ted bude hlavně velká revoluce nram, taky uhlíkové nanotrubice a už se začíná vyrábět za 2-3 roky v každém pc / mobilu
100 GHz znamená při rychlosti světla ve vakuu pouhé 3 mm. Jenže elektrický impulz (už si nevzpomínám, jak se tomu fyzikálně správně říká) se nešíří rychlostí světla ve vakuu, a navíc nějakou chvíli trvá právě i ono samotné sepnutí tranzistoru. V praxi by tedy šlo uvažovat o vzdálenosti maximálně 1 mm, spíše však ještě méně.No a teď otázka: lze udělat čip, v němž během jednoho tiknutí některý z impulzů nedorazí až do konce? Určitě ano, dnes to tak dělají všechny CPU. Právě proto se řeší závislost jedné instrukce na druhé a mnoho dalších věcí. Zkusme se tedy zeptat jinak: lze čip navrhnout tak, aby jeho výkon odpovídal výkonu dnešních CPU při dodatečném omezení, že na jeden takt můžeme počítat s maximální vzdáleností 1 mm? No a tady se domnívám, že by odpověď byla jasné ne. Jinými slovy rychlost tikání by se sice zvedla na 100 GHz, ale zároveň by se nutně zvýšila doba, po kterou by některé operace trvaly. U většiny příkazů by šlo o řádové zpomalení (měřeno v počtech cyklů). Výsledek? Nárůst výkonu jen opravdu minimální.P.S. Výše uvedené je jen můj laický názor, nejsem odborník na CPU a ani na fyziku.
"elektrický impulz" elektricky potencial :) elektricky prud tecie rychlostou radovo centimetre za sekuntu
To je rychlost elektronů v kovech, ta je nízká. Ale elektrické pole se šíří téměř rychlostí světla.
to som napisal
Rychlost elektronů v kovech je obrovská - řádově stovky km za sekundu za běžných podmínek. Pouze složka této rychlosti vyvolaná šířením signálu je nepatrná cca mm/s.
Jak uz si napsal nerozumis ani fyzice ani navrhu CPU, takze tvuj nazor se nema moc o co oprit. Impulz se rika jednomu tiku oscilatoru, kterej synchronizuje stavy v CPU (tech zminovanejch 100GHz treba). Impulz se sklada ze dvou zmen napeti (z 0 na 1 a zpet kde 1 odpovida pracovnimu napeti procesoru). Rychlost zmeny je zavisla na tranzistoru, pokud je rychlejsi tranzistor je rychlejsi zmena (100GHz tranzistor ukazalo IBM uz v roce 2010). To jak rychle se zmena pochybuje v cipu zalezi ciste na jedny veci - rychlosti elektrickyho pole. A elektricky pole se siri rychlosti svetla. Jediny co propagaci elektrickyho pole muze zpomalit je indukce a kapacita, coz je vec navrhu toho CPU. Jedno jadro ARM Cortex A73 bude mit pri 10nm FINFET procesu vyroby 0.65mm^2 ( http://www.theregister.co.uk/2016/06/01/arm_cortex_a73/... ), takze ani ten tvuj 1mm by nebyl problem. Vzhledem k tomu, ze o neco slabsi A72 dokaze souperit s Core m (coz je Core i s agresivnim power managementem), postavit procesor z nekolika takovyhle miniaturnich jader nataktovanych na 100GHz (komunikace mezi jadry a periferiemi muze probihat pomaleji). tak mas procesor nasobne vykonejsi nez dnesni Core i7.
Na té vzdálenosti zas tak zásadně nezáleží, rychlost elektroniky je daná také tím, jak rychle se dokáže přepnout výstup mezi vysokou a nízkou úrovní napětí a jak dlouho signál cestoval na vstup je vedlejší. To, že operace mohou trvat několik taktů, platí už dneska (u dnešních klasických cpu neexistuje moc instrukcí, které by doběhly za jeden takt).
To neplatilo skoro nikdy. Akorát se to od jisté doby maskuje pipelinováním.
Jednoduché řešení je zjednodušit instrukční sadu na úroveň nejstarších risců, zrušit reordering i překlad na mikroinstrukce a náskládat víc čipů na sebe (cache v jiné vrstvě než procesor).
Moc krásně se to čte, ale v současnosti neexistuje proces, jak to vyrábět na pásu v počtu miliard tranzistorů na procesor. Vzhledem k tomu, že ty nanotrubky jsou 3D, nelze použít klasickou 2D litografii, přičemž žádný jiný průmyslový proces na tohle množství nemáme.Jako ilustrativní ukázku bych jen uvedl, že IBM měla v roce 2001 SiGe tranzistor s rychlostí 210 GHz a pan Veselík se tehdy na Živě rozepisoval, jak to do dvou let bude mít každý na stole. Intel tehdy kontroval tranzistory s rychlostí 20 GHz a jak to dopadlo, je asi jasné.http://www.zive.cz/Clanky/100GHz-procesory-u... ...
Teoreticky bys 2D litografii mohl využít, když to budeš nanášet ve vrstvách... 210 GHZ to sice mělo, ale je to stejně výkoné jako Cell (GHZ fakt neznamenají téměř nic, když ostatní věci zaostávaj). Co se týče předpovědí v IT, tak jsou to díry a rozsáhlé... Za 20 let budem ve vesmíru (taková byla předpověď z NASA roku 1991). Je to jen blud ta předpověď (hlavně jsou to prachy).
počítače se vyvyji podle moorova zákona to je dané, například první pc v 80tých letech měly minimálně 3 000 000 menší pamět něž dnešní mobily, vývoj jde geometrickou řadou, za 10 let máme v mobilech xTB paměti je zajímavé jak se ted obrací vyvoj k uhlíku.. to je neco jako v st voyager taky už začli používat uhlíkové komponenty v počítačích :) jsme nějak moc napřed...
oprava: vyvíjel, bylo dané
co to blábolíš, právě naopak, dneska je velice dobře zvládnutá masová výroba nanotrubic a jejich aplikace http://nantero.com/technology/...
My bychom ale potřebovali ty grafeny velice brzy, protože TSMC má za 2 roky vyrábět již 7 nm technologií.A já tam žádné datum opět nevidím.
Potvrďte prosím přezdívku, kterou jsme náhodně vygenerovali, nebo si zvolte jinou. Zajistí, že váš profil bude unikátní.
Tato přezdívka je už obsazená, zvolte prosím jinou.