Roboti by podle vědců měli cítit bolest a rychle reagovat

  • I jednodušší roboti by měli mít senzory chránící proti poškození, tvrdí vědci
  • Ochrana proti poškození může být užitečná stejně jako u člověka
  • Roboti vybavení takovým systémem budou méně poruchoví
Roboti by podle vědců měli cítit bolest a rychle reagovat

Naše celé tělo ale i jednoduché organismy jsou vybavené nervovým systémem, který dokáže pomocí různých senzorů (teplo, tlak, zvuk a další) rozpoznat překročení určité kritické hranice.

Díky tomu můžeme včas cítit teplo, abychom si nespálili kůži a pokud omylem sáhneme na rozpálenou plotnu, extrémně rychle zareagujeme. Právě nervový systém napojený na mozek, který je schopen extrémní hodnoty rychle změřit a vyvarovat se jim, nám pomáhá přežít s minimálním poškozením většinou poměrně dlouho. Ideálně po celý život.

A hlavně kvůli tomu vyvíjí vědci z univerzity v Hannoveru robotický nervový systém, který by byl určený pro stejnou věc.

Začíná robotická senzorová doba

Doposud byly stroje poměrně hloupé a to platilo jak u těch jednodušších, tak i komplikovanějších. S rozmachem miniaturizace a levných senzorů pro různé účely je ale možné snímače integrovat do dalších míst, kde pomáhají k lepší funkčnosti a také ochraně samotného robota nebo jeho části.

Typickým příklad jsou nové nové dveře Falcon Wing u elektromobilu Tesla Model X, které se sice dokáží automaticky otevírat, ale vždy si hlídají vzdálenosti překážek kolem sebe a nad sebou. Podle toho zvolí konkrétní úhel, pod kterým se otevřou, nepoškodí sebe ani okolí. Mezi velmi rozšířené senzorové systémy patří i jednoduché parkovací snímače a podobně.

Klepněte pro větší obrázek

Protože kolem nás ještě nechodí roboti, je auto typickou ukázkou, ale výběr robotů a strojů je takřka neomezený. Jak ale vědci uvádí ve výzkumu, cílem je vytvořit další úroveň, která se dostane z informační roviny do fáze reflexů.

Ochrana sebe sama

Pokud zůstaneme u představy automobilu, v případě couvání můžete zvukovým signálem díky měření senzorů dostávat informace, že už jste příliš blízko překážce. Můžete ale pokračovat v couvání a auto nabourat.

V tomto případě vědci pracují na reflexním robotickém nervovém systému, který bude reagovat adekvátně tak, aby nedošlo k poškození. Lze si to na ukázce parkování s automobilem představit jako tak, že vám systém ani neumožní nabourat. Budete zkrátka sešlapovat plyn až na podlahu a auto se stejně ani nepohne, protože senzory budou ukazovat překážku (potenciální bolest).

Z dnešního pohledu si lze těžko představit, že by taková funkce nešla vypnout, ale s přechodem na sdílenou ekonomiku a pronájem všeho možného, to naopak lze vidět jako samozřejmost, která naopak nepůjde vůbec vypnout.

Nabourání je pouze jednou ukázkou, ale věc je poměrně složitá – v úvahu připadají další druhy poškození teplem nebo třeba poškrábáním, tlakem a ohýbáním na nějaké částí a podobně.

Klepněte pro větší obrázek
Robotický prst SynTouch BioTac dokáže rozpoznat různé úrovně tlaku i teploty

Právě proti tomu vědci vyvíjí robotický nervový systém, který by reagoval úměrně na danou situaci i s předpovědí blížící se budoucnosti. Podle vyjádření se tak snaží formalizovat robotickou bolest, která vychází z té lidské.

Roboti s více lidskými vlastnostmi

Systém už v současné verzi počítá s několika úrovněmi „bolesti“, která pak znamená i adekvátní reakci. Na testovací robotické paži Kuka se senzorem BioTac, který je schopný kromě teploty přesně rozpoznat i různé povrchy materiálů, byly simulovány úrovně „bolesti“.

Jak můžete vidět na videu, při lehké bolesti byla reakce pomalá a malá, při větších už se zrychlila a zvětšila. Stejně tak v případě kelímku s vyšší teplotou.

Při vážném poškození se robot přepnul do tlumeného stavu, protože dle předpokladů potřebuje větší pomoc nebo opravu a senzory nemusí fungovat správně. Díky tomu je uvolněný a lze s ním pohybovat, jak je ukázáno na videu.

I když tak někteří z nás mají strach, že se z lidí kvůli moderním technologiím stávají roboti nebo jejich hybridní podoby, i z druhého konce lze pozorovat nasazování technologií ze „živých“ organismů, které byly postupně vyvinuté evolucí k ochraně a lepší funkčnosti. Tak snad ještě do starého železa úplně nepatříme.

Témata článku: Umělá inteligence, IoT, Roboti, Spectrum, IEEE Spectrum, Tělo, Robot, Celý život, Kuka, Levný senzor, Sensor, Bolest, Vědec, Překážka, Nabourání, Živý mozek, Parkování, Nový elektromobil, Jednoduché tělo, Nervový systém, Různé senzory, Lidský vlas, Vážné poškození, Reflex, Pain

Určitě si přečtěte

Velká podzimní aktualizace Windows 10 je tady: Co přináší Fall Creators Update

Velká podzimní aktualizace Windows 10 je tady: Co přináší Fall Creators Update

** Po půl roce je tu další aktualizace Windows ** A opět přináší hlavně hromadu drobných kosmetických vylepšení ** Podívali jsme se na ty nejzajímavější

17.  10.  2017 | Jakub Čížek | 186

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

Jak funguje největší akumulátor v Česku: podívejte se do elektrárny Dlouhé Stráně

** Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně je obdivuhodné technické dílo ** Stejná turbína vyrábí elektřinu i tlačí vodu zpět do horního jezera ** Strojovna elektrárny je zabudována v podzemí

19.  10.  2017 | David Polesný | 22

Přichází doba hypersonických zbraní. Hrozí zvýšené riziko jaderného konfliktu

Přichází doba hypersonických zbraní. Hrozí zvýšené riziko jaderného konfliktu

** Světové mocnosti vyvíjí nové, nesmírně rychlé zbraně ** Jsou schopné pokořit rychlost Mach 5 ** Tyto zbraně mohou zvýšit riziko rozpoutání válečného konfliktu

19.  10.  2017 | Stanislav Mihulka | 20


Aktuální číslo časopisu Computer

Nový seriál o programování elektroniky

Otestovali jsme 17 bezdrátových sluchátek

Jak na nákup vánočních dárků ze zahraničí

4 tankové tiskárny v přímém souboji