Rok 2000: Bohorovná skepse není na místě

Co je vůbec problémem Y2K, na co je třeba se zaměřovat a jak to řešit.
Motto: „V lednu 2000 se všichni budou cítit jako hlupáci. Těm, kdo si dělali příliš velké starosti, bude líto peněz a času. Jiní budou v krizi a budou si přát, aby se na problém milénia byli bývali soustředili včas. Pokud máme ale možnost volby – a vy ji máte také – víme, na které straně bychom se raději ocitli.“ Kevin P. Coyne, McKinsey & Company, Atlanta

V okamžiku, kdy píšu tyto řádky, je pořádné horko, padají teplotní rekordy a noviny jsou plné globálního oteplení. Při četbě různých zamyšlení v duchu „Co když skleníkový efekt přece jen není výmysl vědátorů chtivých financování svého výzkumu, ale realita, která nám ještě nadělá hodně starostí?“ se nemohu ubránit vzpomínkám na četné výroky o problému roku 2000 jako o mediálním humbuku, který záměrně rozpoutali ziskuchtiví výrobci a konzultanti v oblasti informačních technologií. Střízliví přírodovědci ovšem i dnes připouštějí, že pro potvrzení příčinné souvislosti mezi znečišťováním atmosféry a stále nepříjemnějším počasím nemají zatím dost průkazných dat. Ostatně citát, který tento článek uvozuje a který pochází z příspěvku K. P. Coyna a jeho kolegů v letošním letním čísle Harvard Business Revue, může být také jen součástí propagandy: poradenská firma McKinsey není ani nezúčastněný komentátor, ani běžná potenciální oběť programátorské krátkozrakosti a angažuje se při řešení problémů roku 2000 i u svých českých klientů.

„Žádné pochyby: je to problém“
Podíváme-li se ale na známá fakta trochu blíže, zjistíme, že v případě problému roku 2000 je méně důvodu ke skepsi než v případě globálního oteplování. Předně, o příčinné souvislosti nemůže být v případě problému roku 2000 pochyb. Jestliže např. účetní program ukládá číslo roku na dvě desetinná místa a při výpočtu vždy automaticky toto dvojčíslí doplňuje zleva devatenáctkou a jestliže se jeho uživateli těsně před Vánoci 1999 nepodaří správně vystavit fakturu se čtrnáctidenní lhůtou splatnosti, bude tuto nesnáz sotva možno připisovat náhodné fluktuaci vnějších podmínek. Existenci programů s podobnými vlastnostmi a dopad problémů podobného ražení na funkceschopnost organizace dnes již také málokdo zpochybňuje.

Čtvrtina si to odskáče
Zkušenost zahraničních státních orgánů, bank a velkých firem, které se řešením problému roku 2000 začaly zabývat v roce 1996 nebo dříve a mají fázi mapování jeho rozsahu a potenciálních dopadů již za sebou, také ukazuje, že případů zbytečné opatrnosti bude málo. Podle současného odhadu zůstane problém roku 2000 nevyřešen u 20 % systémů v USA a 25 % systémů v západní Evropě. Dat pro jeho odvození je již dostatek: ve Spojených státech se o to postarala Securities and Exchange Commission, která doporučila veřejně obchodovatelným společnostem, aby v analytické části povinně publikované výroční zprávy výslovně popsaly stav řešení svého problému roku 2000. Zatímco v roce 1996 se toto doporučení promítlo do 6 % výročních zpráv, v roce 1997 to již byla většina.

Jaké jsou příčiny?
Příčiny problému roku 2000 jsou zdánlivě jednoduché a počet jejich typů nevelký:
  • ukládání data nebo jeho části s dvouciferným číslem roku a nedostatečně rafinovaným doplňováním čísla století (ať již jde o proměnné deklarované jako datumové, nebo – což je záludnější – proměnné jiného typu, z nichž jsou data a časové lhůty odvozovány),
  • „nečekaná“ přestupnost roku 2000,
  • „protáčení“ příliš krátkých čítačů času ve specializovaných procesorech, které jsou součástí nejen hardwaru počítačů, ale i ovládání turniketů, výtahů, dopravní signalizace apod.
Problémem je interakce

I dnes se proto vyskytují názory, že by se příchod milénia mohl celosvětově obejít bez vynaložení odhadovaných 600 mld. USD a 700 tisíc člověkoroků programátorské práce. Jednotlivé opomenutí přispívající k problému roku 2000 vypadá v okamžiku, kdy je identifikováno, což si může vyžádat jen částečně automatizovatelné zkontrolování milionu řádků kódu v dnes již nepoužívaném programovacím jazyce, jednoduše. Hlavní potíž plyne z množství těchto jednoduchých chyb a vzájemné interakce jejich projevů.

Zastavme se na chvíli u prvního z uvedených faktorů. I kdyby šlo jenom o výměnu několika součástek a programů na všech dotčených pracovních stanicích, nebyl by to jednoduchý úkol. Obyvatelé Olomouce asi dodnes vzpomínají na plošnou kontrolu plynových spotřebičů v jejich domácnostech, k níž došlo letos na jaře po opravě poruchy měnírny. Úkony prováděné při této kontrole byly jistě jednodušší než příprava zastaralého PC na rok 2000. Přesto šlo o kampaň, kterou několik dní žilo celé město a která dala organizátorům pořádně zabrat.

Podceňované podvědomí
Olomoucký případ ukazuje ještě na dva důležité faktory, jejichž význam je při přípravě informačních systémů a jejich technologické infrastruktury na rok 2000 často podceňován. Prvním je vytvoření dostatečného povědomí o podstatě problému a nutnosti kroků vedoucích k jeho řešení u každého, koho se problém dotýká. Druhým je vzájemná závislost subjektů: konkrétní domácnosti nebylo nic platné, když si udělala čas a umožnila přístup ke svým spotřebičům, jestliže totéž neudělali všichni obyvatelé jejich domu. Přeloženo do řeči problému 2000 – i u nás je neoddělitelnou součástí funkčnosti informačních systémů velkých organizací pravidelná výměna dat s jinými subjekty. Zvládnutí vlastního programu 2000 proto není samo o sobě zárukou bezproblémového proplutí miléniem, pokud se svého problému nezhostí stejně úspěšně i všichni korespondenční partneři. K potížím může dojít dokonce i tehdy, jestliže je problém sice řešen na obou partnerských stranách, ale řešení nejsou navzájem kompatibilní.

Program 2000
Nyní je čas plynárenskou analogii opustit. Sporáky totiž nevytvářejí složité hierarchie vrstvené funkčnosti s množstvím horizontálních i vertikálních vazeb, typických pro současné informační systémy. Řešení problému roku 2000 si proto zpravidla vyžádá analýzu těchto vazeb. Výsledkem je dekompozice problému na dílčí projekty, které musí být těsně koordinovány. Proto jsem také v předchozím odstavci použil termín „program 2000“ – u velkých organizací je pro přípravnou kampaň termín „projekt“, mj. kvůli spotřebě kvalitních manažerských kapacit, nepřípadný.

Problém roku 2000 je sice historicky unikátní, ale jeho povaha je u všech subjektů podobná (něco jiného jsou rozsah a složitost, které prudce vzrůstají s velikostí organizace, její organizační a procesní složitostí a mírou, do jaké její životaschopnost závisí na funkčnosti informačních systémů). Základní schéma pro jeho řešení je proto univerzální a díky vystupňované a široce publikované aktivitě posledních dvou let dnes již dostatečně ověřené. Ukazuje ho obrázek.

Klíčovou roli v něm hraje zmapování problému. To je úkolem inventury, jejímž výsledkem je evidence všech dotčených hardwarových a softwarových komponent a všech jejich technických, organizačních a personálních vazeb. Navazující analýza závisí na způsobu vzniku evidovaných komponent. Pokud pocházejí z produkce renomovaných výrobců (týká se i aplikací a aplikačních balíků s rozsáhlou instalovanou bází), je možné se opřít o informace, které tito výrobci ve vlastním zájmu široce publikují, mj. prostřednictvím webu.

Pozor na sliby a nepodložený optimismus
Horší je to u málo rozšířených nebo na míru vyvinutých aplikací. Když jsme v prosinci 1997 s jedním z našich klientů navštívili producenta účetního softwaru, na něhož spoléhá několik poměrně významných institucí, bylo po prvních větách rozhovoru jasné, že jeho vývojáři slyší o problému roku 2000 poprvé a že jejich reakce je poznamenána typickým nepodloženým optimismem. Také povaha reakcí řady dodavatelů na písemné dotazy uživatelských organizací nabádá k opatrnosti. V takovém případě nezbývá, než provést analýzu (často spojenou s předběžnými testy, pro které platí stejná pravidla jako pro testy přejímací a integrační) ve vlastní režii.

Analýza dopadů na organizaci vyžaduje minimálně součinnost klíčových uživatelů – právě proto je prvotní a důležité vytvářet a udržovat povědomí a všeobecnou informovanost všech pracovníků. Toto minimum je nutné, nikoli postačující: rok 2000 je problémem celé organizace, nejen útvaru informatiky, jehož vedoucí v našich podmínkách dosud nemají vůči vrcholovému vedení organizace postavení, které by odpovídalo významu jejich funkce.

Čtyři cesty k řešení
Možnosti řešení jsou čtyři: úprava vlastními silami (případně s použitím externích kapacit), instalace úpravy vytvořené výrobcem, úplná náhrada kompatibilní alternativou a konečně vyřazení bez náhrady. Poslední z uvedených variant je relevantní i v případě aplikací; poctivé provedení inventury připomíná úklid před vymalováním: objevíme při ní i artefakty, které nepotřebujeme (pokud jsme je někdy potřebovali) a kterých se s ulehčením zbavíme.

U životně důležitých aplikací vystaví volba variant a stanovení priorit zúčastněné manažery do obvyklého tlaku tří protichůdných faktorů: kvality, nákladů a času. Jejich vyvažování je však v tomto případě nepříjemně omezeno: čas je stanoven pevně a v závislosti na časových lhůtách, s nimiž organizace pracuje, kritická data pro jednotlivé aplikace zpravidla předcházejí Nový rok 2000. To klade mimořádné nároky na řízení souvisejících projektů a koordinaci celého programu 2000. V okamžiku, kdy dílčí skluz začne ohrožovat splnění koncového termínu projektu (a ten musí být stanoven s rezervou – nezapomínejme na chronickou neschopnost kapacitních a termínových odhadů, která je pro programátorskou profesi dodnes charakteristická), je jediným realistickým řešením změna náplně projektu; v extrémním případě jeho zrušení a zahájení přípravy na havarijní variantu. Nedodržení termínu totiž v tomto případě nevede pouze k narušení obchodního cyklu, ale projekt jím ztrácí smysl. Zbývající možnost – „házet po problému penězi“ většinou v podobě dodatečně najímaných kapacit je problematická obecně a v tomto případě zvláště, protože v době, kdy budou programy 2000 vrcholit, bude o kvalifikované kapacity nouze.

Náplň programu: co chtít?
Posuneme se nyní v čase a budeme předpokládat, že organizace řídí svůj program 2000 bez velkých otřesů a že se v dostatečném předstihu objevují nové verze aplikací, u nichž vlastní vývojáři nebo externí výrobci deklarují kompatibilitu s rokem 2000. Pak přicházejí na řadu integrační testy – i když je aplikace sama kompatibilní, mohla by si nekompatibilita platforem nebo potřeby jiných aplikací vynutit inovaci infrastruktury a reinstalaci aplikace v prostředí, v němž dosud nebyla provozována. Vzbuzuje-li však dosavadní průběh spolupráce s daným dodavatelem pochybnosti, nelze se omezit na integrační testy, ale vyplatí se nezávisle otestovat i relevantní kritéria kompatibility vlastní aplikace, t.j. dosáhnout rozumné míry ubezpečení, že
  • přelom tisíciletí nezpůsobí narušení funkčnosti aplikace,
  • aplikace se chová konzistentně k položkám typu datum s hodnotami před rokem 2000, během roku 2000 i po roce 2000,
  • při zadávání, zpracování a zobrazování je datum ukládáno ve standardním formátu se čtyřmístným číslem roku. Pokud je datum ukládáno v nestandardním formátu nebo jestliže je číslo roku zadáváno či zobrazováno dvoumístně, jsou známa úplná a jednoznačná pravidla odvození data, resp. doplnění čísla roku pro všechny navazující funkce aplikace včetně třídění a výběru,
  • rok 2000 je rozpoznán jako přestupný se všemi dopady na chování aplikace (např. určení dne v týdnu, rozeznání počtu dní v jednotlivých měsících a v roce),
  • je-li datum získáváno z jiných než datumových položek dané aplikace algoritmicky, je zdroj interpretován jednoznačně a pro odvozené datum platí předchozí tři pravidla,
  • údaje typu datum jsou v případě rozhraní s nestandardním formátem data nebo dvoumístným rozsahem čísla roku či jeho ukrývání v nedatových položkách interpretována oběma stranami rozhraní stejně.
A často ani to nestačí: protože úpravy pro rok 2000 jsou zpravidla rozsáhlé, dostává se ke slovu i riziko, že jimi dojde k zavlečení nových nebo opětvnému objevení dříve odstraněných chyb. To znamená funkční a regresní testy, které dále zvyšují časovou i kapacitní náročnost přejímky.

Uvedeným stručným přehledem jsme se dotkli některých významných aspektů problému, který má u prozíravých vrcholových manažerů již nyní (alespoň pokud jde o informatiku) nejvyšší prioritu. Snad čtenáře přesvědčil, že bohorovná skepse není úplně na místě.

Připravte si role papíru …
Podniky, které k problému roku 2000 přistoupily odpovědně a včas, se budou moci soustředit na svoje poslání a těšit se posílené důvěře partnerů a zaměstnanců. O své informatice budou vědět víc než kdykoli předtím a naučí se rozhodovat o jejích prioritách. Budou mít projektové manažery prošlé nejtvrdšími zkouškami, které si lze představit. A možná jim přitom zbudou i finance na převzetí kontroly nad troskami svých méně prozíravých konkurentů.

Organizace, které s problémem roku 2000 dosud jen koketují, mají nejvyšší čas začít brát svůj problém roku 2000 vážně. Inventura je na místě i v případě, kdy většina kritických aplikací byla nedávno inovována prokazatelně kompatibilními produkty – i pak může přinést zajímavá překvapení a navíc interní inovace neovlivní vnější informační prostředí, před nímž je třeba se také chránit.

Organizacím, které nehodlají ani začít, je možno doporučit jediné: vytvořte si dostatečné zásoby tabelačního papíru a psacího náčiní. Mimochodem, tento krok není rozumné dlouho odkládat: příští rok bude o papír nouze a ani papírny nejsou vůči roku 2000 imunní.

Jan Pavelka je ředitel firmy DCIT, s. r. o., která poskytuje konzultační služby a vyvíjí řešení v oblasti informačních a komunikačních technologií. Působí také jako konzultant při řešení problému roku 2000.

Zdroj: Computer

Váš názor Další článek: Jak změnit implicitní umístění složky Dokumenty ve Windows 98?

Témata článku: Turniket, Technologická zkouška, Mediální humbuk, Psací potřeby, Pořádné horko, Organizace, Úprava PC zdroje, Celé město, Potenciální aplikace, Krátkozrakost, Podobný projekt, Revue, Kompatibilní produkt, Potenciální dopad, Podobný typ, Velký rozsah, Velký test, Dílčí projekt, Velký problém, Znečišťování, Harvard, Vnější financování, Propaganda, Hlavní potíž, Opatrnost


Určitě si přečtěte

Elon Musk: kupovat si jiné auto než Tesla je bláznovství, chystáme velké věci

Elon Musk: kupovat si jiné auto než Tesla je bláznovství, chystáme velké věci

** Tesla uspořádala prezentaci pro investory na téma autonomního řízení ** Zveřejnila podrobnosti o vlastním neuročipu i autonomní technologii ** Příští rok chce spustit vlastní platformu samořídicích sdílených aut

Karel Javůrek | 102

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

Tohle tak jednou zažít: Nová vzducholoď Airlander 10 s prosklenou podlahou

** Airlander 10 nabídne plavby vzduchem v interiéru s prosklenou podlahou ** Luxusní vzducholoď byla původně vyvíjena pro vojenské účely ** Počítá se s třídenními „kochacími“ výlety za poznáním

Karel Kilián | 7

Kdyby dnes USA vypnuly GPS, možná byste si toho na mobilu ani nevšimli

Kdyby dnes USA vypnuly GPS, možná byste si toho na mobilu ani nevšimli

** Satelitní navigaci jsme si zvykli říkat podle americké předlohy GPS ** Dnešní telefony ale používají také evropský, ruský a čínský systém ** Kdyby USA nyní vypnuly GPS, možná byste to ani nepoznali

Jakub Čížek | 48



Aktuální číslo časopisu Computer

Velký test Wi-Fi mesh

Nejlepší hodinky pro všechny aktivity

Důležité aplikace na cesty

Jak streamovat video na Twitch