Pamatujete ještě dobu, kdy Internet Explorer byl na vzestupu mezi internetovými prohlížeči? U nás zářil SPT Telecom se svojí žhavou novinkou – Internet OnLine – a světlo světa spatřily první přehrávače vysokokapacitních DVD disků.
V příštím roce tomu bude už deset let, co na českou počítačovou scénu vstoupil internetový magazín Živě. Přestože dnešní zpravodajství už žije jen současností a budoucností, také na minulost bychom si měli najít místo v každodenním shonu. Podívejme se proto v krátkosti na události, které před několika lety přinesly jarní měsíce.
Vítejte do světa
V roce 1996 zaznamenával internet pomalý rozvoj a přípojkou do celosvětové sítě bylo vybaveno jen minimum domácností. Důvodů mohlo být hned několik. První a asi největší problém tvořila podpora jak ze stran internetových poskytovatelů, tak i ostatních subjektů. Celosvětová síť měla sice vyhlídky na nadějné zítřky, ale zatím byla víceméně v plenkách.
Druhým, ale už méně pochopitelným důvodem mohl být strach. Obava z něčeho nového, nepoznaného. Hrůza z technologie, která by mohla jednou rozhýbat svět... Tyto pocity nejlépe dosvědčuje citace z iráckého vládního deníku Al-Iraqui: „Internet je zánik civilizací, kultury a etiky...“ Myslím, že další podrobnější komentáře a zamyšlení již nejsou třeba. Snad jen dodám, že v této době nebylo v Iráku ani jedno místo, odkud by byl možný veřejný přístup na internet.
Hvězda Microsoft
V té době se čekalo na vydání nového internetového prohlížeče Internet Explorer 4, který měl uživatelům poskytnout ještě větší komfort při práci na celosvětové síti. Nakonec příliš mnoho novinek nenabídl, ale i tak se díky politice Microsoftu podařilo jej prosadit a porazit nejvýraznějšího konkurenta doby, Netscape Navigator, později Communicator.
Ačkoli Netscape i v redakčním srovnání vyšel s čistějším štítem, Explorer poskytl zdarma společně s prohlížečem na tehdejší poměry velice luxusní aplikaci Outlook Express. Kromě možnosti přijímání e-mailů a novinek ze zpravodajských serverů navíc obsahoval i kalendář a výbornou provázanost s produkty kancelářského balíku Office (jeho verze 97 se mimochodem právě připravovala na oficiální vypuštění a její prodejnost měla dosáhnout „neuvěřitelných“ tří miliard dolarů). Byla to tedy především cena a podpora, které vyšvihly Explorer tam, odkud v dnešní době postupně padá.
Pokud si chcete přečíst srovnání konkrétních funkcí, hledejte zde. Zároveň však začala diskuse o dnešním tématu číslo jedna – internetové bezpečnosti. Začaly se totiž objevovat skupinky hackerů, které s pomocí ActiveX skriptů doslova ždímaly bankovní konta nic netušících lidí po celém světě.
Jaký procesor?
Obrovským hitem, který se v březnu roku 1997 objevil, byla podpora technologie MMX v nejnovějších procesorech společnosti Intel. MMX se během velice krátké doby rozletělo po celém počítačovém světě a každý výrobce jej chtěl ve svých zařízeních bezpodmínečně mít. I přesto, že aplikací pro Pentia s rozšířením MMX bylo minimum a přílišné zlepšení situace se nečekalo ani v nejbližší budoucnosti.
Proč se tedy Intel v tehdejší době vůbec s takovou technologií prezentoval? Hlavním důvodem bylo AMD. Tato poměrně málo známá společnost vyrukovala na trh s novým čipem K5 na 166 MHz, který mohl směle konkurovat intelovským Pentiím na 166 – 180 MHz. A že to vzalo AMD za správný konec dokazuje i fakt, že se K5 ještě ani pořádně neohřál na základních deskách a na veřejnosti už se hlasitě mluvilo o nástupci K6, konkurentovi Pentií Pro. O obou novinkách jsme informovali v tomto článku.
Na internet odkudkoliv
Březen 1997 by se dal s trochou nadsázky prohlásit za legendární měsíc v historii českého internetu. Nejenže došlo k historicky vůbec prvnímu propojení v rámci NIXu, kdy začal trojstranný peering mezi sítěmi Bohemia.Net, PVTnet a sítí firmy GTS, ale na datový trh vstoupila společnost SPT Telecom se svojí nabídkou připojení k internetu pomocí vytáčené linky.
A jak to tehdy vypadalo? Základem všeho byly dvě na sobě nezávislé 256 kb linky do Holandska a Spojených států. Navíc se připravovala nová linka s 1 Mb/s. Jelikož však neexistovalo žádné propojení s Cesnetem, přístup do českého internetu byl problémový – data tekla přes zahraniční datové uzly. To nejzajímavější, co hýbe světem i dnes, jsou samozřejmě ceny. V tehdejším paušálním poplatku činícím 599 Kč byla kromě připojení k internetu zahrnuta i e-mailová schránka o velikosti 2 MB.
Na rozdíl od dnešní doby se na území naší republiky našlo hned několik přípojných bodů. Výhodu měli obyvatelé Prahy, Brna, Ostravy, Plzně, Hradce Králové, Českých Budějovic a Ústí nad Labem, protože za připojení platili jako za klasický místní hovor. Ostatní museli volat meziměsto. No řekněte, co víc si přát? Pokud budete hledat podrobnější informace, tak se spíše než na stránky Telecomu podívejte sem.
Na kolik disket…
Přestože CD mechanika s čtecí rychlostí 32× byla v této době ještě stále značným luxusem, začala se objevovat úplně nová rozporuplná technologie. Zatímco jedni tvrdili, že nemá šanci se uplatnit v praktickém životě, druhá skupina byla optimističtější a viděla v nových fialových kotoučích velkou budoucnost. Pokud tipujete, že šlo o DVD disky, jste na správné adrese.
Jako jedna z prvních začala s prodejem společnost Toshiba. Tehdejší DVD-ROM mechaniky dokázaly číst až 17GB média s trvalou přenosovou rychlostí 1,35 MB/s. Takové 17GB médium byste však tehdy na trhu hledali jen těžko. Standardem bylo, stejně jako v dnešní době, 4,7 GB. Toshiba už ale usilovně pracovala na vývoji nových, rychlejších 7,5GB a později i 15GB médií. Kdepak je těmto technologiím konec.
Pokud si však myslíte, že už v roce 1997 byla technologie DVD určena pro každého, jste na velikém omylu. Cena DVD přehrávače se pohybovala vysoko nad třiceti tisíci korunami. Průlom učinila společnost C-Cube Microsystems, které se díky novým čipům podařilo srazit cenu na 500 dolarů. No, neberte to za tu cenu.
Přestože se všechna čísla i údaje mohou zdát komické, není jediný důvod k smíchu. Informační technologie jsou jedním z nejrychleji se rozvíjejících oborů. Proto nelze s jistotou určit, jak bude IT svět vypadat za deset či dvacet let. Možná už za pět let nám dnešní hi-tech technologie budou připadat stejně komické jako tyto osm let staré vzpomínky. No řekněte, nežijeme v báječné době?
