, přizpůsobené tvary a rozměry stolním DVD přehrávačům a podobným zařízením. Někteří jen vzali netradiční počítačové skříně menších rozměrů (třeba oblíbené barebony) a přidali do nich potřebné součásti.
V testu jsme výrobcům počítačů dali cenový limit do 50 000 Kč, většina z nich ho ale ani zdaleka nedosáhla – průměrná cena počítačů v testu byla přesně 37 000 Kč. I tak je tato cena ve srovnání s běžnými, podobně vybavenými počítači, poměrně vysoká.
Sami mnoho nezvládnete
Multimediální počítač s Windows XP Media Center Edition nebo novějšími Windows Vista Home Premium byste si mohli poskládat sami – stačí na to jakýkoliv počítač s příslušnou televizní kartou a operačním systémem. Pokud se vám ale nepodaří sehnat vhodnou skříň a základní desku s vývody na audiovizuální konektory (SCART, komponentní video nebo osm konektorů cinch pro reproduktory 7.1), bude výsledkem pořád jen vcelku obyčejný počítač. Naštěstí je konektor S-Video u grafických karet vcelku běžný, k některým dostanete i redukci na komponentní signál a na nové základní desky výrobci umisťují už i konektory pro digitální HDMI.
Speciální skříně, jako mají třeba testované počítače Acer Aspire iDea 510 nebo Fujitsu Siemens Scaleo EVi 2535 mají kromě standardních počítačových konektorů (PS/2, USB, FireWire, RJ45, jack pro zvuk) vyvedené také konektory pro připojení dalších obrazových a zvukových zařízení. Pokud se nespokojíte s malým monitorem, budete k počítači určitě chtít připojit velkoplošnou obrazovku a také sestavu reproduktorů 5.1 nebo 7.1. A k tomu už vám obyčejné konektory nestačí.
K připojení televize k přehrávačům se dříve používal konektor SCART, který přenášel jak všechny tři barevné složky obrazu, tak i zvuk. Nyní jej začíná plně nahrazovat rozměrově malý konektor HDMI, který s obrazem přenáší i zvuk. Zatím jej však podporují spíše dražší zařízení. Pokud ani jeden z těchto konektorů propojovaná zařízení nemají, snažte se využít (v pořadí podle kvality obrazového signálu) trojici konektorů cinch komponentního videa, S-Video nebo žlutý konektor cinch pro kompozitní video. Poslední jmenovaný využívají především digitální kamery a fotoaparáty pro připojení k televizorům.
Konektory zezadu i zepředu
Pro připojení reproduktorů by měl mít multimediální počítač digitální výstup, ať už optický nebo v podobě jednoho konektoru cinch. Digitální výstup naštěstí není problémem ani pro ty více „počítačové“ sestavy a často jej najdete přímo na základní desce nebo přídavném panelu. Běžně se k připojení reproduktorů využívá také až osmi konektorů cinch, každý pro samostatný zvukový kanál sestavy 7.1. Pokud máte jen stereo reproduktory, lze většinou tři dvojice konektorů využít k jejich připojení. Zbylé dva konektory (subwoofer a středový reproduktor) zůstanou nevyužity.
U multimediálního počítače se stejně jako u DVD přehrávače nebo rekordéru předpokládá, že jej zabudujete někam mezi nábytek a budete z něj vidět jen přední stranu. Je proto důležité, aby měl tímto směrem vyvedeny nejdůležitější konektory – alespoň dva porty USB, dvojici konektorů pro sluchátka a mikrofon, vstup komponentního videa nebo S-Videa a dvojici konektorů cinch pro připojení zvukového vstupu – třeba z kamery nebo fotoaparátu. Trčící konektory na přední straně nepůsobí příliš pohledně, a tak není úplně od věci mít je schované za výklopnými dvířky.
Kromě ovládání dálkovým ovladačem často přijdou vhod tlačítka pro ovládání přehrávání přímo na předním panelu. Když jsou, jako u Aceru, doplněna ještě šesticí dalších tlačítek pro pohyb v nabídkách aplikace Windows Media Center, je to přímo ideální.
Množstvím konektorů se může Acer iDea směle srovnávat s vyspělými DVD přehrávači
U multimediálních počítačů se nepředpokládá, že na nich budete většinu času pracovat. Výrobci k nim proto dávají zmenšené klávesnice, často s rozložením, jaké bývá na noteboocích. Klávesnice samozřejmě musí být bezdrátová, jinak by ztrácelo její použití smysl. Je dobře, že výrobci používají rádiový signál 2,4 GHz a ne infračervený port. K ovládání počítače je samozřejmě zapotřebí také myš. Jezdit bezdrátovou myší po křesle nebo po stehně ale není příliš ideální, proto výrobci doplňují klávesnice také touchpady nebo trackpointy se dvěma tlačítky.
Režimy spotřebyPro běh počítače a jejich úsporné režimy definuje standard ACPI (Advanced Configuration and Power Interface) několik stavů. Zde je jejich stručný přehled. G0 Working – normální stav, v němž počítač běží a můžete na něm pracovat G1 Sleeping – stav se sníženou spotřebou, v němž nedojde k ukončení běžících aplikací a k úplnému vypnutí počítače. G1 se dále dělí na čtyři podstavy - S1 – Power on Suspend (POS) – stav s vysokou rychlostí uspání i probuzení, při němž není ukončen běh programů ani ztracena data v paměti. Počítač zůstává prakticky celý zapnutý, vypínají se jen některé komponenty – třeba monitor a disky. Spotřeba energie není o mnoho nižší než při normálním běhu a výpadkem energie dojde ke ztrátě dat
- S2 – režim podobný S1, navíc se vypíná také procesor. V praxi se téměř nepoužívá
- S3 – Suspend to RAM (STR) – stav s vysokou rychlostí uspání i probuzení. Všechna data jsou uchována v operační paměti, ostatní komponenty i zdroj jsou vypnuty. Zdroj dodává pouze napětí 5 V pro udržení obsahu pamětí. V tomto režimu se spotřeba počítače pohybuje kolem 5 W a počítač by do něj měl přejít po spuštění „úsporného režimu“. Výpadkem energie dojde ke ztrátě dat
- S4 – Suspend to Disk (STD) – režim spánku neboli hibernace (Windows Vista pak trochu toto názvosloví mění). Obsah paměti je při přechodu do tohoto stavu uložen do souboru hiberfil.sys na pevném disku. Poté je počítač vypnut (přepnut do stavu G2). Nevýhodou je delší doba uspávání a probouzení, data jsou však v bezpečí i při odpojení napájení
G2 Soft Off – tento stav se také někdy označuje jako S5 a nachází se v něm většina vypnutých počítačů. Zdroj však stále dodává do základní desky napětí 5 V, počítač tak můžete zapnout třeba pomocí klávesnice nebo po síti G3 Mechanical Off – v tomto stavu dojde k úplnému vypnutí napájení počítače, často je k tomu potřeba mechanické vypnutí vypínače |