Jako po každém veletrhu k smrti vyčerpané manažerce akce ing. Jitce Pavlonové jsme dali dva měsíce...
Jako po každém veletrhu k smrti vyčerpané manažerce akce ing. Jitce Pavlonové jsme dali dva měsíce přestávku, která určitě pomohla i k uklidnění vzrušených debat o významu a budoucnosti této akce. Jak vidí příští ročníky první dáma veletrhu, se pokusil vyzvědět Jiří Hlavenka.
Jiří Hlavenka: Po letošním Invexu se v tisku vyrojilo hodně článků, které jej kritizují a které se nestaví příznivě k jeho budoucnosti. Proč zrovna letos?
Jitka Pavlonová: Nemyslím si, že těchto článků byla opravdu spousta. Invex je velká akce, která s sebou vždy přinese určité problémy, a o nich se pak bezprostředně diskutuje. Také si myslím, že řada lidí je už Invexem unavená, což je cítit nejvíce ihned po akci. Firmy mají ale Invex hodně rády a proto o něm velmi živě diskutují – ať už se to týká počtu návštěvníků z řad mládeže, počtu vystavovatelských dnů, nebo třeba letošního nešťastného štípání vystavovatelských průkazů. Samozřejmě si po Invexu skoro každý zanadává, že se mu nelíbilo to či ono, ale průzkumy – a nejen ty, které děláme my, ale i zcela nezávislé výzkumy prováděné třetími firmami – ukazují, že pro velkou většinu firem je Invex přínosem a budou se jej účastnit v dalších letech znovu.
JH:V souvislosti s hospodářskou situací u nás i s vývojem oboru se zmenšuje hromada peněz, kterou jsou firmy ochotny a schopny do veletržních aktivit investovat; řada velkých firem de facto mizí z trhu například spojováním. Jak odhaduješ z hlediska vystavovatelů, plochy i návštěvníků příští ročník?
Jitka Pavlonová: Toto ovšem není problém jen Invexu, ale všeobecně počítačových výstavních akcí i ve světě. Invex je veletrh svým způsobem abnormální – na to, jak malý je český trh, je skutečně množství investovaných financí i lidských sil do výstavní akce neodpovídající. Takže je na čase, aby se situace dostala do reálu – zejména, aby firmy neinvestovaly do několikapatrových luxusních stánků, a aby se soustředily zejména na výstavní místo, kde je možné ukázat produkty, realizovat kontakt zákazníků s odborníkem. My jsme již na toto několikrát ukazovali, ale nejsme schopni změnit vzájemné tvrdé soupeření firem, které je nutí se vyvýšit nad konkurentem právě výpravným a drahým stánkem. Co se týče výstavní plochy, její cena je nižší než v okolních zemích, a to i v zemích bývalé východní Evropy – tam většinou pořádají veletrhy zahraniční (západní) organizátoři a ceny tomu odpovídají.
JH: Během letošního Invexu jsem několikrát slyšel "drb", že zhruba deset největších firem poměrně těsně před zahájením výstavy váhalo, zda se Invexu zúčastní a zda účast hromadně neodřeknou. Je na tom podle tebe kus pravdy a můžeš to i jinak komentovat?
Jitka Pavlonová: Slyšela jsem to také a myslím, že na tom to zrnko pravdy je. Žádná z těch deseti firem ti to však přímo nepotvrdí, a navíc – nebylo to poprvé, kdy firmy z nejrůznějších důvodů zvažovaly těsně před Invexem svoji účast.
JH: Velké firmy mají, co se týká výstav, jen dvě možnosti: buď budou mít obrovskou (a vždy nákladnou) expozici, odpovídající jejich velikosti na trhu, nebo budou výstavu ostenativně ignorovat, neúčastní se jí vůbec. Nemyslíš, že právě toto hrozí Invexu s tím důsledkem, že toto ovlivní v účasti firmy ostatní?
Jitka Pavlonová: I ve světě se občas stává, že velká firma vypustí veletržní akci a udělá si vlastní výstavu, prezentaci či roadshow. Invex ale má nepopiratelnou výhodu, že na něj stále chodí okolo 140 000 lidí a firma nemá na vlastní akci šanci takovéto množství lidí, které se navíc jezdí na Invex velmi často rozhodovat v otázce investic do výpočetní techniky, vlastní prezentací nikdy oslovit. A pokud chce firma touto svou akcí oslovit velké množství lidí, tak ji to výsledně přijde stejně draho jako účast na veletrhu.
JH: Před dvěma lety se hodně prezentovala vize udělat z Invexu akci středoevropského významu, místo setkání lidí z informačních technologií té části Evropy, která počíná naší republikou a pokračuje na východ. Jak se na tento cíl díváš dnes – je ještě realizovatelný?
Jitka Pavlonová: Ukazuje se, že to je dlouhodobý proces. Mysleli jsme si, že když uděláme masívní inzertní kampaň v zahraničí, tak nám příští rok přijede polovina zákazníků ze zahraničí – této představy už jsme nyní vzdáleni. Přesto však hosté, kteří jezdí na Invex ze západního světa, patří mezi špičkové osobnosti oboru, a v žádném případě se nescházejí na žádné jiné akci v této části světa v tak hojném počtu. Možná je to i tím, že považují naši zemi za určitou vstupní bránu dále na východ s tím, že se zde učí dělat byznys v této části světa. Co se týká návštěvníků z východní Evropy, je jejich počet okolo šesti procent celkové návštěvnosti a stále pomalu stoupá. Je to takový kolotoč – velké množství návštěvníků z okolních zemí sem přijede, až když zde najdou firmy ze svých zemí, od kterých si nakoupí zboží a získají informace, a naopak. Pracujeme na tom neustále a myslím, že Invex tu šanci stále ještě má.
JH: netrpí prestižnost akce tím, že klíčoví hosté nemají možnost u nás vystoupit, sdělit své názory? Když se koná světový veletrh, tak tam všichni velikáni jeden za druhým vystoupí a sdělí své vize v "keynote", klíčové řeči, pak to vysílá televize, píší o tom noviny, probírá se to ze všech stran… To u nás není: Gates se může projít mezi pavilony a maximálně promluví k velmi úzkému kruhu lidí.
Jitka Pavlonová: Narážíš tím asi na konference, ale trošku bych ti oponovala – CeBIT také není místem, kde by se tyto konferenční a vizionářské akce vedly, je to také jen prezentace firemních produktových řešení. Je to také problém trhu – naši lidé nejsou zvyklí, že by jezdili na podobné akce za účelem návštěvy konference, stále jezdí na Invex především si prohlédnout produkty. Samozřejmě na toto nezapomínáme a děláme pokusy, jak výstavu učinit atraktivnější i pomocí konferencí – letos to byla například konference o telekomunikacích, která byla velice navštívená a měla výborný ohlas. Součástí každého Invexu by již od příštího roku měl být konferenční program – ale je samozřejmě otázkou času, kdy se tento program stane možná důležitější akcí než výstava samotná.
JH: Slyšel jsem od řady vystavovatelů stížnosti na cenu vstupenek, i když řada jiných měla zase názor opačný. Tedy: proč byla cena vstupenek taková, jaká byla, a jaká bude příští rok? A dále: jak se stalo, že i v první, tzv. odborné dny se vstupným za 400 Kč bylo mezi návštěvníky spousta "školou povinné" mládeže?
Jitka Pavlonová: Jsem vždycky trošku rozčilená, když slyším stížnosti na cenu vstupného. Jeho výše, 120 a 60 Kč je velmi nízko, je to cena jednoho oběda. BVV je viněno z toho, že chce vydělávat na studentech a důchodcích, ale tak tomu není. Pokud bychom ovšem nechtěli omezit věkovou hranici návštěvníků, a to rozhodně nechceme, tak musíme hledat způsoby regulace počtu návštěvníků – výstaviště není dimenzováno na více než oněch 150 000 lidí během pěti dnů a tlačenice v některých pavilonech bývá už doslova kritická. K odborným dnům: pokud si firmy zvaly své zákazníky na tyto dny, zaplatily cenu normálního vstupného. Pokud chtěl návštěvník sám od sebe přijít v některý z těchto dnů, musel zaplatit plnou cenu, tedy ony čtyři stovky. Tím jsme ale vyhověli vážným žádostem mnoha firem, které si stěžovaly, že pro ně prakticky není možné se věnovat vážným a důležitým zákazníkům pro obrovské návaly ke stánku, pro nedostatek místa na předvedení produktu, místa na jednání. Nyní jsme tedy tento prostor vytvořili a reakce firem je jednoznačně pozitivní.
K oné mládeži v prvních dnech: toto jsme probírali i na výstavním výboru. Buď jsme mohli umožnit přístup všem studentům počítačových oborů během posledních třech dní veletrhu zdarma, což by ale při jejich počtu (cca 60 000 navštěvujících studentů) vedlo zase k zahlcení výstaviště, nebo volit jinou cestu. A tou bylo právě pozvání pečlivě vybraných pěti tisíc studentů z počítačových oborů vysokých škol a posledních ročníků středních škol se zaměřením na počítače. Takže možná mohl někoho vizuálně překvapit dojem s dětí a studentů procházejících se v tyto dny výstavištěm, ale rozhodně nenastal sebemenší problém, šlo o velice disciplinované a vnímavé návštěvníky, pro které je Invex rozhodně určen.
JH: Výpočetní technika prochází na světě další polarizací, kterou je, že jedna její větev směřuje k čistému, nenáročnému konzumu, pak je "dlouho nic" a pak je ryze profesionální oblast techniků, programátorů a IT manažerů. Jak chcete tento "oheň a vodu" pod střechou jedné akce sloučit?
Jitka Pavlonová: Problém je v tom, že konzumentský trh u nás je zatím velice slabý. Podle průzkumů má jen jedno procento domácností počítač, což znamená, že jich není dostatek na to, abychom uživili akci zaměřenou pouze na konzum a počítače v domácnosti. Jistě víš, že jsme před dvěma lety začali dělat akci Come in Future, koncipovanou právě pro tuto oblast, na pomezí mezi výpočetní technikou a spotřební elektronikou, spojenou i s prodejní akcí. Ale výzkumy ukázaly, že je právě na tuto akci ještě pořád příliš brzo; zatím s tím nemůžeme cokoli dělat.
JH: Ale myslím si, že právě toto nutí firmy dělat ona "druhá patra". Spotřebitelé totiž stejně na Invex přijdou, zaplaví první patra stánků a prakticky se stane nemožným zde v klidu předvádět a v klidu jednat; to druhé patro je vždycky chráněno bariérou, pro nezvané nepřekročitelnou.
Jitka Pavlonová: Ale je známé, že se realizují stále větší a důležitější zakázky u takové té střední klientely, malých firem a soukromníků. Řada firem si stále nemůže zvyknout na to, že doba obrovských, lukrativních zakázek je pomalu pryč a že budou žít právě z množství menších zákazníků.
JH: Dá se už dnes hovořit o důležitých cenových relacích příštího Invexu, tj. o vstupném a ceně výstavní plochy? Kolik očekáváte návštěvníků a metrů obestavěné plochy?
Jitka Pavlonová: Definitivně zůstanou veškeré ceny stejné. Jediná věc, která se nyní diskutuje, je možné zvýšení počtu odborných dnů na tři – rozhodnutí padne ale až po zpracování dotazníků vystavujících firem, abychom vyšli právě z jejich zájmů a názorů. K druhé otázce pouze můj odhad: obestavěná plocha zřejmě zůstane stejná, stejně už nemáme kam expandovat. Počet vystavovatelů se dle mého názoru nepatrně zvýší, ostatně tak jako každý rok, a počet návštěvníků opět nepatrně poklesne.
