Nejnovější výzkum naznačuje, že běžné virové infekce mohou mít dalekosáhlý vliv na zdraví lidského mozku. Studie vědců z amerického Národního institutu zdraví zjistila souvislost mezi desítkami různých virových infekcí a pozdějším zvýšeným rizikem Alzheimerovy choroby a dalších mozkových poruch.
Vědci analyzovali údaje ze dvou reprezentativních databází, obsahující informace o dlouhodobém zdravotním stavu obyvatel Finska, respektive Velké Británie. Celkem pro účely výzkumu použili podklady od více než 450 tisíc lidí, informuje web Gizmodo.
Hledání a nalézání souvislostí
Badatelé hledali souvislosti mezi virovými infekcemi, které vedly k hospitalizaci, a šesti neurodegenerativními onemocněními: Alzheimerovou chorobou (nejčastější forma demence), amyotrofickou laterální sklerózou (ALS), roztroušenou sklerózou, Parkinsonovou chorobou, vaskulární demencí a demencí.
Ve finských údajích původně identifikovali 45 typů expozice virům, které mohou být spojovány s vyšším rizikem neurodegenerativních onemocnění. Aby tyto výsledky překontrolovali, provedli stejný druh analýzy na datech ze Spojeného království, přičemž v obou datových souborech zjistili podobný vztah pro 22 typů virové expozice.
Část expozic se týkala specifických virových infekcí, například chřipky, virů varicella zoster (původce planých neštovic a pásového oparu) a herpes simplex. Ve výsledcích figurovala také virová encefalitida nebo meningitida, což jsou záněty mozku, které mohou být způsobeny mnoha různými viry.
U některých expozic se riziko následného onemocnění mozku táhlo až 15 let, přičemž nejsilnější souvislost byla pozorována mezi virovou encefalitidou a Alzheimerovou chorobou. Veškerá zjištění byla publikována počátkem ledna tohoto roku v odborném časopise Neuron.
Nemusí to být jen viry
Zdaleka se nejedná o první výzkum, který naznačuje, že virové infekce mohou být příčinou pozdějších neurologických onemocnění. Studie z posledních let zejména spojují herpesviry s Alzheimerovou chorobou. Autory k hlubšímu zkoumání motivoval výzkum publikovaný v loňském roce, který ukázal, že infekce virem Epsteina-Barrové je pravděpodobně hlavní příčinou roztroušené sklerózy, a také obavy, že covid-19 může způsobovat přetrvávající neurologické problémy.
Zatímco většina dosavadních studií se zabývala vztahem mezi infekcemi a mozkovými onemocněními, autoři té aktuální tvrdí, že jejich je první, která systematicky zkoumá více dvojic virů s pozdějšími neurologickými onemocněními. Většina výzkumů, včetně této studie, však prokázala pouze souvislost mezi infekcí a pozdějším onemocněním mozku, nikoliv přímou příčinnou souvislost.
Téměř jistě existují i další faktory, které předurčují rozvoj neurologických onemocnění, působící společně s infekcemi. Například infekci způsobovanou virem Epsteina-Barrové prodělá v průběhu života téměř každý, ale roztroušenou sklerózou nakonec onemocní méně než jedno procento populace.
I kdyby běžné infekce hrály jen malou roli v tom, proč lidé onemocní demencí nebo jinými mozkovými chorobami, může být toto zvýšené riziko na úrovni populace stále významné. Pokud by další výzkum tyto souvislosti potvrdil, zdůraznilo by to potřebu vyvinout a poskytnout účinnou léčbu, která by dokázala zabránit nejhorším následkům těchto infekcí.
