Rozčeřené DB-hladiny

Databázové technologie posledních let zaznamenaly důležité kvalitativní změny. Většinou se tak dělo v návaznosti na vývoj v ostatních oblastech informačních technologií.
Marek Kocan: Databázové technologie posledních let zaznamenaly důležité kvalitativní změny. Většinou se tak dělo v návaznosti na vývoj v ostatních oblastech informačních technologií. Nejedná se přitom o samozřejmou věc – minulost zná řadu případů, kdy použité technologie předběhly svoji dobu.

Internet je dnes nejvíce viditelným bez ohledu na to, zda je člověk v informačních technologiích profesionálem nebo laickým uživatelem. Databázové firmy na to reagují především zabudováváním podpory internetového světa do nových verzí databázových serverů. Jedná se především o jazyky XML a Java, podporu elektronické komunikace, transparentní přístup k různorodým datovým zdrojům na Internetu (Internet File System od Oracle) z/do operačního a databázového systému, podporu prohledávání používaných v internetových aplikacích (IBM DB2 v7) nebo o tvorbu podnikových informačních portálů (Sybase). Stranou nezůstává ani spolupráce s aplikačními servery v oblasti dynamicky generovaných webových stránek (v praxi se dnes používá buď konkrétní řešení svázané s danou platformou nebo řešení založené na univerzálním skriptovacím jazyce – např. PHP. Stále více se také v jednotlivých systémech objevuje opora elektronické komerce, i když často zaměřená na oblast business-to-business.

V mnoha databázových prostředích existuje nejen možnost internetové aplikace vyvíjet a provozovat, ale také spravovat samotný server za využití internetových technologií. Můžete se sice dostat do situace, kterou ze svého webového prohlížeče nevyřešíte, ale i tak se jedná o velké usnadnění práce databázovým administrátorům (skalní příznivci příkazové řádky prominou).

Průnik multimédií
Relační přístup k databázím se za desetiletí své existence vypracoval na přední místo v databázových technologiích. I přes své nesporné výhody má však celou řadu omezení, a proto se můžete stále častěji setkat s použitím odlišných modelů, mezi které patří i objektový (v případě, že jsou objety rozšířením klasického relačního systému, hovoříme o tzv. post-relačním nebo objektově-relačním systému). V různých systémech se jedná o různou úroveň podpory objektových technologií (ale pozor, setkal jsem se i s názorem, že FoxPro podporuje objektové technologie, protože tabulka je přece objekt).

Databáze již neobsahují „pouhá“ strukturovaná data, byť je jich ještě drtivá většina. Nové SŘBD nabízejí práci s mnoha grafickými, zvukovými, hudebními nebo video formáty. Při práci s takovými daty se dosáhlo výrazných úspěchů, díky kterým nevyžadují odlišný přístup oproti datům „klasických“ typů. Pokročily také analytické funkce (například typu „které obrázky obsahují červenou růži?“).

S databází v kapse
Databáze již dávnou nejsou výsadou výkonných serverů. V dnešní době existují varianty celé řady databázových platforem nejen pro přenosné počítače, ale také pro řadu dalších mobilních zařízení – od počítačů do dlaně až po zařízení typu smart-phone. Aplikace vytvořené pro tato prostředí v kombinaci s klasickými databázovými servery tak splňují základní požadavek většiny uživatelů – všechna potřebná data odkudkoli.

Mezi hlavní směry patří snižování požadavků na systémové zdroje použitého hardwaru, zvyšování funkčnosti (resp. co nejmenší omezení funkčnosti oproti serverům) a lepší propojení dat s okolím (zpravidla pomocí replikací). Mobilní databázové technologie však narážejí na omezení samotných mobilních zařízení.

A mám to zadarmo!
I mezi databázovými produkty už můžete najít celou řadu kvalitních výrobků, za jejichž používání nemusíte autorům zaplatit ani korunu. Dominují zde pochopitelně produkty určené pro platformy, které jsou také zdarma (InterBase, MySQL, PostgreSQL). Najdete i několik vlaštovek pro operační systémy od Microsoftu (z českých lze uvést WinBase602 v6.1).

Většina výrobců nabízí možnost vyzkoušet si databázové servery nebo je zdarma používat v rámci speciálních programů určených pro vývojáře aplikací (tato možnost platí i pro vyspělé databázové platformy, nejen pro sharewarové verze). Běžně používané licenční politiky databázových produktů se příliš neliší od serverových operačních systémů – zpravidla kupujete licence na samotný databázový server, na klientská prostředí a na konkurenčně přistupující uživatele.

Krok nedatabázovým směrem
V souvislosti s předchozími odstavci se musím zmínit ještě o jednom trendu, který v případě několika velkých firem právě vrcholí. Čistě databázové společnosti se snaží rozšířit (důležitou roli hrají také inzertní kampaně). Mezi své produkty zařazují tyto firmy (např. Oracle, Sybase, Informix nebo Progress) celou řadu novinek: vývojové nástroje, podnikové informační systémy a portály nebo aplikační servery. Obdobná snaha je vidět i v oblasti poskytování služeb. Zákazníci tento problematický krok přijali s povděkem. Zpravidla bývá výhodnější využívat produkty jedné firmy (z toho částečně těží i MS SQL Server 7.0).

Tento trend však nesmí být chápán jako odklon od databázových technologií. Mnohé z „nedatabázových“ produktů těchto firem databázové pozadí vyžadují. Tento trend je zcela pochopitelný – databázový trh sice neustále roste (podle odhadu Dataquestu by měl v roce 2003 dosáhnout 10 miliard USD), ale jeho možnosti nejsou pro přímou a rychlou expanzi softwarových gigantů zas tak veliké.

Vize?
V současné době se nepředpokládá, že se během následujících osmnácti měsíců objeví v databázových technologiích nějaká závratná novinka, která by změnila soudobý pohled na pozadí zpracování dat. Spíše se bude vedle zkvalitnění výše uvedených trendů prohlubovat propojení současných nedatabázových technologií s těmi databázovými. Zvýší se i úroveň poskytovaných služeb s přidanou hodnotou (nemalý zdroj příjmů tvoří například technická podpora).

Současně s růstem všeobecného povědomí podnikové sféry o významu informací (nejen surových dat získávaných z tzv. produkčních/transakčních systémů) lze předpokládat dobrou budoucnost také systémům pro dolování dat nebo datové sklady. Tradičně nezůstane stranou ani snaha o zvyšování výkonu (podrobnosti o testování databázových prostředí naleznete na adrese www.tpc.org), o škálovatelnost nebo o dostupnost pro více platforem včetně Linuxu.


Právě vyšlo
nové číslo
časopisu Computer.

Diskuze (6) Další článek: SQL 2000: Čekání na Godota?

Témata článku: Internet, Omezená možnost, Důležitý krok, Různá omezení, Hlad, Podniková řada, Celá řada, Opora, Výrazný úspěch, Důležitá novinka, Hladina, Smart Phone, Odlišný model, Důležitá oblast, Propojené zařízení, Velká expanze


Určitě si přečtěte


Aktuální číslo časopisu Computer

Megatest 20 procesorů

Srovnání 15 True Wireless sluchátek

Vyplatí se tisknout fotografie doma?

Vybíráme nejlepší základní desky