Tak až na ty hodnoty vodivostí to Kája napsal velice poutavě 🙂
az se toto podari, tak to bude totalni revoluce v energetice: grafenove ultrakapacitory a grafenove FV panely
😀 O těch se tu psalo už pět let zpátky. Jejich problémem je nestálost. Grafenové panely se velmi špatně vyrábějí, tam to není jen o pásce a tužce.A žádná velká revoluce to není. Kapacita se zvýší párkrát a povolený nabíjecí proud rovněž (ale to je úplně jedno, protože s desítkami ampér se normální člověk mimo hlavních domovních pojistek nesetká) a účinnost panelů tak o 10 - 20 %.
Jo, jo. Jedno auto - 100 Ampér při 400 Voltech. Deset aut - příkon jako fabrika s odběrovým diagramem. Ještě zažijeme legrace!
No, to ale těm zelenejm bláznům s velkejma očima a prázdnou hlavou prostě nevysvětlíte... :-/
Alespoň jednu zimu bude čím topit.Roztavíme vedení.Přijde mi to ultrakomické, když si vybavím ty jejich slinty o sluneční a větrné energii...Ale co. Ti nejzarputilejší mají přece tepelné čerpadlo. 😀
Zas Javůrek. Ty THz čipy jsou směšné. Za tu dobu uletí světlo 0,3 mm a vše mimo tuhle vzdálenost (ve skutečnosti ale mnohem méně) nemá šanci být viděno.Asi bude možné udělat nějaký jednoduchý obvod na zpracování jednoducého signálu, ale komplexní čipy, jako dněšní CPU, nepřekročily od roku 2004 frekvenci 4 GHz, přičemž velikost je stále v řádu 1x1 cm
Tak tam je pruser skorej to, ze grafen nie je polovodic a v cipoch sa na vodive cesty pouziva tusim med(urcite nie kremik, to je polovodic a pouziva sa len na tranzistory), takze ked niekto porovnava vodivost kremiku a grafenu tak porovnava jablka s beznym pracim praskom. To ze svetlo prejde len 0.3 mm by az taky problem nebol, pri architekture, kde sa cip sklada zo strasne vela jadier (many-core architecture) tie 0.3mm na jedno obehnutie jadra stacia.
Tady tvrdí, že to je polovodič:https://cs.wikipedia.org/wiki/Grafen...
heh, dobry postreh. Viem ze z graphenu nie je az taka sranda urobit tranzistor(pamatam si, ze relativne nedavno sa to dakemu tymu podarilo), ale asi bude lepsie ked to s tym grafenovym tranzistorom vysvetli niekto iny, tu sa uz prejavuju sialene kvantove javy a to uz je mimo moje znalosti 😃
Tak som hladal dalej a toto je asi najlepsie co som nasiel: "... the zero band gap of graphene makes it a metallic behaving material. Actually more metallic than conventional metal. But this holds true until the size of the graphene layer is in the range of several microns or even several hundred nanometers. However, a distinct band gap can be generated as the dimension of graphene is reduced into narrow ribbons with a width of 1–2 nm, producing semiconductive graphene with potential applications in transistors. Thats why graphene can also behave as a semiconductor. "
TAk pekne začal a skončil u vesmírnych výťahoch a iných bláboloch . Trochu serioznosti by nezaškodilo . Aspoň o pokus....
Největší pozornost a očekávání vyvolávaly podobné zprávy na začátku minulého století. Básnilo se o létání do vesmíru o obrovských strojích, robotech, extrémně odolných a levných materiálech apod. Plátky jako zive.cz jsou spíše pro mládež a laickou masu. Odborník často kroutí hlavou. Nicméně pokud navnadí mládež k dalšímu studiu, nikdo nemůže říct ani popel.
"... kdy pomocí vrstvy z tužky lze s izolepou postupně odtrhávat vrstvy uhlíku až k..."Uh... oh... what? 🙂
Jo, taky jsem se u toho zastavil, docela by se hodilo další info 😀
Byl takhle i "objeven", jen mají větší kusy grafitu, než je v tužce, kdy pomocí lepící pásky a mnoho pokusech a trochu štěstí se dostanou k jedné vrstvě grafitu nebo-li grafenu. A byla za to i udělena Nobelova cena.
"Milý pionýre, už ze pár let, v 3. pětiletce, budou pečení holubi sami do úst létat..."...škrrrk...a realita? O grafenu, memristorech apod. se mluví už roky, ale realita je taková, že se neobjevily ještě ani v experimentálním nasazení.
Ano mluví. Ale je rozdíl mezi nějakým teoretizováním a nasazením do komerční výroby. To může trvat hodně dlouho. I desítky let.
Ale ale, HP minimálně s memristory experimentuje
HP slibovala reálné produkty v roce 2014.. Kde jsou?
Nejsou náhodou s uhlíkem problémy na nano úrovni. Myslím mikroskopické částečky které jsou rakovinotvorné a nelze 100% vyloučit jejich uvolnění? Skutečně to "spojení zapečením" je naprosto bezpečné? Nikde tam nevidím zmínku o neškodnosti / nezávadnosti.
no obecne nano-veci z principu maji problem s toxicitou, ne?
Mě to jen napadlo, když jsem prolétl článek. Myslím, že tuším v lékařství existují i nano materiály kde jejich struktura není toxická, ale ten uhlím někde jsem četl narušuje plíce podobně jako azbest, nutí je k infekcím s následným vyvoláním bujení. Nic více / méně.
uhlííík ...
A co má být? Procesory jsou také nano velikost ve své struktuře. Ale jsou zapouzdrene.
No nevybavuju si, ze by na zakladnich skolach byla naka velka umrtnost. A to se tam s grafen uvolnuje nekolik hodin denne pri psani tuzkou...
To není nano materiál. Až budeš na střední škole (technické) pochopíš to.
Jasne, to vis ze jo. Tak si clanek precti jeste jednou, treba te to trkne...
Grafit a grafen asi nebude totéž.
Dalsi, co nevi a jeste k tomu neumi cist...
Jako volné částečky jo, ale jako spojené ne. U uhlíkových vláken, jinak obchodně jako karbon (auta z karbonu, karbonový rám na kole atd), se jaksi neprokázala škodlivost.
Achjo. Jednotka elektronový pohyblivosti je m^2 / (V.s) (nebo cm, to je fuk) - v článku je to dvakrát různě a pokaždý blbě. Navíc ty čísla jsou tam trochu v duchu: "Cimrman měl paměťový kvocient 0,03. Což není mnoho! To je jen o jednu setinu víc než má delfín." Já taky samozřejmě vůbec netušil, jaký má tahle obskurní veličina jednotky, ale proč se sakra někam nepodívám, než to publikuju? ... Proč je tam věta "ukazoval pomocí vlivu magnetického pole na kruhovém pohybu elektronů v grafenu bez jakéhokoli rozptýlení", která jednak nedává žádnej smysl a jednak je asi bez aspoň zevrubnýho vysvětlení principu nesmyslný ji uvádět. A nakonec s tou rychlostí vesmírnýho výtahu je to trochu diskutabilní, zaleží, jak je to myšleno - ale chápu, že v článku jsou takový marketingový výkřiky - lepší! levnější! rychlejší!
Pane kolego, děkuji. Jako známý physics nazi (to je něco jako grammar nazi, jenom horší) jsem chtěl napsat to samé, ale díky Vám nemusím. Díky internetu už dnes autoří mohou psát i o věcech, o kterých vědí úplné kulové.
tak ja budem za logik nazi 😀bezny redaktor nemoze byt odbornik, pretoze keby bol, hned by siel robit nieco zaujimavejsie a lepsie platene. podobny problem je pri beznych uciteloch.
a.) Živě mělo "kdysi" úroveňb.) Když o něčem píšu, tak si o tom vyhledám info, když to bude číst tolik lidí, ne?c.) Živě se čím dál tím více blíží serveru novinky.cz a blesk.cz
zive zije s reklamy a navstenovsti. maju statistiky, vedia presne co im prinesie viac penazi. keby bolo stare zive, tak by ho nemenili na nove zive.
Presne tak, nekolik nymandu tu osocuje redaktory z nepresnosti ale uz vubec jim nedochazi ze to takhle ctenari chteji mit podane. Chytry clovek si vic info dohleda, jen tupec ma potrebu druhym rikat jak to maji delat, pritom sami nic neumi.
Máte samozřejmě naprostou pravdu. Takhle jako Javůrek bych to já osobně nikdy napsat nedokázal. 😃
Nevím, co se psalo v původním článku, natož v původní vědecké publikaci. Ale co vím, tak se o výtahu do vesmíru uvažuje. Máto ovšem háček, vyrobit grafen a vyrobit uhlíkovou nanotrobku není jedno a to samé, natož vyrábět dostatečně dlouhé uhlíkové nanotrubky, natož je splétat do lan. Nemluvě o ceně. (Když vyrobíte grafen, tak ho asi těžko rozříznete a donutíte spojit/srolovat v nanotrubku, musíte rovnou vyrobit nanotrubku a pak jsou problémy, kolika vrstevnate nanotrubky chcete. Neplést s nanovlákny)
😀
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.