Po krásné rozborce 3LCD projektoru Epson nahlédneme do útrob projektoru BenQ s konkurenční technologií DLP. Způsob vytváření barevného obrazu ohromné úhlopříčky je zde ještě zajímavější.
U technologie 3LCD se z bílého světla postupně oddělují barevné složky červená, modrá a zelená, procházejí LCD panelem, který vytvoří obraz této barvy, poté se v hranolu barvy spojí a obraz opouští projektor přes objektiv. U DLP projektoru BenQ MP610 je princip tvorby obrazu zcela odlišný a nebojím se říct, že mnohem zajímavější. Do ryzí elektroniky totiž vstupuje hned na dvou místech mechanika.
Projektor plný větráčků
V prvním kroku provedeme uživatelsky dostupnou opravu: vyjmeme UHP (Ultra High Performance) lampu, která je zdrojem bílého světla. Lampa má omezenou životnost, obvykle v řádu tisíců hodin, a její výměna je proto po čase nutná. Pokud vlastníte projektor a už nesvítí jako dříve, je na čase právě výměna lampy.
Takhle vypadá Benq MP610 ještě v celku...
Víc vás bude bolet samotná cena náhradní lampy než její výměna, která je snadná. Stačí odšroubovat jeden šroub ve spodní části, lampu vyjmout 1 a odpojit konektor. 2 V našem případě vyrobila lampu společnost Philips a má výkon 200 W, udávaný světelný výkon dosahoval 2 000 ANSI lm.
A jdeme do útrob: stačí odšroubovat několik hluboko uložených šroubů, jeden zákeřně schovaný na zadním panelu, a už můžete sejmout celý horní a přední kryt. Zde si všimněte infračerveného čidla 3 pro dálkové ovládání na přední straně. Objektiv má dva pohyblivé prstence. 4 Ten s patrným výstupkem slouží k ovládání přiblížení, přední 5 k ostření obrazu.
Pak mohou být překvapením rovnou dva větráky v přední části, které se starají o chlazení celé elektromechaniky. Nejsou stejné, ten vlevo 6 má rozměr 8 cm, ten vpravo 7 měří o centimetr méně.
Jednoduchá elektronika
Po sejmutí tenkého stínicího plechu se odhaluje deska plošných spojů 8 s dominantním procesorem DLP DDP2000 2504504-7 9 od Texas Instruments, což je společnost, která celou technologii DLP (Digital Light Processing) v roce 1987 vymyslela. Úžasná je především velikost procesoru, dnes bychom takový přičítali spíše nejvýkonnější grafické kartě.
Bohužel přes veškerou snahu se nepodařilo dohledat žádné podrobnosti nejen o tomto procesoru, ale ani o okolních větších čipech. Některé slouží jako FlashROM pro uložení firmwaru projektoru, další jako RAM pro jeho běh. Jednoduchost desky může být dána i absencí digitálních HDMI vstupů, ostatně projektor přišel na trh už v roce 2005 a byl z něj stažen o dva roky později. Všimněte si zde ještě mikrospínačů 10 pro tlačítka na těle projektoru.
Na druhé straně desky jsme o malinko úspěšnější: čip TVP4147 11 vyrobil také Texas Instruments a spolu s čipem MST9883C-LF 12 se stará o digitalizaci analogového signálu ze vstupů. Projektor je vybaven vstupy D-Sub, 13 kompozitní 14 a S-Video. 15 Všimněte si také mohutného konektoru 16 připomínajícího starší PCI port na základních deskách.
Dva napájecí zdroje
Stejně jako v projektoru od Epsonu, i zde jsou dva oddělené napájecí zdroje: ten hlavní 17 obsluhuje elektronickou část, zatímco sekundární 18 je určen výhradně pro napájecí lampu.
V přední části ještě můžeme prozkoumat hezký detail: jde o mechanismus s tlumicím pérkem 19 pro vysouvání přední nožky projektoru.
Poté jsme vyšroubovali v pořadí již třetí, tentokrát radiální větráček 20 přilepený na pěnovém polštářku 21 pro eliminaci přenosu vibrací do spodní plastové části šasi. Neméně zajímavá je velká teplotní pojistka, 22 která je přímo propojena s rozměrným tlačítkem. 23 Funkce teplotní pojistky je zřejmá: pokud by selhaly větráky a elektronika by to třeba z důvodu chyby firmwaru nezjistila, pak právě tato pojistka zajistí tvrdé vypnutí napájení projektoru.
Další funkce tlačítka je neméně zajímavá, na jeho povrch totiž tlačí dvířka lampy. Kdyby někdo považoval za dobrý nápad měnit shořelou lampu v zapnutém projektoru, pak otevření víka způsobí úplné odpojení napájení. Bezpečnost na prvním místě!
Cesta světla
Dostáváme se k tomu nejzajímavějšímu: principu vytvoření obrazu. Po vymontování optiky a jednoduchém sejmutí krytu je hezky patrná cesta světla 24 a způsob jeho obarvení.
Bílému světlu stojí v cestě nejprve takzvané obarvovací kolečko. 25 Jak je na něm vidět, obsahuje velký segment zelené, červené a modré barvy, plus velký segment bílé a malý segment žluté 26 barvy.
Rychle rotující kolečko způsobí, že se veškeré vstupující bílé světlo postupně obarvuje zmíněnými barvami. Poté postupuje skrze zajímavý miniaturní kvádr, 27 který má na všech vnitřních stěnách zrcadla, a dále útrobami nejprve přes zrcadlo, pak přes zrcadlovou lupu na samotný DLP čip. 28
A zde čeká další úžasná mechanická technologie, jejíž nevýhodou je fakt, že ji neuvidíme. Povrch čipu obsahuje 480 000 miniaturních zrcátek posazených na naklápěcím mechanismu – to odpovídá rozlišení 800 × 600 px. Každé z těchto zrcátek se může přiklonit či odklonit na základě povelu řídicího čipu.
Po krásné rozborce 3LCD projektoru Epson nahlédneme do útrob projektoru BenQ, využívajícího konkurenční technologii DLP. Způsob vytváření barevného obrazu ohromné úhlopříčky je zde ještě zajímavější.
Jaký je tedy princip DLP technologie? Řekněme, že má na plátno dopadnout pouze červená barva. V okamžiku, kdy se bílému světlu postaví do cesty červený segment na kolečku, přepnou se všechna zrcátka tak, aby odrazila dopadající světlo do optiky a směrem ven. Pokud by měl být na výsledném obraze například červený čtverec, všechna zrcátka odpovídající tvaru a umístění čtverce se přenastaví. Jakmile se kolečko pootočí na další barvy, zrcátka se rychle přechýlí tak, aby bylo světlo této barvy odvedeno mimo optiku. Kolečko se pootočí na červený segment, zrcátka se naklopí do původního tvaru a z objektivu opět vychází pouze červená barva.
Pro vytvoření barevného obrazu se tak změna polohy zrcátek musí provádět neuvěřitelně rychle, a především musí být přesně synchronizována s polohou kolečka. To zajišťuje značka – černý pruh 29 umístěný na unašeči kolečka, a miniaturní optický senzor 30 umístěný pod ním. Tento černý pruh, potažmo optický snímač, předává hlavnímu procesoru informaci o poloze kolečka, na základě čehož procesor rozhodne o správném naklopení zrcátek v daný okamžik. Poloha zrcátek se přitom mění podle obnovovací frekvence projektoru, tedy až 60× za sekundu. To je neuvěřitelný cvrkot!
Současně si můžeme říct, jak levné 4K projektory vytvářejí vysoké rozlišení pomocí pouze Full HD čipu. Jednoduše: jedno zrcátko odrazí postupně čtyři paprsky, čímž vytvoří čtyři sousedící body a zvýší rozlišení na čtyřnásobek. Samozřejmě musí zrcátka kmitat čtyřnásobně rychleji než u nativního Full HD projektoru.
DLP projektor je ukázkou krásné součinnosti elektroniky a mechaniky. Celý princip přitom výrobci překlápějí do mnohem menších rozměrů: nejen u přenosných pikoprojektorů, ale dokonce také u projektorů integrovaných v mobilech či tabletech. Pravda, moc se jim nedaří, avšak technologie je to zajímavá a hodná obdivu.