Jaká je tedy budoucnost spammerů u nás? Velmi růžová - do té doby, dokud bude neetické chování v naší zemi společenskou normou.
Téma spamu, čili nevyžádaných, hromadně rozesílaných mailů patří na světovém Internetu k jednomu z nejdiskutovanějších; v zemi Internetu zaslíbené se proti němu vede boj s hmatatelnými výsledky (vyhazovy od providerů, a dokonce i mnohamiliónové pokuty v dolarech), u nás můžeme "oslavit" půlrok existence speciálního serveru zaměřeného na boj proti spamu. Co u nás uplynulý rok přinesl a do mohou přinést doby následující?
Výsledky boje proti spamu jsou bohužel nevalné. Tištěná i elektronická média zveřejnila docela dost (dle mého odhadu asi dvacet) článků spam popisujících, odhalujících a odsuzujících - a spammeři řádí jako nikdy předtím. Proč, to je zcela jasné: vyzkoušeli si, že postih nehrozí, a to ani ten nejmenší. A že provádějí věci, které jsou považovány za neetické? Co má být - co není zakázáno, je dovoleno, jak se na serveru hájí spammer. Zatímco první spammeři, uveřejnění na černé listině antispamového serveru se většinou omluvili s tím, že nevěděli, že dělají až tak nehezké věci s tím, že to už nebudou opakovat, novější spammeři jsou úplně v klidu a jako reakci na uveřejnění na černou listinu píší například "děkujeme vám, že jste nám udělali reklamu" nebo píší, že budu ve spamu pokračovat ještě intenzivněji než dosud…
V tomto mají určitě pravdu - spam u nás skutečně není zakázaný, a dokonce vůbec nepanuje jednota v tom, co spam je a co není, zda je jen neetický či zda zasíláním na různé "zakoupené" databáze e-mailových adres není porušen zákon. Takže jim v dohledné době nehrozí žádný postih, jako například: a) odpojení od Internetu jejich poskytovatelem, b) žaloba za přímé porušení zákona, např. o ochraně osobních údajů , c) žaloba za způsobení škody touto činností. (Žaloba v bodě c/ je samozřejmě realizovatelná, například když někomu spam s megabajtovou přílohou zahltí mailbox, díky němuž má třeba nedojde poptávka na zakázku za sto miliónů nebo přímo objednávka… Jenomže je to příšerně krkolomné, nesmírně obtížně dokazovatelné a především si myslím, že u nás zatím neexistuje soudce, který by byl schopen těmto věcem porozumět a někoho odsoudit za způsobení "přetečeného mailboxu". Nedělejme si iluze.)
Jaká je tedy budoucnost spammerů u nás? Velmi růžová - do té doby, dokud bude neetické chování v naší zemi společenskou normou. Dokud nebude trestáno, ale ne soudem, ale veřejností, zákazníky - dokud si zákazníci neřeknou, že sice tato firma nic neporušuje, ale chová se nefér a tudíž si od ní nebudu objednávat zboží, protože se její neférovost může projevit i v další spolupráci, jako je třeba držení servisu a záruky. Dokud nebudou například politici kvůli tomu, že nějak vyzrají na to, že třeba nedávná dohoda o nerealizaci volebních billboardů byla sestavena nepřesně a že ji tedy nějak ošidí, body získávat a ne naopak ztrácet. Bohužel, vnímání podnikání jako činnosti, která by měla být vysoce morální, je dnes asi na vůbec nejhorší úrovni od roku 1989 a příliš není vidět, kdy a proč by měl nastat zvrat.
Je tedy možné v současné době proti spamu čili sajrajtu (možná by stálo za to používat spíše toto slovo, je odpudivější než spam, což navíc skoro nikdo neví, co je. Slovo spam totiž dehonestuje činnost samotnou, slovo sajrajt pak subjekt této činnosti, tedy ony reklamní maily. Myslím, že by to trošku pomohlo.) něco dělat? Především je asi vhodné přestat planě diskutovat o tom, zda tříkilový soubor není spamem a pětikilový je, zda se pro spam mohou používat veřejně poskytnuté e-mail adresy či ne, zda "evidentně výhodná nabídka" je spamem či zda je to naopak dobrodiní pro zákazníka. Spam je každá hromadně rozeslaná nevyžádaná či neočekávaná zpráva, a může jim být třeba i dobře míněná stupidnost jako je upozornění na virus v čistě textovém souboru; a neetický je z toho důvodu, že zde poštovné platí příjemce. A je úplně jedno, zda to je patnáct haléřů nebo jiná částka.
Přesto si myslím, že je zejména u nás jedna možná cesta, jak v době, než bude zaveden zákon či předpis spam zakazující a trestající, či jej jinak omezující (například "sebeoznačováním" a tím usnadněným filtrováním), spamu alespoň částečně bránit - a tou je tvrdší postup ze strany providerů. Samozřejmě - museli by se na to spojit, což od firem, které si navzájem konkurují, nelze příliš očekávat. Jediná organizace, která zde sdružuje internetové poskytovatele, je NIX - a také ze začátku panovala v českém Internetu určitá naděje, že se NIX stane (právě proto, že to je jediná organizace sdružující skoro všechny poskytovatele) sdružením, které bude mnohem více než jen cechovní organizací "těch uvnitř" proti "těm venku". Bohužel, toto se nestalo, a je to pro řadu z nás zklamání - NIX se sice vyjádřil, že považuje spam za nekorektní, ale nic proti němu neudělal, přičemž mohl; což považuji za velmi licoměrné - spam je nehezký, ale peníze, které nám spammeři platí za to, že mohou spamovat, nesmrdí. Pokud se tedy dnes najde odvážný provider, který bude hrozit svému připojenému spammerovi odpojením za spam (samozřejmě by toto musel zakomponovat do smlouvy), popřípadě finančním postihem, riskuje, že firma odejde k poskytovateli jinému, který nebude tak cimprlich.
Nevím, jestli si v tomto dotyčný ansámbl providerů vidí na špičku nosu; možná ano, ale jeho vztah k veřejnosti je tak přezíravý, což dosvědčuje i skutečnost, že jeho předseda naprosto ignoruje poměrně závažné dotazy novinářské obce zasílané e-mailem (možná je považuje za spam :-). Všeobecně se ví, že rozšiřování Internetu u nás spíše stagnuje, protože množství pozitiv nepřesahuje negativa - a z těch je právě spam jedno z nejprotivnějších. Jako kdyby těch problémů neměl český Internet i tak dost.