Čili celý problém není v obsahu výuky, ale v její formě. Že máte školu na houby, neznamená, že učivo je špatné. Syn zrovna ve čtvrté je, dějiny v rámci vlastivědy aktuálně probírají (momentálně Velkou Moravu, Přemyslovce, život zemědělců atd.), ale berou to v souvislostech. Momentálně je doma s angínou, takže jsem se s ním učil a vidím, jakým stylem to probírají. Letopočty jsou důležité, ale ne úplně přesná čísla, ale pouze orientačně pro správné zařazení dějinných souvislostí (aby si děti nemyslely, že Kolumbus a kníže Boleslav byli současníci, když to přeženu). Dějiny berou jako výchozí bod k mnoha dalším událostem, které nás ovlivňují dosud. Zrovna doba Velké Moravy a Přemyslovců je v tomto ohledu velmi zajímavá, protože to je také doba, kdy se štěpila říše Franků na západě a vznikly z ní útvary, které se později staly Francií, Německem a ostatními státy, měnil se vliv, které na nás tyto země měly, přicházela doba, ze které vyšel největší Přemyslovec - Přemysl Otakar II., který zásadně ovlivňoval dění ve velké části Evropy.Jasně, zažil jsem taky velmi špatnou učitelku, která pojala dějepis jako telefonní seznam a historie pro mne v té době byla průtokovým učivem. Ale nemyslím si, že to jsou zbytečné informace. Dějiny jsou úžasná detektivka a teprve když jsem k nim po letech našel cestu, pochopil jsem spoustu světového dění. Proč se staly některé věci, co k nim vedlo a k čemu to pravděpodobně povede (a že se opravdu dá poměrně úspěšně předvídat mnoho událostí). Takže problém je opravdu pouze ve formě výuky, nikde jinde.Jestli bych kritizoval nějakou část výuky, byla by to forma výuky češtiny - spusta větných rozborů, spousta jazykovědy, ale minimum skutečného používání jazyka při vlastní práci. Chybí rétorika (tj. schopnost vyjádřit svou myšlenku, umět se vyslovit jasně, srozumitelně), chybí výuka psaní (opět ve smyslu vyjádření vlastní myšlenky, umění své myšlenky uceleně sestavit a předat). Tam by to potřeboval překopat opravdu hodně, ale opět hlavně coby forma výuky.Programování ve smyslu algoritmizace by bylo velmi potřeba. Symbolická forma (buď uvedená zde v článku nebo třeba Scratch) je ideální, protože neřeší jazyk, ale pouze princip postavení úkolu. To se bude v dospělosti hodit úplně každému - je úplně zoufalé, jak spousta lidí neumí řešit banální úlohy, protože naprosto nezvládají rozdělení úkolu na menší kusy, tj. vytvoření algoritmu. Přitom se s tím setkáváme doslova denně v mnoha obměnách - ranní rituál je algoritmem s jednotlivými kroky, podmínkami, závislostmi; vaření je přímo ukázkový algoritmus (výčet surovin, podmínky, kdy se mají smísit, následující kroky atd.).