Výzkum potvrzuje to, co se několik měsíců šeptá – pomalu, ale jistě se oživuje investorská scéna poté, co ji splasknutí dot.com bubliny zcela utlumilo
Vrchol rizikových investmentů zažily země našeho regionu před dvěma až třemi lety; nikoli v rozsahu i vzdáleně srovnatelném s Amerikou, nicméně s výsledkem podobným. Většina investic do internetových start-up firem se nepovedla, firmy buď zcela zanikly (např. Globopolis), levně se prodaly, spíše jako záchrana před úplným pádem než vytoužený „exit“, nebo případně ještě existují, ale investoři už mají velmi malou naději na návrat investovaných peněz (platí např. pro některé internetové portály). Rizikový kapitál tak nemá u
internetové veřejnosti příliš důvěru, protože bývá spojován s podnikatelsky nerealistickými plány, přehnaným utrácením a nabubřelou sebeprezentací.
Rizikoví investoři se po dot.com fiasku stáhli zpět, investovali podstatně méně a v investicích byli opatrnější. Situace se ale pomalu lepší: počty investic jdou opět do stovek a vzrůstají investice do firem aktivních v oblasti informačních a telekomunikačních technologiích – potvrzuje to report provedený firmou Ernst&Young spolu s VentureOne.
V posledním čtvrtletí loňského roku bylo v Evropě provedeno 223 investic v celkovém objemu 878 mil. euro; průměr tedy činí zhruba 4 mil. euro na transakci. Oproti minulosti už investoři nedávají tolik peníze do „čistých“ start-up firem, tedy do společností mladých a malých, do firem „s ideou“, ale malými zkušenostmi a především do firem, které jsou ještě ve stavu, který se anglicky kulantně označuje jako „pre-revenue“ – tedy do firem, které ještě neprokázaly, že umějí dosahovat zajímavých tržeb. Z výše uvedeného počtu připadly dvě třetiny investic na druhá a další kola investování, jedna třetina na první kola a tzv. seed investments.
Dobrou zprávou pro IT průmysl ale je, že tento segment opět vede, že na něj investoři nezanevřeli poté, co je v době dot.com boomu zklamal. V minulém roce inkasovaly IT firmy 1.2 miliardy euro v investicích rizikového kapitálu: investorské firmy se domnívají, že tento obor půjde zase nahoru a přinese jim zisky.
Roste zájem i o „takzvané“ internetové firmy: uvozovky naznačují, že investorům nyní už nejde o to, zda firma podniká na Internetu nebo ne, ale hodnotí podstatu jejich podnikání, nikoli prostředek (Internet), který k podnikání používají. Mimochodem, vůbec největším světovým investorem v oblasti IT je firma Intel, jejíž „odnož“ Intel Capital, působící v oblasti rizikových investic, provádí samotná ročně téměř stovku transakcí.
Dorazí investoři i do české kotliny? Analýza hovoří o tom, že Velká Británie, Francie, Německo a Švédsko obstaraly loni tři čtvrtiny všech investic v Evropě. Nejde ovšem o cíle investic, ale o jejich zdroje – o místo, kde má rizikový investor sídlo. Velká Británie tak má pod palcem investice za 1.5 miliardy euro, což je více než druhá Francie a třetí Německo dohromady; nehovoří to ale o ničem jiném, než že v Británii má nejvíce rizikových firem působících v Evropě své sídlo.
Dá se očekávat, že se investice rizikových investorů budou v příštích letech vyskytovat i u nás poměrně běžně, ale spíše tyto investice půjdou už do větších společností, na domácím trhu etablovaných firem pro urychlení jejich růstu. Do start-up firem u nás ale budou „běžní“ rizikoví investoři dávat peníze jen velmi zřídka – začínajícím firmám a firmičkám nezbude než se dívat, zda v okolí nepoletuje nějaký business angel.
