Rozhovor s Jitkou Pavlonovou

Jako po každém veletrhu k smrti vyčerpané manažerce akce ing. Jitce Pavlonové jsme dali dva měsíce...
Jako po každém veletrhu k smrti vyčerpané manažerce akce ing. Jitce Pavlonové jsme dali dva měsíce přestávku, která určitě pomohla i k uklidnění vzrušených debat o významu a budoucnosti této akce. Jak vidí příští ročníky první dáma veletrhu, se pokusil vyzvědět Jiří Hlavenka.

Jiří Hlavenka: Po letošním Invexu se v tisku vyrojilo hodně článků, které jej kritizují a které se nestaví příznivě k jeho budoucnosti. Proč zrovna letos?

Jitka Pavlonová: Nemyslím si, že těchto článků byla opravdu spousta. Invex je velká akce, která s sebou vždy přinese určité problémy, a o nich se pak bezprostředně diskutuje. Také si myslím, že řada lidí je už Invexem unavená, což je cítit nejvíce ihned po akci. Firmy mají ale Invex hodně rády a proto o něm velmi živě diskutují – ať už se to týká počtu návštěvníků z řad mládeže, počtu vystavovatelských dnů, nebo třeba letošního nešťastného štípání vystavovatelských průkazů. Samozřejmě si po Invexu skoro každý zanadává, že se mu nelíbilo to či ono, ale průzkumy – a nejen ty, které děláme my, ale i zcela nezávislé výzkumy prováděné třetími firmami – ukazují, že pro velkou většinu firem je Invex přínosem a budou se jej účastnit v dalších letech znovu.

JH:V souvislosti s hospodářskou situací u nás i s vývojem oboru se zmenšuje hromada peněz, kterou jsou firmy ochotny a schopny do veletržních aktivit investovat; řada velkých firem de facto mizí z trhu například spojováním. Jak odhaduješ z hlediska vystavovatelů, plochy i návštěvníků příští ročník?

Jitka Pavlonová: Toto ovšem není problém jen Invexu, ale všeobecně počítačových výstavních akcí i ve světě. Invex je veletrh svým způsobem abnormální – na to, jak malý je český trh, je skutečně množství investovaných financí i lidských sil do výstavní akce neodpovídající. Takže je na čase, aby se situace dostala do reálu – zejména, aby firmy neinvestovaly do několikapatrových luxusních stánků, a aby se soustředily zejména na výstavní místo, kde je možné ukázat produkty, realizovat kontakt zákazníků s odborníkem. My jsme již na toto několikrát ukazovali, ale nejsme schopni změnit vzájemné tvrdé soupeření firem, které je nutí se vyvýšit nad konkurentem právě výpravným a drahým stánkem. Co se týče výstavní plochy, její cena je nižší než v okolních zemích, a to i v zemích bývalé východní Evropy – tam většinou pořádají veletrhy zahraniční (západní) organizátoři a ceny tomu odpovídají.

JH: Během letošního Invexu jsem několikrát slyšel "drb", že zhruba deset největších firem poměrně těsně před zahájením výstavy váhalo, zda se Invexu zúčastní a zda účast hromadně neodřeknou. Je na tom podle tebe kus pravdy a můžeš to i jinak komentovat?

Jitka Pavlonová: Slyšela jsem to také a myslím, že na tom to zrnko pravdy je. Žádná z těch deseti firem ti to však přímo nepotvrdí, a navíc – nebylo to poprvé, kdy firmy z nejrůznějších důvodů zvažovaly těsně před Invexem svoji účast.

JH: Velké firmy mají, co se týká výstav, jen dvě možnosti: buď budou mít obrovskou (a vždy nákladnou) expozici, odpovídající jejich velikosti na trhu, nebo budou výstavu ostenativně ignorovat, neúčastní se jí vůbec. Nemyslíš, že právě toto hrozí Invexu s tím důsledkem, že toto ovlivní v účasti firmy ostatní?

Jitka Pavlonová: I ve světě se občas stává, že velká firma vypustí veletržní akci a udělá si vlastní výstavu, prezentaci či roadshow. Invex ale má nepopiratelnou výhodu, že na něj stále chodí okolo 140 000 lidí a firma nemá na vlastní akci šanci takovéto množství lidí, které se navíc jezdí na Invex velmi často rozhodovat v otázce investic do výpočetní techniky, vlastní prezentací nikdy oslovit. A pokud chce firma touto svou akcí oslovit velké množství lidí, tak ji to výsledně přijde stejně draho jako účast na veletrhu.

JH: Před dvěma lety se hodně prezentovala vize udělat z Invexu akci středoevropského významu, místo setkání lidí z informačních technologií té části Evropy, která počíná naší republikou a pokračuje na východ. Jak se na tento cíl díváš dnes – je ještě realizovatelný?

Jitka Pavlonová: Ukazuje se, že to je dlouhodobý proces. Mysleli jsme si, že když uděláme masívní inzertní kampaň v zahraničí, tak nám příští rok přijede polovina zákazníků ze zahraničí – této představy už jsme nyní vzdáleni. Přesto však hosté, kteří jezdí na Invex ze západního světa, patří mezi špičkové osobnosti oboru, a v žádném případě se nescházejí na žádné jiné akci v této části světa v tak hojném počtu. Možná je to i tím, že považují naši zemi za určitou vstupní bránu dále na východ s tím, že se zde učí dělat byznys v této části světa. Co se týká návštěvníků z východní Evropy, je jejich počet okolo šesti procent celkové návštěvnosti a stále pomalu stoupá. Je to takový kolotoč – velké množství návštěvníků z okolních zemí sem přijede, až když zde najdou firmy ze svých zemí, od kterých si nakoupí zboží a získají informace, a naopak. Pracujeme na tom neustále a myslím, že Invex tu šanci stále ještě má.

JH: netrpí prestižnost akce tím, že klíčoví hosté nemají možnost u nás vystoupit, sdělit své názory? Když se koná světový veletrh, tak tam všichni velikáni jeden za druhým vystoupí a sdělí své vize v "keynote", klíčové řeči, pak to vysílá televize, píší o tom noviny, probírá se to ze všech stran… To u nás není: Gates se může projít mezi pavilony a maximálně promluví k velmi úzkému kruhu lidí.

Jitka Pavlonová: Narážíš tím asi na konference, ale trošku bych ti oponovala – CeBIT také není místem, kde by se tyto konferenční a vizionářské akce vedly, je to také jen prezentace firemních produktových řešení. Je to také problém trhu – naši lidé nejsou zvyklí, že by jezdili na podobné akce za účelem návštěvy konference, stále jezdí na Invex především si prohlédnout produkty. Samozřejmě na toto nezapomínáme a děláme pokusy, jak výstavu učinit atraktivnější i pomocí konferencí – letos to byla například konference o telekomunikacích, která byla velice navštívená a měla výborný ohlas. Součástí každého Invexu by již od příštího roku měl být konferenční program – ale je samozřejmě otázkou času, kdy se tento program stane možná důležitější akcí než výstava samotná.

JH: Slyšel jsem od řady vystavovatelů stížnosti na cenu vstupenek, i když řada jiných měla zase názor opačný. Tedy: proč byla cena vstupenek taková, jaká byla, a jaká bude příští rok? A dále: jak se stalo, že i v první, tzv. odborné dny se vstupným za 400 Kč bylo mezi návštěvníky spousta "školou povinné" mládeže?

Jitka Pavlonová: Jsem vždycky trošku rozčilená, když slyším stížnosti na cenu vstupného. Jeho výše, 120 a 60 Kč je velmi nízko, je to cena jednoho oběda. BVV je viněno z toho, že chce vydělávat na studentech a důchodcích, ale tak tomu není. Pokud bychom ovšem nechtěli omezit věkovou hranici návštěvníků, a to rozhodně nechceme, tak musíme hledat způsoby regulace počtu návštěvníků – výstaviště není dimenzováno na více než oněch 150 000 lidí během pěti dnů a tlačenice v některých pavilonech bývá už doslova kritická. K odborným dnům: pokud si firmy zvaly své zákazníky na tyto dny, zaplatily cenu normálního vstupného. Pokud chtěl návštěvník sám od sebe přijít v některý z těchto dnů, musel zaplatit plnou cenu, tedy ony čtyři stovky. Tím jsme ale vyhověli vážným žádostem mnoha firem, které si stěžovaly, že pro ně prakticky není možné se věnovat vážným a důležitým zákazníkům pro obrovské návaly ke stánku, pro nedostatek místa na předvedení produktu, místa na jednání. Nyní jsme tedy tento prostor vytvořili a reakce firem je jednoznačně pozitivní.

K oné mládeži v prvních dnech: toto jsme probírali i na výstavním výboru. Buď jsme mohli umožnit přístup všem studentům počítačových oborů během posledních třech dní veletrhu zdarma, což by ale při jejich počtu (cca 60 000 navštěvujících studentů) vedlo zase k zahlcení výstaviště, nebo volit jinou cestu. A tou bylo právě pozvání pečlivě vybraných pěti tisíc studentů z počítačových oborů vysokých škol a posledních ročníků středních škol se zaměřením na počítače. Takže možná mohl někoho vizuálně překvapit dojem s dětí a studentů procházejících se v tyto dny výstavištěm, ale rozhodně nenastal sebemenší problém, šlo o velice disciplinované a vnímavé návštěvníky, pro které je Invex rozhodně určen.

JH: Výpočetní technika prochází na světě další polarizací, kterou je, že jedna její větev směřuje k čistému, nenáročnému konzumu, pak je "dlouho nic" a pak je ryze profesionální oblast techniků, programátorů a IT manažerů. Jak chcete tento "oheň a vodu" pod střechou jedné akce sloučit?

Jitka Pavlonová: Problém je v tom, že konzumentský trh u nás je zatím velice slabý. Podle průzkumů má jen jedno procento domácností počítač, což znamená, že jich není dostatek na to, abychom uživili akci zaměřenou pouze na konzum a počítače v domácnosti. Jistě víš, že jsme před dvěma lety začali dělat akci Come in Future, koncipovanou právě pro tuto oblast, na pomezí mezi výpočetní technikou a spotřební elektronikou, spojenou i s prodejní akcí. Ale výzkumy ukázaly, že je právě na tuto akci ještě pořád příliš brzo; zatím s tím nemůžeme cokoli dělat.

JH: Ale myslím si, že právě toto nutí firmy dělat ona "druhá patra". Spotřebitelé totiž stejně na Invex přijdou, zaplaví první patra stánků a prakticky se stane nemožným zde v klidu předvádět a v klidu jednat; to druhé patro je vždycky chráněno bariérou, pro nezvané nepřekročitelnou.

Jitka Pavlonová: Ale je známé, že se realizují stále větší a důležitější zakázky u takové té střední klientely, malých firem a soukromníků. Řada firem si stále nemůže zvyknout na to, že doba obrovských, lukrativních zakázek je pomalu pryč a že budou žít právě z množství menších zákazníků.

JH: Dá se už dnes hovořit o důležitých cenových relacích příštího Invexu, tj. o vstupném a ceně výstavní plochy? Kolik očekáváte návštěvníků a metrů obestavěné plochy?

Jitka Pavlonová: Definitivně zůstanou veškeré ceny stejné. Jediná věc, která se nyní diskutuje, je možné zvýšení počtu odborných dnů na tři – rozhodnutí padne ale až po zpracování dotazníků vystavujících firem, abychom vyšli právě z jejich zájmů a názorů. K druhé otázce pouze můj odhad: obestavěná plocha zřejmě zůstane stejná, stejně už nemáme kam expandovat. Počet vystavovatelů se dle mého názoru nepatrně zvýší, ostatně tak jako každý rok, a počet návštěvníků opět nepatrně poklesne.

Váš názor Další článek: Linux létá do vesmíru?

Témata článku: Dlouhodobý proces, Inzertní kampaň, Světový veletrh, Vážný problém, Velký počet, JIT, Hromada peněz, Příští den, Nenáročná domácnost, Pav, Program televize dnes, Velké množství, Velký problém, Druhé patro, Luxusní elektronika, Obrovské množství, Důležitý zákazník, Okolní svět


Určitě si přečtěte

DeOldify: Téměř zázračná technologie, která obarvuje 2. světovou válku, nebo vaše fotky z dětství

DeOldify: Téměř zázračná technologie, která obarvuje 2. světovou válku, nebo vaše fotky z dětství

** Neuronová síť DeOldify obarvuje fotky ** Můžete si ji vyzkoušet sami i bez superpočítače ** YouTube je plný obarvených ikonických videí

Jakub Čížek | 21

Jak sestavit rodokmen. Z informací, které jsou na internetu

Jak sestavit rodokmen. Z informací, které jsou na internetu

Podrobný návod, jak hledat ve starých matrikách informace o předcích a nemuset při tom ani vstát od počítače. Základy internetové genealogie.

Marek Lutonský | 59

Teď už Chromium ovládne Windows 10 úplně. Microsoft dokončil WebView2

Teď už Chromium ovládne Windows 10 úplně. Microsoft dokončil WebView2

** Před dvěma lety se Microsoft zasnoubil s Chromem ** Nový Edge není zdaleka jejich jediné dítě ** Ještě důležitější je komponenta WebView2

Jakub Čížek | 51

Co když chce Microsoft nahradit Windows Linuxem. Dokážete si to představit?

Co když chce Microsoft nahradit Windows Linuxem. Dokážete si to představit?

** Windows už dávno nejsou pilířem podnikání Microsoftu ** Mnohem více mu vydělává cloud ** Pojďme si trošku zaspekulovat, kam až by to mohlo zajít

Jakub Čížek | 96


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest mobilů do 5 500 Kč

Test levných herních notebooků

Hrajeme na Xbox Series X

Programy pro kontrolu dětí na počítači