Už na dálnopisu T100 se daly udělat hambaté obrázky. Onehdy jsem vyhodil děrnou pásku. A taková pařba vesmírné střílečky na Consulu 271? (ten poslední model před tím stolním co z něho vyšel Consul 2717).
Když by se to porovnalo, tak tehdejší počítače uměly víc než dnešní přepočítáno na výkon HW. Jo zlatý časy. Počítač si namalovat, postavit, oživit, napsat operák, z Merkuru postavit plotr. A ten adrenalin jak se dneska říká, když po mě chtěla hospodářská kriminálka, abych jí vysvětlil, z čehopak jsem si postavil počítač na doma a fakt to byla jen blbá shoda náhod, že se díly tak nějak nevysvětlitelně vyskytovaly u nás ve fabrice, a už vůbec jsem nemohl za to, že jsme také vyráběli klávesnice, 8" disketové jednotky, jehličkové tiskárny. Polehčující okolnost byla, že jsem to nezprivatizoval, ale jen jsem odklonil jednotlivé komponenty, které jsem vlastnoručně osadil a oživil doma pro studijní účely. Musela mě prásknout nějaká Ataristická svině, když jsem se začal chovat tržně a přizpůsobil cenu opatření 2kB EPROM do kartridže a její naprogramování, rozevírání nůžek převisu poptávky nad nabídkou řízenou neviditelnou rukou trhu, jak by dneska řekl náš největší ekonom všech dob.
Mno jo, pak došla rozežraná doba, když už se mladým nechtělo stavět, tak si začali kupovat Spectra, někteří i dokonce platili za programy, assembler jim nebyl dost dobrý a od té doby to jde s výpočetní technikou z kopce.